-
5.4.2003
Česká policie zatkla v sobotu ráno v Praze šéfa slovenského podsvětí Mikuláše Černáka, který byl loni koncem listopadu na základě své žádosti podmínečně propuštěn z vězení za násilnou trestnou činnost. Čeští policisté zjistili, že se Černák pohybuje na území republiky a je napojen na ruskojazyčný organizovaný zločin, řekla ČTK mluvčí Policejního prezidia Blanka Kosinová. O Černákově zatčení informoval také slovenský ministr vnitra Vladimír Palko. Uvedl, že Černák opustil Slovensko před dvěma týdny, podle některých informací se údajně zdržoval v České republice. Proto požádal českého ministra vnitra Stanislava Grosse o spolupráci, na jejímž základě byl Černák vypátrán a zadržen.
Šestatřicetiletý Mikuláš Černák je považován za šéfa slovenského podsvětí. Byl majitelem soukromé bezpečnostní služby, která měla podle policie vydírat podnikatele na středním Slovensku a požadovat od nich "výpalné". V lednu 2000 jej Krajský soud v Banské Bystrici odsoudil k nepodmíněnému trestu 15 let vězení. Při procesu, který začal v listopadu 1999, byla Černákovi prokázána vražda polského spekulanta Grzegorze Szymaneka, vydírání a braní rukojmích. Černák si ve věznici odseděl polovinu trestu a požádal o podmínečné propuštění. V listopadu 2002 Krajský soud v Trenčíně rozhodl o jeho propuštění na svobodu. V březnu 2003 ale slovenský Nejvyšší soud vyhověl námitce ministra spravedlnosti Lipšice, podle něhož byl Černák propuštěn na podmínku předčasně. Rozhodl, že Černák musí zpět do vězení.
-
5.4.2003
Vakovlaka matičního, podivné zvíře připomínající lokomotivu, vyrobily v sobotu převážně z umělých hmot děti z ústecké Matiční ulice a okolí. Chtějí ho přihlásit do soutěže o nejošklivější zvíře z neekologických materiálů, již ke Dni Země připravila ústecká zoologická zahrada. "Soutěž bude 21. dubna," řekl ČTK Petr Šimák z dobrovolnického sdružení Fajronti (romský výraz pro skupinu lidí). Jeho členové dětem s přípravou na Den Země pomáhali. Asi půl metrů vysoké zvíře tvoří kostra, zřejmě ze starého kola či koloběžky, která je ověšena plastovými lahvemi a potrhanými magnetofonovými páskami. "Do soutěže ještě určitě něco zvířeti přidáme," řekly zpravodajce ČTK děti, které už vymýšlely další doplňky pro vakovlaka matičního. Kromě přípravy soutěžního exponátu nabídli členové sdružení Fajronti dětem program v místním komunitním centru: v kuchyni pekla děvčata bábovky a vařila bramborovou polévku, v relaxační místnosti zase chlapci vyhrávali na hudební nástroje. Zájem dětí byl tak velký, že se do komunitního centra ani všechny nevešly.
Matiční ulice se stala známou na konci 90. let, kdy zde nechala samospráva postavit plot mezi majiteli rodinných domků a obyvateli obecních bytů, převážně Romy. Ochránci lidských práv označili plot za projev rasismu. Vláda proto dala Ústí 10 milionů korun. Město nechalo plot zbourat a vykoupilo tři rodinné domky. V jednom z nich je komunitní centrum.
-
4.4.2003
Někteří poslanci ČSSD a KDU-ČSL nesouhlasí s vysláním armádní nemocnice do Iráku. Právě proto údajně vláda zatím sněmovnu nepožádala o souhlas s vysláním. Poslanci se obávají, že by Česko mohlo být díky nemocnici vnímáno jako součást vojenských sil v Iráku. Pro vyslání nemocnice je ODS. Tvrdí ale, že chybějící vládní hlasy nahrazovat nebude. Vyslání lazaretu je podle vlády v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN, která vyzvala státy k humanitární pomoci v Iráku i mimo něj. Vysláním nemocnice se ČR podle kabinetu nezapojí do americko-britské operace Svoboda pro Irák.
V sedmé polní vojenské nemocnici ve Zbirohu na Rokycansku vrcholí přípravy na odjezd. Nejdůležitější věci jsou už složeny - chybí zabalit pouze potraviny. Jednotka má kolem 150 lidí, z toho je asi 20 žen. Ženy jsou většinou zdravotní sestry či administrativní pracovnice, ale působí zde i dvě lékařky - anestezioložka a praktická lékařka. Všichni členové mise jsou trochu nervózní - přiznávají, že mají strach. Na výjezd s nemocnicí se chystá i kaplan Jiří Hladík z Rokycan a dva tlumočníci arabštiny.
