Zprávy

Ministr vnitra Stanislav Gross vylučuje, že by islámská teroristická skupina Tavhíd měla své buňky v České republice, jak podle agentury DPA uvedla v úterý německá špionážní služba. V souvislosti se soudním procesem kolem Tavhídu, který se koná od léta v Düsseldorfu, poukázala také na spojení této organizace se sítí Al Káida. Skupina působí údajně nejen v Německu a ČR, ale také v Británii, Belgii, Dánsku a USA. "Ministerstvo vnitra je v kontaktu s Bezpečnostní informační službou a s německými kolegy. Je nepředstavitelné, že pokud by němečtí kolegové měli informaci o existenci teroristické buňky v ČR, že by o této skutečnosti české bezpečnostní složky neinformovali," tlumočila Grossovo stanovisko tisková mluvčí ministerstva Marie Masaříková.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek v Berlíně odmítl Centrum proti vyháněním, které tam prosazují němečtí vysídlenci ze zemí střední a východní Evropy. Proti útokům těchto kruhů přitom hájil někdejšího prezidenta Edvarda Beneše jako velkou osobnost českých dějin. "Je to projekt, který je u nás pokládán za velmi kontroverzní," uvedl Zaorálek k vyhnaneckému centru na úvod své dvoudenní návštěvy v Německu v sídle sociálnědemokratické Nadace Friedricha Eberta. Myšlenka střediska podle něj Čechy a Němce rozděluje a škodí také myšlence mezistátní deklarace z roku 1997. Zaorálek odmítl názor, že by se Češi neuměli dívat kriticky na své dějiny. "Máme ale potíž, když je nám v reflexi vnucován cizí pohled," vzkázal některým německým politikům. To se týká i kritických období českých dějin, kdy Češi v minulosti hájili svou národní existenci.

Převod nemovitostí vyjde od července 2004 levněji, neboť sazba příslušné daně se sníží z současných pěti na tři procenta. Počítá s tím vládní novela zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, kterou beze změn a během pár minut schválil Senát. Novelu, která je součástí vládní reformy veřejných financí, nyní dostane k podpisu prezident republiky.

Lidé, kteří po Novém roce uzavřou smlouvu o stavebním spoření, dostanou od státu menší státní podporu než dosud. Maximální výše podpory se sníží o 1500 Kč na maximálně 3000 korun ročně. Nárok na ni budou mít i nadále děti do 15 let. Počítá s tím vládní novela zákona o stavebním spoření, kterou schválil Senát. Ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) senátorům řekl, že úspory, které novele přinese, se projeví ve státním rozpočtu výrazněji až po roce 2006. "Kumulativně by mělo dojít během příštích 15 let k úsporám řádu několika desítek miliard korun," uvedl ministr. Protože se změna podpory bude vztahovat až na smlouvy uzavřené od příštího roku, lidé letos masivně uzavírají nové smlouvy, u kterých stát zůstane štědřejší. I přes snížení podpory tak stát v příštím roce vyplatí na stavební spoření asi 16 miliard korun, tedy o dvě miliardy více než letos. Vláda plánovala změnami ve stavebním spoření ušetřit v dalších deseti letech asi 63 miliard Kč.

Živnostníci by měli v příštích letech odvádět více peněz do systému veřejného zdravotního pojištění. Od počátku příštího roku by se jim totiž měl postupně až do roku 2006 zvyšovat minimální vyměřovací základ pro výpočet pojistného z dnešních 35 na 50 procent ze zisku. Počítá s tím novela zákona o pojistném, kterou projednal Senát. Předloha má také nově stanovit minimální vyměřovací základ - místo dnešní minimální mzdy to má být polovina průměrné mzdy v národním hospodářství.

Senát totiž se svými pozměňovacími návrhy vrátil Poslanecké sněmovně novelu zákona o účetnictví. Ta je součástí reformy a má zvýšit třímilionový limit pro přechod na podvojné účetnictví na šest milionů korun. Ministr financí Bohuslav Sobotka to podle svých slov ale očekával.

Menší země Severoatlantické aliance by v ideálním případě měly investovat jedno až dvě procenta svého obranného rozpočtu na výzkum a vývoj. Myslí si to bývalý předseda oddělení NATO pro výzkum a technologie Nils Holme. V Česku počítá rozpočet s 489 miliony korun na tuto oblast v příštím roce, řekl Pavel Černý, který má na starosti armádní výzkum a vývoj. Celkem má mít obrana k dispozici 50,7 miliardy korun. Na vývoj tedy půjde zhruba jedno procento rozpočtu. Soustředit se vojáci ve vývoji chtějí především na pasivní sledovací systémy a na schopnost na dálku zjistit přítomnost chemických nebo biologických zbraní. Právě o budoucnosti vojenského výzkumu a vývoje v Praze diskutují odborníci a vojáci z členských zemí aliance.