Zprávy

Odzbrojení fiktivních teroristů, kteří obsadili vícepodlažní objekt a drží v něm rukojmí, nacvičují ve Zlíně policisté a strážníci v budově v areálu jedné ze zlínských společností. Objekt jim zapůjčil před zbouráním krajský úřad, který ho koupil a vybuduje na jeho místě parkoviště. "Do konce dubna se při cvičení vystřídají specialisté ze zásahových jednotek, ale také policisté z obvodních oddělení," řekl mluvčí zlínské policie Ivo Mitáček. Členitost vícepatrové budovy umožňuje podle něj ověřit i složitější situace.

Válečné řešení současné krize kolem Iráku je až nejkrajnějším řešením, míní nově zvolený prezident Václav Klaus. "Silácké proválečné věty určitě ode mě nikdo nemůže uslyšet," řekl v pořadu televize Nova Sedmička Klaus, který se v pátek 7. března stane i vrchním velitelem ozbrojených sil. Klaus si myslí, že válka je posledním řešením konfliktu nejen v případu režimu Saddáma Husajna, ale v lidské společnosti vůbec. Věří, že mezinárodní společenství zvolí jiné než násilné řešení krize, která již řadu měsíců rozděluje svět.

Z Klausových slov dále vyplynulo, že by nepodepsal dopis státníků osmi evropských zemí včetně tehdejšího českého prezidenta Václava Havla, kteří podpořili tvrdý postoj Spojených států a Británie vůči Bagdádu. Havel byl podle svého nástupce mezi signatáři jediným prezidentem. "Podpis prezidenta byl neadekvátní," uvedl Klaus. Svůj krok Havel nekonzultoval s premiérem ani ministrem zahraničí a navíc jej učinil krátce před koncem svého mandátu, pokračoval ve výhradách nový prezident.

Signatáři dopisu zejména z kandidátských zemí EU si za podporu amerického postoje v irácké krizi vysloužili ostrou kritiku od evropských států, které odmítají použití síly a žádají pokračování zbrojních inspekcí. Silnými slovy tehdy nešetřil zejména francouzský prezident Jacques Chirac, který chování budoucích členů EU označil za nevychované - radši prý měli mlčet.

Parlament schválil nasazení českých vojáků v případném válečném konfliktu pod podmínkou nového rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Kdyby Američané zaútočili bez mandátu Spojených národů, zasáhnou čeští chemici v Perském zálivu jen při použití zbraní hromadného ničení.

Český ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) se neobává, že nová rakouská vláda, opět složená z lidovců (ÖVP) a krajně pravicové strany svobodných (FPÖ), bude České republice ztěžovat vstup do EU. Svoboda v neděli také ČTK řekl, že odmítá další jednání na téma možného uzavření jihočeské jaderné elektrárny Temelín. V rakouském vládním programu se objevila zmínka o tom, že Vídeň chce vést intenzivní rozhovory o odstavení Temelína. Svoboda doufá, že rakouský kabinet lidovce Wolfganga Schüssela bude pro členství ČR v EU. Přestože program nové rakouské vlády neobsahuje ultimativní požadavky na uzavření Temelína, rozpory v řešení této otázky mezi Českou republikou a Rakouskem mohou zůstat. "Jednání o Temelínu je uzavřeno podpisem protokolu z Melku a dohody z Bruselu. Z naší strany se budou všechny dokumenty, které byly podepsány, plnit do posledního písmene a do poslední čárky, takže ani tady není žádný důvod k nějakému novému jednání," uvedl Svoboda.

Nový rakouský kabinet se přidržuje odmítavého postoje k jaderné energetice. Hlavně od politiků FPÖ zaznívaly za předchozí vlády sestavené stejnými stranami hrozby bránění vstupu ČR do unie, pokud Praha neodstaví Temelín a nezruší Benešovy dekrety. Svobodní dokonce loni uspořádali protitemelínské referendum. Ačkoli lidovci ovládali obě kompetentní ministerstva (zahraničí a ekologie), nemohli radikální rétorice FPÖ zamezit, protože nacionalisté měli ve vládě stejně silné zastoupení. Z listopadových voleb ale vyšli vítězně lidovci a FPÖ naopak přišla o většinu voličů. Špičky svobodných následně připustily, že s tvrdými požadavky proti umírněnějším lidovcům vůči ČR už tentokrát nepochodí.

Nástupcem Václava Havla se na dalších pět let stal čestný předseda ODS Václav Klaus, když v páteční třetí volbě porazil kandidáta vládní koalice Jana Sokola. V závěrečném kole získal 142 hlasů poslanců a senátorů, tedy o hlas více, než potřeboval. V čele státu chce posilovat atmosféru svornosti, pohody a dílčí spolupráce všech občanů i ústavních institucí. Slavností inaugurace se uskuteční v pátek 7. března.

Zvolení jedenašedesátiletého bývalého premiéra a někdejšího dlouholetého předsedy ODS okamžitě vyvolalo rozporuplné reakce doma i v zahraničí. Hovoří se o tom, jak se jedna z nejvýraznějších osobností polistopadové éry bude v nové roli chovat na poli zahraniční politiky a zejména k Evropské unii. Otazník visí i nad další existencí koaličního kabinetu Vladimíra Špidly, který bude za měsíc obhajovat křeslo v čele nejsilnější vládní strany na sjezdu ČSSD. Je jisté, že Klausovo zvolení zkomplikuje již tak napjatou situaci v sociální demokracii. Špidla však rezignovat nechce. Je přesvědčen, že jeho vláda může existovat i s Klausem na Pražském hradě. Na březnovém sjezdu sociální demokracie se každopádně očekává ostrý souboj mezi znesvářenými křídly.

Zahraniční média a politologové se většinou shodují v názoru, že Klausovo zvolení českým prezidentem představuje tvrdou ránu levostředové vládní koalici, která svou nejednotností nahrála Klausovi, a zvláště pak velkou porážku Špidly. Mnozí si všímají faktu, že bývalému šéfovi nejsilnější české pravicové strany pomohli na Hrad komunisté. Poslanci Evropského parlamentu vyjádřili opatrné přání, aby Václav Klaus v prezidentské funkci opustil své pověstné euroskeptické názory. "To, že Česká republika vstoupí do unie s novým prezidentem, který zastává razantní euroskeptické stanovisko, alespoň u členů té staré Evropy jenom potvrdí to, co většina už tuší. Tedy že noví členové nechtějí prohloubit proces integrace, ale že vidí Evropskou unii především jako ekonomickou instituci," řekl ČTK například francouzský politolog Jacques Rupnik.

Klausovi již ke zvolení gratuloval německý prezident Johannes Rau, který označil vztahy obou zemí za nejtěsnější v dosavadní historii. Také na Slovensku panuje přesvědčení, že Klaus jako český prezident přátelské a nadstandardní vztahy obou států, které spojuje minulost ve společném státě, neovlivní. Pozdravné telegramy mu již poslali slovenský prezident i premiér Rudolf Schuster a Mikuláš Dzurinda.

Skutečnost, že Česká republika bude mít po měsíci opět hlavu státu, bude mít dopad i na ekonomiku. Zahraniční investoři podle analytiků sice ocení, že prezident byl zvolen, nejistou budoucnost vlády ale mohou vnímat jako zvýšené politické riziko. Nevylučují snahu ze zahraničí o oslabení koruny po otevření trhu v pondělí ráno. Obávají se také, že rozkol ve vládní ČSSD, který se naplno projevil během dnešní volby prezidenta, může zbrzdit rozjezd plánované reformy veřejných financí.