-
4.4.2003
Současní příslušníci 1. česko-slovenského protichemického praporu by měli v oblasti Perského zálivu působit nejdéle do konce června. Pak by je měli vystřídat čerství vojáci, řekl novinářům zástupce náčelníka generálního štábu Emil Pupiš. Je ale možné, že v případě výrazného poklesu napětí v oblasti by vojáci byli vystřídáni už dříve.
Podle náměstka ministra obrany Jana Váni se uvažuje o restrukturalizaci praporu a jeho posílení jinými typy odborností, které budou po konci bojů v Iráku více potřeba. Češi mohou nabídnout například vojáky schopné dekontaminovat zasažené území, ale i odborníky z jednotek pro civilně-vojenskou spolupráci, které se podílejí na obnově civilní infrastruktury poničené boji.
-
4.4.2003
Přibližně 300 převážně mladých levicově orientovaných lidí v centru Ostravy protestovalo proti válce v Iráku. Akce se zúčastnila i skupina karvinských neonacistů z organizace Národní odpor. Demonstranti postavili na náměstí asi čtyřmetrovou sochu svobody. Místo pochodně ale v natažené ruce držela raketu a nohu měla položenou na barelu ropy. Pod ní si pak lehlo několik dobrovolníků potřísněných kečupem, kteří symbolizovali vojáky padlé v boji. Inspirováni heslem "Jídlo místo bomb" pak přítomným pořadatelé rozdávali vegetariánské jídlo a jablka.
-
4.4.2003
Irácký ministr informací Muhammad Sahháf prohlásil, že americko-britské jednotky jsou na bagdádském mezinárodním letišti zcela "obklíčeny", a slíbil jim na tuto noc "neobvyklou operaci". Vyloučil však užití zbraní hromadného ničení. Spojenci naopak oznámili, že mají bývalé mezinárodní letiště Saddáma Husajna, které podle svých slov přejmenovali na Bagdádské mezinárodní letiště, pod kontrolou, i když tam stále probíhají sporadické boje.
Americké zdroje oznámily, že jednotky amerického námořnictva zničily při postupu na Bagdád obrněnou divizi Nidá irácké elitní Republikánské gardy. Dvě brigády divize prý byly rozprášeny a třetí je nezvěstná. Na jihu Iráku se americkým vojákům vzdalo 2 a půl tisíce příslušníků irácké republikánské gardy u města Kut. Oznámili to spojenci s tím, že celkový počet zajatců tak stoupl na 9000. Britští vojáci postoupili k centru jihoiráckého střediska Basra.
Američtí vojáci v průmyslovém objektu jižně od Bagdádu objevili tisíce krabiček s neznámou tekutinou a bílým práškem, protilátku proti nervovému plynu a dokumenty o vedení chemické války v arabštině. Vysoký americký představitel, obeznámený s prvními testy, agentuře AP sdělil, že prášek byl zřejmě výbušnina. Později oznámily americké zdroje druhý obdobný nález domnělých chemikálií. Továrna, v níž byly podezřelé látky objeveny, leží ve městě Latifíja asi 40 kilometrů jižně od Bagdádu. Objekt byl označen za podezřelý Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) jako možné místo skladování chemických, biologických a jaderných zbraní.
-
4.4.2003
Zásadní nesouhlas se zřízením úřadu evropského prezidenta a naopak podporu posílení komunitární metody v EU vyslovili v Bruselu zástupci malých zemí v Konventu o budoucnosti EU. Tento postoj je obsažen v dokumentu, který byl vypracován z iniciativy 16 států včetně České republiky a který tvoří alternativu k návrhu Francie a Německa na vytvoření instituce prezidenta EU voleného na více let šéfy států a vlád členských zemí. Zástupci malých zemí totiž míní, že systém, kde se po půl roce střídají v předsednictví EU jednotlivé země, zaručuje rovnost členů EU. Funkce prezidenta by ji proti tomu narušila.
-
4.4.2003
Prezident Václav Klaus během druhého a závěrečného dne své návštěvy Polska zavítal k Baltskému moři do města Gdaňsk. Kromě bývalého prezidenta Lecha Walesy se zde při obědě setkal také se zástupci regionu. K větší spolupráci mezi severní částí Polska a Českou republikou by mělo pomoci také otevření dalšího zastupitelského úřadu. V Gdaňsku by měl totiž začít fungovat honorární konzulát. Před odletem do Prahy čekala na českého prezidenta ještě cesta lodí k památníku Westerplatte. Na místě, kde začala druhá světová válka, položili společně s manželkou květiny.
