Zprávy

Česká republika se zapojuje do boje o zakázky při obnově Iráku. V Iráku bude sondovat možnosti českých firem odborník ministerstva průmyslu a obchodu na vývoz zbraní a střeliva nevojenského charakteru. Jak informují Lidové noviny, tímto pracovníkem je údajně Martin Koller, který se danou problematikou zabýval na licenční správě ministerstva. "Nová irácká vláda si bude muset vytvořit nové milice. A ty bude třeba vyzbrojit," řekl deníku nejmenovaný odborník, který v minulosti dohlížel na vývoz zvláštního materiálu. "Nad vybavením irácké armády si budou chtít s velkou pravděpodobností udržet kontrolu velmoci, milice by nám ovšem mohli přepustit," soudí.

Prezident Václav Klaus a ministr zahraničí Cyril Svoboda se kvůli postojům k Evropské unii dostali do vážného sporu. Klaus pokládá výroky, kterými šéf české diplomacie před novináři hodnotil prezidentův postoj k evropské integraci, za urážlivé a chce od Svobody slyšet vysvětlení. Ministr při návratu z aténského summitu řekl, že Klaus má o současném dění Evropské unii povrchní a neúplné informace.

Klaus v pátek zaslal Svobodovi dopis, v němž ho pozval, aby mu osobně vysvětlil svá vyjádření. Schůzka obou politiků se uskuteční zřejmě v úterý. "Prezident považuje ministrovy výroky o svých názorech na příští podobu Evropské unie za neopodstatněné, nekorektní a zavádějící," prohlásil mluvčí prezidenta republiky Tomáš Klvaňa.

Klausovi podle něj záleží na tom, aby česká politická reprezentace věcně diskutovala o kladech i záporech vstupu do EU. "Proto bude v nejbližších dnech iniciovat diskusi nejvyšších ústavních činitelů o těchto otázkách a o sladění jejich postupu v těchto věcech," dodal Klvaňa.

Svoboda se podle svého mluvčího Víta Koláře žádné diskusi o EU nebrání, ale na Hrad si nepůjde pro "poučování ani pokárání". V žádném případě ministr není v podřízené roli vůči prezidentovi, za zahraniční politiku totiž zodpovídá parlamentu a občanům vláda a ministerstvo zahraničí, řekl Kolář.

Napětí mezi Klausem, Svobodou i premiérem Vladimírem Špidlou bylo zřejmé již ve středu, kde se všichni tři účastnili v Aténách slavnostního ceremoniálu podpisu přístupové smlouvy k EU. Zatímco zástupci vlády prosazovali na jednání společnou zahraniční politiku EU či princip rotujícího předsednictví, Klaus se netajil skepsí k prohlubování integrace. Prohlásil, že interpretovat spor v EU jako spor o rotující předsednictví je mystifikací. Svoboda se ostře ohradil i proti Klausovým výrokům, že po vstupu do EU ztratí ČR část své suverenity. "Kdyby toto řekl student právnické fakulty, tak neudělá zkoušku," řekl při zpáteční cestě Svoboda novinářům. Velmi rezervovaně se k postojům Klause k EU vyjádřil i premiér Vladimír Špidla.

Před členstvím ve vlastní politické straně dávají čeští Romové přednost aktivitám napříč politickými subjekty. Romští spoluobčané mají podle některých svých představitelů velký zájem o politické a společenské dění v zemi. V současnosti se však angažují především v občanském sektoru; v ČR totiž existuje pouze jedna romská politická strana - Romská občanská iniciativa (ROI), která však prochází dlouhodobější reorganizací.

"Romové jsou dnes členy snad všech politických stran, nejvíce sociální demokracie. Mladí lidé nechtějí vstupovat do strany, která je zdiskreditovaná a nemá jasno, jako je to v případě ROI," uvedla Jarmila Balážová z romského sdružení Dženo.

Z čela ROI nedávno odešel její předseda Štefan Ličartovský, jenž čelí několika trestním oznámením kvůli podvodným prodejům bytů. Současné vedení v pátek informovalo, že na nadcházející krajské konferenci počátkem května hodlá reorganizovat všechny místní i krajské organizace.

Dnes je v ROI organizováno asi 2500 lidí a iniciativa získala v loňských parlamentních volbách 523 hlasů, tedy 0,01 procenta. Zreorganizovaná strana chce více spolupracovat s romskými sdruženími a v budoucnu vytvořit Romský národní sněm. Podle úřadujícího předsedy ROI Miroslava Kariky bude hlavní prioritou sociální politika.

Zprávou vlády o postoji České republiky ke konfliktu v Iráku se bude Poslanecká sněmovna zabývat až v úterý 29. dubna. Rozhodla o tom ve čtvrtek odpoledne, na kdy původně debatu o zprávě zařadila. Důvodem odkladu bylo to, že čtvrtečního jednání sněmovny se nemohli zúčastnit někteří klíčoví členové vlády včetně jejího předsedy Vladimíra Špidly (ČSSD) a ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL). Oba byli na summitu Evropské unie v Aténách.

Debatu o postoji Česka ke konfliktu v Iráku prosadili na pořad jednání sněmovny komunisté. Vláda čelí kvůli postoji k válce v Iráku dvojí kritice. Opoziční ODS kabinetu vytýká údajně váhavý přístup k útoku anglo-amerických sil a jejich spojenců na Irák a to, že útok jednoznačně nepodpořila. Druhá opoziční strana, tedy KSČM, kritizuje vládu přesně opačně - prý se v útoku na Irák angažovala až příliš.

Český kabinet chápal koaliční operaci jako poslední prostředek vedoucí k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN, nicméně litoval, že se pro tento krok nepodařilo získat nový mandát mezinárodního společenství. Důvodem někdy nejednoznačných postojů vlády byly i rozpory hlavně uvnitř největší vládní strany, to znamená sociální demokracie. Například březnový sjezd ČSSD šel dále než vláda, když válku v Iráku rovnou odsoudil jako čin odporující mezinárodnímu právu.

Zatím naposledy se téma války v Iráku dostalo na pořad jednání dolní komory v úterý, kdy sněmovna - a také Senát - schválily vyslání armádní polní nemocnice do okolí jihoirácké Basry. Vojenští lékaři by měli pomoci při odstraňování následků humanitární katastrofy, která vznikla v důsledku války.