Zprávy

Prezidentovi Václavu Klausovi se nelíbí reklamní spoty agitující pro vstup České republiky do Evropské unie. Kampaň před referendem by podle něj měla provázet vážná diskuse. "Jsem velmi proti tomu, abychom si vstup do EU trivializovali, abychom si mysleli, že je to téměř nevýznamná událost, abychom ji bagatelizovali takovými reklamami, jaké občas vidím v televizi, což musím považovat za cílenou, záměrnou provokaci, která má mít kontraproduktivní účinky, protože nevím, jak by někdo mohl brát reklamu tohoto typu vážně," řekl v úterý novinářům Klaus při návštěvě Pardubic. Prezident zdůraznil, že je pro vážnou debatu, která nastolí i problémy, které jsou se vstupem ČR do unie spojeny. "Jsem rád, že ta debata začíná a myslím, že začíná strašně pozdě," konstatoval. Do referenda zbývá 17 dní. Dosavadní kampaň není příliš viditelná, zvláště v porovnání s kampaní před volbami. Podle expertů ji charakterizuje nedostatek věcných informací, a to jak ze strany euroskeptiků, tak od eurooptimistů, jednotlivé politické strany či vládní představitele nevyjímaje. Vláda, která na informování veřejnosti vyčlenila 200 milionů korun, vsadila v kampani na poselství modelových občanů současných členských států, kteří voliče oslovují z billboardů, televize i inzerátů.

Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD) poškodil Českou republiku. Je o tom přesvědčen současný šéf české diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Kavan totiž jako ministr podepsal prohlášení, že skartoval na 400 tajných spisů. Asi dvě třetiny z nich se ale nyní našly, o zbývajících nejsou žádné informace. Mezi ztracenými dokumenty jsou například šifry velvyslanců, ale i materiály NATO. Svoboda proto zakázal, aby česká mise OSN poskytovala Kavanovi tajné informace.

"Jan Kavan podepsal prohlášení, že po prostudování skartoval spisy, které byly vedeny v režimu vyhrazené, důvěrné a tajné. Šlo od roku 1999 až do roku 2002 celkem o 385 jednacích čísel. Tato prohlášení nejsou pravdivá," řekl novinářům Svoboda. Podle informací ČTK je možné, že tajné spisy se takříkajíc ztratily, a Kavan namísto toho, aby po nich nechal pátrat, jednoduše podepsal prohlášení, že byly skartovány.

Mluvčí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Alena Čechová uvedla, že již 11. dubna obdržel úřad od bezpečnostní ředitelky ministerstva zahraničí informaci, podle níž exministr Kavan nepravdivě informoval o skartaci utajovaných písemností, a to dokumentů na stupni "vyhrazené" až "tajné". "Národní bezpečnostní úřad po ověření informace a zjištění dalších údajů následně zahájil správní řízení s Janem Kavanem, které ještě není ukončeno," napsala Čechová v prohlášení, které má ČTK k dispozici. Úřad podle ní také v květnu zahájil na ministerstvu mimořádný hloubkový státní dozor. Výsledky ale ještě nejsou známy.

Svoboda odmítl spekulovat o tom, zda se pochybení stalo záměrně, či šlo o "pouhou" nedbalost. "To jsou věci, které nemohu říci. I když mám určité podezření. To má člověk v hlavě," uvedl pouze. Kavan je nyní předsedou Valného shromáždění OSN. Zároveň je i zaměstnancem ministerstva zahraničí. A to i přesto, že nesplňuje základní podmínku pro práci v Černínském paláci - tedy nemůže se seznamovat s tajnými dokumenty. Toto oprávnění musejí mít přitom všichni zaměstnanci ministerstva. Pokud by Kavan nebyl oficiálně zaměstnán na ministerstvu, nemohlo by mu proplácet letenky při cestách mezi New Yorkem a Prahou.

Svoboda ČTK řekl, že Kavan v písemném prohlášení každý rok uváděl, že dokumenty skartoval omylem. "Mohou to být dva důvody: buď ty spisy dáváte někam a předáváte je do rukou, kde nemají být, nebo je to kombinace s neuvěřitelným nepořádkem ve vaší kanceláři a vaší práci," prohlásil Svoboda. Kavan podle něj uváděl, že omylem ročně nechal zničit asi 150 dokumentů.

Běžný záznam o skartaci ale vypadá tak, že po spisu zůstanou desky, na nichž je uvedeno, že dokument byl skartován a že u této skartace byli přítomni lidé, kteří to také dosvědčí svým podpisem. Nestačí tudíž pouhé prohlášení ministra. "Někdo může omylem strčit do toho skartovacího stroje jeden papír, ale nemůže zhruba 150," poznamenal Svoboda.

