Zprávy

Společná česko- slovenská protichemická jednotka zatím zůstává v Kuvajtu a dosud nedostala žádný rozkaz k přesunu k iráckým hranicím. Na čtvrteční tiskové konferenci to řekl slovenský ministr obrany Ivan Šimko. Podle ministra jsou všichni vojáci z jednotky i po dopoledním iráckém raketovém útoku na Kuvajt v pořádku. "V Kuvajt City došlo ke dvěma leteckým poplachům a (vojáci) museli dvakrát zaujmout příslušné postavení kvůli ohrožení ze vzduchu," řekl Šimko po telefonátu s velitelem slovenského kontingentu podplukovníkem Jaroslavem Svatíkem. "Všichni příslušníci naší jednotky i česko-slovenského praporu jsou v pořádku," dodal. Podle ministra vojáci ze společné jednotky nezkoumali, zda střely vypálené z iráckého území obsahovaly bojové látky a do této akce po dnešním útoku na Kuvajt ani zapojeni nebyli.

Šimko zatím neví o žádném rozkazu k přesunu jednotky. Pokud by ale byly použity zbraně hromadného ničení, nebo by vzniklo podezření, že byly použity, mohli by být podle něj vojáci nasazeni i na jiném místě. Ministr si myslí, že mandát slovenských i českých vojáků není omezen jen na oblast Kuvajtu, pokud plní humanitární poslání.

Armáda připravuje polní nemocnici pro případné nasazení v humanitární akci v místech válečného konfliktu. Nemocnice má být připravena nejpozději 31. března. "Revitalizaci unikátního zdravotnického zařízení, které se loni vrátilo z Afghánistánu, dokončujeme v Bystřici pod Hostýnem. Nasazeno by mohlo být po skončení bojů i v Iráku," řekl bystřický náčelník Jiří Plášek. Nemocnice je vybavena nejmodernějšími přístroji, jednotkou intenzivní péče a chirurgickými sály. Několik lékařských týmů může zároveň provádět běžné zákroky, ale i složité operace hrudníku.

Pořízení polní nemocnice stálo v roce 1999 armádu kolem 500 milionů korun. Její součástí je stomatologický autobus a polní dezinfektory na dezinfekci a odmoření, odolné vůči chemickým a biologickým zbraním. Celek je mobilní a může se pohybovat po vlastní ose či železnici. Lůžkové oddělení má kapacitu 40 až 50 zraněných. Kompletní tým nemocnice tvoří zhruba 130 lidí.

Přestože ministerstvo zahraničí ve středu vyhostilo čtyři pracovníky iráckého velvyslanectví, irácký chargé d'affaires Málik Muhammad Alaní a ještě asi jeden či dva iráčtí diplomaté zatím v Praze zůstanou. Vyplynulo to ze čtvrtečního vyjádření náměstka ministra zahraničí Alexandra Vondry při jednání zahraničního výboru sněmovny. "Považujeme za důležité, aby určitá míra kontaktu byla zachována," řekl poslancům. Potvrdil, že ministerstvo dalo vyhoštěným diplomatům 48 hodin na to, aby Českou republiku opustili. Na základě informací bezpečnostních složek je země považuje za nežádoucí. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) novinářům řekl, že vyhoštění diplomaté mají do pátku čas.

Od minulého týdne postupně v souvislosti s úderem na Irák vyhostilo irácké diplomaty například Švédsko, Finsko, Maďarsko, Německo, Austrálie, Rumunsko a Filipíny. Většinou to politici zdůvodnili tím, že se věnovali špionáži.

Pražané se mohou v souvislosti s hrozícím mezinárodním konfliktem v Iráku informovat o bezpečnostní situaci ve svém městě. Primátor Pavel Bém rozhodl o zřízení call-centra Magistrátu. Bude v provozu nepřetržitě na bezplatné lince 800 879 800. Fungují také webové stránky s informacemi z oblasti bezpečnosti, civilní ochrany, s návody k chování v krizových situacích a s důležitými telefonními čísly. Jejich adresa je www.praha-mesto.cz/bezpecnost.