Zprávy

Státní podíl v petrochemickém holdingu Unipetrol chce vláda prodat spolu s pohledávkami za jeho dceřinými firmami. Na tiskové konferenci po dnešním jednání kabinetu to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. "My si od toho slibujeme, že vytvoříme daleko atraktivnější situaci pro potenciální zájem investorů," dodal Sobotka. Výnos z privatizace Unipetrolu se má rozdělit mezi Fond národního majetku a na krytí případných ztrát České konsolidační agentury (ČKA) z prodeje pohledávek. Nový vlastník Unipetrolu by měl být znám do března 2004 a podle analytiků by stát za státní podíl mohl získat osm až deset miliard korun. Dluhy dceřiných firem holdingu činí dohromady 4,6 miliardy korun. Vládní usnesení však počítá s tím, že ČKA převezme i pohledávky za společností Benzina, která dluží zhruba 1,2 miliardy Kč Komerční bance a České spořitelně. O převedení tohoto dluhu by však měla ČKA s bankami do konce týdne ještě jednat. Pokud se agentuře nepodaří tento dluh převést na sebe, hrozí dražba 140 nejvýznamnějších čerpacích stanic Benziny.

Nevzhledný a nedostavěný objekt z 80. let, který byl loni zbourán, pravděpodobně nahradí monumentální železná plastika věhlasného italského výtvarníka Toniho Benettona. "Na dílo o rozměru 60 krát 45 metrů jsme už vypsali architektonickou soutěž. Práva na jeho realizaci nám věnovala manželka umělce Ada Benettonová," řekla ředitelka památníku Marie Tělupilová. Benetton Lidicím věnoval zmenšeninu památníku již v roce 1981. Jako aktivní účastník protifašistického odboje si podle Tělupilové od počátku přál, aby byl jeho památník umístěn právě v malé středočeské obci. "Na počátku 80. let však byla realizace tak odvážného a velkorysého projektu v našich podmínkách nemožná. Doufejme, že dnešní doba bude příznivější," dodal rektor Akademie výtvarných umění v Praze Jiří Kotalík. Podle něj je rozměrná plastika Lidicím "ušita na tělo". Vznikla na základě dlouhodobých kontaktů italského umělce s českým prostředím a kulturou, které se rozvinuly od jeho první návštěvy Prahy v roce 1968. Idea monumentu poté vznikala na základě návštěvy Lidic. "Definitivní podoba sochařského bozzeta byla poprvé vystavena v Italském kulturním středisku v Praze v roce 1981," řekl Kotalík. Nyní je dílo v Lidické galerii. Kladenskou obec Lidice vypálili nacisté v červnu 1942 pod záminkou spolupráce obyvatel s výsadkáři. Při vyhlazovací akci srovnali se zemí všech 102 domů, 173 mužů na místě popravili a ženy s výjimkou 11 odvezli do koncentračních táborů. Na 82 dětí skončilo život v plynových komorách, ostatní byly dány na převýchovu do Německa.

Výzkumný tým Fakultní nemocnice Brno-Bohunice po třech letech připravil první protinádorovou vakcínu vyrobenou v České republice. Desetičlenný tým pod vedením Romana Hájka se zaměřil na krevní nádorové onemocnění - mnohočetný myelom. Vakcinace podle Hájka v podstatě rozehrává hru s imunitním systémem nemocného a učí ho znovu rozeznávat nádor jako cizí věc, kterou je potřeba zničit. Ve světě se výzkumu protinádorových vakcín věnují vědci již asi deset let. Za tu dobu například přišli na to, že nejlepší je podávat vakcínu ne na začátku nemoci, ale až po jejím zklidnění a standardní léčbě, uvedl Hájek. Vakcína tedy v podstatě slouží jako doplňková metoda léčby, protože řada nádorových onemocnění je sice léčitelná, onemocnění se však pacientům často vrací. Výzkumníci z bohunické nemocnice nyní v rámci klinického testování podávají vakcínu 12 vybraným pacientům, kteří po dobu půl roku dostávají jednu dávku měsíčně. Hájek poznamenal, že ani po léčbě vakcinací není pacient zdráv. Doplnil, že obecně ve světě mají vakcíny proti řadě nádorových onemocnění zhruba dvacetiprocentní účinek. Velkou výhodou vakcín jsou ale jejich minimální vedlejší účinky, které se zatím omezují jen na zarudnutí kůže v místě vpichu či maximálně na mírnou teplotu. Aplikovaný výzkum protinádorových akcí v brněnské nemocnici je financován z řady grantů a za tři léta si vyžádal zhruba šest milionů korun. Primář oddělení klinické hematologie bohunické nemocnice Miroslav Penka ale poznamenal, že v této částce není vůbec zahrnuto ohodnocení samotné práce výzkumníků.

Prezidentský pár Livia a Václav Klausovi spojil poprvé své nadační a charitativní aktivity a představil v pondělí na zámku v Lánech na Rakovnicku svůj společný nadační fond. Kromě prvních tří projektů mluvili zřizovatelé fondu a členové správní a dozorčí rady i o vizích a plánech do budoucna. "Fond není o mých vlastních projektech, ale o aktivitách více lidí. Chceme, aby všechny aktivity byly adresné, konkrétní a ti, kdo obdrží od nadačního fondu stipendia nebo jinou pomoc, aby to nebrali jako pasivní věc, ale aby se zapojili, aby se snažili sami k něčemu dospět, byť třeba s naší pomocí," řekla Klausová, která je spoluzakladatelkou fondu a předsedkyní správní rady. Fond prý dostala také trochu jako dárek ke svým pondělním šedesátým narozeninám.

Fond začal svou činnost dvěma projekty. S pražskou Vysokou školou ekonomickou spolupracuje na projektu pomoci mladým doktorandům. Od jazykové školy Richard Language College dostal zase fond 26 jazykových kurzů v zahraniční. Chce je rozdělit mezi středoškoláky ze sociálně slabých rodin a dětských domovů. Fond pomůže s výběrem studentů a zaplatí cestu a ubytování. Zatím třetím větším darem je příspěvek korejské společnosti Hestia. Pro vzdělávací účely věnovala velkoplošnou obrazovku a televizor. Z menších darů zmínil ředitel tiskového odboru prezidentské kanceláře Petr Hájek, který je i členem správní rady fondu, například finanční příspěvek houslisty Pavla Šporcla. Pracovníci fondu už mají na stole dalších asi 15 návrhů. Tyto projekty chtějí realizovat příští rok.

Také prezident Klaus, který už v roce 1991 jako ministr financí založil Nadační fond Václava Klause, novému projektu věří. "Jsem rád, že tento fond vzniká. Věřím, že i v přehršli nadací, které existují, nalezne své místo na slunci, svůj úhel pohledu, svou specifičnost," řekl Klaus. Jako spoluzakladatel se pasoval do funkce "junior partnera", zatímco svou ženu nazval "senior partnerem". Svůj skeptický pohled na existenci velkých nadací a nadačních fondů, který vyjádřil loni v tisku, v pondělí poopravil. "Nemám žádné námitky proti nadacím, nadačním fondům a občanským sdružením, dělají-li tyto věci férově, poctivě," řekl ČTK prezident.

Fond byl zapsán 25. srpna. Oba zřizovatelé, jejichž jména fond nese, do něj vložili každý 100.000 korun. Finanční příspěvky mohou zájemci zasílat na číslo účtu 22220207/0100. Více informací je na www.nadacnifondklausovych.cz.