• 23.4.2003

    Čeští vojenští lékaři, kteří zahájili letecký přesun do jihoirácké Basry, se budou muset připravit na těžké podmínky pro svou práci. Šéf vojenské rozvědky Josef Prokš ve středu členům sněmovního zahraničního výboru řekl, že v Basře panuje chaos a anarchie, ve městě se stále rabuje a hrozí zhoršení hygienicko-epidemiologické situace. Prokš řekl, že terčem rabování se stalo všechno - na některých místech lidé dokonce rozebírají obvodové zdivo objektů, z nichž si odnášejí věci. Cílem rabování se staly nejen výrobní a další budovy, ale i nemocnice. Prokš varoval také před zhoršením hygienicko-epidemiologické situace. V okolí města jsou totiž bažiny, v nichž se daří velkému množství komárů. Špatná je i situace přímo ve městě, kde není odklizeno velké množství odpadků. Prokš uvedl, že podle dostupných informací je ve městě dostatek potravin, ale málo vody. V okruhu 20 kilometrů prý není žádný její vhodný zdroj.

  • 23.4.2003

    Česká republika nahlíží na válku v Iráku jinak než Spojené státy. To je podle prezidenta Václava Klause podstata sdělení, které řekl americkému velvyslanci Craigu Stapletonovi během březnové schůzky. Český prezident ve středu reagoval na zprávu pražského týdeníku The Prague Post, kde Stapleton kritizoval Klausův postoj k Iráku. "Musím bohužel říci, že nesdílím názor amerického velvyslance," řekl Klaus ve Vídni na tiskové konferenci po rozhovoru s rakouským protějškem Thomasem Klestilem. Kaus soudí, že jako prezident musí zastávat českou pozici, kterou zastává vláda a parlament. "Nic jiného jsem mu neřekl, než českou pozici. Tato pozice není identická s americkou, ale tak to bohužel v životě často bývá," dodal. Konflikt v Iráku podle Klause přešel do druhé fáze, která je mnohem obtížnější než samotná vojenská intervence. Odkázal přitom na zkušenosti s transformační výstavbou v Čechách po roce 1989 nebo v Rakousku po druhé světové válce.

  • 23.4.2003

    Český zástupce v Konventu EU Jan Zahradil (ODS) předložil v Bruselu návrh, který by členským státům EU umožnil větší, ale i menší stupeň zapojení do evropských struktur. Zahradil ve středu novinářům řekl, že to navrhl do vznikající ústavy EU, kterou Konvent nyní tvoří. Koncept ústavy, podle níž by měla fungovat budoucí EU, by měl být hotov do 20. června. Pak by se k této věci měl konat zvláštní summit. Pokud by jeden či více členů ústavu do dvou let od podpisu neratifikoval, měla by podle Zahradila pozice tohoto státu zůstat na úrovni, která byla před podpisem ústavy, což je v současnosti smlouva z Nice. "Byla by to přímá cesta k takzvané flexibilní, nebo-li vícerychlostní Evropě, což je koncept, o kterém se hodně hovoří," řekl Zahradil, jehož strana odmítá federativní uspořádání EU. Chce, aby tato úprava nahradila současný navržený paragraf, podle něhož by pozici státu, který ústavu neratifikuje například na základě referenda, řešila Evropská komise.

  • 23.4.2003

    Německá křesťanská nadace Nehemia věnuje do konce roku 1,7 milionu korun 10 až 20 rodinám v Ústeckém kraji, které byly postiženy loňskými záplavami. "Nadace požádala Apoštolskou církev, aby vybrala rodiny, jejichž členové jsou zároveň v tíživé situaci v důsledku svého stáří, nemoci či nezaměstnanosti," řekl ve středu ČTK Štěpán Hlavsa z ústecké misijní stanice Apoštolské církve. Zatím podle něj nadace zaplatila přes půl milionu korun za materiál a práce při obnově jejich bydlení, či za vybavení jejich domácností. Rodiny vybírají pracovníci ústecké misijní stanice Apoštolské církve ve spolupráci s místními radnicemi. "Většinou se jedná o rodiny nevěřících," uvedl Hlavsa na dotaz ČTK. Záměrem nadace není podle něj pomoci malou částkou hodně rodinám. Taková pomoc by nebyla dostatečně účinná. "Finanční částka pro konkrétní rodinu, která je vždy individuálně stanovena na základě pečlivého posouzení naléhavosti, se pohybuje od menších částek v řádu tisíců korun za povodní zničené spotřebiče, až po částky v řádech stovek tisíc korun pro ty, kterým voda zničila celý dům," řekl Hlavsa.