Oprávnění, které zaměstnanci ministerstva potřebují k tomu, aby mohli přicházet do kontaktu s utajovanými informacemi, nebylo podle něj Kavanovi odebráno proto, že by šlo o jeden spis. "Rozhodující je skutečnost, že to byla dlouhodobá praxe, že to trvalo od roku 1999 do roku 2002," dodal. Mezi dokumenty, které mají být údajně zničeny, je kromě šifer velvyslanců a tajných materiálů NATO také například záznam rozhovoru s někdejším generálním ředitelem televize Nova Vladimírem Železným. O skandálu na ministerstvu zahraničí informoval předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS Jan Klas (ODS). Špičky ODS soudí, že Kavan by měl rezignovat na své politické funkce a také se vzdát poslaneckého křesla. Ve vztahu ČR k OSN se ale podle ministra nic zvláštního neděje. O případu už prý Svoboda informoval premiéra Vladimíra Špidlu. Společně s ním se rozhodl, že Kavanovi skončí pracovní poměr na ministerstvu zahraničí až s koncem jeho mandátu v OSN. Přímo s Kavanem ale Svoboda o záležitosti nemluvil.

Ministryně zdravotnictví Marie Součková počká na to, jaké informace Diag Human zveřejní. Firma je ve sporu se státem kvůli zmařenému podnikání s krevní plazmou. V neděli oznámila zrušení smluvní mlčenlivosti. Dopis s touto informací předala v pátek premiéru Vladimíru Špidlovi a právníkům ministerstva. Diag Human nebude podle dopisu tajit pozadí svých obchodů i smlouvy s ministerstvem. Nebude vyvozovat žádné důsledky ani z toho, když mlčenlivost zruší i Součková.

"Počkám, až firma poskytne informace první, pak je doplním," řekla novinářům v Břeclavi Součková. Rozhodnutí firmy vítá. "Uvidím, jak své rozhodnutí dodrží. Pokud takto bude postupovat, jako první prolomí danou bariéru," uvedla. Za porušení mlčenlivosti stanoví smlouva z prosince 2001 stotisícovou sankci. "Pak ani mě tato smlouva neváže," dodala ministryně. Mediální zástupce firmy Daniel Častvaj ČTK řekl, že ministryně zatím firmu neoslovila a na dopis neodpověděla.

Součková řekla, že čeká na výsledek žaloby. Doložku o mlčenlivosti, již dal do smlouvy minulý ministr Bohumil Fišer, totiž soudně napadla. Podle ní není v souladu s právem veřejnosti na informace. Soud zatím nerozhodl a ministryně s odkazem na mlčenlivost podrobnosti o případu nepodávala.

Častvaj ČTK potvrdil, že firma zveřejní vše s výjimkou výše odškodnění. "Považovali bychom za nepatřičné informovat o otázkách, jež mají být v rozhodčím řízení teprve posouzeny," vysvětlil. Současný kabinet vyplatil firmě 326 milionů korun za poškození jména, dalších až šest miliard by mohla získat jako náhradu za obchodní ztráty. Případem se zabývá rozhodčí senát, který by měl rozhodnout o výši odškodného do konce června. Zabývala se jím minulý týden rovněž sněmovna. Komunisté a občanští demokraté chtěli zřídit parlamentní vyšetřovací komisi, zabránili jim v tom vládní poslanci.

Součková chce dosáhnout toho, aby firma musela peníze vrátit a aby jí stát již nic víc platit nemusel. Ministerstvo si zadalo analýzu, jíž využije v případě, že výrok rozhodčího senátu bude pro stát nepříznivý. Častvaj už dříve označil za pomluvy tvrzení, že majitel Diag Human Josef Šťáva spolupracoval s komunistickou rozvědkou, byl členem KSČ nebo obchodoval se zbraněmi a drogami. Za dezinformace označil i tvrzení, že firma obchodovala s plazmou, aniž vyhrála poptávkové řízení, a že neměla na toto zboží řádné doklady.

Posílení úlohy zastupitelských orgánů zemí Evropské unie a větší spolupráci mezi nimi požadovali předsedové parlamentů zemí EU a kandidátských států, kteří se o víkendu sešli v Aténách. Jak vyplývá z nedělního prohlášení řeckého parlamentu, účastníci podpořili práci Konventu EU, ale současně zdůraznili, že "účast národních parlamentů by neměla zůstávat stranou". Schůzky se účastnili i předseda českého Senátu Petr Pithart a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. Podle účastníků setkání by Konvent měl předložit své návrhy Evropskému parlamentu a jednotlivým národním parlamentům před zahájením nové mezivládní konference. Konference, která bude mít poslední slovo, pokud jde o podobu budoucí ústavy rozšířené unie, má začít v říjnu v Římě.