Zprávy

Český prezident Václav Klaus se setkal v německým ministrem Joschkou Fischerem. Po setkání oba politici s novináři nehovořili, vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl však řekl, že předmětem jednání byly v první řadě otázky vzájemných vztahů, které oba označili za velmi dobré. Český prezident vyjádřil určité znepokojení nad tím, že proti vstupu ČR do EU hlasovali všichni poslanci CSU a vznikl tak dojem, že jde o postoj celé této bavorské strany. V postojích k válce v Iráku oba konstatovali, že pozice obou zemí jsou dosti podobné. V popředí zájmu je snaha odvrátit humanitární katastrofu a zmírnit utrpení obyvatel Iráku a zároveň snaha zabránit rozdělení Evropy a oslabení transatlantické vazby.

Po krátké zastávce na velvyslanectví ČR, kde poskytl několik rozhovorů německým médiím, prezident Klaus odjel do zámku Bellevue. Tam jej s nejvyššími poctami přijal prezident Johannes Rau, na jehož pozvání se návštěva uskutečňuje. Václav Klaus se setkal také s kancléřem Gerhardem Schrödrem.

Tři organizace obránců lidských práv požádaly Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby vyšetřila minulé případy nucených sterilizací Romek na Slovensku, v Česku a v Maďarsku. Radě vlády ČR pro záležitosti romské komunity však žádný žádný případ nucené sterilizace není znám. Jedna z mezinárodních romských organizací radu informovala, že několik případů se stalo na Ostravsku. Žádost o bližší údaje, které by mohly informace potvrdit, ale její zástupci odmítli, uvedl představitel rady Roman Krištof.

Evropský parlament ve Štrasburku schválil ve středu přijetí České republiky do Evropské unie. Otevřel tak cestu k podpisu Smlouvy o přistoupení vysokými českými představiteli za týden v Aténách. Pro přistoupení ČR se vyslovilo 489 z 565 hlasujících poslanců. 39 poslanců bylo proti a 37 členů parlamentu se zdrželo hlasování. Byl to nejhorší výsledek ze všech 10 kandidátských zemí. Pro Slovensko, Polsko, Maďarsko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu hlasovalo vždy více a často podstatně více než 500 poslanců. Rozdíl nepochybně způsobily více než dvě desítky pravicových německých a rakouských členů EP, kteří se rozhodli hlasovat proti českému přistoupení nebo abstenovat. Učinili tak kvůli nespokojenosti s dosavadní nijakou reakcí české vlády na požadavek, aby vyjádřila politování nad excesy spojenými s odsunem sudetských Němců po druhé světové válce a nad pokračující platností tzv. Benešových dekretů. Desítka poslanců bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) a devět členů celoněmecké Křesťanskodemokratické unie (CDU) již dopoledne oznámili, že budou hlasovat proti, a to kvůli českému odmítání vyslovit lítost a také kvůli neochotě ČR odstranit z právního řádu tzv. amnestijní zákon z roku 1946, který považují za obzvlášť diskriminační.

Senát bude o vyslání 7. polní nemocnice do Iráku rozhodovat už příští týden v úterý, tedy 15. dubna. Rozhodl o tom ve středu na mimořádném jednání senátní organizační výbor. Senátoři pravděpodobně vládní návrh, podle něhož by nemocnice měla působit u jihoirácké Basry, schválí. Podle původních plánů se měla horní komora misi armádních zdravotníků věnovat až o dva dny později; na čtvrtek 17. dubna, tedy den před plánovaným odjezdem nemocnice, si své jednání naplánovala také Poslanecká sněmovna. "Neměli bychom v této vážné věci cokoli riskovat a měli bychom být maximálně odpovědní," řekl ČTK k uspíšení termínu předseda Senátu Petr Pithart. Podle něj by nebylo dostatečně odpovědné rozhodovat pouze den před odletem prvních letounů An-124 Ruslan, které mají zdravotníky dopravit do Kuvajtu. Odtud by se pak nemocnice přepravila do Iráku. Úterní jednání Senátu by podle Pitharta poskytlo čas sladit představy vlády a obou komor, "abychom se pokud možno vyhnuli rozdílným usnesením". Připomněl v této souvislosti formulačně odlišná usnesení sněmovny a Senátu k misi českých chemiků v Kuvajtu, byť podle právních analýz jsou obsahově identická.

Žádost kabinetu vychází z rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která vyzývá mezinárodní společenství k poskytnutí okamžité humanitární pomoci iráckému obyvatelstvu. Vládní návrh počítá s vysláním zdravotnického týmu v rámci operace Trvalá svoboda. Do oblasti chce vláda poslat až 300 vojáků, kromě členů nemocnice také asi stovku vojáků z Prostějova, kteří se budou starat o jejich ochranu, a 29 ženistů. I s chemiky by tak v oblasti Perského zálivu působilo až 700 českých vojáků.