Zprávy

S případným vysláním vojenské 7. polní nemocnice do mírové operace v Iráku poté, co utichnou boje, vyslovila souhlas Bezpečnostní rada státu. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, který má nyní dva týdny na jednání o této věci s politickými stranami. Případná mírová operace v Iráku, kde nyní s vojsky Saddáma Husajna válčí britsko-americká koalice, by podle Tvrdíka musela mít mandát OSN. Ministr uvedl, že nemocnice bude po vojenské stránce připravena vyjet do zahraničí kdykoliv po 1. dubnu. Jak novinářům řekl z New Yorku velvyslanec České republiky při OSN Hynek Kmoníček, měl by generální tajemník této mezinárodní organizace Kofi Annan ještě tento týden o mírové obnově Iráku jednat s Condoleezzou Riceovou, poradkyní pro národní bezpečnost amerického prezidenta George Bushe. Podle Kmoníčka totiž USA chtějí, aby se situace v Iráku co nejdříve vrátila pod gesci OSN. Spojenci by se ale museli na práci nemocnice podílet finančně, Česká republika nemá na vyslání a provoz peníze. Měsíčně nemocnice stojí okolo 40 milionů, při vyslání na půlroční misi by to bylo asi 240 milionů korun. Česku by přitom vyhovovalo, kdyby spojenci zaplatili jen ty náklady, o které se provoz nemocnice zvýší jejím pobytem ve válkou poničeném Iráku.

Celkem sedm těžkých bombardérů B-52 přelétlo v posledních 24 hodinách nad územím České republiky. Řekl to ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Stroje startující z Velké Británie se přes střední Evropu dostávají nad irácké hlavní město Bagdád a další cíle, které bombardují. Dosud Spojené státy využívaly vzdušný prostor nad Českou republikou jen k přeletům dopravních letadel. Těch už se od začátku operace uskutečnilo několik stovek. Podle Ivana Huberta z řízení letového provozu nemá zvýšený počet přeletů vojenských letadel žádný vliv na letecký provoz nad republikou. Těžké bombardéry B-52 vzlétají ke svým misím nad Irákem ze základny Fairford v západní Anglii.

Vláda ve středu rozhodne o rozdělení více než čtyř miliard korun, které Česká republika získala z Fondu solidarity Evropské unie na krytí škod způsobených loňskými povodněmi. Ministerstvo financí ve snaze o spravedlivé rozdělení peněz navrhuje, aby každý postižený kraj dostal na obnovu území stejné procento ze škod napáchaných v regionu. Celkovou sumu 129 milionů eur, tedy 4,087 miliardy korun, navrhuje rozdělit následovně: Částku 1,095 miliardy korun dostanou obce a kraje na úhradu nákladů na záchranné a likvidační práce po povodních. Dalších 2,286 miliardy půjde na obnovu území postižených krajů, přičemž každému kraji bude přiděleno 3,28 procenta z celkových škod, které během srpnových povodní utrpěl. Dalších 286 milionů korun půjde na odstraňování škod na majetku státu; peníze mají čerpat například státní podniky Povodí Vltavy, Labe, Ohře a Lesy ČR. O zbylých rezervních 420 milionech by měla dále rozhodnout vláda. Ministerstvo financí dostalo peníze z EU na účet 15. ledna. Prostředky musí vyčerpat do jednoho roku, tedy do 14. ledna 2004, jinak bude muset neutracené peníze vrátit Evropské komisi.

Česká i francouzská vláda soudí, že Evropská unie navzdory rozporům kvůli válce v Iráku nemůže rezignovat na společnou zahraniční a obrannou politiku. Premiér Vladimír Špidla a francouzská ministryně pro evropské záležitosti Noelle Lenoirová se při pondělním setkání v Praze shodli, že Evropa musí být suverénní politickou jednotkou, schopnou se bránit a společně vystupovat na diplomatickém poli. Lenoirová novinářům řekla, že i přes nynější krizi kolem Iráku se nemůže EU vzdát svých ambiciózních plánů na společnou zahraniční a obrannou politiku, byť se bude rodit za neustálých konzultací a dohadování. Za velmi důležité přitom označila zachování nadstandardních vztahů s USA. Francie přitom patří mezi největší kritiky americko-britského zásahu proti Bagdádu. Česká vláda zastává kompromisní stanovisko. Vojenskou akci v Iráku chápe Špidlův kabinet jako poslední prostředek k naplnění rezolucí Rady bezpečnosti OSN, ale lituje, že se pro tento krok nepodařilo získat nový mandát mezinárodního společenství. Čeští chemici v Kuvajtu se do vojenské operace zapojí jen, budou-li tam použity zbraně hromadného ničení. Francouzská ministryně připomněla nedávné usnesení Evropské unie o budoucím postupu vůči Iráku, které sází na ústřední roli Organizace spojených národů. EU se ve čtvrtek vyhnula přímému střetu kvůli americko-britské invazi a místo toho schválila usnesení o humanitární pomoci a o budoucí rekonstrukci Iráku řízené OSN. Lenoirová soudí, že blížící se rozšíření unie může posílit evropské instituce. Zdůraznila zejména princip právního státu. Mělo by se podle ní skoncovat s paradoxem, kdy soudci, státní zástupci a policisté jsou v boji proti kriminalitě a terorismu velmi omezeni národními hranicemi, zatímco zločinci bez problémů využívají svobodu volného pohybu. Je nutné vytvořit společný prostor spravedlnosti, uvedla ministryně.