-
3.4.2003
Americký ministr zahraničí Colin Powell ocenil rozhodnutí české vlády vyslat do Kuvajtu pod mandátem operace Trvalá svoboda vojenskou polní nemocnici. Označil to za "naprosto zřetelné a konkrétní humanitární gesto", uvedl po setkání s ním šéf české diplomacie Cyril Svoboda. "V rozhovoru jsme se shodli, že právě tento typ pomoci je mimořádně naléhavý, protože lidé, kteří trpí, potřebují pomoc," řekl Svoboda. Dodal, že nemocnice bude poskytovat pomoc každému, kdo to bude potřebovat. Bude sice formální součástí české protichemické jednotky, ovšem s možností působit ve válčícím Iráku, kde momentálně nemohou vyvíjet činnost mezinárodní Červený kříž ani nevládní organizace. "Vyjádřili jsme společně naději, že obě komory (českého) parlamentu vysloví souhlas s rozhodnutím vlády. Česká i americká strana mají zájem, aby se to stalo co nejdříve," sdělil dále. Podotkl, že Spojené státy nabízejí pro nemocnici pomoc, například její dopravu z Česka do Kuvajtu. Takový krok by napřed musel schválit Kongres USA. Svoboda se s Powellem sešel na dvacet minut na žádost amerického ministra. Mluvili v podstatě pouze o Iráku. Powell vyložil, že přijel do Bruselu se spojenci v NATO a s členskými státy Evropské unie debatovat převážně o poválečné obnově této země. Svoboda v této souvislosti připomněl české zkušenosti v Iráku, zájmy Česka a také irácký dluh vůči ní. Byl ujištěn, že Washington koncipuje obnovu jako multilaterální akci. Vzhledem k tomu, že vojenská polní nemocnice, vybavená vlastní ozbrojenou ochranou, bude působit v rámci široké protiteroristické operace Trvalá svoboda (Enduring Freedom), nikoli operace Svoboda pro Irák (Iraqui Freedom), a bude podřízena jen českému velení, nelze Českou republiku formálně považovat za součást protiirácké ozbrojené koalice, vyložil ministr. Svoboda potvrdil, že Praha podporuje stanovisko Evropské unie z 20. března, podle něhož by se poválečná obnova měla odehrávat pod dohledem Rady bezpečnosti OSN a na základě jejího mandátu. Přeje si, aby probíhala ve správní režii OSN, přičemž Severoatlantická aliance by se zapojila jako záruka bezpečnosti a Evropská unie by byla pověřena ekonomickou stránkou.
-
3.4.2003
Poslanci napříč politickým spektrem jsou překvapeni, že je vláda stále nepožádala o vyslání armádní polní nemocnice pro Irák. Žádost o vyslání nemocnice není součástí ani schůze, která bude zahájena v úterý 8. dubna. Poslanci jsou překvapeni tím, že vláda o nemocnici jedná na mimořádném zasedání, ale s předložením žádosti do sněmovny otálí. Náměstek ministra obrany Jaroslav Škopek nicméně řekl, že o vyslání nemocnice se intenzivně vyjednává. Vláda by mohla návrh na vyslání nemocnice sněmovně předložit dodatečně i během schůze. Riskuje tak ale, že zařazení nového bodu by mohlo v souladu s jednacím řádem sněmovny vetovat dvacet poslanců. Proti vyslání nemocnice se staví poslanci KSČM, kterých ke 41. První náměstek ministra obrany Škopek informoval, že o vyslání nemocnice se nyní jedná se spojenci, tedy především s USA a Velkou Británií a věc je diskutována také v OSN. Nemocnice má být technicky připravena k odjezdu 5. dubna, ministr obrany Jaroslav Tvrdík předpokládá její odjezd po ukončení politických diskusí okolo 20. dubna. Lékaři a ostatní personál odletí, v případě parlamentního souhlasu, nejprve do Kuvajtu a až to situace dovolí, měli by se přemístit do jižního Iráku, pravděpodobně do okolí města Basra, kde je humanitární situace stále horší. Variantou nasazení nemocnice je i rozptýlení personálu v místních zdravotnických zařízeních.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13411
- 13412
- 13413
- 13414
- 13415
- 13416
- 13417
- 13418
- 13419
- …
- následující ›
- poslední »