Zprávy

Český rozhlas 7 Radio Praha, který se specializuje především na vysílání do zahraničí, nově spolupracuje s francouzskou stanicí Radio France Internationale (RFI). Dvakrát týdně připravuje francouzská redakce ČRo7 pro tuzemské vysílání RFI dvacetiminutový Kulturní magazín. Premiéru Kulturního magazínu si mohou lidé ve francouzštině v Česku poslechnout na frekvenci 99,3 FM vždy ve středu v 16:10, reprízu RFI vysílá v sobotu v 10:10. Magazín posluchačům přináší především reportáže z tuzemských kulturních akcí. "Magazín nabídne francouzským posluchačům to, co podle mého názoru ve vysílání RFI dosud chybělo - český rozměr", uvedl ředitel stanice ČRo7 Miroslav Krupička. Dodal, že vysílání Kulturního magazínu od letošního 5. listopadu je završením dlouhodobých jednání o spolupráci ČRo7 s RFI. Dříve ČRo7 obdobným způsobem spolupracoval s českou pobočkou britské stanice BBC.

Lídři vládních stran se dohodli na základních pilířích důchodové reformy. Nový systém by měl být více než dosud závislý na předchozích výdělcích občana, řekl ČTK ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD). Koaliční skupina pod vedením premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly bude pokračovat v přípravě konkrétních návrhů reformy. "Pracovní skupina pod vedením premiéra začne rozpracovávat přechod českého důchodového systému na takzvaný švédský model, to je model takzvaných zdánlivých administrativních účtů," řekl Špidla novinářům v Sokolově. "Dá se předpokládat, že někdy do poloviny roku 2005 by mohl být celý proces uzavřen," dodal. První veřejná prezentace zásadních principů vládní reformy penzí se chystá na 4. prosince, kdy se na pražském Žofíně uskuteční seminář, poznamenal Škromach.

"Došlo k politické dohodě na způsobu penzijní reformy. Půjdeme směrem k systému, který bude výrazně závislejší na předchozím výdělku než ten stávající," uvedl ministr. Postupné zavádění nového systému má trvat zhruba dvacet let. "Měl by být zakončen ročníkem 1967, 69. Směřuje k tomu, aby v době, kdy půjdou do důchodu silné ročníky ze 70. let a v aktivním věku budou naopak slabé ročníky závěru minulého století a počátku tohoto století, tak aby už fungoval nový systém," vysvětlil Škromach. Třicet až padesát let ale budou dobíhat důchody podle starého systému.

Koalice se dohodla, že do poloviny příštího roku předloží parlamentu základní parametry reformy, o nichž chce předtím jednat i s opoziční ODS a KSČM. Vládní strany mají podle Škromacha zájem na podpoře penzijní reformy napříč politickým spektrem. Do poloviny roku 2005 mají být do parlamentu předloženy konkrétní zákony, které uvedou reformní záměry vlády do praxe. Chystaná penzijní reforma má řešit důchody lidí, kterým je dnes 40 let a méně. Penze starších občanů bude ještě financovat současný systém. Poslanci i senátoři již schválili novelu, podle níž se bude věková hranice pro odchod do důchodu zvyšovat tak, aby v roce 2013 muži a bezdětné ženy odcházeli do penze v 63 letech. Dříve budou moci přestat pracovat ženy s dětmi. Až na výjimky se bude muset smířit s trvale kráceným důchodem každý, kdo odejde do předčasné penze. Novelu ještě musí podepsat prezident Václav Klaus.

Koalice jednala také o sbližování sazeb daně z přidané hodnoty. "Nikdo nezpochybnil dohodu o sbližování sazeb," řekl ČTK předseda unionistických poslanců Karel Kühnl. Se sbližováním sazeb DPH ve druhé fázi reformy veřejných financí počítá koaliční dohoda ze 14. září. Souběžné sblížení sazeb DPH by mimo jiné znamenalo zdražení potravin, oblečení, knížek nebo novin, které jsou nyní ve snížené pětiprocentní sazbě. Zboží a služby podléhající základní sazbě 22 procent by naopak zlevnily. Ministr financí Bohuslav Sobotka je příznivcem postupného sbližování sazeb, které by se mělo rozložit do více let. Unionisté prosazují, aby se sbližování sazeb promítlo již do vládního návrhu, který má od příštího května přeřadit většinu služeb do dvaadvacetiprocentní sazby.

