• 22.4.2003

    Téměř dvouletý Hasan Chaláf z Iráku byl v úterý přijat k léčení na kliniku dětské neurologie Fakultní nemocnice Motol. ČTK to řekla tisková mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Podle ní první vstupní vyšetření předběžné ukazují na dětskou mozkovou obrnu. "Byla ihned zahájena rehabilitace a podle výsledků rentgenových a dalších vyšetření bude stanoven léčebný plán," sdělila mluvčí. Dvacetiměsíční Hasan přicestoval v sobotu s matkou Saljou a otcem z libanonského Bejrútu. Je to jejich již druhý přílet v krátké době. Počátkem dubna totiž nevpustily české úřady matku se synem do země, ačkoli měla platné vízum. Žena na zpáteční cestě do syrského Damašku potratila. Hned po sobotním příjezdu byl pro chlapce i jeho matku připraven v motolské nemocnici pokoj, nemocnice totiž počítala s variantou, že Hasan bude přijat hned po přistání. Malému Iráčanovi a jeho šestadvacetileté matce zaplatí letenku obecně prospěšná organizace Člověk v tísni. Otec si cestu financuje sám. Léčbu ochrnutého dítěte na klinice dětské neurologie vyjednalo a uhradí ministerstvo zdravotnictví. Ministryně Marie Součková tak chce alespoň částečně napravit následky, které měl pro ženu a dítě postup cizinecké policie. Chaláfovou vypátralo české ministerstvo zahraničí, které jí pomohlo získat nové vízum.

    Dětská mozková obrna je neurologické onemocnění, které je následkem poškození mozku v těhotenství, během porodu nebo po něm. Postižení trpí pohybovými poruchami, často i poruchou řeči. Stav vyžaduje intenzivní, zejména rehabilitační léčbu.

  • 22.4.2003

    Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) zveřejnilo otevřený dopis, ve kterém vyzývá českého prezidenta Václava Klause k jednáním o odškodnění sudetských Němců, kteří byli po roce 1945 odsunuti z českého pohraničí. Výzva je dána do souvislosti se středeční Klausovou oficiální návštěvou v Rakousku. Sdružení spojuje návštěvu českého prezidenta s nadějí na "zpracování našich společných problémů" a doufá, že Klausovi se "v souladu s většinovým míněním jeho národa podaří dát novou šanci smíření ve smyslu dobrého evropského sousedství občanů". Sudetští Němci následně žádají Klause o rozhovory, které by měly vyústit ve společné návrhy vládám obou států. Jako jeden z možných řešení SLÖ navrhuje přepracování zákona o restitucích tak, aby se vztahoval až do roku 1939 namísto dosavadního mezního data 25. února 1948. "Zrušila by se tím diskriminace bývalých židovských a sudetoněmeckých občanů někdejší ČSR," stojí v dopise, který SLÖ zaslalo vídeňské pobočce ČTK.

    S odkazem na československo-rakouskou majetkovou smlouvu z roku 1974 dále krajanské sdružení zdůrazňuje, že už tehdejší československá komunistická vláda vyhlásila připravenost k odškodnění zhruba 30.000 předválečných Rakušanů, čímž má SLÖ na mysli lidi s rakouským občanstvím, kteří žili před rokem 1938 na území tehdejšího Československa. "Demokratická Česká republika jako budoucí člen EU je vyzývána, aby se pokusila zahojit bezpráví kolektivního vyvlastnění a vyhnání účinnou lítostí," dodává SLÖ a vyzývá Klause, aby se zasadil o řešení, které by bylo únosné pro obě strany.

  • 22.4.2003

    Premiér Vladimír Špidla označil za nebezpečné snahy komunistů oddálit vstup České republiky do Evropské unie. Mohly by nabýt na významu především ve chvíli, kdyby se červnového referenda o vstupu do unie zúčastnilo málo lidí. Jejich kampaň nepodceňuji, řekl Špidla při úterní besedě se studenty v Mladé Boleslavi. Podle Špidly jsou nebezpečné především motivy komunistů zůstat v izolaci. "KSČM nemá v Evropské unii svého spoluhráče. Vědí, že největší pozici si udrží jen v případě, když budeme izolováni," řekl premiér. Je podle něho zásadním omylem myslet si, že vstup Česka do unie bude vhodnější až za několik let. Pokud bychom podle něho čekali na vstup až po boku Rumunska a Bulharska, promarníme šanci stát se členy unie v době procesu její reformace.

