Zprávy

Policejní pyrotechnici během několikahodinové prohlídky nenašli v olomoucké vojenské nemocnici žádnou nastraženou výbušninu, jejíž uložení v pondělí dopoledne oznámil hasičům neznámý muž. Kvůli bombové hrozbě museli krátce po poledni policisté z nemocnice evakuovat zhruba tři stovky lidí, mezi kterými byli i vážně nemocní pacienti. Olomoucký kraj žije v obavách z bombových útoků, kterými hrozí neznámý vyděrač státu právě na pondělí. Prohlídka byla ukončena zhruba v 16:15 a v areálu vojenské nemocnice žádná výbušnina nalezena nebyla. Olomoučtí policisté měli v pondělí perný den. Během dopoledne kontrolovali 13 podezřelých předmětů a časně ráno museli prohlédnout chemickou továrnu Farmak, ve které anonym nahlásil uložení bomby. Podle policistů spolu dvě bombové výhrůžky v chemičce a vojenské nemocnici pravděpodobně nesouvisejí.

Rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín absolvovali další zastávku s protestní hladovkou, tentokrát v hlavním městě spolkové země Dolní Rakousy Sankt Pöltenu. Před nedělními volbami do regionálního parlamentu se snažili tamní politiky přimět k větší podpoře požadavků směřujících k odstavení Temelína. Odpůrci atomu začali s hladovkami na začátku roku, kdy se několik dnů postili v maringotce na náměstí hornorakouského města Freistadt. Hladovka od té doby pokračuje ve štafetové formě s registrací na internetové stránce http://www.hungerstreik.at. Aktivisté zároveň vyrážejí na protestní výjezdy. Se známou protitemelínskou dodávkou už letos parkovali přímo u jihočeské elektrárny, před ministerstvem ekologie ve Vídni a v Salcburku. Další hromadný protest chtějí uskutečnit 4. dubna před sídlem rakouské vlády.

Všech 458 českých a slovenských vojáků 1. česko-slovenského protichemického praporu v Kuvajtu je v pořádku. Uvedl to velitel jednotky Dušan Lupuljev. Češi monitorují situaci v Kuvajtu, nejsou ale jedinými odborníky na boj se zbraněmi hromadného ničení v oblasti. V sobotu byla posílena protichemická jednotka německé armády na plný stav 220 osob, do tří dnů by také mělo přijet okolo čtyř stovek ukrajinských vojáků podobné jednotky. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka to může signalizovat zvýšenou možnost, že irácký režim Saddáma Husajna pod tlakem anglo-amerických vojsk skutečně použije zbraně hromadného ničení.

Podle psychologa Luďka Lávičky prožili Češi a Slováci v Kuvajtu v uplynulých dnech raketových útoků mnoho zátěžových situací, nikdo si z této zkušenosti ale neodnesl psychické potíže. "Zajistili jsme promítání filmů, nákupů drobných věcí osobní potřeby ve městě Kuvajt, a dbáme na to, aby volný čas, který máme, byl naplněn nějakou oddechovou činností," řekl z Kuvajtu Lávička. Problémy, které vojáci mají, se většinou týkají rodinného soužití, proto je podle něj důležité, že se podařilo udržet nepřetržitý kontakt s domovem. Každý voják může telefonovat půl hodiny týdně z mobilního telefonu, mají přístup na internet, k elektronické poště i stránkám se zpravodajstvím.

V polovině 90. let byla rozvodovost účastníků mise UNPROFOR podle armádní psychologické služby kolem 46 procent. Po konci bosenské mise SFOR to bylo 25 procent. Práci svých psychologů pochválil ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Psychologickou pomoc označil za lepší, než jakou mají v některých zemích NATO.

Americké a britské jednotky čtvrtý den invaze do Iráku, nadále pokračovaly v rychlém postupu směrem na Bagdád a podle zprávy agentury AFP se dostaly již na pouhých 100 kilometrů od iráckého hlavního města. Řada zpráv nasvědčuje tomu, že v zájmu co nejrychlejšího proniknutí k metropoli ponechávají Američané a Britové dílčí problémy nevyřešené a menší bitvy nedotažené do konce. Stále přicházejí informace o bojích kolem měst Umm Kasr, Basra, Násiríja či Nadžaf, která měla být podle dřívějších informací již plně pod kontrolou spojenců.

Bomby a prudká protiletadlová střelba byla v neděli po soumraku opět slyšet v iráckém hlavním městě Bagdádu. Podle očitých svědků byla při jednom ze spojeneckých náletů zasažena budova univerzity Al-Mustanziríja, islámské školy, která byla založena už v roce 1234 a Arabové ji považují za nejstarší univerzitu na světě. Bomba zasáhla vstup do univerzitního komplexu, kde vyhloubila deset metrů široký a tři metry hluboký kráter a vytloukla okna okolních obchodů. Zraněni byli tři kolemjdoucí.

Po oficiálním potvrzení skutečnosti, že jeden britský letoun Tornado byl nedopatřením sestřelen americkou raketou Patriot, připustil americký ministr obrany Donald Rumsfeld, že se pohřešuje také jedno americké letadlo a několik vojáků. Irácká strana tvrdí, že sestřeleno bylo celkem pět amerických letadel a dva vrtulníky. Katarská televize Al-Džazíra odvysílala záběry těl nejméně čtyř amerických vojáků zabitých v oblasti města Násiríja a pěti vojáků včetně jedné ženy, o nichž uvedla, že jde o válečné zajatce. Podle amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda je odvysílaný film porušením Ženevských konvencí.

USA oficiálně sdělily, že protestovaly v Moskvě ohledně zpráv o prodeji zakázaných zbraní Iráku ruskými firmami. Nejmenovaný vysoký americký zdroj k tomu řekl, že ruští technici nyní dokonce některé z těchto zbraní v Iráku montují. Rusové to popřeli. Washington má důkazy, že pracovníci této ruské firmy jsou nyní v Iráku, kde se rozhodli pomáhat iráckým silám vybudovat moderní systém pro rušení navigačních systémů USA, citovala AFP nejmenovaný zdroj. Ředitel ruské firmy Oleg Antonov vzápětí obvinění odmítl. Připustil, že vojenské elektronické rušičky jeho podnik vyrábí a že jednal s Iráčany. Zdůraznil však, že Iráku nic neprodal a že žádní z jeho odborníků v Iráku nejsou.