• 9.4.2003

    Neúnavným sledováním zpravodajství z války v Iráku tráví již třetí týden většina brněnských muslimů. V Brně žije z celé republiky nejpočetnější irácká menšina a mnozí z nich mají v Iráku mnoho příbuzných. Od zahájení útoku na Irák se v brněnské mešitě konají bohoslužby za mír. Přichází na ně až 80 věřících, což je rekordně mnoho. "Spojují nás nyní obavy z války a jejích následků," řekl ČTK předseda brněnské islámské nadace Muníb Hasan, který také pochází z Iráku. Názory na válku a prezidenta Saddáma Husajna se mezi muslimy různí. Například Bahaa Aldin, který před lety dezertoval ze Saddámovy armády a nyní má v Brně směnárnu, v pondělí oslavoval. Američané se totiž probojovali až do centra Bagdádu a on očekává, že Saddámův režim asi brzy padne. "To naše trápení jistě brzy skončí," svěřil se ČTK. Syřan Hani Baloush, který v Brně žije už 25 let, však vidí Saddáma v úplně jiném světle. Podle něj je to muslimy milovaný hrdina, jehož USA pošpinily v očích světové veřejnosti. "Saddáma nutně potřebujeme. Držím mu palce, aby se ubránil. Snad ty agresory z iráckého území ještě vytlačí," doufá Baloush.

  • 9.4.2003

    Občané České republiky se o něco více přiblížili naději, že v budoucnu budou sami volit prezidenta republiky. První čtení totiž v Poslanecké sněmovně přežil unionistický návrh, který to má umožnit. V příštích měsících ho posoudí sněmovní ústavně-právní výbor a chystaná sněmovní komise, která by měla posoudit a navrhnout celkovou změnu Ústavy. Vlastní změny Ústavy včetně přímé volby hlavy státu chce ještě do prázdnin předložit parlamentu i vláda. Návrh, který sněmovna projednala, počítá s dvoukolovou volbou hlavy státu a s tím, že kandidáty na prezidenta by navrhovali nejen poslanci a senátoři, ale i občané. Nyní volí prezidenta obě komory parlamentu, přičemž kandidáty mohou navrhovat pouze poslanci a senátoři.

  • 9.4.2003

    Při plném výkonu reaktoru čeká druhý blok jaderné elektrárny Temelín na povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) zahájit zkušební provoz. V pondělí dokončili pracovníci elektrárny protokolární vyhodnocení posledních zkoušek a večer předali dokumentaci o spouštění druhého bloku inspektorům úřadu. Ti by měli rozhodnout do deseti dnů. "Zkušebnímu provozu bude předcházet komplexní vyzkoušení bloku, tedy jeho průkazný provoz při stoprocentním výkonu po dobu šesti dnů," řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Podle něho je výkon reaktoru druhého bloku ustálen na 100 procentech a výkon turbogenerátoru činí 1000 megawattů. Blok nyní zajišťuje i dodávku tepla a ohřev teplé vody pro město Týn nad Vltavou.

    Energetické spouštění druhého bloku, při němž personál při postupném zvyšování výkonu testoval zařízení, trvalo necelých deset měsíců. Bylo tak o polovinu kratší než v případě prvního bloku, který je od loňského června ve zkušebním provozu. Od 31. ledna je první blok odstaven kvůli výměně jedné čtvrtiny paliva v reaktoru a revizi. "V úterý odpoledne už inspektoři Mezinárodní atomové agentury zapečetili reaktor," uvedl Nebesář. Za několik dnů začne druhý blok znovu vyrábět elektřinu.

