Zprávy

Opoziční Občanská demokratická strana, jež má nyní podle průzkumů mezi občany největší podporu, se důrazně postavila proti návrhu Francie, Německa, Belgie a Lucemburska na vytvoření evropské bezpečnostní a obranné unie. Místopředseda ODS a její stínový ministr obrany Petr Nečas ve středečním tiskovém prohlášení pro ČTK uvedl, že jeho strana s návrhem jednoznačně nesouhlasí. "Je to pokus o vytvoření tvrdého jádra, které postupně přiměje i ostatní členy EU připojit se a sledovat zájmy především francouzsko-německého dua. Celý projekt je hrozbou pro budoucnost NATO a povede k destrukci transatlantické vazby. Česká republika musí tyto snahy jednoznačně odmítnout. Klíčovým pilířem naší bezpečnostní politiky musí zůstat NATO jako garant silné a funkční transatlantické vazby," řekl Nečas. ODS se podle něj odmítá zúčastnit jakýchkoli pokusů o skrytou demontáž NATO a jeho nahrazení "evropským projektem pochybné kvality".

Samotný vstup České republiky do Evropské unie nebude znamenat podle guvernéra České národní banky (ČNB) Zdeňka Tůmy z ekonomického hlediska nic zásadního. ČR je již dnes otevřená a velmi málo chráněná ekonomika a cenový šok po vstupu do EU nehrozí, uvedl guvernér na středeční tiskové konferenci sdružení Ano pro Evropu. Jedinou pozorovatelnou změnou bude harmonizace nepřímých daní, která podle odhadu centrální banky zvýší inflaci jednorázově asi o 2,5 procentního bodu. Hlavní ekonom České spořitelny a bývalý viceguvernér ČNB Pavel Kysilka očekává po vstupu do Evropské unie oživení přílivu zahraničních investic. To je podle něj mnohem důležitější, než často zmiňované strukturální fondy Evropské unie. Ty označil za relativně nezajímavou a podřadnou záležitost, která je důležitá pouze regionálně. Také podle Kysilky nebude mít vstup do EU žádný okamžitý dopad na mzdy a ceny. Dopad harmonizace nepřímých daní na inflaci bude podle něj ještě menší, než odhaduje ČNB.

Z povodňové sbírky SOS Povodně, kterou hned po loňských srpnových povodních vyhlásila společnost Člověk v tísni při České televizi, se sešlo 262 milionů korun. Většina peněz už byla rozdělena. Zbytek dostanou potřební do konce června, řekl novinářům vedoucí humanitárních operací společnosti Šimon Pánek.

Rodinám a jednotlivcům bylo už vyplaceno 121 z plánovaných 150 milionů korun. Finanční podporu dostávají na opravy a výstavbu bytů i domů a na obnovu základního vybavení domácnosti. Společnost prověřuje každou žádost. Prozkoumala situaci ve více než 5000 domácnostech v téměř 170 městech, vesnicích a osadách. Pomoci se zatím dočkalo více než 3300 rodin. Částka na domácnost činila v průměru 36.000 korun. Dalších 512 případů zůstává z různých důvodů otevřeno, část byla zamítnuta.

Nyní se vyplácí podpora hlavně lidem, kteří začali stavět. Příspěvky na opravu bytu či domu a obnovu vybavení domácností se pohybují od 10.000 do 100.000 korun, výjimečně více. V databázi SOS Povodně je 352 zaregistrovaných případů demolic. Prvních 240 již převzalo od 40.000 do 250.000 korun.

Výše přidělených peněz pro jednotlivé kraje závisí nejen na míře postižení, ale i na finanční pomoci dalších humanitárních organizací. Poměrně málo dostali například Jihočeši, jimž vydatnou pomoc zajišťovala katolická charita, zmínil Pánek.

Z konta budou financovány i projekty veřejného zájmu. Zejména dárci vysokých částek chtěli vědět, nač přispějí. Jejich vázané dary půjdou na opravy objektů, institucí a systémů, které jsou nutné pro normální život obce. Postaví se za ně obecní byty, mosty, čistírny vod a vodovody a opraví školy, sociální a kulturní zařízení. Celkem má jít na tyto účely 90 milionů korun.

Částka 15 milionů korun pokryla projekty přímé pomoci, tedy materiální humanitární pomoc, vyslání a vybavení dobrovolníků či vysoušení domů.

Českým koordinátorem v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc v Iráku se zřejmě stane Janina Hřebíčková. Po vyřízení všech formalit bude první z týmu asi 20 odborníků, které Česko do Iráku vyšle. Experti tam budou pomáhat úřadům a obyvatelům a také radit vedení českých podniků, které mají zájem podílet se na poválečné obnově země. Kompletní tým českých expertů by měl být znám do 15. května.

Janina Hřebíčková pracovala v uplynulých 11 letech u různých mezinárodních organizací, převážně OSN, a bylo to většinou v krizových oblastech: na Blízkém východě v Izraeli, potom v Jižní Koreji a posledního osm a půl roku ve všech republikách bývalé Jugoslávie. V Iráku byla před 13 lety jako novinářka.

V Iráku už nyní působí v rámci humanitární pomoci čeští lékaři. Ministerstvo zahraničí už také poskytlo dva miliony korun Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Česká republika byla byla společně se zástupci USA, Austrálie, Velké Británie, Španělska a Polska přizvána na schůzku o sestavení prozatímní irácké vlády. Na jednání se chystá česká velvyslankyně v Kuvajtu Jana Hybášková. Má tam předávat české zkušenosti z přechodu od totality k demokracii.