Události spojené se 17. listopadem 1989 i ty, které se pojí s datem přesně o 50 let starším, si v pondělí v Praze připomněli studenti českých vysokých škol. "Dnes slavíme Den boje za svobodu a demokracii, ale v celém světě je tento den od roku 1941 připomínán jako Mezinárodní den studentstva, tedy svátek studentský," řekl v projevu předseda pořádající Studentské komory Rady vysokých škol Jiří Nantl. Svátek 17. listopadu má podle něj ambici být tím "nejživějším" ze státních svátků, které Česká republika slaví.

Většina ostatních je totiž podle něj buď příliš zahleděna do minulosti, nebo je spojena s katolickou církví, 28. říjen zase připomíná již neexistující stát. "Se státními svátky vůbec vzniká potíž v tom, že zpravidla odkazují k veliké události, která se již odehrála. Snadno pak přichází pocit, že připomenutím někdejší slávy na ní sami získáváme podíl a zásluhu, třeba jen z důvodu příslušnosti ke stejnému národu," řekl Nantl.

Účastníci dnešního slavnostního shromáždění přijali deklaraci, v níž se hlásí k odkazu svých předchůdců z roku 1939. "Jsme hrdi na to, že právě vystoupení studentů zahájilo zásadní společenské změny také v roce 1989, jejichž plody dnes můžeme v naší zemi požívat," píše se v ní.

Nárůst preferencí komunistické strany je podle prezidenta Václava Klause způsoben tím, že sociální demokracie selhala a levicově orientovaní voliči přecházejí ke komunistům. Prezident v pondělí na Národní třídě v Praze řekl, že ho počátkem polistopadové doby ani nenapadlo, že by komunisté mohli znovu dosahovat takové popularity, jak naznačují poslední výsledky průzkumů veřejného mínění.

"Myslím, že vysvětlení je jasné: máme levicové občany, máme levicové voliče a ti houfně přecházejí z tábora sociální demokracie do tábora komunistické strany. To se nedá hodnotit jinak, než že je to selhání někoho a někdo jiný toho využívá," řekl Klaus u pomníčku na Národní třídě připomínajícího 17. listopad roku 1989.

Den, kdy komunistická policie před 14 lety tvrdě zakročila proti poklidné studentské demonstraci, si s prezidentem přišla připomenout i jeho manželka Livia. Položili květiny k pamětní desce připomínající začátek konce komunistické éry. Oba také zapálili svíčky, stejně jako to dělaly desítky dalších lidí.

Klaus řekl, že tehdy pád komunismu očekával. "Komunismus byl už tehdy vytunelován, už bylo jasné, že do něj stačí strčit a on se rozpadne. Myslím, že skoro všechno signalizovalo, že to tak bude," uvedl. Klausovi mají na 17. listopad 1989 autentickou vzpomínku prostřednictvím svého syna. "Když přišel domů s tím hrozivým zážitkem a vyprávěl nám to, to je první věc, která nás napadne," řekl prezident.

Na polistopadovém vývoji ho prý bezprostředně nezklamalo nic, důležité je, že lidé dostali svobodu a získali šanci utvářet si svůj život k obrazu svému. "Lidé dostali šanci projevit se, ukázat se, netroufal bych si říci, že se v nich objevily nějaké horší vlastnosti, než byly dříve," míní. Svoboda podle něj pouze umožnila, že jsou tyto věci více a zřetelněji vidět. Lidé čekající v podloubí přivítali prezidentský pár potleskem a tleskali mu i při odchodu.

Půl hodiny po prezidentovi přišel k památníčku jeho předchůdce Václav Havel v doprovodu dvou barmských studentů, s nimiž předtím debatoval o situaci v jejich zemi. Havel připomněl, že 17. listopad měl své místo v dějinách již před studentskou demonstrací v roce 1989. "Byl to důležitý okamžik v našich dějinách, nejen ten 17. listopad roku 1989, ale i ty předchozí, já už jsem pamětník některých z nich. Zdá se mi, že připomínáme- li si ten den, připomínáme si zároveň i nepotlačitelnou vůli ke svobodě, jejímiž nositeli začasté bývají právě mladí lidé, studenti," řekl novinářům.