Zprávy

Pracovníci jaderné elektrárny Temelín v sobotu zahájili šestidenní komplexní zkoušku druhého bloku, která má prokázat provozuschopnost, kvalitu a spolehlivost zařízení a jeho schopnost k předání do zkušebního provozu. ČTK to v sobotu řekl tiskový mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Komplexní vyzkoušení spočívá v průkazném chodu bloku po dobu šesti dnů, a to při stoprocentním výkonu. Na druhém temelínském bloku skončily před týdnem všechny zkoušky energetického spouštění, při němž energetici testují zařízení a postupně zvyšují výkon reaktoru. V pondělí předali Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost dokumentaci a požádali ho o povolení zahájit zkušební provoz, který potrvá 18 měsíců.

Ve věku 92 let zemřel v noci na sobotu český spisovatel Zdeněk Jirotka. ČTK to ráno oznámil jeho syn. Jirotka je znám především jako autor humoristického románu Saturnin. Výborný vypravěč, autor humoristických románů a povídek, publikoval v časopisech, podílel se na rozhlasovém a televizním pořadu Sedmilháři a napsal i řadu her pro rozhlas. Kromě Saturnina napsal také románovou parodii na detektivní žánr Muž se psem a veselé příběhy z prostředí školy Profesor biologie na žebříku. Jeho rozhlasové hříčky vyšly pod názvem Hvězdy nad starým Vavrouchem.

Zdeněk Jirotka se narodil 7. ledna 1911 v Ostravě. V roce 1933 maturoval na stavební průmyslové škole v Hradci Králové. Vzápětí vstoupil do armády, kde sloužil jako důstojník pěchoty v Košicích, Banské Bystrici, Olomouci, Brně a Vyškově. První dva okupační roky působil na ministerstvu veřejných prací, pak se až do konce války věnoval výhradně spisovatelství. To mu umožnil i mimořádný ohlas jeho nepřekonané prvotiny Saturnin (1942). Název Můj sluha Saturnin nesla původně jedna z jeho prvních povídek, kterou uveřejnily Lidové noviny. Spisovatel si ovšem záhy uvědomil, že hlavní postava této povídky by byla schopna unést i celou knihu, která pak skutečně vznikla. Ze Saturnina se stal legendární humoristický román, který se dočkal i filmového zpracování. Zfilmován byl i román Muž se psem.

Polsko si přímou účastí na bojových akcích v Iráku asi zajistilo proti českým firmám výhodnější pozici při začínající obnově území. "Samozřejmě státy, které se podílí na operaci, mají větší šanci se podílet i na obnově," řekl v pátek prezident Asociace obranného průmyslu ČR Jiří Hynek. Hodně bude záležet na tom, kdo bude financovat obnovu.

První mezinárodní konference k ekonomické obnově poválečného Iráku se přitom má uskutečnit velmi brzy. USA na ni podle polského premiéra Leszka Millera pozvaly jen Británii, Austrálii a Polsko.

"Logicky si dovedu představit, že kdo se tam účastní, má určitou výhodu," prohlásil též prezident Svazu průmyslu a dopravy Stanislav Kázecký. Česku sice mohl připadnout větší díl tohoto "koláče", válčit pro zisk zakázek však považuje za nemorální. Kázecký se rovněž nedomnívá, že by Poláci hráli při obnově Iráku klíčovou roli. Podle něj budou přínosnější subdodávky pro americké firmy.

Vyslání dvou českých specialistů do Kuvajtu, kteří by se měli po zklidnění situace přesunout do Iráku, považuje Kázecký za krok správným směrem. Odhadnout jejich úspěch předem však nelze. "Rozhodně tam nebudeme dodávat komplety, například rekonstrukci rafinérií," domnívá se a doufá alespoň v subdodávky a lepší výsledky než u zakázek v "nulovém" Kuvajtu.

Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie (EU) by se mělo konat v pátek a v sobotu. Počítá s tím zákon, který schválila Poslanecká sněmovna. Přesný termín referenda stanoví prezident Václav Klaus. Předběžně se počítá s pátkem 13. a sobotou 14. června. Pokud by občané v referendu vstup země do EU neschválili, mohlo by se nové všelidové hlasování konat až za dva roky. Celkově by jeho organizace měla přijít státní pokladnu na 500 milionů korun. Bude to první referendum v historii Česka. Přistoupení země k EU schválí občané v referendu tehdy, pokud to podpoří nadpoloviční většina hlasujících.

Pátek 13. června ale vyvolal už v minulosti u některých českých politiků nelibost. Obecně je totiž každý pátek třináctého považován za smolný den. Páteční a sobotní termín referenda prosadili poslanci. Vláda uvažovala o neděli 15. a pondělí 16. června. Soudila, že tento termín by mohl zajistit co největší účast voličů. Bála se také, že lidé dají před referendem přednost cestě na chalupy. Zástupci ODS upozornili, že pondělní termín může zkomplikovat chod škol, jež se tradičně stávají volebními místy. Někteří poslanci argumentovali také tím, že i volby do obou komor parlamentu a do obecních orgánů se konají v pátek a v sobotu.

Hlasovat se bude jen na území ČR, ne v zahraničí. Ministři argumentovali tím, že při posledních parlamentních volbách šlo v cizině volit málo lidí, ale organizace voleb stála mnoho peněz. Kdo tudíž nepřijede do ČR, referenda se nebude moci zúčastnit. Rychetský potvrdil, že volit nebudou moci například čeští vojáci, kteří budou na zahraničních vojenských misích.