Zprávy

Prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Cyril Svoboda se kvůli postojům k Evropské unii dostali do vážného sporu. Klaus pokládá výroky, kterými šéf české diplomacie před novináři hodnotil prezidentův postoj k evropské integraci, za urážlivé a chce od Svobody slyšet vysvětlení. Ministr při návratu z aténského summitu řekl, že Klaus má o současném dění Evropské unii povrchní a neúplné informace.

Klaus v pátek zaslal Svobodovi dopis, v němž ho pozval, aby mu osobně vysvětlil svá vyjádření. Schůzka obou politiků se uskuteční zřejmě v úterý. "Prezident považuje ministrovy výroky o svých názorech na příští podobu Evropské unie za neopodstatněné, nekorektní a zavádějící," prohlásil mluvčí prezidenta republiky Tomáš Klvaňa.

Klausovi podle něj záleží na tom, aby česká politická reprezentace věcně diskutovala o kladech i záporech vstupu do EU. "Proto bude v nejbližších dnech iniciovat diskusi nejvyšších ústavních činitelů o těchto otázkách a o sladění jejich postupu v těchto věcech," dodal Klvaňa.

Svoboda se podle svého mluvčího Víta Koláře žádné diskusi o EU nebrání, ale na Hrad si nepůjde pro "poučování ani pokárání". V žádném případě ministr není v podřízené roli vůči prezidentovi, za zahraniční politiku totiž zodpovídá parlamentu a občanům vláda a ministerstvo zahraničí, řekl Kolář.

Napětí mezi Klausem, Svobodou i premiérem Vladimírem Špidlou bylo zřejmé již ve středu, kde se všichni tři účastnili v Aténách slavnostního ceremoniálu podpisu přístupové smlouvy k EU. Zatímco zástupci vlády prosazovali na jednání společnou zahraniční politiku EU či princip rotujícího předsednictví, Klaus se netajil skepsí k prohlubování integrace. Prohlásil, že interpretovat spor v EU jako spor o rotující předsednictví je mystifikací. Svoboda se ostře ohradil i proti Klausovým výrokům, že po vstupu do EU ztratí ČR část své suverenity. "Kdyby toto řekl student právnické fakulty, tak neudělá zkoušku," řekl při zpáteční cestě Svoboda novinářům. Velmi rezervovaně se k postojům Klause k EU vyjádřil i premiér Vladimír Špidla.

Před členstvím ve vlastní politické straně dávají čeští Romové přednost aktivitám napříč politickými subjekty. Romští spoluobčané mají podle některých svých představitelů velký zájem o politické a společenské dění v zemi. V současnosti se však angažují především v občanském sektoru; v ČR totiž existuje pouze jedna romská politická strana - Romská občanská iniciativa (ROI), která však prochází dlouhodobější reorganizací.

"Romové jsou dnes členy snad všech politických stran, nejvíce sociální demokracie. Mladí lidé nechtějí vstupovat do strany, která je zdiskreditovaná a nemá jasno, jako je to v případě ROI," uvedla Jarmila Balážová z romského sdružení Dženo.

Z čela ROI nedávno odešel její předseda Štefan Ličartovský, jenž čelí několika trestním oznámením kvůli podvodným prodejům bytů. Současné vedení v pátek informovalo, že na nadcházející krajské konferenci počátkem května hodlá reorganizovat všechny místní i krajské organizace.

Dnes je v ROI organizováno asi 2500 lidí a iniciativa získala v loňských parlamentních volbách 523 hlasů, tedy 0,01 procenta. Zreorganizovaná strana chce více spolupracovat s romskými sdruženími a v budoucnu vytvořit Romský národní sněm. Podle úřadujícího předsedy ROI Miroslava Kariky bude hlavní prioritou sociální politika.

