Zprávy

Evropa by měla na mezinárodní úrovni hovořit jednotným hlasem. Po dvoudenním summitu v rakouském Salcburku se na tom shodlo 17 hlav států střední Evropy. Prezidenti ale nepřijali společné komuniké, protože podle českého prezidenta Václava Klause je každá země v jiné pozici a je tedy těžké se shodnout na něčem konkrétním. Některé státy, konkrétně Itálie, Německo a Rakousko, totiž už jsou členy Evropské unie, jiné se jejími členy v nejbližší době stanou a některé další zatím na pozvání čekají. "Další skupinou jsou země, jako je třeba Ukrajina, které jsou něčemu podobnému hodně daleko," poznamenal Klaus. Přiznal, že právě on byl proti tomu, aby se v závěrečném shrnutí schůzky objevilo, že by evropské státy měly prosazovat společnou mezinárodní politiku. "Diskutovali jsme o tom, jestli může být dříve jednotná politika, či jednotný názor," dodal. Mezi evropskými státy se přitom v posledních měsících objevil rozpor, když některé země podpořily americký útok na Irák, zatímco jiné se vyslovily proti. Politici pak dokonce hovořili o dělení na takzvanou starou a novou Evropu. V pátek ale prezidenti několikrát zdůraznili, že jim záleží na spolupráci evropských zemí a také na transatlantické vazbě se Spojenými státy. Přestože zájmy zemí, jejichž nejvyšší představitelé se ve čtvrtek sjeli do Salcburku, jsou značně rozdílné, považuje český prezident schůzku za užitečnou. "Polovinu lidí jsem nikdy neviděl. Nemohu vyjet během pár týdnů do 16 zemí a je zajímavé slyšet jejich názory," poznamenal.

Polovina lidí, konkrétně 51 procent, nemá důležité informace ani argumenty pro to, aby v referendu hlasovala pro vstup do Evropské unie, uvedl v pátek zveřejněný průzkum agentury TNS Factum pro ministerstvo zahraničí. Opak tvrdí 41 procent lidí. Necelá polovina dotazovaných také podle průzkumu uvedla, že o EU nemá dost informací. Opačný názor zastává třetina dotazovaných, uvedl průzkum. Informační deficit cítí hlavně občané mezi 45 až 59 lety, lidé mezi 45 až 59 lety, zaměstnanci v dělnických profesích, nezaměstnaní a důchodci. Fakt, že lidé cítí nedostatek informací, přisuzuje ředitel TNS Factum Jan Herzman tomu, že je vyhledávají pozdě. "Řada lidí začala informace hledat na poslední chvíli," uvedl. Tři týdny, které zbývají do referenda, jsou však podle něj dostatečně dlouhou dobou na to, aby si nezbytné údaje našli. Téměř polovina lidí si také podle průzkumu myslí, že na ně stát vyvíjí nátlak, aby vstupu do EU řekli ano. "To odráží skutečnost, že komunikační kampaň je vedena v proevropském duchu," uvedl ředitel TNS Factum Jan Herzmann. Třetina dotazovaných soudí, že má prostor k vlastnímu rozhodnutí.

Průzkum TNS v pátek zopakoval, že v referendu by při více než padesátiprocentní účasti mohlo říci téměř 80 procent hlasujících vstupu do EU. "Vycházím z vztahu podpory vstupu do EU a ochoty jít k referendu," uvedl Herzmann. Hlasovat totiž podle něj chtějí hlavně zastánci vstupu. Ano by vstupu do EU nyní řeklo 51 procent dotazovaných. Třetina nevěděla, jak by hlasovala. K urnám se podle průzkumu chystá kolem 70 procent lidí.

Prezident Václav Klaus neuvažuje o tom, že by vetoval zákon o dani z přidané hodnoty (DPH), který ve čtvrtek přijala sněmovna. Kvůli zákonu se od začátku příštího roku zdraží některé služby, jako třeba telefonování, internet či právní poradenství. Tyto služby totiž budou podléhat DPH ve výši 22 procent. Prezident, který je na summitu prezidentů zemí střední Evropy v rakouském Salcburku, si myslí, že zdražení nebylo nezbytné a chce, aby lidé věděli, že si to vyžádal chystaný vstup země do Evropské unie. Vláda se ke změně sazeb DPH nerozhodla sama z vlastního rozumu, ale jakoby připodobňováním se Evropské unii, řekl Klaus novinářům. Přijatý zákon kritizovali v parlamentu i zástupci opoziční ODS. Občanští demokraté tvrdí, že kvůli schválené novele zažijí lidé největší plánovaný cenový šok v novodobé historii země. I oni připouštějí, že se kvůli vstupu do EU daňové sazby měnit musely, ale až od 1. května 2004, jak původně avizovala vláda. Opozice proto přijetí zákona považovala za zbytečně předčasné. Před prezidentem bude zákon o DPH posuzovat ještě Senát. Očekává se, že horní komora parlamentu se asi také přikloní ke zvýšení daňových sazeb.

Odpůrci Temelína z Horních Rakous pokračují v kritice českého ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana, který se vyslovil pro dostavbu dalších dvou bloků v jihočeské elektrárně. Spolek Stop Temelin v pátek ČTK sdělil, že od pondělka zahájí nákupní bojkot firem, které se podílely na výstavbě Temelína. Bojkot má postihnout společnosti, které vydělaly na dosavadní výstavbě Temelína a slibují si zisky od jeho rozšíření, oznámil spolek. Konkrétně jde například o Philips, Elin AEG, Alcatel, Škoda, Pumpen Sulzer, Ventile Sempel a Westinghouse. Seznam firem má být zveřejněn na stránce http://www.einkaufsboykott.at, kde bude také celá akce zahájena v pondělí ve 12:05 SELČ s uvedením podrobností. "Od plánovaných akcí očekáváme enormní hospodářský tlak na dodavatele Temelína," prohlásil šéf Stop Temelin Josef Neumüller. Předseda hornorakouské regionální vlády Josef Pühringer, který je členem lidové strany (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela, v pátek vyzval českou vládu, aby se k Urbanovým výrokům ve čtvrtečním tisku vyjádřila.