Zprávy

První část 7. armádní polní nemocnice zahájila v jihoirácké Basře svoji činnost. Lékařský tým ošetřil již první Iráčany. Vojáci se setkali s onemocněním žloutenkou, kožními chorobami a ošetřili také několik drobných zranění. Nemocnice jako celek by měla v Basře začít naplno pracovat okolo 6. května. Novináře o tom informoval náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek a přímo z Kuvajtu telefonicky velitel nemocnice Mojmír Mrva. S novináři se telefonicky spojila i velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Informovala, že současně s činností polní ambulance v Basře pokračuje zásobování Iráčanů cisternami vody z Kuvajtu. Zdůraznila, že Česko si svojí dosavadní humanitární pomocí zajistila místo mezi pěti zeměmi, které mají politicky zajištěnou účast při rekonstrukci Iráku. České firmy vyzvala, aby do Iráku začaly posílat své představitele a pomohly při obnově země. Poznamenala ale, že těžba ropy byla v Iráku zatím zastavena a že jediné finance, které v Iráku jsou, jsou peníze z USA. Všechny kontrakty za americké peníze podle ní logicky mají Američané. Na zastupitelství se ale podle ní již obrátilo asi dvacet českých firem.

Rovnoprávné postavení velkých i malých států Evropské unie považují dánský i český premiér Anders Fogh Rasmussen a Vladimír Špidla za klíčový princip pro další budoucnost evropské integrace. Oba politici po čtvrtečním setkání v Praze odmítli návrh předsedy Konventu Valéryho Giscarda d'Estaing na ustavení funkce prezidenta EU a zánik rotujícího předsednictví.

"Jsem trochu skeptický k návrhu pana předsedy Giscarda d'Estaing. Obávám se, že směřuje k posílení velkých států na úkor těch malých," řekl novinářům dánský premiér, který se setkal i s prezidentem Václavem Klausem a předsedou Senátu Petrem Pithartem.

Evropská unie podle Rasmussena potřebuje reformu svých institucí, nezbytné je ale zachování rovnosti všech členských států bez ohledu na jejich velikost. Nevylučuje vznik voleného předsedy Rady EU, prezidenta však podle něj unie nepotřebuje. "To, co potřebujeme, je efektivní a prakticky zaměřený předseda Evropské rady, ne prezident s prezidentským pravomocemi," uvedl.

Špidla míní, že český a dánský pohled na příští architekturu unie je velmi blízký. "Princip rovnosti je pro nás klíčový, nejlépe při zásadě rotace," řekl. Pro Českou republiku jako budoucího člena unie je inspirující právě příklad Dánska a dalších menších států, které se spolu s velkými po půl roce střídají v čele Evropské unie.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL) se znovu distancoval od názorů prezidenta Václava Klause, podle něhož ztratí Česká republika vstupem do Evropské unie část suverenity. Aniž Klause výslovně zmínil, při jednání sněmovního výboru pro evropskou integraci poznamenal, že mluví-li někdo o ztrátě části suverenity, je to stejné, jako kdyby lidem říkal: nevolte v referendu o vstupu do EU.

Do sporu se Svoboda s Klausem dostali, když Česko před týdnem podepsalo dohodu o přistoupení k EU. Klaus uvedl, že tváří-li se někdo, že členství v EU jsou jen klady a žádné zápory, zaujímá dětinský postoj. Jako příklad uvedl ztrátu části svrchovanosti. Svoboda na to reagoval tvrzením, že kdyby to řekl student právnické fakulty, "tak neudělá zkoušku". Klause jeho slova popudila a žádal od ministra vysvětlení. Jejich úterní schůzka ale spor neurovnala.

Svobodu kritizovali členové integračního výboru za ODS, jejímž členem Klaus stále formálně je. Petr Nečas (ODS) řekl, že Svoboda okřikuje a napadá každého, kdo má jiný názor. Svoboda se podle něj s oponenty vstupu do EU hádá. Ministra vyzval, aby zmírnil svou zbytečnou nervozitu. Výtky, že se s kýmkoli hádá, ale Svoboda označil za nepravdivé. Bránil se, že svými vyjádřeními jen reaguje na výroky, které považuje za nebezpečné a které podle něj mohou občany odradit od účasti v referendu.

Svá vyjádření Svoboda nedal ani jednou přímo do souvislosti s Klausovými postoji. Pouze popřel, že v minulosti řekl, že současný prezident není v názorech na EU kompetentní a nic o tom neví. Znovu zopakoval, že nesouhlasí s názory, podle nichž se vstupem do EU stane Česko neplnohodnotným státem.

Mezi hlavní úkoly, jež před Českem před vstupem do EU stojí, zařadil ministr schválení nového zákona o veřejných zakázkách. Jeho přijetí je podmínkou pro to, aby země mohla čerpat prostředky ze strukturálních fondů.

Česko a dalších devět kandidátských zemí rozšíří řady současných 15 členů EU od 1. května příštího roku. Podmínkou je ale to, že členové a kandidáti do 30. dubna 2004 rozšíření EU schválí. Referendum o vstupu ČR do EU bude letos, s největší pravděpodobností 13. a 14. června.

Prezident Václav Klaus se nebrání tomu, aby se svým rakouským protějškem Thomasem Klestilem mluvil také o kontroverzních tématech vztahů mezi oběma zeměmi. Řešení a gesto požadované například v otázce takzvaných Benešových dekretů je ale podle něj třeba čekat spíš od vlád. "Řekl jsem, že jsem připraven s panem prezidentem mluvit. Lidé spolu musí mluvit přímo, ne přes média. To není korektní. Ale jednání, to je pro mě něco asi příliš," uvedl Klaus po schůzce s Klestilem ve Vídni, kam ve středu nový český prezident zavítal na jednodenní návštěvu. Klestil ocenil zejména Klausovo prohlášení při příležitosti 64. výročí okupace Československa nacistickým Německem, kdy český prezident označil válku i poválečný odsun sudetských Němců za nepřijatelné z dnešního pohledu. Během asi hodinové schůzky hovořili rovněž o mezinárodních otázkách a situaci v Iráku. Podle Klause má Česká republika s Rakouskem hodně společného. Jsou to mimo jiné společné zájmy dvou menších zemí v rozšířené Evropské unii. Zároveň se však Klaus ohradil proti tomu, aby se v EU stavěly bloky malých a velkých zemí.