Zprávy

Nadace Člověk v tísni má ve Spojených státech rozjednánu pomoc ve výši statisíců dolarů na projekty, které realizuje mimo jiné v Čečensku a Afghánistánu a které připravuje pro Irák po ukončení války. V New Yorku to řekl ředitel nadace Tomáš Pojar. V Českém centru uvedl premiéru snímku Údolí posledních mudžáhedínů o Afghánistánu a výstavu fotografií Ivy Zímové z Čečenska a Afghánistánu.

V rámci pravidelných cest do USA se Pojar informoval v newyorském sídle Organizaci spojených národů, jak se bude postupovat při humanitární pomoci a obnově poválečného Iráku. OSN dosud nerozhodla, jak se do pomoci zapojí, ale již dala najevo, že se humanitární pomoc ujme. Pojar řekl, že nadace se v iráku zaměří stejně jako v Afghánistánu na větší projekty lokálního významu ve školství a zdravotnictví.

Nadace Člověk v tísni od svého vzniku v roce 1992 zprostředkovala nebo poskytla pomoc ve výši 40 miliónů dolarů (1,2 miliardy Kč) a získala v roce 1997 cenu Gratias Agit ministerstva zahraničí za šíření dobré pověsti České republiky ve světě.

Čeští a slovenští chemici v Kuvajtu v pátek byli terčem opakovaných raketových útoků; všechny střely byly protivzdušnou obranou zlikvidovány a vojáci jsou v pořádku. Chemici rovněž prověřovali okolí českého velvyslanectví a celou noc ze čtvrtka na pátek strávili rychlými přesuny v plynových maskách do protileteckých krytů. Od zahájení války s Irákem mířilo podle velitele prvního česko-slovenského protichemického praporu Dušana Lupuljeva do prostoru dislokace česko-slovenské jednotky celkem šest raket. Poslední byla americkými protiraketovými systémy Patriot zlikvidována v pátek kolem 11:30, uvedl velitel. Zbytky rakety dopadly asi dva kilometry od základny Dauhá.

Již během noci bylo podle mluvčí slovenského ministerstva obrany Kataríny Heimschildové vyhlášeno jedenáct vzdušných a raketových poplachů. Mezi monitorovacími úkoly jednotky byla i prověrka informace o podezřelém zápachu u velvyslanectví České republiky. Výsledky detekce byly negativní. Neustále jsou posilována bezpečnostní opatření na dočasné základně českých a slovenských vojáků na kuvajtském národním výstavišti. Je nastaven přísný systém střežení a ochrany objektu. Vojáci neustále nosí neprůstřelnou vestu, přilbu, zbraň a prostředky protichemické ochrany jednotlivce.

Známá 6. polní nemocnice české armády by mohla být vyslána do případné mírové operace v Iráku po skončení války. Novinářům to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík, podle něhož bude nemocnice připravena po návratu z Afghánistánu opět vyjet do zahraničí na konci března. Ministerstvo obrany už také rozhodlo, že ze svého rozpočtu vyčlení 15 milionů korun na pomoc civilnímu obyvatelstvu Iráku. "Ve chvíli, kdy bychom byli požádáni, by vláda využila svého práva rozhodnout a navýšila by počty vojáků připravených zachraňovat lidské životy," řekl ministr. Bez souhlasu Poslanecké sněmovny může vláda vyslat české vojáky do ciziny na 60 dní. Nemocnice, známá z působení na Balkáně, v Turecku a naposledy v Afghánistánu, může být nasazena okamžitě.

Po vypuknutí války v Iráku nehrozí lidem v České republice bezprostřední nebezpečí, a nemusejí tedy mít obavy. Po jednání Ústředního krizového štábu to v pátek uvedl ministr vnitra Stanislav Gross. Policie ani tajné služby nemají žádné informace, které by je opravňovaly k důvodnému podezření, že by se měl odehrát nějaký teroristický čin, dodal. Policie přesto začala bedlivěji hlídat některé strategické objekty, jako jsou například zdroje pitné vody, potravinářské firmy, nemocnice, plynovody nebo například jaderné elektrárny. Policisté posílili i ostrahu letišť a se zajištěním bezpečnosti jim pomáhají také vojáci.