• 3.3.2003

    Pracovníci prezidentské kanceláře, kteří byli do svých funkcí jmenováni Václavem Havlem, předají Václavu Klausovi po jeho páteční inauguraci své rezignace. Václav Klaus v pondělí dopoledne poprvé navštívil své nové působiště na Pražském hradě. Doprovázel jej Jiří Weigl, který ve funkci kancléře nahradí Iva Mathé. S Mathém Klaus asi hodinu hovořil a pak si prošel kanceláře Hradu. Svou pracovnu si ale zatím nevybral. Klaus už kromě změny na postu kancléře prohlásil, že chce vyměnit tři až čtyři šéfy důležitých odborů, že jeho mluvčím bude žena - spekuluje se moderátorce diskusního pořadu TV Nova Janě Bobošíkové, a že zeštíhlí kancelář, ve které nyní pracuje asi sto lidí. Tajemníkem prezidenta a šéfem sekretariátu Václava Klause bude bývalý novinář, hudebník a Klausův dosavadní poradce Ladislav Jakl.

    Odpolední schůzku s kroužkem poradců, na které sestavovali budoucí prezidentův tým, přerušila zpráva o narození dvojčat. Klaus podle jeho tajemníka Ladislava Jakla sehnal květinu a odjel do podolské porodnice blahopřát mamince Veronice, manželce svého mladšího syna Jana. Prezident se tak stal pětinásobným dědečkem.

    Václav Klaus byl po návštěvě Pražského hradu velmi rozčarován z fyzického stavu kanceláří a takzvaného domečku (vila v Královské zahradě), kde by měl bydlet a pracovat. Nový prezident při hodnocení stavu uvedených prostor nešetřil slovy jako zdevastovaný, nepoužitelný, depresivní. "Domeček se mi zdá tak zdevastovaný, že jsem byl naprosto šokován. Připadalo mě to, jako když se najde někde na vesnici bývalý zámeček nebo tvrz, který byl jistou dobu v majetku místního JZD. Zdá se mi to naprosto nepoužitelné," řekl novinářům po návštěvě Hradu Klaus.

  • 3.3.2003

    Nově zvolený prezident republiky Václav Klaus by se měl v úterý setkat s předsedou sněmovny Lubomírem Zaorálkem a dohodnout, jakým způsobem se vzdá poslaneckého mandátu. Funkce prezidenta je totiž neslučitelná s mandátem poslance, který Klaus v loňských parlamentních volbách obhájil. Ve sněmovně by jej měl vystřídat jednapadesátiletý Aleš Rozehnal (ODS), který je prvním náhradníkem v pražském volebním obvodě, v němž byl Klaus zvolen. Poslancem ODS byl již v minulém volebním období.

  • 3.3.2003

    Plnohodnotné členství v Evropské unii, silné vztahy s NATO, Spojenými státy a sousedy, boj proti terorismu i ekonomické zájmy jsou hlavními prioritami české zahraniční politiky do roku 2006, jak ji schválila vláda. Ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) na tiskové konferenci prohlásil, že vize vychází z programového prohlášení koaliční vlády. Vláda se podle něj bude snažit posílit ekonomickou část zahraniční politiky, tedy zejména více motivovat české podnikatele k investicím v cizině.

  • 3.3.2003

    Více než polovina lidí si myslí, že nemá o českém vstupu do EU dostatek informací. Asi tři a půl měsíce před referendem tento postoj zastává 56 procent občanů, což je v porovnání s loňským říjnem jen o tři procenta méně. Spokojeno s množstvím informací je 40 procent lidí, vyplývá z průzkumu CVVM. Zájem o evropskou integraci přitom vzrostl, podle průzkumu ho má 69 procent lidí, což je o 14 procent než v říjnu. Málo zajímá nebo vůbec nezajímá vstup země do EU nadále asi třetinu lidí, uvedlo CVVM.

    Lidé si ponejvíce myslí, že se vstupem země do EU se značně zvýší ceny potravin (82 procent), ceny půdy (76 procent) a ceny energií (72 procent). Pětina lidí se domnívá, že nejvíce se sníží sociální dávky, desetina si to myslí o mzdách. Více než třetina lidí očekává, že zdanění osobních příjmů se po vstupu země do unie značně zvýší, opak předpokládá jen šest procent oslovených.

