Zprávy

Čtyři ze čtyř stovek českých příslušníků 1. česko-slovenského protichemického praporu, který nyní působí v Kuvajtu, byli před pádem komunistického režimu v roce 1989 spolupracovníky tehdejší Vojenské kontrarozvědky. Řekl to ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Mezi těmito čtyřmi vojáky je i psycholog praporu a jeho mluvčí Luděk Lávička. "Nemám z toho samozřejmě žádnou radost," řekl ministr. Otázkou podle něj například je, zda budou vojáci i nadále cítit ke svému psychologovi důvěru. Lidé v jednotce by podle něj v tuto chvíli potřebovali především cítit z Česka podporu rodin, ale i politiků, médií a veřejnosti. Vojáci splnili všechny kvalifikační předpoklady a nejsou na místech, která by podléhala lustračnímu zákonu či bezpečnostnímu prověření na vyšší utajení stupně, než je "vyhrazené", řekl ministr Tvrdík. Čtveřice vojáků 1. česko- slovenského protichemického praporu, která před lety pracovala pro komunistickou Vojenskou kontrarozvědku, dostala důvěru svých kolegů a zůstává v Kuvajtu. Řekl to velitel praporu Dušan Lupuljev. Podle něj vojáci o věci diskutovali na základně v Dauhá asi třičtvrtě hodiny a čtveřici vojáků vyslovili stoprocentní podporu.

Prezident Václav Klaus nechce nijak komentovat odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Je však přesvědčen o tom, že tento krok neřeší otázku arbitráže, kterou vedla společnost CME s Českou republikou kvůli televizi Nova a kterou země prohrála. "No comment," odpověděl Klaus na přímou otázku, co soudí o odvolání rady. Později ale toto rozhodnutí označil za křečovitý tah. Jestli si někdo myslí, že byl takto problém arbitráže vyřešen, tak to se asi mýlí, dodal prezident, který je nyní na návštěvě v Polsku. Radu pro rozhlasové a televizní vysílání na návrh Poslanecké sněmovny odvolal premiér Vladimír Špidla. Pro odvolání rady ve středu hlasovalo 90 ze 179 přítomných poslanců. Pád rady prosadila vládní koalice, která jí dává za vinu mimo jiné prohranou arbitráž se CME. Tato arbitráž znamená, že stát bude zřejmě muset zaplatit firmě zhruba 10,5 miliardy korun za znehodnocení její investice do televize Nova. Politici vládní koalice ale tvrdí, že arbitráž nebyla jediným důvodem k odvolání rady. Hovoří o řadě dalších chyb a také o dlouhodobé nespokojenosti s prací radních. Členové rady ale tvrdí, že odvolání je neplatné. "Prostě odvolávají nás za cenu znásilnění zákona a pak nejsou schopni nám sem poslat ani právně správný dopis," poznamenal člen rady Petr Štěpánek, podle kterého jsou tedy radní stále ve funkcích.

Za vynikající označil česko-rakouské vztahy rakouský kancléř Wolfgang Schüssel. Prohlásil, že plánovaným rozšířením Evropské unie v příštím roce se splní jeho sen. Schüssel to řekl ČTK po středečním jednání s českým premiérem Vladimírem Špidlou. Schüssel neuvedl, zda se oba státníci dotkli také citlivých poválečných témat, jimiž trpí vztahy mezi oběma zeměmi. Špidla, s nímž Schüssel jednal asi hodinu, z toho půl hodiny mezi čtyřma očima, se ke schůzce nevyjádřil. Schüssel poznamenal, že hovořili o spolupráci menších zemí, jako jsou ČR či Rakousko, v rozšířené EU, ekonomické a pohraniční spolupráci.

Prezident Václav Klaus po Velikonocích zavítá do Vídně. K jižním sousedům pojede na jednodenní návštěvu 23. dubna, a dokončí tak představovací sérii návštěv v okolních státech. Po schůzce prezidenta s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem to řekl Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. S rakouským kancléřem podle něj prezident hovořil zejména o vztazích mezi zeměmi. "Pan prezident připomněl, že právě dobré sousedské vztahy považuje za prioritu v zahraniční politice," uvedl mluvčí. Václav Klaus s předsedou rakouské vlády hovořil také o ekonomice a hospodářské situaci v Rakousku. "Pan kancléř se zmínil o tom, jak se těší na spolupráci v Evropské unii," poznamenal Klvaňa. Během krátkého setkání se podle mluvčího politici vůbec nedostali ke kontroverzním tématům, jako jsou třeba Benešovy dekrety či jihočeská jaderná elektrárna Temelín.

Němečtí studenti pomáhají v Českých Kopistech na Litoměřicku při odstraňování následků loňských záplav. Protože studují Institut pro léčebnou pedagogiku a vychovatelství v Kasselu, rozhodli se pro práci v jednom ze statků, který se postupně přeměňuje na camphill, tedy společný domov pro zdravé a mentálně postižené lidi. České Kopisty, které jsou místní částí Terezína, zaplavilo loni v srpnu Labe do výše 1,7 metru. Devatenáctiletý Johannes Schöps ČTK řekl, že projekt camphill je dobrá věc. "Všichni proto máme radost, že můžeme pomoci. Myslím, že pomáháme na správném místě," poznamenal Schöps, který je jedním ze čtyřiadvaceti studentů-brigádníků. Jejich práci ocenil správce budovaného camphillu Radomil Hradil. "Udělali tady obrovský kus práce, zejména při odstraňování povodňových škod," řekl ČTK. Studenti podle něj pomohli s demoličními pracemi, s oklepáváním omítky i s otloukáním starých kachlíků ze zdí. Řezali ale také dřevo a uklízeli stavební plochu. "Jejich brigáda začala v pondělí a skončí ve čtvrtek," uvedl Hradil. První rodina by se měla do camphillu v Českých Kopistech nastěhovat v létě. Na přelomu roku by pak měla přijmout první mentálně postižené dospělé lidi.

První camphill vznikl v polovině minulého století ve skotské vesnici Camphill. Jeho zakladatelem byl rakouský doktor Karl König, který sem utekl před Adolfem Hitlerem.