  • 22.4.2003

    Napětí mezi Hradem a Černínským palácem trvá. Roztržku neurovnala ani úterní schůzka prezidenta Václava Klause s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou. Prezident si pozval ministra na Hrad proto, že chtěl slyšet vysvětlení jeho výroků na svou adresu. Svoboda o něm prohlásil, že má povrchní informace o současném dění v Evropské unii. "Na svých výrocích neměním nic," řekl po schůzce Svoboda. Blíže ale nechtěl jednání komentovat, opakoval jen, že je dobře, že se schůzka uskutečnila. "Je to dobrý krok, dává to možnost ke komunikaci mezi demokraty," uvedl a dodal, že zahraniční politika země je věcí vlády. Prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa ale prohlásil, že Klaus se své role rozhodně nevzdá. "Prezident má ústavně danou pravomoc v oblasti zahraniční politiky a na tom se samozřejmě nic nemění," uvedl. Novinářům přečetl prohlášení, v němž Klaus mimo jiné tvrdí, že pro Svobodu on sám není opozičním politikem, ale partnerem při formulování i provádění zahraniční politiky země. Podle Svobodova mluvčího Víta Koláře si prezident přál, aby toto prohlášení společně s ministrem podepsali. Svoboda to ale odmítl. Podle Klvani nebude mít roztržka mezi Hradem a Černínským palácem žádný přímý vliv na Svobodovo působení ve vládě. "Pan ministr zahraničí není podřízeným pana prezidenta," poznamenal.

  • 22.4.2003

    Přesně hodinu po úterním poledni ze starého ruzyňského letiště vzlétlo další letadlo An-124 Ruslan s materiálem a personálem polní nemocnice. Nemocnice bude působit v Iráku. V pořadí již šestý let bude stejně jako lety předchozí směřovat do Kuvajt City. ČTK o tom informoval Vítězslav Bureš z tiskového odboru ministerstva obrany. "V uvedeném letu je přepravováno 14 osob, auta a kontejner. Celkem asi 83 tun materiálu," řekl ČTK Bureš. Z Kuvajtu bude zařízení po zemi přepraveno do jihoirácké Basry, až bude pro nemocnici nalezeno vhodné místo.

    Přesun polního lazaretu začal ve čtvrtek, kdy do oblasti Perského zálivu odletělo prvních 39 zdravotníků. Další část personálu a vojenského materiálu odcestovala v následujících dnech. Místo pro českou vojenskou nemocnici v Basře ještě nebylo zvoleno, protože zvažovaná varianta poblíž městské Všeobecné nemocnice se ukázala jako nevhodná vzhledem k příliš podmáčené půdě. V širším výběru je několik dalších míst. Polní nemocnice je zcela samostatná a může se rozvinout kdekoli na vhodném prostoru o velikosti asi 200 krát 300 metrů. Může ale využít i opuštěnou místní nemocnici. Má ryze humanitární účel a má sloužit pouze pro potřeby civilního obyvatelstva. Nemocnice je určena k léčení zraněných a nemocných, ke krátké hospitalizaci a převozu. Tři týmy chirurgů zvládnou denně deset velkých operací a 20 až 30 resuscitací. Zařízení má 50 lůžek a zásobu 70 jednotek krve, kterou lze průběžně doplňovat.

  • 22.4.2003

    Rezoluce březnového sjezdu sociální demokracie k válce v Iráku prý urazila americkou vládu. Anglicky psanému listu, vycházejícímu v Praze, The Prague Post to řekl americký velvyslanec Craig Stapleton. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody ale zahraniční politiku země neurčuje rezoluce jedné vládní strany, nýbrž postoj celého kabinetu. "Ta rezoluce byla pro nás pochopitelně dost urážející," řekl Stapleton v rozhovoru, který týdeník The Prague Post otiskne ve středu. "Kdykoliv někdo zapochybuje o amerických motivech, dotkne se nás to. Nejsme imperialistická země," dodal.

    Nejsilnější vládní strana přijala 30. března na své sjezdu rezoluci, kterou odsoudila válku v Iráku. Podle usnesení ČSSD nebyla válka nevyhnutelná a bez mandátu OSN byla navíc v rozporu s mezinárodním právem. Sjezdový dokument sociální demokracie je ostřejší než text prohlášení, na kterém se před tím shodla vláda. Český ministr zahraničí Svoboda si přesto myslí, že důležitější než rezoluce jedné vládní strany, je postoj celého kabinetu. "Není to rezoluce, která by zavazovala vládu či členy vlády," řekl ČTK s tím, že stejně se na věc dívají také lidé v zahraničí.

