Zprávy

Rakouští poslanci se během návštěvy svých českých kolegů ve Vídni zajímali především o českou energetickou koncepci a o jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. "Informovali jsme o tom, že otázka Temelína je pro nás věc, která je vyřešena formou mezinárodních dohod; ty jsou plněny. Tím pádem považujeme tu věc u nás za vyřízenou" řekl ČTK poslanec Pavel Hrnčíř (ODS).

Hrnčíř, který navštívil Vídeň spolu s dalšími členy Výboru pro veřejnou správu, regionální politiku a životní prostředí Poslanecké sněmovny, dále uvedl, že s rakouskými poslanci česká delegace diskutovala i o zákonech souvisejících se životním prostředím a o české energetické koncepci.

"Z naší strany existuje obava, že se budou stavět nové reaktory," řekla ČTK místopředsedkyně Zelených Eva Glawischnigová, která se zúčastnila schůzky s českými kolegy. Rakouským odpůrcům atomu nelíbí, že česká strana neuvažuje o odstavení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, kterou nepovažují za bezpečnou. "Očekávala bych od ministra životního prostředí Josefa Prölla, že projedná (s českou stranou) scénáře odstoupení od jaderné energie," poznamenala Glawischnigová. Personální politiku ČEZ, který mimo jiné provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, kritizoval zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec. Zdůraznil, že po odvolání Jaroslava Míla z představenstva společnosti nejsou naplněny zákonem stanovené podmínky na provozování českých jaderných elektráren. "Skutečnost, že jaderné elektrárny jsou ještě zapojeny do sítě, se dá odůvodnit pouze selháním českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost," informoval ČTK. Úřad (SÚJB) musí okamžitě nařídit odpojení jaderných elektráren, vybídl Pavlovec.

Podle šéfky SÚJB Dany Drábové má ČEZ měsíc na to, aby do představenstva dosadil člena s odbornou kvalifikací pro jadernou energii. Po odvolání Míla totiž ani jeden ze stávajících členů představenstva ČEZ příslušnou kvalifikací, předepsanou atomovým zákonem, nedisponuje.

Česká republika už netrvá na tom, aby každá změna hlasování v Radě EU podle nové ústavy podléhala schválení národních parlamentů všech členských zemí unie. Ministr zahraničí Cyril Svoboda v Bruselu řekl, že se Praha kloní k pružnějšímu pojetí, při kterém by národní parlamenty měly své slovo, nikoli však právo každý krok ratifikovat ve složité a zdlouhavé proceduře. Návrh ústavy schválený v červenci Konventem EU počítá s tzv. uličkovou či "průchodovou" klauzulí, která umožňuje přejít při rozhodování o té či oné věci z povinné jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu. Vyžaduje to napřed jednomyslný souhlas Evropské rady, tedy všech členských zemí, a čtyřměsíční konzultační období, během něhož se mohou vyjádřit národní parlamenty. ČR s ním dosud nesouhlasila, dnes však změnila názor. "Je to cesta, kterou se dá jít. Dá se takto skloubit obojí, požadavek pružnosti i role parlamentů," řekl Svoboda ČTK. "Nevzdali jsme se principu (schvalování v parlamentech), říkám však, jaká je realita a co je možné tady dosáhnout." Usoudil, že dobrým kompromisním řešením by bylo prodloužit období, po které mají národní parlamenty možnost se k takové změně vyjádřit. Uvedl také, že konečný kompromis lze čekat až v závěru jednání.

Použití zmíněné klauzule znamená de facto přesun svrchovanosti, protože se jím členské země zříkají v dané věci právu veta. Podle většinového názoru spočívá však v jednomyslném rozhodnutí již dostatečná pojistka, nehledě na možnost národních parlamentů změnu ovlivnit. Povinná ratifikace ve 25 zemích by znemožnila jakékoli změny v systému rozhodování a učinila by unii strnulou a pomalou.

Svoboda se dále na zasedání ústavodárné mezivládní konference EU vyslovil pro zachování práva veta při rozhodování o daních, o finančních zdrojích EU a také o jejím několikaletém finančním výhledu. Považuje tato tři témata za "naprosto zásadní", vzhledem k jejich vazbě na státní rozpočty členských zemí, financování EU, její sílu a budoucnost. ČR se tak ocitla mezi početnou skupinou států, které bojují o jednomyslnost v několika málo oblastech. Velké země ji chtějí hlavně v zahraniční politice, další tam, kde mají ten či onen specifický zájem. Svoboda si nemyslí, že právě veto ohledně financování unie může být zneužito jedním státem k blokování a vydírání. "Kdo to chce dělat, najde si i jiné nástroje - v dějinách EU je dost příkladů," řekl.

V debatě o tom, jak má být řízena v budoucnu Rada ministrů EU, se šéfové diplomacií přiklonili jednoznačně k myšlence týmového předsednictví. Česko a několik dalších zemí prosazovaly tříčlenný tým, který by stál v čele unie 18 měsíců a byl složen vždy z jedné "starší", jedné nové a jedné velké země, při zachování zeměpisné rovnováhy. Jiné země navrhovaly, aby se o chod unie staraly vždycky čtyři země po dobu 24 měsíců. K žádnému závěru se nedospělo. Podle Svobody i italského předsednictví však diskuse směřuje k řešení, podle něhož bude v ústavě stanoven základní koncept a na modalitách - složení týmu, rotaci, rozdělení sektorálních rad - se dohodne "pětadvacítka" vždy ad hoc na nejvyšší úrovni.

Prezident Václav Klaus a jeho předchůdce Václav Havel mají být mezi účastníky pondělní pietní vzpomínky na Pavla Tigrida. Spisovatel, publicista, vůdčí osobnost českého exilu a bojovník proti totalitnímu režimu zemřel na konci srpna ve Francii v nedožitých 86 letech. Jeho náhlý skon mnohé zaskočil a zasáhl. Pietu na muže, jenž v mnohém ovlivnil dění ve své rodné zemi, se rozhodli uspořádat předseda Senátu Petr Pithart, ministr kultury Pavel Dostál a prezident Rádia Svobodná Evropa Thomas Dine. Na vzpomínkový akt do pražského Rudolfina přijede i Tigridova manželka Ivana s rodinou.

Kabinet ve středu rozhodl o složení komise, která vybere dodavatele 14 stíhaček pro českou armádu. V devítičlenné skupině, složené výhradně z nestraníků, je šest lidí z ministerstva obrany a po jednom zástupci ministerstev průmyslu a obchodu, financí a zahraničních věcí. Podle premiéra Vladimíra Špidly je ale konečné rozhodnutí o výběru stíhaček věc vlády. Nelze tedy zcela vyloučit, že kabinet vybere jinou nabídku, nežli kterou mu komise doporučí. Způsob výběru nových letadel kritizovala parlamentní opozice a označila ho za neprůhledný. "Vše, co se kolem výběru nových letadel děje, dělá silný dojem nečistého a netransparentního chování vlády, která opět může podlehnout různým klientelistickým vazbám a různým zájmovým a lobistickým skupinám," řekl stínový ministr obrany ODS Petr Nečas. Komise má vládě doporučit některou z nabídek na dodávku 14 použitých stíhaček, které by po roce 2005 na přechodnou dobu nahradily současné MiG-21. Armáda zároveň připravuje nákup nových strojů, které by však mohla získat nejdříve za pět, spíše ale za deset let.