• 19.2.2003

    Poslanecký klub ČSSD ve středu jednomyslně podpořil kandidaturu exministra školství Jan Sokola na úřad prezidenta. Uvedl to poslanec Michal Kraus. Z Krausova vyjádření však vyplynulo, že závěrečného hlasování o tom, zda se Sokol stane kandidátem ČSSD na prezidenta, se nezúčastnilo sedm poslanců. Klub jako celek má 70 členů. Sokolovu kandidaturu podporují také lidovci a unionisté. Všechny tři vládní strany mají ve dvousetčlenné Poslanecké sněmovně 101 křesel, ale zdá se, že s tolika hlasy Sokol počítat nemůže. Ze sociální demokracie nedostane podle odhadů asi deset hlasů. Své hlasy mu nedají také jeden či dva unionisté. Spekuluje se rovněž o nejednotném postoji KDU-ČSL, i když její vedení podobné úvahy odmítá jako neopodstatněné. Sokola nepodpoří ani komunisté, jichž je v dolní komoře 41. Naopak podporu by mohl mít Sokol v jednaosmdesátičlenném Senátu, kde by podle některých odhadů mohl získat až 50 hlasů.

  • 19.2.2003

    Sociálnědemokratický senátor a bývalý odborový předák Richard Falbr oznámil, že se nebude ucházet o kandidaturu na prezidenta republiky. Chce tak předejít spekulacím, podle nichž by jeho případná kandidatura mohla uškodit exministru školství Janu Sokolovi. Podle Falbra právě Sokol má podporu většiny zákonodárců ČSSD. Falbr v rozhovoru pro Lidové noviny a Právo počátkem tohoto týdne potvrdil, že by mohl zasáhnout do boje o Pražský hrad, pokud Sokol nezíská před prezidentskou volbou dostatečnou podporu vládní koalice. Své definitivní rozhodnutí chtěl oznámit při středečním společném zasedání poslanců a senátorů ČSSD. S kandidaturou by prý souhlasil jen v případě, že by ho nominovali zástupci různých politických stran.

  • 19.2.2003

    Na nigerijském velvyslanectví v Praze 6 došlo ve středu dopoledne ke střelbě, při níž byl zastřelen padesátiletý nigerijský konzul Michael Lekara Wayid a poraněn pracovník recepce na ambasádě. Ze střílení je podezřelý dvaasedmdesátiletý Čech, který přišel na velvyslanecství zřejmě v obchodní záležitosti. Střelce zadržela ochranka ambasády, která také přivolala policii. Podle neoficiálních informací z místa činu se pachatel ani nepokusil utíkat. Mluvčí pražské záchranky potvrdil, že atentátník se zhroutil a byl převezen do vojenské nemocnice ve Střešovicích. Policie ambasádu a její okolí uzavřela.

  • 19.2.2003

    Evropská komise vyjádřila souhlas se Smlouvou o přistoupení, dojednanou mezi unií a deseti kandidátskými zeměmi, včetně České republiky. Je to první krok ke schválení této smlouvy na straně unie před jejím podpisem v Aténách 16. dubna. Podle komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena je to završení mnoha let intenzivní práce. "Výsledky jednání jsou dobré pro stávající členské státy, budoucí členské státy a pro unii jako celek. Zajišťují hladké začlenění nových zemí do různých politik, z nichž se skládá činnost unie, při zachování vnitřní soudržnosti a dynamiky celku," uvedl Verheugen. Na straně EU se musí ke smlouvě po dobrozdání Evropské komise vyslovit ještě Evropský parlament. Ten bude v plénu 9. dubna hlasovat o smlouvě jako celku, ale také o přijetí jednotlivých uchazečů. Konečné slovo má pak Rada ministrů EU, která se vysloví 14. dubna, dva dny před slavnostním podpisem.

  • 19.2.2003

    Ve věci Iráku a práce zbrojních inspektorů musí existovat jednota v EU, jednota v Severoatlantické alianci a musí také fungovat skutečné partnerství se Spojenými státy, řekl v Lisabonu český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Svoboda jednal v Lisabonu se svým protějškem Antóniem Martinsem. Ministr poznamenal, že vojenské řešení musí být jen krajní možností a že pro případný zásah je nepochybně nutné rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. Nikoli však nutně nová rezoluce OSN. Martins a Svoboda se rovněž dotkli kritiky francouzského prezidenta Jacquesa Chiraka na adresu kandidátských zemí za to, že podpořily razantní postoj USA k Iráku. Svoboda si nemyslí, že by jeho nelichotivé výroky svědčily o změně francouzského postoje k rozšíření EU. Martins ubezpečil, že kalendář pro vstup nových členů do EU platí a nic se na plánovaném vstupu v roce 2004 nemění.

