Zprávy

Česká republika podpoří v případě potřeby Turecko, jež se cítí ohroženo případným výpadem ze strany sousedního Iráku. Premiér Vladimír Špidla po zasedání vlády novinářům řekl, že Turecko má nárok na solidaritu a český velvyslanec při NATO Karel Kovanda bude v tomto směru postupovat. Špidla nevyloučil, že v případě potřeby by mohli v Turecku působit i čeští chemici, kteří jsou nyní v Kuvajtu.

Turecko žádá spojence o poskytnutí obranných raketových systémů Patriot, radarových letadel AWACS, systémů včasné výstrahy a o vyslání protichemických a protibiologických jednotek, včetně českých. Se zahájením příprav obrany Turecka ale nesouhlasí Francie, Německo a Belgie. Ostatní spojenci jsou pro, aby s takovými přípravami aliance začala. Ti, kteří s nároky Turecka nesouhlasí, se domnívají, že aliance by neměla chystat vojenské aktivity související s připravovaným americkým útokem na Irák, dokud nebudou vyčerpány všechny možnosti diplomatického řešení konfliktu. "Náš postoj je nesouhlasný s tím, že Francie, Německo a Belgie zablokovaly takzvanou tichou proceduru, která by vedla k podpoře Turecka v okamžiku, kdy podalo svou žádost," řekl novinářům Špidla. Turecko podle něj vždycky bylo pevnou součástí NATO, významným článkem mezinárodní stability a solidaritu členských zemí aliance si zaslouží.

Praha se v sobotu připojí ke světovým metropolím, v nichž se uskuteční protesty proti případné vojenské operaci vůči Iráku. Patnáctý únor totiž loni v listopadu vyhlásilo Evropské sociální fórum ve Florencii evropským dnem proti válce v této zemi. Demonstraci a následný pochod k americkému velvyslanectví svolali komunisté. Později se sejdou členové Iniciativy proti válce i někteří cizinci žijící v Praze, kteří nesouhlasí s plány Spojených států odzbrojit režim Saddáma Husajna násilím. Organizátoři oznámili, že na demonstraci vystoupí například filozof Erazim Kohák.

Irácká krize rozděluje veřejnost i mezinárodní společenství. Postoj k vojenskému úderu proti Bagdádu způsobil jednu z nejvážnějších krizí v historii Severoatlantické aliance. Česká vláda podmiňuje zapojení protichemické jednoty v Perském zálivu mandátem Rady bezpečnosti OSN, která se bude zprávou zbrojních inspektorů zabývat v pátek.

Šance exministra školství Jana Sokola na zvolení prezidentem se výrazně nezvýšila. Ani úsilí šéfa ČSSD Vladimíra Špidly mu totiž dosud nezajistilo hlasy všech poslanců ČSSD. Možná, že hlas Sokolovi nedají ani všichni unionisté. Znovu ho podpořili lidovci, ale podle kuloárových informací by zřejmě i někteří z nich mohli dát přednost kandidátu ODS Václavu Klausovi. Ten je spíše než Sokol přijatelný také pro část komunistů. Největší přesvědčovací kampaň se odehrává v ČSSD. Špidla osobně jedná s každým poslancem, ale jednotnou podporu pro Sokola se mu zajistit nedaří. Pro část politiků ČSSD a především KSČM je Sokol konfliktní kvůli kritickým názorům na poválečný odsun sudetských Němců. V roce 1995 Sokol na toto téma v tisku řekl: "Hned na začátku se však musí říci dvě základní věci: Odsun byla hanebnost, ale žádný majetek vracet nebudeme." Podle něj by odsouzení odsunu nemělo být slyšet jen od historiků, ale také od státní moci.

Jan Sokol za své priority považuje soudnictví, školství, vědu a evropskou integraci. Vysokoškolský profesor si myslí, že prezident má být zástupcem všech občanů a při výkonu svých pravomocí musí - jako součást exekutivní moci - velmi intenzivně komunikovat s vládou. Netají se tím, že je mu univerzitní prostředí bližší než svět vysoké politiky a i v případě zvolení by si chtěl na škole ponechat alespoň jednu přednášku. Jan Sokol je od podzimu 2000 profesorem filozofie a děkanem Fakulty humanitních studií UK. V roce 1961 se oženil s Františkou Patočkovou, dcerou filozofa a jednoho z prvních mluvčích Charty 77 Jana Patočky. Vedle angličtiny, němčiny, ruštiny a francouzštiny ovládá také klasické jazyky.

Vláda zatím nerozhodla o tom, kdy Česká republika přijme jednotnou evropskou měnu. Kabinet totiž přerušil projednávání strategie přistoupení k euru, řekl po zasedání vlády ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle něj bude nutné hovořit nejen o splnění nominálních kritérií přijetí eura, ale musejí se projednat rovněž otázky reálného přiblížení domácí ekonomiky a její schopnosti absorbovat pozitivní i negativní vlivy přijetí evropské měny. Česká národní banka doporučuje co nejrychlejší přijetí eura. Prvním možným termínem pro jeho zavedení je rok 2007, nutná je však výrazná reforma fiskální politiky a veřejných financí. Někteří ministři nicméně nejsou razantní reformě příliš nakloněni. Rovněž premiér Vladimír Špidla již několikrát prohlásil, že ČR euro přijme mezi roky 2009 a 2011.