  • 8.4.2003

    Vyslání 7. polní nemocnice do Iráku Senát patrně schválí, míní předseda horní komory Petr Pithart. Uvedl to při své úterní návštěvě ve Zbirohu na Rokycansku, kde se nemocnice formuje před plánovaným odjezdem. Horní komora bude její misi, kterou navrhuje vláda, schvalovat patrně příští týden ve čtvrtek. Vyslání nemocnice podpoří dvě nejsilnější frakce - ODS a Klub otevřené demokracie, který sdružuje nestraníky a unionisty. Dohromady mají v Senátu nadpoloviční většinu. Vládní žádost dostane hlasy i z klubů ČSSD a KDU-ČSL, podpoří ji také klub Nezávislí. O vyslání armádních zdravotníků bude Senát s největší pravděpodobností jednat den před jejím plánovaným odletem, tedy 17. dubna. Nemocnice by měla být součástí kontingentu armády ČR pod velením Dušana Lupuljeva.

    Velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková chce prosadit, aby vojenská polní nemocnice jela přímo do Iráku namísto tranzitu přes Kuvajt. Během nedávné cesty po jižním Iráku totiž zjistila, že z humanitárních důvodů není jakékoli zdržování na místě. Podle ní je naléhavě třeba obnovit dodávky vody, elektřiny, potravin a zdravotnické péče. Čekat, že se toho ujmou mírové síly OSN, je podle ní časově nereálné, protože ty se na místo dostanou až s velkým zpožděním. Váhavost zde není na místě, protože bez obnovy nejzákladnějších principů bezpečnosti nelze do Iráku posílat nechráněné humanitární konvoje. Ředitel nemocnice v Basře jasně řekl českému týmu, že bez ochranného oddílu nemá cenu do Basry zdravotníky a materiál posílat.

  • 8.4.2003

    Premiér Vladimír Špidla v osobním dopise informuje generálního tajemníka OSN Kofiho Annana o úmyslu české vlády vyslat do Perského zálivu vojenskou nemocnici. Špidla vysvětluje, že Česko chce okamžitou humanitární pomocí podle svých možností přispět ke zmírnění válečného utrpení civilního iráckého obyvatelstva. Generálního tajemníka OSN se premiér rozhodl s tímto krokem osobně seznámit s ohledem na závažnou humanitární situaci v Iráku. Sdělil mu také, že jsou o záměrech české vlády informováni i členové sankčního výboru Rady bezpečnosti OSN. Návrh na vyslání sedmé vojenské nemocnice vláda schválila 1. dubna. Do Perského zálivu chce kabinet poslat až 300 vojáků, vedle zdravotnického personálu také ženisty a asi 100 výsadkářů z Prostějova, kteří se budou starat o bezpečnost lazaretu. Parlament by se mohl vysláním nemocnice zabývat v úterý 15. dubna. Proti vyslání vojenské nemocnice v Perského zálivu bez mandátu OSN rozhodně vystupují komunisté. Špidla ale přesto očekává, že se mu podaří získat podporu většiny zákonodárců.

  • 8.4.2003

    Naprostá většina poslanců Evropského parlamentu bude ve středu podle všeho hlasovat pro přijetí deseti nových členských států včetně České republiky. Vůči Česku se však nadále z pravicových německých a rakouských řad ozývají výhrady kvůli poválečnému postupu vůči sudetským Němcům na základě tzv. Benešových dekretů. "Lituji, že česká vláda neměla sílu nebo odvahu, aby učinila prohlášení srovnatelné s tím, které udělal nedávno zvolený prezident Václav Klaus," uvedl Hans-Gert Pöttering, předseda Evropské lidové strany, nejsilnějšího klubu v EP. Evropský parlament bude ve středu hlasovat jednotlivě o přijetí každé z deseti vstupujících zemí. Musí schválit všechny, jinak nebude možné příští týden předložit nejvyšším představitelům 25 států k podpisu Smlouvu o přistoupení, která je společná pro všech deset. Každá vstupující země musí dostat nadpoloviční většinu z celkového počtu poslanců EP, kterých je momentálně 624; pro se tedy musí vyslovit 313 z nich. Kvůli Benešovým dekretům bude proti přistoupení Česka k unii hlasovat Bernd Posselt, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení.

