Zprávy

Evropský komisař pro rozšíření Günter Verheugen je spokojen, že nový český prezident Václav Klaus svým výrokem minulý týden zřejmě definitivně neutralizoval vleklý spor kolem platnosti Benešových dekretů, který vzrušoval rakouské a německé poslance v Evropském parlamentu v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Předseda výboru Elmar Brok (CDU) řekl, že Klaus vyslovil naprosté minimum; udělal to však v pravou chvíli a poslanci jeho gesto pochopili jako splnění svých požadavků. Podobně to vnímal i Verheugen: "To, co řekl, nebylo víc než zopakování podstaty česko-německé deklarace, kterou ostatně sám podepsal. Český prezident podle Verheugena "férově" vysvětlil sled událostí, co je vyvolalo, jaké byly souvislosti a jaký byl výsledek. Usoudil, že když tyto události poměříme hlediskem dnešních sdílených hodnot a standardů, dospějeme k závěru, že nesprávné věci se staly na obou stranách.

Klausovo počínání oceňuje také Jean-Michel De Waele, odborník na střední Evropu ve Svobodné bruselské univerzitě. "Je to dobrá ukázka politického citu a zkušenosti - Klaus se chová jako skutečný politik a hraje momentálně pozitivní roli," usoudil. "Je s podivem, jak snadno dokázal něco, čeho nebyla sociálně demokratická vláda schopna." Prezident se překvapivě distancuje také od jednoznačné podpory americkému postupu vůči Iráku, což narušuje jeho pověst totálního stoupence klasického britského konzervatismu, pokračoval De Waele. "Pochybuji, že kdyby byl býval na Hradě už on, byl by vlezl do americké pasti tak, jako to udělal Václav Havel. Ten se v poslední den svého prezidentování v očích Evropy značně zdiskreditoval; jeho postoj má pro zemi dalekosáhlé důsledky." De Waele na druhou stranu neočekává, že by se Klaus zřekl své značné nedůvěry vůči Evropské unii - jeho euroskepticismus bude o to vlivnější, oč slabší budou české vlády v příštím období.

Česká republika se přihlásila k usnesení Evropské unie o budoucím postupu vůči Iráku, které sází na ústřední roli Organizace spojených národů. Novinářům to po pracovním obědě nejvyšších představitelů členských a kandidátských zemí řekl premiér Vladimír Špidla. Česká vláda podle jeho slov zatím nijak nereaguje na americkou výzvu, aby spojenecké země uzavřely irácká velvyslanectví ve svých hlavních městech. "Žádnou oficiální reakci jsme neučinili. Česká republika hodnotí v této věci situaci samostatně a samostatně se také rozhoduje."

Premiér zaznamenal iniciativu Francie, Německa a Belgie, které se rozhodly, také pod vlivem debaty o irácké krizi, svolat třístranný summit k přemýšlení o evropské bezpečnostní a obranné politice. Vysvětlil, že vždycky považoval za nezbytné, aby vznikla integrovaná zahraniční bezpečnostní politika; je podle něj také nutné, aby Evropa disponovala odpovídající ozbrojenou kapacitou a integrovanými kapacitami obranného průmyslu.

Bezpečnostní situace v České republice se od zahájení války v Iráku nezměnila a žádné konkrétní riziko teroristického útoku zemi nehrozí. Některé krizové štáby se nebudou proto scházet tak často jako dosud, řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Vnitro podle něj armádu zatím nepožádalo o další vojáky, kteří by v případě potřeby měli policistům pomoci s ostrahou důležitých objektů. V Praze vojáci hlídají například u ruzyňského letiště, kde mají speciální pozorovací zařízení. Vojenské hlídky stojí i u amerického velvyslanectví. Tři stovky vojáků jsou v ulicích společně s policisty.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík ostře kritizoval české firmy za údajně laxní přístup k podnikatelským možnostem v Kuvajtu a dalších zemích Perského zálivu. Novinářům řekl, že firmy nedokážou adekvátně reagovat a využít dobré pověsti České republiky, kterou tam vytvořila česká protichemická jednotka. Velvyslankyně ČR v Kuvajtu Jana Hybášková uvedla, že velvyslanectví se snaží českým společnostem pomoci, aby se mohly podílet na poválečné obnově Iráku. Možnosti mají zejména výrobci automobilů Škoda a Tatra. "Jedná se především o jižní, v budoucnosti zřejmě britský sektor, kde zvažujeme, jakým způsobem by se české firmy, které mají dostatek kapitálu, know-how a dostatek kontaktů, mohly zapojit do obnovy rafinerních systémů, infrastruktury, zemědělství a případně automobilového průmyslu," řekla Hybášková. Veřejnost tak poprvé informovala o tom, by jižní část Iráku měla být britskou zónou. Ministr Tvrdík po dotazu na tiskové konferenci řekl, že tato její slova zřejmě přeslechl. Česká armáda však podle něj s Británií dlouhodobě spolupracuje a je připravena se spolu s ní na poválečné obnově Iráku podílet.

S nadšeným souhlasem se setkal požadavek KSČM na odvolání ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) u účastníků pražské protiválečné demonstrace. Akce, již komunisté uspořádali v sobotu odpoledne na Václavském náměstí, se zúčastnilo několik set lidí nesouhlasících s válkou v Iráku. Podle policie sem přišlo asi 300 účastníků, podle přítomných novinářů jich ale chvílemi mohlo být až 500. Předseda Miroslav Grebeníček na demonstraci prohlásil, že KSČM rovněž vyzývá vládu, aby uzavřela vzdušný prostor i území republiky pro přesuny vojsk, jež se zúčastní operací v Iráku.