  • 3.3.2003

    Česká republika zatím nepřevedla do svého práva evropské směrnice o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací, a nezajistila tudíž ani jejich aplikaci. Podle názoru Evropské komise tak především poškozuje vlastní občany. Pokud nebudou tyto předpisy sladěny do okamžiku vstupu, podstatně se ztíží uplatnění pracovníků některých profesí na unijním trhu. Podle EK má však Praha ještě čas, aby příslušné zákony schválila. Z osmi kandidátských států bylo v polovině loňského roku na území ČR zaměstnáno téměř 10.000 lidí, což je asi 21 procent z celkového počtu zaměstnaných cizinců. Těch bylo loni téměř 44.000. Z členských států pracují v zemi od roku 1993 nejčastěji Němci, Britové a Francouzi. Zvláštní skupinu tvoří devátá kandidátská země - Slovensko, jeho občané mají volný přístup na náš trh práce. K loňskému 30. červnu jich v ČR pracovalo více než 65.000.

  • 3.3.2003

    Zatímco Kypřan stojí svého zaměstnavatele za hodinu průměrně 10,74 eura, bulharský pracovník jen 1,35 eura. Uvedl to Evropský statistický úřad Eurostat ve studii, která srovnává hodinové náklady na pracovní sílu v roce 2000. Česko vychází z tohoto srovnání jako čtvrtá nejdražší kandidátská země, kde náklady zaměstnavatele na hodinu práce pracovníka činí podle Eurostatu 3,90 eura. I tak je ale Česká republika levnější než Polsko - to drží pomyslnou bronzovou příčku s náklady 4,48 eura na hodinu práce zaměstnance. Průměr kandidátů prudce zvedají dvě země - vedle Kypru je to Slovinsko, kde hodina práce zaměstnance stojí 8,98 eura. Srovnatelné průměrné náklady na pracovníka v Evropské unii v roce 2000 činily 22,70 eura.

  • 3.3.2003

    Hlavní představitelé Union banky předložili bankovnímu dohledu České národní banky návrh na řešení situace v bance. Centrální banka má na posouzení návrhu tři týdny, ale chce tuto lhůtu co nejvíce zkrátit a rozhodnout co nejdříve, řekla mluvčí Alice Frišaufová. Cílem řešení situace Union banky je vrátit se postupně k řízenému provozu banky. Novinářům to řekl její generální ředitel Roman Mentlík. Hlavním problémem podle něj není likvidita banky, ale smluvně-právní vztahy s klienty.

  • 3.3.2003

    Příslušníci 1. česko- slovenského praporu radiační, chemické a biologické ochrany předvedli delegaci katarské armády své technické vybavení a hovořili s nimi o systému detekce zbraní hromadného ničení. Byla to první společná akce Čechů a Slováků po víkendovém příjezdu zbytku ze 69 slovenských vojáků, již se připojili k Čechům, kteří už v Kuvajtu působí.

  • 3.3.2003

    Představenstvo Českých drah odvolalo Dalibora Zeleného z funkce generálního ředitele. O jeho odvolání z nejvyššího vedení drah již delší dobu usiloval ministr dopravy Milan Šimonovský. Ve funkci generálního ředitele a předsedy představenstva Zeleného nahradil dosavadní zástupce drah ve Vídni Petr Kousal. Jeho cílem je zeštíhlit České dráhy a později i snížit počet spojů.

    Zelený řekl, že akciová společnost České dráhy je v dobrém stavu. Předvstupní hodnocení Evropské komise zařadilo České dráhy mezi pět nejlepších železnic v Evropě a jako vůbec nejlepší evropskou železnici v nákladní dopravě, připomněl. Počet zaměstnanců firmy se podle Zeleného od konce roku 1998 snížil z 90.274 na 79.841 lidí. Dodal, že se však nepodařilo vyřešit ztrátové financování osobní železniční dopravy.

  • 3.3.2003

    Na 24,9 miliardy korun se ke konci února prohloubil schodek státního rozpočtu, když ještě v závěru ledna činil 10,4 miliardy korun. Schodek je stejný jako k poslednímu dni loňského února. Na celý rok byl rozpočet schválen se schodkem 111,3 miliardy korun.

Pages