Zprávy

Dodatečných 100 milionů eur, tedy zhruba tři miliardy korun, by měl České republice v příštím roce vynést vstup do Evropské unie. Novinářům to po jednání s premiérem Vladimírem Špidlou řekla komisařka EU pro rozpočet Michaele Schreyerová. Důvod vyššího výnosu neuvedla, podle předchozích informací by měl plynout z kurzových rozdílů.

Podle dosavadních informací z ministerstva financí měla Česká republika v roce 2004 z unie dostat 24,8 miliardy korun a naopak do evropské pokladny přispět 19,3 miliardy. Na vstupu tak země měla vydělat zhruba 5,5 miliardy. Špidla také komisařku informoval, že Česká republika plánuje přijmout společnou evropskou měnu v letech 2009 až 2010.

Téměř 730 milionů korun získají v příštích dnech z Fondu solidarity Evropské unie kraje Středočeský, Karlovarský, Ústecký a hlavní město Praha. Jak uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Dimun, nejvíce prostředků obdrží hlavní město, a to téměř 668 milionů korun. "Doufáme, že z Fondu solidarity vyčerpáme celou částku," uvedl Dimun. K dispozici je více než 2,5 miliardy korun. Kraje si v poslední době stěžovaly, že jim ministerstvo pro místní rozvoj na odstranění následků srpnových povodní neposkytuje peníze. Dimun ale již dříve uvedl, že o čerpání peněz z Fondu solidarity musí kraje písemně požádat.

Bývalý prezident Václav Havel se stal doživotním nositelem nejvyšších státních vyznamenání - Řádu Bílého lva a Řádu Tomáše Garrigue Masaryka. Jejich propůjčení exprezidentovi schválila Poslanecká sněmovna. Počátkem dubna totéž udělal Senát. Je to poprvé v historii Česka, kdy obě komory parlamentu propůjčily bývalé hlavě státu nejvyšší vyznamenání. O tom, kdy Havel ocenění převezme, má rozhodnout sněmovní organizační výbor. Vyznamenání by exprezidentu mohli společně předat šéfové sněmovny a Senátu Lubomír Zaorálek a Petr Pithart. Návrh ocenit Havla vzešel ze Senátu, který byl v této věci od počátku aktivní. Ve sněmovně naopak panovaly určité rozpaky, ale i poslanci se nakonec k iniciativě připojili. Návrh podpořilo 107 ze 152 přítomných poslanců, proti jich bylo 38, a to podle očekávání převážně z řad KSČM.

Václav Havel se také stal čestným občanem Prahy. Listinu potvrzující nejvyšší ocenění, které může město udělit, mu ve středu na Staroměstské radnici předal primátor Pavel Bém. Bývalý prezident získal čestné občanství jako zvláštní projev úcty a ocenění zásluh spjatých s hlavním městem a Českou republikou. Od roku 1990 je dostalo včetně Havla 35 lidí. Patří k nim například dirigent Rafael Kubelík, spisovatel Josef Škvorecký, vědci Rudolf Zahradník a Otto Wichterle či váleční letci František Fajtl a František Peřina. Ocenění mají už z dřívější doby také bývalí prezidenti Edvard Beneš a Ludvík Svoboda. O čestné občanství naopak přišli sovětský vůdce Josif Stalin a prezidenti Klement Gottwald a Gustav Husák.

Sněmovna zamítla návrh smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem o postavení katolické církve. Text smlouvy se připravoval přes dva roky, nyní však jako celek neuspěl, protože v mezinárodních smlouvách nemůže parlament, na rozdíl od zákonů, dělat změny. Pokud český stát a Vatikán budou chtít smlouvu uzavřít, budou zřejmě muset zahájit další jednání. Někteří poslanci v rozpravě dohodu kritizovali, podle nich je pro Českou republiku nevýhodná a dává katolické církvi výsadní postavení. Pro zamítnutí bylo 110 ze 177 přítomných poslanců. Ministr zahraničí Cyril Svoboda důrazně odmítl, že by smlouva byla v rozporu s českým právním řádem či Ústavou. O novém textu jednat nehodlá, protože v rozpravě neslyšel skutečné právní výhrady. Šlo podle něj o rozhodnutí, které poškodí mezinárodní pověst republiky. Česká republika je jednou z posledních postkomunistických zemí, které nemají smlouvu upravující vztah s katolickou církví.