  • 19.2.2003

    Pražské metro bylo postavené nejen jako dopravní prostředek, ale také jako kryt pro obyvatelstvo. Po loňských povodních však zatím prošel rekonstrukcí jen dopravní systém. O tom, zda se bude obnovovat ochranný systém metra, musí rozhodnout vláda. Před týdnem proto uložila Bezpečnostní rada státu ministru vnitra Stanislavu Grossovi, aby vypracoval analýzu různých variant zajištění ochrany obyvatelstva. Podle mluvčí vlády Anny Stárkové by se měla bezpečnostní rada touto analýzou zabývat v dubnu. Metro by podle ní nemělo být zcela zbaveno své funkce krytu. Budování ochranného systému přijde na stamiliony až miliardy korun. Katastrofální povodně zanechaly na pověsti pražského metra jako účinného krytu citelné šrámy. Po srpnových povodních nefungovalo 25 stanic, tedy zhruba polovina. Zatopeno nebo ohroženo bylo 17 z nich. Oprava si podle posledních odhadů vyžádá téměř sedm miliard korun, příčiny zatopení se stále vyšetřují.

  • 19.2.2003

    Ústavní soud zrušil významné části zákona transformujícího České dráhy. Soudci k 31. říjnu zrušili především ty části zákona, které se týkaly ocenění a rozdělení majetku mezi akciovou společnost České dráhy a státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Zrušili i větu, podle níž se nevyžaduje ocenění nepeněžitého vkladu do akciové společnosti znalci, a také ustanovení, že pro zakládací listinu akciové společnosti ČD není potřebná forma notářského zápisu. Návrhu zrušit celý zákon kvůli opakovánému hlasování v Poslanecké sněmovně, jak požadovala skupina poslanců a senátorů, však soudci nakonec nevyhověli. Soud upozornil na "značnou poruchovost hlasovacího zařízení v Poslanecké sněmovně". Neprokázalo se však, že by opakované hlasování sloužilo ke změně obsahu hlasování.

  • 19.2.2003

    Ministryně školství Petra Buzková představila novou podobu maturit. Cílem reformy maturitní zkoušky je především zvýšit její objektivitu, spolehlivost a vypovídací hodnotu. Maturitní zkouška bude mít dvě části, společnou a profilovou. Obsah, formu i kritéria hodnocení společné části stanoví stát, u profilové části je totéž v pravomoci školy. Společná či státní část maturity bude obsahovat zkoušku z českého jazyka, cizího jazyka a volitelného předmětu. Maturanti si budou moci vybrat mezi matematikou, občanským, přírodovědně-technickým nebo informačně-technologickým základem. Profilová část se bude skládat ze tří zkoušek. Při jejich výběru může vedení školy vycházet jak z centrální nabídky, tak zařadit vlastní předměty. Tato část má prověřit, jak studenti zvládli znalosti a dovednosti, které škola vzhledem ke svému zaměření považuje za nejdůležitější. Kromě těchto šesti předmětů si budou moci studenti zvolit z dalších, nejvíce však čtyř, nepovinných předmětů.

  • 19.2.2003

    Brněnský katolický biskup Vojtěch Cikrle vyzval kvůli irácké krizi věřící své diecéze k intenzivním modlitbám za mír. Ty by se měly stát součástí bohoslužeb. Ostatní čeští katoličtí hodnostáři zatím podobným způsobem nevystoupili. Česká katolická církev sleduje diplomatické úsilí Vatikánu i postoje duchovních autorit světa a biskupové se iráckou krizí zabývají, ale zatím se k ní nevyjadřují. "Prohlášení vydáme, až biskupové usoudí, že to situace vyžaduje," řekl jejich mluvčí Daniel Herman. K modlitbám za mírové řešení sporu s Irákem vyzvala už počátkem února Českobratrská církev evangelická.

  • 19.2.2003

    Ekologové žádají, aby podniky měly povinnost informovat veřejnost o množství toxických látek, kterými znečišťují životní prostředí. Zavedení takzvaného registru znečištění již předpokládá zákon, dosud ale chybí příslušné nařízení vlády. Registr by měl podle zákona být poprvé zveřejněn na internetu a ve veřejných knihovnách v roce 2004. Pokud by registr existoval již nyní, mohl by podle ekologů zlepšit informovanost veřejnosti a pomoci záchranářům ve Spolaně Neratovice při loňských povodních, při požáru v ústecké Spolchemii či ve skladu toxických odpadů v Mratíně u Prahy. Zástupci ekologického sdružení Arnika ve středu předali ministrovi životního prostředí Liboru Ambrozkovi petici Budoucnost bez jedů, kterou dosud podepsalo přes 9000 občanů. Zároveň mu předali seznam 150 chemických látek, o nichž by podle ekologů měly podniky informovat veřejnost.

Pages