Zprávy

Se snahou USA a jejich spojenců pokračovat v boji proti terorismu útokem na Irák nesouhlasí 71 procent Čechů, podporuje ho jen 22 procent občanů. Ještě méně lidí, pouze 12 procent, by operaci proti režimu Saddáma Husajna podpořilo i v případě, že by neměla mandát Rady bezpečnosti OSN. Devětasedmdesát procent by ji za takových okolností nepodpořilo, vyplynulo z únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Případný útok na Irák podporuje podle CVVM stále méně Čechů. Loni na jaře jej schvalovalo 39 procent, v říjnu 28 procent, letos v lednu 24 procent a minulý měsíc o dvě procenta méně.

Netradiční logo si vymysleli příznivci Euroskeptické alternativy (ESA) - budou se propagovat žlutým srpem a kladivem uprostřed vlajky EU s kruhem žlutých hvězd. "Grafické ztvárnění má za cíl upozornit veřejnost na to, že EU je socialistická," řekl v úterý novinářům člen sdružení Vilém Barák. "Náš vstup je podmíněn urychlením přijetím tohoto eurosocialismu a plné zapojení do struktur EU povede k tomu, že pokud budeme chtít na národní úrovni socialismu odmítnout, v zajetí EU to bude tisíckrát obtížnější," tvrdí. Euroskeptici uvedli, že jim ministerstvo zahraničních věcí zamítlo žádost o pětimilionový grant pro euroskeptickou kampaň. "I když jsme oficiální zdůvodnění neobdrželi, ze seznamu poctěných organizací vyplývá, že uspět mohli jen a pouze eurooptimisté," uvedl Barák.

Zhruba deset až 12 miliard korun chystá v průběhu pěti let investovat do Karlína a Libně v Praze 8 developerská společnost Real Estate Karlín Group. Podle jejího obchodního ředitele Milorada Miškoviče se jedná jak o kancelářské, tak bytové projekty. V průběhu tří až pěti let hodlá Real Estate Karlín Group postavit v Karlíně více než 80.000 metrů čtverečních kancelářských ploch a 88 až 100 atypických bytových jednotek. Stavby objektů začnou, jakmile magistrát rozhodne o výstavbě protipovodňových bariér. Ta by mohla být podle finančního náměstka primátora Jiřího Paroubka zahájena v červnu či červenci letošního roku. Magistrát letos pro tyto účely vyčlenil 400 milionů korun. V příštím roce počítá s uvolněním až miliardy korun. Karlín i Libeň, které loňské srpnové povodně postihly nejvíce z oblastí Prahy, zůstávají pro investory stále atraktivní lokalitou. Běžný život se sem podle Miškoviče vrátí do konce roku. Domy se nyní průběžně opravují, zásadní opravy se ale nedělají, dokud neskončí zima. Záplavy v Karlíně a Libni zasáhly na 1100 domů.

Vládu premiéra Vladimíra Špidly čeká v úterý vážná zkouška - hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně. Premiér přitom o tento test sám požádal, neboť si chce ověřit, zda se může stále opírat o podporu koaličních poslanců. Impulsem k žádosti se staly prezidentské volby, které vyhrál Václav Klaus z opoziční ODS. Pokud vláda důvěru získá, mohla by se upevnit i Špidlova pozice v čele ČSSD. Při hlasování o důvěře musí vláda dostat hlasy nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

V kabinetu má ČSSD 11 křesel a KDU-ČSL a Unie svobody-DEU po třech. Od počátku se v jednotlivých koaličních stranách objevují hlasy kritizující činnost vlády. Nejsilněji zaznívaly v unii, ale lednové republikové shromáždění strany se jasně vyslovilo pro další setrvání ve vládě.

Za svou dosavadní existenci prošla Špidlova vláda několika důležitými zkouškami a některé její pozici spíše oslabily:

Jmenování vlády a hlasování o důvěře (červenec, srpen 2002)

Již před červnovými volbami do sněmovny byl pravděpodobný vznik společné vlády ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Volební neúspěch lidovců a unie sice situaci zkomplikoval, přesto Špidla oběma stranám nabídl účast ve vládě, která má ve sněmovně nejtěsnější většinu 101 poslanců. Od počátku bylo zřejmé, že především US-DEU bude muset výrazně ustoupit ze svých představ; v průběhu koaličních jednání navíc rezignovala její předsedkyně Hana Marvanová, která je zároveň poslankyní. Slíbila však, že vládu pro její proevropskou orientaci podpoří. Ani ČSSD nebyla jednotná, část jejích představitelů preferovala menšinovou vládu, případně pokračování opoziční smlouvy s ODS.

Důvěru sněmovny nakonec vláda bez problémů získala, když jí podpořilo všech 101 poslanců vládních stran. Naopak 98 přítomných zástupců ODS a KSČM kabinetu důvěru nedalo.

Povodňový daňový balíček (září 2002)

První vážný otřes zažila koalice při hlasování o daňových změnách, pomocí nichž chtěla vláda hradit škody způsobené povodněmi. Sněmovna novelu těsně zamítla, když proti hlasovala s opozicí i Marvanová. V následné vládní krizi se jednalo i o možnosti, že Špidla rekonstruuje vládu bez přítomnosti unie. Vše nakonec skončilo podepsáním dodatku koaliční smlouvy, který má zajistit, že pro důležité vládní předlohy zvednou ruku všichni koaliční poslanci. Unionisté se zavázali, že pokud nedokážou zaručit podporu svých poslanců, odejdou z vlády.

Senátní volby (říjen, listopad 2002)

Dalším faktorem, který oslabil parlamentní pozici vlády, byly loňské volby do jedné třetiny Senátu. ČSSD i KDU-ČSL ztratily několik senátorů, jednoho navíc získala pouze unie, která však nemusela obhajovat žádný mandát. Naopak ODS si o čtyři senátory polepšila. V Senátu je situace méně přehledná než ve sněmovně - figuruje zde řada nezávislých, kteří většinou vládu podporují. Ztracené mandáty však koalici chyběly v prezidentských volbách.

Hlasování o státním rozpočtu (prosinec 2002)

Jednou z nejtěžších zkoušek každé vlády bývá každoročně zákon o státním rozpočtu, jehož neschválení ve sněmovně může vyvolat vážné politické problémy. Zvlášť v případě současné křehké koalice se předem spekulovalo o tom, že vládu čekají horké chvilky. Ve středu zájmu byla opět Hana Marvanová, která se netajila svými výhradami ke skladbě rozpočtu. Parlamentní projednávání zákona nakonec dopadlo pro vládu nad očekávání klidně - Marvanová již předem prohlásila, že umožní schválení rozpočtu tím, že se hlasování nezúčastní. Pro rozpočet pak hlasovalo všech zbylých 100 vládních poslanců.

Volba prezidenta (leden, únor 2003)

Zatím největší krize vlády se projevila v průběhu volby prezidenta. Nejde však o konflikt mezi koaličními partnery, ale především o soupeření uvnitř ČSSD. Koalice v prvních dvou volbách nedokázala postavit společného kandidáta. Vlnu emocí vyvolalo zejména vyřazení bývalého předsedy ČSSD Miloše Zemana již v prvním kole druhé volby, o něž se přičinila právě část zákonodárců sociální demokracie. Ve třetí volbě sice koalice společně postavila Jana Sokola, ale snaha o nalezení jednoty byla opět marná a část koaličních zákonodárců hlasovala pro Klause.