• 13.3.2003

    Prezident Václav Klaus se v rozhovoru pro rakouský list Neue Kronen Zeitung vyslovil pro to, aby byl problém takzvaných Benešových dekretů přenechán historikům. "Nepatří to do dnešní politiky," řekl Klaus. K opačnému názoru rakouské strany svobodných (FPÖ), která je součástí vládní koalice, český prezident uvedl: "Respektuji politickou a názorovou pluralitu nejen doma, ale i v zahraničí a tedy i v Rakousku." Klaus zdůraznil, že se považuje za přítele Rakouska. Jak dodal, jistě nikdo nezapomíná, že jsem byl před několika lety jedním z mála evropských politiků, kteří odmítli vykonávání nátlaku na Rakousko zvenčí.

  • 13.3.2003

    V Kuvajtu bylo zakončeno polní cvičení mezinárodních koaličních sil se složkami kuvajtské civilní obrany. Cvičení se účastnili příslušníci 1. česko-slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany, dále němečtí chemici, americké složky velení a příslušníci kuvajtského integrovaného záchranného systému. Ve scénáři cvičení byl simulován raketový útok na obydlenou část hlavního města Kuvajtu a podezření, že byly použity zbraně hromadného ničení. Společné cvičení sledovalo na 80 zástupců různých zahraničních sdělovacích prostředků.

  • 13.3.2003

    Celkem 5,4 miliardy korun investuje Severoatlantická aliance do pěti projektů výstavby vojenské infrastruktury v České republice. Novinářům to na semináři ke čtvrtému výročí vstupu země do NATO řekl náměstek ministra obrany Jan Váňa. Nejvíce z těchto projektů se týká obrany vzdušného prostoru. Aliance se podílela na vzniku základního armádního komunikačního a informačního systému, nyní spolufinancuje například přestavbu letišť v Čáslavi a v Náměšti nad Oslavou. Z těchto letišť mají vzniknout dvě plnohodnotné základny taktického letectva ve standardu NATO.

  • 13.3.2003

    Česká města a regiony musí být připraveny, aby hned od prvních dnů po vstupu země do Evropské unie dokázaly využít nabízené finanční možnosti. "Potřebujeme dobře připravené projekty..., které odpovídají evropským normám," řekl velvyslanec a vedoucí Delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian po své návštěvě Kutné Hory. ČR má podle něj obrovské kulturní dědictví a mnoho historických památek - jednou z nich je i Kutná Hora. "Členství v unii přinese zvýšený turistický ruch," uvedl Cibrian. Peníze z EU by proto podle něj mohly posloužit například k zlepšení infrastruktury, dopravy a služeb ve městě. Kutnohorský starosta Ivo Šalátek (ODS) řekl, že město samo není schopno na peníze z evropských programů dosáhnout. Šanci uspět proto vidí v regionální spolupráci - založili už proto s okolními obcemi mikroregion Kutnohorsko. O konkrétních projektech teprve jednají.

  • 13.3.2003

    Romští asistenti působící v přípravných třídách a v základních školách jsou mostem mezi učiteli, školou a romskou komunitou. S jejich pomocí se úspěšně daří motivovat děti ke vzdělávání, řekl Karel Tomek z ministerstva školství. Na českých školách jich působí přes 300. Jsou většinou v oblastech, kde žije větší komunita Romů, například na Ostravsku, Mostecku a Ústecku. Přípravné třídy, jichž je přes 100, navštěvují děti, které nechodily do mateřské školy. Naučí se v nich základní dovednosti, které jim umožní nastoupit na základní školu. Díky těmto třídám se také výrazně zmenšuje jejich neúspěšnost v základní škole, podotkl Tomek. Náročná práce romských asistentů je podle Tomka nedoceněná. Pomáhají učiteli, dětem, chodí do rodin a někdy žáky musí do třídy dovést.

  • 12.3.2003

    Čeští politici v souvislosti s možným samostatným útokem USA na Irák vesměs věří, že se nakonec Spojené státy dokáží domluvit s dalšími velmocemi na společném postupu. Uvedli to v reakci na hrozbu amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, podle níž jsou USA připraveny vést válku proti Iráku i bez Británie, kdyby to bylo třeba. České ministerstvo zahraničí nechce události před rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN komentovat. ČR postoj zaujme, jakmile bude jasná pozice OSN, uvedl mluvčí ministerstva Vít Kolář.

    Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka (ČSSD) by bylo nejlepší, "kdyby jakékoli vynucení platnosti rezolucí Rady bezpečnosti OSN provedla široká mezinárodní koalice, nikoli pouze jednostranně Spojené státy," řekl ČTK Tvrdík. Stále věří tomu, že se velmoci mezi sebou "dokáží domluvit na nějakém rozumném postupu". Případný samostatný útok USA na Irák by podle Tvrdíka nezměnil podmínky pro nasazení českých vojáků, kteří se do konfliktu mohou zapojit v podstatě jen s mandátem RB OSN. Stanovisko, které kvůli tomu přijal český parlament, je podle ministra komplexní a vyvážené. "Nevidím v tuto chvíli žádný důvod pro jeho změnu," dodal Tvrdík.

