Zprávy

Očekávanou kandidaturu vysokoškolského profesora Jana Sokola jako společného prezidentského kandidáta vládní koalice nečekaně ovlivnily úvahy o možné nominaci senátora za ČSSD Richarda Falbra. Někdejší odborový předák by se kandidatuře nebránil, pokud by Sokol nezískal dostatečnou podporu sociální demokracie. Lídři ČSSD nicméně ujišťovali, že jejich zákonodárci budou ve středu jednat o jediném kandidátovi, a tím je někdejší federální poslanec a exministr školství Sokol. "Nepochybuji o tom, že bude postaven Jan Sokol jako společný kandidát koalice," prohlásil místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD). Také vyjednavači ČSSD Zdeněk Škromach a Stanislav Gross tvrdí, že jednat v tuto chvíli o někom jiném nemá cenu. Zatím se odhaduje, že proti Sokolovi otevřeně vystoupí jen několik sociálních demokratů; jak se zachovají v tajné volbě, je ale věc jiná. "Nebude nás mnoho, otevřených lidí nikdy není hodně," řekl poslanec Robert Kopecký, který prosazoval na Hrad bývalého premiéra Miloše Zemana a nyní již nebude volit nikoho. "Mám právo se zdržet volby, když mi nevyhovuje ani jeden kandidát," uvedl Kopecký. Falbr by se mu prý líbil, neboť je to sociální demokrat. Na Sokolovi mu vadí - stejně jako komunistům - jeho vstřícný vztah k sudetským Němcům. Koaliční partneři sociálních demokratů zatím čekají, jak výraznou podporu Sokol mezi zákonodárci nejsilnější vládní strany získá. "Nechci se pouštět do spekulací o panu Falbrovi, protože jeho jméno oficiálně na stole neleží. Vycházím z vyjádření pana místopředsedy ČSSD Škromacha, že jejich kandidátem bude s největší pravděpodobností Jan Sokol," řekl novinářům předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaromír Talíř. Chápe, že část ČSSD, která má k Sokolovi výhrady, hledá jiného favorita. "Rozhodující ale je, co si bude myslet drtivá většina poslanců ČSSD," dodal Talíř. Vyčkávají i unioniosté. Ke konečnému stanovisku v otázce prezidentských kandidátů zatím nedospěl poslanecký klub KSČM. Hlasy jeho 41 členů přitom budou při volbě hlavy státu jazýčkem na vahách. V uplynulých dnech představitelé KSČM neskrývali, že mají výhrady k Sokolovi i čestnému předsedovi ODS Václavu Klausovi. Oba považují za pravicové politiky, nicméně přednost by dali Klausovi, který je pro ně "čitelnější". Sokol má ve středu navštívit společné jednání poslanců a senátorů ČSSD, postupně i další frakce. V pátek se na vlastní žádost setká s předsedou ODS Mirkem Topolánkem. Občanští demokraté mají před třetí volbou jasno - jejich kandidátem je Klaus. Po senátorech ODS, kteří před zhruba 14 dny navrhli svého bývalého lídra oficiálně na prezidenta, stejný návrh předložili i všichni poslanci ODS. Falbr uvedl, že kdyby se o úřad prezidenta ucházel, tak nikoli jako kandidát nějaké strany či koalice stran, ale na základě nominace nejméně deseti senátorů. Českomoravská konfederace odborových svazů pokládá svého někdejšího šéfa za jednoho z vhodných kandidátů pro přímou volbu hlavy státu.

V červnu příštího roku si budou moci občané České republiky poprvé zvolit své poslance do Evropského parlamentu. Poslanecká sněmovna se připojila k Senátu a schválila zákon o volbách do europarlamentu. Česko v něm bude mít 24 poslanců. Občané by je měli poprvé volit 14. a 15. června příštího roku.

Čtyřiadvacet hodin denně hlídají ostraha a vojáci z nedalekého letiště v Náměšti nad Oslavou jadernou elektrárnu Dukovany na Třebíčsku. Přísná bezpečnostní opatření platí také na vodních dílech Dalešice a Mohelno, která jsou i zdrojem vody pro elektrárnu, řekl její mluvčí Petr Spilka. Hráz, přes kterou vede silnice, střeží podle vodohospodářů kamerový systém a pravidelné kontroly v terénu. V jaderné elektrárně Dukovany, stejně jako v jihočeském Temelíně, nadále platí bezpečnostní opatření, která byla přijata po 11. září 2001. Státní úřad pro jadernou bezpečnost je postupně doplnil o další, jejichž cílem bylo především omezení vstupu lidí, kteří nemají oprávněním k samostatnému pohybu po areálu. To se dotklo hlavně exkurzí, řekli mluvčí.

Prosazovat své tradiční hodnoty ve společné Evropě podle ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) křesťané mohou a musí. Naopak se podle něj nemají obávat údajného ohrožení příliš liberálním světem a váhat nad vstupem do Evropské unie. "Zápas o zduchovnění Evropy se musí svést, a to zevnitř," prohlásil Svoboda na pondělní konferenci Křesťané a Evropská unie uspořádané Ekumenickou radou církví a Českou biskupskou konferencí. "Do evropského společenství, v němž je šance bojovat o tyto hodnoty, by křesťané směřovat měli," dodal ministr se záměrem podpořit kladný výsledek připravovaného referenda. Ministr zahraničí upozornil, že v referendu občanů o vstupu do EU se bude rozhodovat o sebedůvěře, odvaze a způsobilosti Čechů. "Unie o rozšíření již rozhodla," připomněl. V tomto světle podle něj blednou argumenty o kvótách a platbách platných pro přechodné období i otázky typu "chtějí nás?" nebo "mají nás za připravené?". Evropská unie je podle Cyrila Svobody prostředím míru a stability a také možností, jak se vypořádat v globalizovaném světě s úkoly, na které jeden stát sám nestačí.