Zprávy

Připravované daňové změny, které je nutné provést před vstupem do Evropské unie, mohou v blízké budoucnosti způsobit dočasný růst cen. Vliv daní je však jediným faktorem, který bude dočasně působit na zdražování. Celkově tak vstup České republiky do unie nezpůsobí žádný dramatický cenový skok, řekla členka bankovní rady České národní banky Michaela Erbenová. "Jednorázový cenový dopad přistoupení k Evropské unii bude pravděpodobně velmi mírný," uvedla. Podle ní tak nenastane dramatické zvýšení cen ani skokové vyrovnání cen k průměru v Evropské unii.

V letošním roce se mohou v nárůstu cen krátkodobě projevit povinné daňové změny před vstupem. Mezi ně patří zvýšení spotřebních daní u tabáku a lihu, zvýšení ostatních spotřebních daní a změny DPH. Dopady daňových změn by se projevily výrazněji pouze v případě, že by se všechny tyto změny nahromadily do jednoho okamžiku. V takovém případě by inflace mohla vzrůst až o 2,5 bodu, což by mohlo zvýšit riziko inflačních očekávání a mzdového vývoje. O těchto změnách však doposud není rozhodnuto, zvýšení spotřebních daní u tabáku a lihu prošlo pouze prvním čtením v parlamentu. Proto s těmito změnami ČNB ani nepočítá v inflační prognóze. Riziko jejich dopadu navíc snižuje současný vývoj inflace, kdy ceny meziročně klesají, připomněla Erbenová.

Výrazněji by se po vstupu do Evropské unie neměly změnit ceny v zemědělství. V prvních čtvrtletích po vstupu sice mírně vzrostou ceny některých produktů, naopak zvýšení přímých dotací oslabí tlak na růst cen. "Ceny se spíše stabilizují a nebudou natolik volatilní," vysvětlila bankéřka. V poslední době zemědělské ceny procházely výkyvy až o deset procent.

Vstupu do Evropské unie není třeba se bát. Pro země, které už v jednotné Evropě jsou, i pro ty, jež do ní teprve vstupují, je to příležitost k dalšímu rozvoji. Při úterní návštěvě v Libereckém kraji to řekl bývalý předseda nizozemské vlády Wim Kok, jenž nyní předsedá nezávislé komisi, která připravuje zprávu o dopadech rozšíření EU. "Obavy ze ztráty identity a možnosti rozhodovat nepanují jen v zemích, které se do EU chystají, stejné otázky si kladou i obyvatelé v zemích, jež už jsou členy jednotné Evropy," poznamenal Kok a dodal, že nejvíce se lidé na obou stranách obávají odlivu pracovních sil a ztráty pracovních příležitostí v otevřené Evropě. "Já jsme však přesvědčen, že rozšíření unie bude přínosem pro všechny, nové země Evropu obohatí," zdůraznil Kok.

Bývalý nizozemský předseda vlády se v Liberci u kulatého stolu sešel nejen se zástupci, měst a obcí Libereckého kraje. Na setkání se zástupci EU přijeli i zástupci Německa a Polska, se kterými Liberecký kraj úzce spolupracuje. Právě tato kulturní, společenská a ekonomická spolupráce je podle Koka důkazem toho, že sousední příhraniční regiony si mohou být bližší než kraje na opačných koncích jedné země. "V rámci Evropské unie by se tato spolupráce měla dál rozvíjet," dodal Wim Kok.

Varianta raketového útoku na kuvajtskou vojenskou leteckou základnu, při kterém bylo použito nervově paralytické látky VX, byla námětem cvičení, které skončilo v pondělí a jehož se v Kuvajtu zúčastnili čeští vojáci. Jak sdělil ČTK mluvčí českého generálního štábu major Luděk Lávička, cvičení se uskutečnilo v prostoru letecké základny kuvajtské armády Abdullah Al Mubarak Air Force Base. Tým české dekontaminační čety vynesl z místa simulovaného napadení téměř dvě desítky osob s různými druhy zranění; figuranti mimo jiné představovali osoby v bezvědomí či s těžkým šokem. Zranění byli převezeni českou vojenskou technikou na dekontaminační místo, kde jim byla poskytnuta odborná pomoc příslušníky čety dekontaminace, včetně lékařského ošetření českými a kuvajtskými lékaři a zdravotníky. Záchranné týmy těsně spolupracovaly s chemickými specialisty kuvajtských vzdušných sil, kuvajtským požárním sborem a lékařskými složkami kuvajtského integrovaného záchranného systému.

V pondělí byla součástí cvičení specifická ukázka dekontaminace technických prostředků vzdušných sil. Přímo na letecké základně předvedli čeští vojáci chemickým specialistům kuvajtských vzdušných sil dekontaminaci letounu, letištní plochy a dekontaminaci osob - vojáků se zbraněmi a se standardním vybavením. Kuvajtští specialisté se zajímali zejména o technické možnosti předváděné techniky a oceňovali preciznost a metodiku dekontaminace letadla a letištní plochy.

Příslušníci českého 1. praporu radiační, chemické a biologické ochrany v misi Enduring Freedom v Kuvajtu nyní dokončují úpravy ubytovacích prostorů a ve středu přivítají první skupinu vojáků slovenské armády. Společné česko-slovenské jednotce bude velet český plukovník Dušan Lupuljev; velitel slovenské jednotky podplukovník Ladislav Svatík se stane jedním z jeho zástupců. Přílet první skupiny slovenských chemiků s technikou se očekává ve středu v podvečerních hodinách. Český protichemický prapor v Kuvajtu má nyní na 360 vojáků a ze Slovenska má dorazit zhruba 70 mužů.

Po dlouhé a těžké nemoci zemřel v úterý odpoledne v Praze ve věku nedožitých dvaasedmdesáti let divadelní režisér a herec Ota Ševčík. Městská divadla pražská vypraví zesnulému pohřeb, termín posledního rozloučení bude oznámen v průběhu týdne, sdělila ČTK Jana Jandová z Divadla ABC. Zatímco jako režisér byl Ševčík širší veřejnosti neznámý, jeho tvář si pamatují především filmoví fanoušci. Narodil se totiž v téměř německé rodině: matka byla rodilá Němka a otec německy mluvící Slovák ze Spiše. Po dvě desítky let proto hrál na filmovém plátně i televizní obrazovce především neprůstřelné gestapáky, jak to sám kdysi uvedl v jednom z rozhovorů. Často prý slýchal, že "jeho" fašisté jsou skutečně věrohodní. Naopak komickou figurku knížepána si zahrál v obou dílech Troškovy pohádky Princezna ze mlejna. Za nejlepší roli však označoval tu z Kadárova a Klosova snímku Smrt si říká Engelchen.

Ota Ševčík, vlastním jménem Richard Ott, se narodil 23. října 1931 v Karviné. V polovině 50. let absolvoval činoherní režii na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Poté pět let působil ve Vesnickém divadle v Praze, kde začalo jeho putování po mnoha českých scénách. Nejvíce času strávil jako šéf činohry Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde působil v letech 1971 až 1980 a 1982 až 1989. V roční pauze byl režisérem někdejšího Divadla S. K. Neumanna v Praze, kam se vrátil jako umělecký šéf začátkem 90. let. Tehdy byl i šéfem činohry Státního divadla v Brně, kam se pravidelně vracel. Nastudoval tam stovku inscenací.