    Místopředseda ODS Petr Nečas ČTK řekl, že z vojenského hlediska bylo jasné od začátku, že USA by byly schopny provést útok na Irák samostatně. "Není to vojenská otázka, je to o politice," řekl Nečas. Domnívá se, že určité trhliny by mohly v mezinárodní protiteroristické koalici vzniknout. "Američané se ale určitě budou snažit tu koalici udržet," soudí poslanec.

    Šéf KSČM Miroslav Grebeníček pokládá Rumsfeldovo prohlášení za důkaz, že vláda Spojených států se neomezuje ohledy na nikoho a na nic. "Jde o průkazný doklad skutečnosti, že silová politika George Bushe, která je v zásadním rozporu se zájmy mezinárodního společenství, sleduje výhradně vlastní velmocenské cíle," tvrdí Grebeníček ve stanovisku zaslaném ČTK. "Čeští občané musejí počítat s tím, že je vláda přes všechny deklarace o spojenectví nabízí jako užitečné sluhy a rukojmí cizích zájmů," prohlásil Grebeníček. Uvedl to v souvislosti s vyjádřením ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL), který zcela nevyloučil případné přemístění amerických vojáků z Německa na české území. Svobodovu reakci se ČTK nepodařilo získat.

    Autor: Eva Petržílková
  • 12.3.2003

    Vláda ve středu jednala o aktuálním vývoji krize kolem Iráku, který již řadu týdnů rozděluje mezinárodní společenství na stoupence a odpůrce válečného konfliktu. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) své vládní kolegy informoval o postoji velmocí a členů Rady bezpečnosti OSN k režimu Saddáma Husajna a intenzivních jednáních politiků a diplomatů o možných řešení krize. "Bylo to průběžné hodnocení aktuální situace kolem Iráku," řekl ČTK Jindřich Marek z tiskového odboru vlády.

    Koaliční kabinet Vladimíra Špidly však zásadní rozhodnutí teprve čeká. Česká republika souhlasila s nasazením své protichemické jednotky v případném válečném konfliktu v Perském zálivu. Poslanecká sněmovna ovšem podmínila českou účast mandátem OSN. Nemusí jím být pouze nová rezoluce Rady bezpečnosti, ale i jiné rozhodnutí mezinárodního společenství. Rozhodnout o tom musí vláda. Bez garance Spojených národů by čeští vojenští chemici mohli zasáhnout jen při použití zbraní hromadného ničení.

    Autor: Eva Petržílková
  • 12.3.2003

    Referendum o vstupu České republiky do Evropské unie se nejspíš nebude konat 15. a 16. června, tedy v neděli a v pondělí, jak zamýšlí vláda. Poslanci z ústavně-právního výboru jednomyslně doporučili, aby lidé o začlenění země do unie rozhodovali v tradičních volebních dnech - v pátek a v sobotu. Přesný termín ale v návrhu prováděcího zákona k referendu neurčili, protože o tom rozhoduje prezident.

    Autor: Eva Petržílková
  • 12.3.2003

    Český prezident Václav Klaus zatím netuší, zda se přikloní k vládnímu či poslaneckému názoru na termín, kdy se v České republice uskuteční referendum o vstupu do EU. To vyhlašuje právě prezident, řídí se však takzvaným prováděcím zákonem. "Pan prezident má na rozhodnutí ještě čas," řekl ČTK Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. Hlava státu vyhlašuje podle již schváleného zákona referendum o vstupu do EU nejpozději 30 dnů od podpisu smlouvy o přistoupení. Dokument se má podepisovat 16. dubna v Aténach.

    V referendu budou občané odpovídat na otázku: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle Smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?". Podle posledních průzkumů veřejného mínění podpora lidí stoupá. V únoru by například podle CVVM hlasovalo pro vstup do unie asi 59 procent lidí.

    Autor: Eva Petržílková
  • 12.3.2003

    Do České republiky přichází čím dál více Romů ze Slovenska. V koncepci integrace romských komunit, kterou ve středu schválila vláda, to konstatuje vicepremiér Petr Mareš (US-DEU). Romové ze Slovenska se přitom usazují většinou v lokalitách, kde již žijí členové jejich komunity. Tento trend se podle Mareše projevil například při loňských povodních. Roste i počet slovenských občanů žádajících v České republice o přiznání postavení uprchlíka. Analýzu situace chce vicepremiér společně s ministrem vnitra Stanislavem Grossem (ČSSD) vypracovat do konce září. Ke stejnému datu má ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) podat zprávu o dopadu migrace Romů ze Slovenska na sociální politiku České republiky.

    Autor: Eva Petržílková

Pages