Zprávy

Česká republika by se mohla podílet na obnově Iráku nejenom v civilní, ale posléze také ve vojenské a policejní sféře. "Obranný průmysl má také určitou šanci, protože oni budou potřebovat obnovit armádu a policii," řekl v úterý ČTK prezident Asociace obranného průmyslu ČR Jiří Hynek. Jde o vybudování opravárenských podniků na starou bojeschopnou techniku nebo její modernizaci. V Iráku je přitom převaha zbraní východní provenience, jejíž modernizací již česká armáda prošla. "Naše firmy jsou schopny nabídnout celý projekt buď modernizace opravárenského závodu, nebo výstavbu a zavedení technologií," prohlásil Hynek. Česko je schopno nabídnout též další vojenské dovednosti, například výcvik proti použití biologických nebo chemických zbraní. Po uklidnění situace by mohly přijít na řadu i dodávky některých systémů, třeba v radiolokaci. Reálné šance na obnovu vojenských opraváren a případnou modernizaci zbraní z ruských na západní standardy, například letadel a tanků, vidí společnost Omnipol. "Česká republika zvládla tento přechod," připomněl generální ředitel Omnipolu Michal Hon. V Kuvajtu již Omnipol jedná o modernizaci desítek tanků.

"Pro Českou republiku jako zemi v centru Evropy je prostě nemožné nevstoupit do Evropské unie. Vstup do EU pro nás nemá alternativu. Vždy jsme byli a stále jsme v Evropě. V úterý nelze být v Evropě bez členství v EU. Ale že by to byl pro mě nějaký sen, to tedy skutečně ne. Je to manželství z rozumu, ne z lásky." Uvedl to v rozhovoru pro středeční vydání německého týdeníku Die Zeit český prezident Václav Klaus. V obsáhlém interview zdůraznil, že podle jeho názoru by Evropa neměla být protiváhou k Americe. Evropa by měla v dnešním světě hrát jen "komplementární roli" a pečovat o udržování transatlantické solidarity. V tendenci k posilování jednotnosti Evropy a ke vzniku supranacionálního státu spatřuje Klaus spíše nebezpečí ohrožení demokracie v Evropě. "Členství v EU je investice a jako každá investice znamená napřed nést náklady a doufat, že v budoucnu přinesou zisk. Já ale nepatřím k těm, kdo srovnávají finanční transfery do České republiky a z České republiky a ptají se, zda je saldo pozitivní. To dělají jiní, kteří současně hovoří o snech," uvedl Klaus. Odmítl domněnku, že by vstup osmi zemí se společnou zkušeností s komunismem mohl Evropskou unii nějak změnit. "Máme- li společné zkušenosti, nemusí to ještě znamenat, že mezi námi panuje jednota. Máme sice srovnatelné zkušenosti, ale rozdíly mezi námi jsou velké. Proto neočekávám žádné vytváření bloků uvnitř EU," řekl Klaus.

Prezident Václav Klaus slíbil autorce filmu Výlet Alici Nellis a protagonistce tohoto snímku Ivě Janžurové, že se naučí zacházet s nosiči DVD. Film, který získal Velkou cenu 18. filmového festivalu v Paříži Zlatý Oblouk, totiž od režisérky dostal na digitální nosiči, když v úterý umělkyním gratuloval k úspěchu. "Potěšilo nás, že ocenil i náš předchozí film Ene bene. Výlet ještě neviděl," řekla Janžurová po schůzce na Pražském hradě ČTK. Obě dámy konstatovaly, že prezident má v kinematografii velký rozhled, zřejmě i kvůli tomu, že pravidelně navštěvuje filmový festival v Karlových Varech. Janžurová se s ním podle svých slov shodne i ve filmovém vkusu. Ve zhruba třičtvrtěhodinovém rozhovoru si prý prezident ale posteskl, že nemá čas chodit do kina. Sledování filmů na počítači mu podle Janžurové může biograf alespoň částečně nahradit.

E-maily, telefonáty a "esemesky", to jsou hlavní "zbraně" manželek českých vojáků z protichemického praporu v Kuvajtu, které žijí dlouhé měsíce v obavách o osud svých nejbližších. Zatěžkávací zkouškou pro vojáky i jejich rodiny byly zejména poslední týdny, kdy v sousedním Iráku zuřila válka. I když nejhorší fáze konfliktu zřejmě skončila, manželky chemiků budou v klidu teprve tehdy, až se jejich muži vrátí v pořádku domů.

Totéž jim v pondělí při setkání na Úřadu vlády popřál premiér Vladimír Špidla, který ocenil profesionalitu vojáků i perfektní rodinné zázemí, které jim pomáhá zvládat fyziky a psychicky náročnou misi daleko od domova. "Některé věci se nedají vydržet, když člověk nemá někoho, o koho se může opřít," řekl předseda vlády a každé dámě předal jako výraz obdivu rudou růži.

Manželky vojáků si pochvalovaly přístup armády, která se podle nich snaží rodiny vojáků co nejvíce informovat o jejich situaci. V kontaktu s Kuvajtem jsou téměř každodenně prostřednictvím elektronické pošty či telefonu. Na dlouhé povídání či psaní ovšem není čas, zvláště ve chvílích, kdy se česko-slovenská jednotka připravovala na reálnou hrozbu použití chemických zbraní. "V těch rušných dnech mi manžel denně ráno posílal esemesku, že je v pořádku," řekla ČTK Jana Gajdošová, jejíž manžel je zástupcem velitele praporu.

Rodinní příslušníci mohou také využívat služeb armádní psychologické poradny. Ženy ocenily i pozdravy vojáků, které vysílá Česká televize, nebo vzkazy, které mohou posílat prostřednictvím Českého rozhlasu. "Můžeme být více v klidu a mít jistotu, že jsou v pořádku," kvituje takový způsob komunikace Gajdošová.

Obavy i stesk zažívá také Iveta Lupuljevová, i když po pádu režimu Saddáma Husajna se jí přece jen trochu ulevilo. O jejím manželovi, který je velitelem jednotky, ministr obrany Jaroslav Tvrdík mluví jen v superlativech. "Bylo to daleko horší, měla jsem daleko větší strach než nyní, když už je to přece jen klidnější," poznamenala. V Kuvajtu je její muž od ledna, vrátit by se měl na konci června. Po více než 20 letech společného života s vojákem ale ví, že doma se stejně nezdrží dlouho a vydá se na další misi. Stýská se i osmnáctileté dceři: "Je už rozumná, dospělá, ale samozřejmě by byla radši, kdyby byl táta doma. Oběma nám moc chybí, ale nedá se nic dělat," podotkla paní Iveta.

Armáda vedle pondělního setkání s premiérem připravila pro skupinku manželek jako ocenění jejich podpory vojákům i výlet na Karlštejn, kam se mají dopravit vrtulníkem. Zdaleka to není jediná armádní akce, která pomáhá rodinám zpříjemnit čekání na návrat jejich blízkých.

V Kuvajtu je nyní okolo 400 českých vojáků, mužů i žen. Na konci května armáda stáhne zpátky do vlasti 251 chemiků, kteří v Perském zálivu strávili už skoro tři čtvrtě roku.