  • 8.4.2003

    Česká republika již získala z předvstupních fondů a z Fondu solidarity Evropské unie asi 44,2 miliardy korun. Pokud ČR vstoupí do unie, získá v letech 2004 až 2006 z prostředků EU dalších asi 70 miliard korun. Tyto údaje poskytly ministerstvo pro místní rozvoj a delegace Evropské komise. Celkem 28,5 miliardy korun získala ČR z fondu Phare. Na životní prostředí a dopravu EU poskytla 10,5 miliardy prostřednictvím fondu ISPA, 1,4 miliardy korun obdrželi čeští zemědělci z programu Sapard. Dalších 3,8 miliardy korun věnovala unie z Fondu solidarity na odstranění následků loňských ničivých povodní. 45 milionů korun věnoval fond Phare na přípravu českých úředníků, kteří se od svých kolegů z Velké Británie, Francie a Irska učili připravovat projekty na čerpání prostředků z evropských fondů. Zahraniční poradci také pomohli při přípravě Národní rozvojové strategie. V České republice se již uskutečnilo 90 podobných projektů, ve kterých úředníci ze zemí EU předávali České republice své zkušenosti a znalosti. Evropská patnáctka na tyto projekty vynaložila téměř dvě miliardy korun.

  • 8.4.2003

    Pokud bude v České republice po vstupu do Evropské unie platit současný zákon o zadávání veřejných zakázek, který velmi ztěžuje účast zahraničním subjektům, nepřispěje Evropská unie na české projekty ani centem. Na tiskové konferenci ministerstva pro místní rozvoj a delegace Evropské komise to uvedl vedoucí investiční sekce delegace EK Ruud van Enk. Evropská unie se podílí na financování pouze těch projektů, u kterých se výběrového řízení může účastnit jakákoliv firma nebo podnikatel ze zemí Evropské unie. Současný český zákon však podle náměstka MMR Čestmíra Sajdy účast zahraničních subjektů velmi ztěžuje. Podle mluvčího MMR Petra Dimuna již ministerstvo zákon připravilo a je reálná šance, že vstoupí v platnost k 1. lednu 2004, tedy ještě před případným vstupem ČR do EU. Na rychlé přijetí zákona je právě kvůli blížícímu se vstupu do unie velký tlak.

  • 8.4.2003

    Případ zveřejnění textové zprávy z mobilního telefonu Václava Klause, v níž se nelichotivě vyjadřoval o svém nástupci ve funkci šéfa ODS Mirku Topolánkovi, policie odložila. Policisté dospěli k závěru, že nešlo o trestný čin. Zveřejněním zprávy nevznikla žádná škoda a nikdo z ní neměl neoprávněný prospěch. Snímky textových zpráv na Klausově mobilním telefonu pořídil fotograf Blesku na prosincovém kongresu ODS ve Františkových Lázních, kde byl novým lídrem ODS zvolen senátor Mirek Topolánek. Klaus ho v SMS zprávě označil za "absolutně prázdného a falešného Topola". Topolánek bezprostředně poté uvedl, že ho to nijak neurazilo. Případem se zabývalo i obvodní policejní oddělení ve Františkových Lázních. Tam případ odložili již v únoru.

  • 7.4.2003

    Vláda bude informovat o záměru vyslat českou polní nemocnici do Kuvajtu sankční výbor Rady bezpečnosti OSN. "Dopisem byl pověřen pan ministr zahraničních věcí (Cyril Svoboda); pokud jsem informován, dopis už byl napsán," řekl v pondělí v Plzni premiér Vladimír Špidla. Česká polní nemocnice by mohla podle armády odjet do Kuvajtu už 18. dubna, vyslání českých zdravotníků, jejichž konečným cílem by měl být Irák, však musí ještě schválit parlament. Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan v neděli řekl, že premiér Špidla chce ještě před jednáním parlamentu o sedmé polní nemocnici požádat o názor mezinárodní společenství. Špidla v pondělí řekl, že o vyslání bude vláda OSN informovat, nebude přímo žádat o vyjádření. "Pokud bude sankční výbor tuto informaci projednávat a vyjádří se k ní, bude to věc, která může být důležitá," dodal premiér.

Pages