  • 22.4.2003

    Téměř dvouletý Hasan Chaláf z Iráku byl v úterý přijat k léčení na kliniku dětské neurologie Fakultní nemocnice Motol. ČTK to řekla tisková mluvčí nemocnice Eva Jurinová. Podle ní první vstupní vyšetření předběžné ukazují na dětskou mozkovou obrnu. "Byla ihned zahájena rehabilitace a podle výsledků rentgenových a dalších vyšetření bude stanoven léčebný plán," sdělila mluvčí. Dvacetiměsíční Hasan přicestoval v sobotu s matkou Saljou a otcem z libanonského Bejrútu. Je to jejich již druhý přílet v krátké době. Počátkem dubna totiž nevpustily české úřady matku se synem do země, ačkoli měla platné vízum. Žena na zpáteční cestě do syrského Damašku potratila. Hned po sobotním příjezdu byl pro chlapce i jeho matku připraven v motolské nemocnici pokoj, nemocnice totiž počítala s variantou, že Hasan bude přijat hned po přistání. Malému Iráčanovi a jeho šestadvacetileté matce zaplatí letenku obecně prospěšná organizace Člověk v tísni. Otec si cestu financuje sám. Léčbu ochrnutého dítěte na klinice dětské neurologie vyjednalo a uhradí ministerstvo zdravotnictví. Ministryně Marie Součková tak chce alespoň částečně napravit následky, které měl pro ženu a dítě postup cizinecké policie. Chaláfovou vypátralo české ministerstvo zahraničí, které jí pomohlo získat nové vízum.

    Dětská mozková obrna je neurologické onemocnění, které je následkem poškození mozku v těhotenství, během porodu nebo po něm. Postižení trpí pohybovými poruchami, často i poruchou řeči. Stav vyžaduje intenzivní, zejména rehabilitační léčbu.

  • 22.4.2003

    Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) zveřejnilo otevřený dopis, ve kterém vyzývá českého prezidenta Václava Klause k jednáním o odškodnění sudetských Němců, kteří byli po roce 1945 odsunuti z českého pohraničí. Výzva je dána do souvislosti se středeční Klausovou oficiální návštěvou v Rakousku. Sdružení spojuje návštěvu českého prezidenta s nadějí na "zpracování našich společných problémů" a doufá, že Klausovi se "v souladu s většinovým míněním jeho národa podaří dát novou šanci smíření ve smyslu dobrého evropského sousedství občanů". Sudetští Němci následně žádají Klause o rozhovory, které by měly vyústit ve společné návrhy vládám obou států. Jako jeden z možných řešení SLÖ navrhuje přepracování zákona o restitucích tak, aby se vztahoval až do roku 1939 namísto dosavadního mezního data 25. února 1948. "Zrušila by se tím diskriminace bývalých židovských a sudetoněmeckých občanů někdejší ČSR," stojí v dopise, který SLÖ zaslalo vídeňské pobočce ČTK.

    S odkazem na československo-rakouskou majetkovou smlouvu z roku 1974 dále krajanské sdružení zdůrazňuje, že už tehdejší československá komunistická vláda vyhlásila připravenost k odškodnění zhruba 30.000 předválečných Rakušanů, čímž má SLÖ na mysli lidi s rakouským občanstvím, kteří žili před rokem 1938 na území tehdejšího Československa. "Demokratická Česká republika jako budoucí člen EU je vyzývána, aby se pokusila zahojit bezpráví kolektivního vyvlastnění a vyhnání účinnou lítostí," dodává SLÖ a vyzývá Klause, aby se zasadil o řešení, které by bylo únosné pro obě strany.

  • 22.4.2003

    Premiér Vladimír Špidla označil za nebezpečné snahy komunistů oddálit vstup České republiky do Evropské unie. Mohly by nabýt na významu především ve chvíli, kdyby se červnového referenda o vstupu do unie zúčastnilo málo lidí. Jejich kampaň nepodceňuji, řekl Špidla při úterní besedě se studenty v Mladé Boleslavi. Podle Špidly jsou nebezpečné především motivy komunistů zůstat v izolaci. "KSČM nemá v Evropské unii svého spoluhráče. Vědí, že největší pozici si udrží jen v případě, když budeme izolováni," řekl premiér. Je podle něho zásadním omylem myslet si, že vstup Česka do unie bude vhodnější až za několik let. Pokud bychom podle něho čekali na vstup až po boku Rumunska a Bulharska, promarníme šanci stát se členy unie v době procesu její reformace.

    Studenti v téměř dvouhodinové besedě bombardovali premiéra i další členy vlády a parlamentu otázkami ohledně politických i ekonomických dopadů vstupu Česka do unie. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban je například ujistil, že po vstupu do unie se nezvýší zásadním způsobem daňová zátěž obyvatel. Špidla i ministryně školství Petra Buzková také odmítli obavy studentů, že po vstupu do unie nastane odliv "mozků" z Česka. Podle premiéra elitní vědečtí pracovníci mají šance uplatnit se v cizině již nyní a nemusí čekat na vstup do unie. Naopak se podle něho zvýší výrazně možnosti uplatnění na trhu práce či při studiu i pro obyčejné lidi.

Pages