Zprávy

Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU- ČSL) se znovu distancoval od názorů prezidenta Václava Klause, podle něhož ztratí Česká republika vstupem do Evropské unie část suverenity. Aniž Klause výslovně zmínil, při jednání sněmovního výboru pro evropskou integraci poznamenal, že mluví-li někdo o ztrátě části suverenity, je to stejné, jako kdyby lidem říkal: nevolte v referendu o vstupu do EU.

Do sporu se Svoboda s Klausem dostali, když Česko před týdnem podepsalo dohodu o přistoupení k EU. Klaus uvedl, že tváří-li se někdo, že členství v EU jsou jen klady a žádné zápory, zaujímá dětinský postoj. Jako příklad uvedl ztrátu části svrchovanosti. Svoboda na to reagoval tvrzením, že kdyby to řekl student právnické fakulty, "tak neudělá zkoušku". Klause jeho slova popudila a žádal od ministra vysvětlení. Jejich úterní schůzka ale spor neurovnala.

Svobodu kritizovali členové integračního výboru za ODS, jejímž členem Klaus stále formálně je. Petr Nečas (ODS) řekl, že Svoboda okřikuje a napadá každého, kdo má jiný názor. Svoboda se podle něj s oponenty vstupu do EU hádá. Ministra vyzval, aby zmírnil svou zbytečnou nervozitu. Výtky, že se s kýmkoli hádá, ale Svoboda označil za nepravdivé. Bránil se, že svými vyjádřeními jen reaguje na výroky, které považuje za nebezpečné a které podle něj mohou občany odradit od účasti v referendu.

Svá vyjádření Svoboda nedal ani jednou přímo do souvislosti s Klausovými postoji. Pouze popřel, že v minulosti řekl, že současný prezident není v názorech na EU kompetentní a nic o tom neví. Znovu zopakoval, že nesouhlasí s názory, podle nichž se vstupem do EU stane Česko neplnohodnotným státem.

Mezi hlavní úkoly, jež před Českem před vstupem do EU stojí, zařadil ministr schválení nového zákona o veřejných zakázkách. Jeho přijetí je podmínkou pro to, aby země mohla čerpat prostředky ze strukturálních fondů.

Česko a dalších devět kandidátských zemí rozšíří řady současných 15 členů EU od 1. května příštího roku. Podmínkou je ale to, že členové a kandidáti do 30. dubna 2004 rozšíření EU schválí. Referendum o vstupu ČR do EU bude letos, s největší pravděpodobností 13. a 14. června.

Prezident Václav Klaus se nebrání tomu, aby se svým rakouským protějškem Thomasem Klestilem mluvil také o kontroverzních tématech vztahů mezi oběma zeměmi. Řešení a gesto požadované například v otázce takzvaných Benešových dekretů je ale podle něj třeba čekat spíš od vlád. "Řekl jsem, že jsem připraven s panem prezidentem mluvit. Lidé spolu musí mluvit přímo, ne přes média. To není korektní. Ale jednání, to je pro mě něco asi příliš," uvedl Klaus po schůzce s Klestilem ve Vídni, kam ve středu nový český prezident zavítal na jednodenní návštěvu. Klestil ocenil zejména Klausovo prohlášení při příležitosti 64. výročí okupace Československa nacistickým Německem, kdy český prezident označil válku i poválečný odsun sudetských Němců za nepřijatelné z dnešního pohledu. Během asi hodinové schůzky hovořili rovněž o mezinárodních otázkách a situaci v Iráku. Podle Klause má Česká republika s Rakouskem hodně společného. Jsou to mimo jiné společné zájmy dvou menších zemí v rozšířené Evropské unii. Zároveň se však Klaus ohradil proti tomu, aby se v EU stavěly bloky malých a velkých zemí.

Menší země jako Česká republika a Lotyšsko musí mít v budoucí Evropské unii reálný vliv a rovné postavení s většími zeměmi, shodli se ve středu lotyšská ministryně zahraničí Sandra Kalnieteová a její český protějšek Cyril Svoboda. Oba také chtějí, aby se mezivládní konference o budoucnosti EU konala poté, co se kandidátské země stanou členy EU. ČR a Lotyšsko, které patří mezi deset kandidátských zemí, prosazují zachování rotujícího předsednictví v EU. Na druhé straně stojí návrh na stálého předsedu EU, s čímž oba ministři nesouhlasí. "Chceme, aby každá země měla tímto šanci být předsednickou zemí EU," řekl Svoboda novinářům. Oba diplomaté zastávají názor, že česko-lotyšské vztahy jsou vynikající. Lotyšská ministryně poděkovala Svobodovi za českou podporu při cestě do NATO. Uvedla, že v rámci NATO je nutné další posilování euroatlantických vazeb. Svoboda nabídl zkušenosti s přechodem k profesionální armádě i se sladěním práce armády s aliancí.

Česká republika nahlíží na válku v Iráku jinak než Spojené státy. To je podle prezidenta Václava Klause podstata sdělení, které řekl americkému velvyslanci Craigu Stapletonovi během březnové schůzky. Český prezident ve středu reagoval na zprávu pražského týdeníku The Prague Post, kde Stapleton kritizoval Klausův postoj k Iráku. "Musím bohužel říci, že nesdílím názor amerického velvyslance," řekl Klaus ve Vídni na tiskové konferenci po rozhovoru s rakouským protějškem Thomasem Klestilem. Kaus soudí, že jako prezident musí zastávat českou pozici, kterou zastává vláda a parlament. "Nic jiného jsem mu neřekl, než českou pozici. Tato pozice není identická s americkou, ale tak to bohužel v životě často bývá," dodal. Konflikt v Iráku podle Klause přešel do druhé fáze, která je mnohem obtížnější než samotná vojenská intervence. Odkázal přitom na zkušenosti s transformační výstavbou v Čechách po roce 1989 nebo v Rakousku po druhé světové válce.