    Studenti v téměř dvouhodinové besedě bombardovali premiéra i další členy vlády a parlamentu otázkami ohledně politických i ekonomických dopadů vstupu Česka do unie. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban je například ujistil, že po vstupu do unie se nezvýší zásadním způsobem daňová zátěž obyvatel. Špidla i ministryně školství Petra Buzková také odmítli obavy studentů, že po vstupu do unie nastane odliv "mozků" z Česka. Podle premiéra elitní vědečtí pracovníci mají šance uplatnit se v cizině již nyní a nemusí čekat na vstup do unie. Naopak se podle něho zvýší výrazně možnosti uplatnění na trhu práce či při studiu i pro obyčejné lidi.

  • 22.4.2003

    Po vstupu České republiky do Evropské unie bude možné zasílat do kteréhokoli členského státu českým občanům důchody a sociální dávky. Sdělil to ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Čeští důchodci si budou moci přivydělat nejen v ČR, ale také v dalších zemích unie. Nadále však bude platit současná podmínka, že dva roky po odchodu do penze si nemohou důchodci vydělat více než 8200 korun čistého měsíčně. Pokud tuto podmínku poruší, přestanou dostávat důchod. V budoucnu by důchodová reforma podle Škromacha měla toto dvouleté omezení možných příjmů zrušit. Pojištění na důchod za odpovídající dobu vzniká v zemi, kde občan pracuje. Zaměstnanec má dokonce v zemi, kde pracuje, nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale jen po dobu tří měsíců. Základní nárok na nemocenské dávky vzniká tam, kde si pracovník platí nemocenské pojištění.

    Členství v unii nebude mít vliv na výši českých důchodů. Vláda je má ze zákona každoročně valorizovat minimálně ve výši inflace a minimálně z jedné třetiny ve výši růstu průměrné mzdy. Předpisy, kterými se řídí důchodové zabezpečení, jsou v unii plně v kompetenci jednotlivých států. Rovněž systém sociální ochrany je v členských státech odlišný.

  • 20.4.2003

    Přesun české polní nemocnice do Iráku přes Kuvajt pokračuje. Do Kuvajtu už odletěl letoun s třetí částí nemocničního vybavení. Po zemi bude přepraveno do jihoirácké Basry, až bude pro nemocnici nalezeno vhodné místo. Dosud zvažovaná oblast poblíž městské Všeobecné nemocnice se ukázala jako nevhodná vzhledem k příliš podmáčené půdě. V širším výběru je několik dalších míst. Polní nemocnice je zcela samostatná a může se rozvinout kdekoli na vhodném prostoru o velikosti asi 200 krát 300 metrů. Může ale využít i opuštěnou místní nemocnici. Má ryze humanitární účel a má sloužit pouze pro potřeby civilního obyvatelstva.

    Nemocnice je určena k léčení zraněných a nemocných, ke krátké hospitalizaci a převozu. Tři týmy chirurgů zvládnou denně deset velkých operací a 20 až 30 resuscitací. Nemocnice má 50 lůžek a zásobu 70 jednotek krve, kterou lze průběžně doplňovat. Nemocnice a její podpůrné, ochranné a ženijní prvky čítají na 300 lidí.

  • 20.4.2003

    Skupina vyznavačů hnutí skinheads napadla v sobotu večer hosty restaurace v Otrokovicích na Zlínsku. Při útoku, k němuž použili obušky a židle, zranili dva hosty. Jeden z nich byl převezen do nemocnice. S pohmožděním zad se bude léčit až tři měsíce, druhý muž byl zraněn lehce. Osm skinheadů poté z restaurace uteklo. Útočníci vpadli do restaurace ve chvíli, kdy se tam připravoval koncert punkových kapel, napadli však náhodné hosty.

