Zprávy

Do jihoirácké Basry, kde bude působit česká 7. polní nemocnice, se ve středu dopoledne odjeli podívat velvyslankyně Česka v Kuvajtu Jana Hybášková a velitel českého kontingentu v oblasti Dušan Lupuljev. Už ve čtvrtek je budou následovat dva lékaři a dvě sestry z česko-slovenského protichemického praporu, kteří by měli začít pomáhat místním doktorům v jedné z nemocnic Basry. Cílem české mise v Basře bude domluvit přesné umístění nemocnice. Je také potřeba vyjednat s Brity bezpečnostní zajištění českých lékařů. Velvyslankyni a svého velitele doprovázelo do Iráku 17 českých vojáků. Do Kuvajtu odletí ve čtvrtek z Pardubic první letadlo s vojáky nemocnice - půjde o 40 ženistů, lékařů a příslušníků jejich ochrany. Tato výprava by měla připravit podrobné plány na vybudování celého zařízení. V těchto chvílích se také jedná o tom, kde bude rozmístěno 30 úpraven vody, které sebou vojáci z polní nemocnice do Iráku přivezou. Počítá se s několika stanicemi, z nichž v každé by bylo šest úpraven. Úpravna dokáže vyrobit až 4000 litrů pitné vody za hodinu. Česká armáda předpokládá, že zaškolí místní personál a úpravny předá jako humanitární dar.

Šanci vymáhat úhradu škody za prohrané arbitráže po lidech nebo firmách, které tuto škodu způsobili, stát ani po středě zřejmě nemá. Sněmovna zamítla návrh unionistky Hany Marvanové, který měl státu obecně umožnit, aby se takové náhrady, či aspoň její části soudně domáhal. Marvanová v rozhovoru s novináři řekla, že za určitých okolností by se podle ní stát mohl náhrady škody domáhat po držiteli licence na vysílání televize Nova, společnosti CET 21. Souvisí to s prohranou arbitráží s firmou CME, která se dříve na vysílání Novy podílela. Nyní se zdá, že republika bude muset zaplatit CME více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do Novy. Marvanová chce s ministry jednat o tom, aby vláda navrhla tuto novinku zapracovat do zákona ve zrychleném režimu, v takzvaném stavu legislativní nouze. Když to kabinet neudělá, je připravena svůj návrh znovu podat jako poslaneckou iniciativu, to už ale trvá déle. Pokud by se měla tato věc týkat ještě arbitráže se CME, muselo by to podle ní v zákoně být dřív, než republika firmě CME zaplatí. Zatím stát čeká na výsledek švédského odvolacího soudu, kde arbitráž napadl. Kauza uvedené arbitráže hýbe českou politickou scénou. Poslanci kvůli ní počátkem dubna odvolali radu pro vysílání. Vládní politici tvrdí, že dlouhodobě pracovala špatně, a přičítají jí odpovědnost právě i za prohranou arbitráž se CME. Koalice soudí, že rada měla hlavně v období krize kolem Novy v roce 1999 jednat tak, aby CME nakonec nezůstala odříznuta od této stanice. V roce 1999 se ředitel Novy Vladimír Železný se CME ve zlém rozešel. Tato zahraniční společnost nakonec ztratila na televizi vliv, zůstala tedy i bez zisků z této komerční stanice. Většina odvolaných radních tvrdí, že postupovali v souladu s českými zákony. Odvolání rady kritizují i KSČM a ODS. Soudí, že to přinejmenším oslabilo šance státu uspět u odvolacího soudu. Premiér Vladimír Špidla a ministr financí Bohuslav Sobotka (oba ČSSD) v minulých týdnech hovořili o tom, že Nova by se měla na úhradě škody nějak podílet. Mluvčí televize Petr Kostka ale uvedl, že televize se spor státu a CME netýká. Zástupci Novy nabídli státu právní konzultace při odvolacím řízení. České republice hrozí i další arbitráže, a nelze tedy zcela vyloučit, že z nich nakonec pro stát vyplyne nějaká škoda. Marvanová zdůraznila, že její pozměňovací návrh má obecnou platnost a stát by ho mohl uplatnit v různých případech arbitráží. Již dříve řekla, že její iniciativa dává státu možnost domáhat se aspoň částečné úhrady škody i na subjektech, které nejsou součástí státního aparátu.

Ministerstvo zahraničí znovu, ostřeji protestovalo proti vlně zatýkání disidentů a popravě tří kubánských únosců trajektu. Protest ve formě verbální diplomatické nóty na ministerstvu vyslechl kubánský chargé d'affaires David Paulovich od ředitelky amerického odboru Ivany Hlavsové. Proti nevídaně brutálnímu způsobu, jakým režim Fidela Castra dusí politickou opozici a svobodu slova, sepsali protestní dopis také šéfredaktoři českých a slovenských médií. Castra vyzvali, aby politické vězně okamžitě propustil. V dopise kubánskému diktátorovi vyzdvihují vysoké tresty novinářům. "Jejich údajný zločin spočíval v tom, co běžně dělá každý novinář ve svobodné zemi - snažili se poctivě informovat o stavu světa," konstatují v listu a dodávají, že podobné procesy mají Češi i Slováci v paměti z dob komunistického režimu. Současné dění na Kubě, kde soudy rozhodly o dlouholetých trestech pro osm desítek bojovníků za lidská práva, zvedlo vlnu kritiky po světě včetně Česka; odsuzující rezoluci přijal v úterý český Senát. Ministerstvo protestovalo proti vlně zatýkání podle ředitele tiskového odboru Karla Borůvky u zástupců Kuby několikrát na různých fórech. Paulovich kritiku odmítá s tím, že soudy postupovaly v rámci platných norem a zákonů. Česká diplomacie vyjádřila lítost nad popravami a zároveň apeluje na Kubu, aby obnovila moratorium na výkon trestu smrti.

Ministerstvo zahraničí zamítlo další žádost euroskeptické Národní strany na projekt v kampani před referendem o vstupu do EU. Národní strana žádala 330.000 korun na přednáškové mobilní centrum, které by jezdilo po vesnicích a šířilo materiály jak proti, tak pro vstup do EU. Ředitelka ministerského komunikačního odboru Jana Adamcová to odůvodnila tím, že ministerstvo nechce podporovat politické strany. Navíc podobný projekt již existuje. Předseda Národní strany Pavel Sedláček o zamítnutí nevěděl.V první reakci však řekl, že ho udané důvody překvapují, neboť mu prý Adamcová v minulosti sdělila, že žádost o peníze na projekt může podat. Národní strana chtěla s mobilním centrem jezdit po vesnicích a mluvit hlavně s obtížně oslovitelnými skupinami lidí. Toto kritérium bylo dáno v nedávno uzavřeném výběrovém řízení pro neziskové organizace, jehož se neúspěšně účastnila i Národní strana. Původně požadovala 36 milionů korun na projekt zaměřený proti vstupu země do EU. Národní strana patří k odpůrcům českého vstupu do EU a považuje vládní kampaň za jednostrannou a nevyváženou. Vláda na kampaň před červnovým referendem vyčlenila 200 milionů korun. Součástí kampaně jsou například regionální debaty, spoty v televizi a další mediální aktivity, například billboardy, které se objeví 1. května.