Zprávou vlády o postoji České republiky ke konfliktu v Iráku se bude Poslanecká sněmovna zabývat až v úterý 29. dubna. Rozhodla o tom ve čtvrtek odpoledne, na kdy původně debatu o zprávě zařadila. Důvodem odkladu bylo to, že čtvrtečního jednání sněmovny se nemohli zúčastnit někteří klíčoví členové vlády včetně jejího předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) a ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Oba byli na summitu Evropské unie v Aténách.

Debatu o postoji Česka ke konfliktu v Iráku prosadili na pořad jednání sněmovny komunisté. Vláda čelí kvůli postoji k válce v Iráku dvojí kritice. Opoziční ODS kabinetu vytýká údajně váhavý přístup k útoku anglo-amerických sil a jejich spojenců na Irák a to, že útok jednoznačně nepodpořila. Druhá opoziční strana, tedy KSČM, kritizuje vládu přesně opačně - prý se v útoku na Irák angažovala až příliš.

Český kabinet chápal koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nicméně litoval, že se pro tento krok nepodařilo získat nový mandát mezinárodního společenství. Důvodem někdy nejednoznačných postojů vlády byly i rozpory hlavně uvnitř největší vládní strany, to znamená sociální demokracie. Například březnový sjezd ČSSD šel dále než vláda, když válku v Iráku rovnou odsoudil jako čin odporující mezinárodnímu právu.

Zatím naposledy se téma války v Iráku dostalo na pořad jednání dolní komory v úterý, kdy sněmovna - a také Senát - schválily vyslání armádní polní nemocnice do okolí jihoirácké Basry. Vojenští lékaři by měli pomoci při odstraňování následků humanitární katastrofy, která vznikla v důsledku války.

Rakouští odpůrci atomové energie ve čtvrtek ukončili protestní hladovku proti Temelínu u spolkového kancléřství ve Vídni. Na čtvrteční tiskové konferenci to oznámila šéfka Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Mathilde Hallaová spolu s dvojicí mužů, kteří v půstu zbyli z původně čtyřčlenné skupiny.

Hallaová ČTK později potvrdila, že čtvrtkem končí letošní série protitemelínských hladovek a odpůrci jaderných elektráren zvolí napříště jinou strategii. Demonstranti si totiž nedokázali od vlády vynutit příslib rozhodnějšího boje proti atomu a nezískali ani větší pozornost rakouských sdělovacích prostředků.

"Hladovka je skončená, odpor proti atomu ale pokračuje," prohlásila veteránka protiatomového hnutí na bizarní tiskové konferenci, která se uskutečnila pod širým nebem před budovou kancléřství. Za stolem, který zdobila kromě květin, chleba a velikonočního beránka také lidská lebka, vedle ní usedla trojice mužů a jedna žena, kteří hladovku zahájili 4. dubna. Sami "hladovkáři" uznali, že jejich nátlaková demonstrace v karavanech v centru Vídně nevedla ke kýženému úspěchu. Ze strany vlády se sice dočkali návštěvy státní tajemnice resortu sociálních věcí Ursuly Haubnerové, ta ale zastupuje stranu svobodných (FPÖ), která má ve vládě mnohem slabší slovo než lidovci (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela.

Hallaová se snažila ujistit, že konec hladovek v žádném případě neznamená "rezignaci" boje proti atomu. Budeme pokračovat v tlaku na politiky prostřednictvím veřejnosti, uvedla. Maria Fellnerová ze Salcburské platformy proti atomovému nebezpečí doplnila, že odpůrci atomu se nezřeknou ani právních žalob v souvislosti s Temelínem.

"Svůj cíl máme neustále před očima," tvrdila Irene Winklerová, která z hladovky odpadla v neděli po fyzickém zhroucení. Několik dnů po ní ukončil půst ze zdravotních důvodů Alois Lengauer. Také Andreas Reimer a Thomas Neff, kteří deklarovali odmítání pevné stravy až do čtvrtka, hovořili před novináři o značné tělesné slabosti.