  • 19.4.2003

    Místo pro českou vojenskou nemocnici v irácké Basře ještě nebylo zvoleno, protože dosud tipovaná místa poblíž městské Všeobecné nemocnice se ukázala jako nevhodná pro přílišnou podmáčenost. V širším výběru je však ještě několik dalších míst, takže lokalita pro rozmístění 60 kontejnerů nemocnice bude připravena včas, řekla česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Podle jejích slov bylo pro umístění nemocnice stanoveno asi pět hlavních kritérií. Prvním požadavkem je, aby umístění vyhovovalo obyvatelům, tedy bylo blízko k husté zástavbě chudinských čtvrtí. Místo musí být uhájitelné před případnými choutkami davu na rabování, a také musí být snadno zásobovatelné. Až na dalším místě je stavební vhodnost, tedy aby místo nepotřebovalo velké úpravy. Následuje vhodnost "ideologická", aby umístění neprovokovalo třeba z náboženských či jiných důvodů. Posledním, ale neméně závažným požadavkem je, aby nemocnice byla poblíž nějakého většího iráckého špitálu.

    Z Prahy do Kuvajtu již odlétá technické vybavení i příslušníci 7. polní nemocnice. Celkem má mít jednotka přes 270 lidí. Jak uvedl v pořadu BBC náčelník generálního štábu Pavel Štefka, přeprava bude stát 188 milionů korun a zaplatí ji Spojené státy. Budou se podílet také na financování pobytu českých vojáků v Iráku. Ministerstvo obrany hodlá Iráčanům věnovat léky za 20 milionů korun. Čeští vojáci vedle léků vezou i 30 úpraven vody. Zdravotníkům budou pomáhat i čeští chemici, jichž je v Kuvajtu nyní 400.

  • 19.4.2003

    Ministr obrany Jaroslav Tvrdík projednával s americkým velvyslancem v Praze Craigem Stapletonem možnost, že by české nebe hlídaly americké stíhačky F-16 či F/A- 18. O této variantě bude počátkem května přímo ve Washingtonu jednat náměstek ministra obrany Jan Váňa, píší Lidové noviny. Informaci listu potvrdil zástupce českého velvyslance v USA Vratislav Janda. Americká strana je při řešení otázky ochrany českého vzdušného prostoru připravena maximálně vyjít vstříc vojenským požadavkům a finančním možnostem ČR, řekl listu.

  • 19.4.2003

    Česká republika se zapojuje do boje o zakázky při obnově Iráku. V Iráku bude sondovat možnosti českých firem odborník ministerstva průmyslu a obchodu na vývoz zbraní a střeliva nevojenského charakteru. Jak informují Lidové noviny, tímto pracovníkem je údajně Martin Koller, který se danou problematikou zabýval na licenční správě ministerstva. "Nová irácká vláda si bude muset vytvořit nové milice. A ty bude třeba vyzbrojit," řekl deníku nejmenovaný odborník, který v minulosti dohlížel na vývoz zvláštního materiálu. "Nad vybavením irácké armády si budou chtít s velkou pravděpodobností udržet kontrolu velmoci, milice by nám ovšem mohli přepustit," soudí.

  • 19.4.2003

    Smutek a přetrvávající obavy se zračily ve tváři Iráčanky Salji Chaláfové, která přiletěla spolu se svým manželem a dvacetiměsíčním synem z libanonského Bejrútu do České republiky. "Děkuji všem, kteří mi pomohli," vzkázala novinářům, kteří ji obklopili vzápětí poté, co se objevila ve dveřích odbavovacího prostoru. Šestadvacetiletou ženu a jejího syna Hasana, který trpí mozkovou obrnou, úřady předminulý týden nevpustily na území republiky, přestože měla platné vízum a nebyla na seznamu nežádoucích osob. V Česku chtěla Iráčanka nemocnému dítěti zajistit kvalitní lékařskou péči. Na zpáteční cestě do syrského Damašku navíc potratila.

    Kromě hloučku novinářů čekala na Salju Chaláfovou také její starší sestra Sundus s manželem a zástupci motolské nemocnice. S rodinou se po příletu domluvili, že malý Hasan nastoupí do nemocnice v pražském Motole v úterý. Chlapcův pobyt na klinice dětské neurologie vyjednalo a uhradí ministerstvo zdravotnictví. Ministryně Marie Součková tak chce alespoň částečně napravit následky, které měl pro ženu a dítě postup cizinecké policie.

Pages