Zprávy

Premiéři zemí visegrádské čtyřky se 1. října sejdou v Dobříši a hlavním bodem jejich jednání bude otázka budoucího znění evropské ústavy. Polský premiér Leszek Miller ještě den předtím přijede do Prahy, aby zasedl k bilaterálním jednáním se svým protějškem Vladimírem Špidlou.

Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko, které V4 tvoří, vstoupí příští rok do EU. Patří k evropským zemím, které mají výhrady k současnému návrhu Ústavy EU. Obávají se totiž, že velcí členové EU budou ve výhodnějším postavení než menší a střední země. Nedávno se v Praze konala neformální schůzka 15 státních tajemníků zemí, které se znění ústavy nejsou spokojeny. Hodlají usilovat o změny na mezivládní konferenci, která začne 4. října.

Maďarsko, Polsko a bývalé Československo vytvořily visegrádskou skupinu v roce 1991 z iniciativy bývalého českého prezidenta Václava Havla. Rozdělení Československa v roce 1993 pak změnilo visegrádskou trojku na čtyřku. Naposledy se premiéři setkali v červnu ve slovenských Nízkých Tatrách. Visegrádu nyní předsedá Česká republika.

Přestože menší profesionální armáda má být v České republice až za několik let, někteří zkušení vojáci už nyní svlékají uniformu a odcházejí do civilu. Podle opozice totiž panuje v armádě nejistota kvůli tomu, že vláda podobu reformy pořád mění. Ministr obrany Miroslav Kostelka však o žádném hromadném úprku zkušených velitelů neví.

"Žádost o propuštění z armády jsem podal dávno a už mám dokonce panem ministrem podepsaný propouštěcí rozkaz. U armády skončím 31. prosince. Mé rozhodnutí už nemůže nic zvrátit," řekl ČTK velitel vzdušných sil Jan Vachek. Po 28 letech, jež strávil ve vojenské uniformě, odchází kvůli změnám v armádní reformě. "Je to permanentní reorganizace, která nekončí a která nedává vzdušným silám možnost normálně fungovat," uvedl k důvodům svého odchodu do civilu. Zároveň potvrdil, že pokud se situace nezmění, tak z armády odejdou i další odborníci. Napjatá je situace hlavně mezi letci. Právě jejich výcvik přitom stál ohromné částky. Například výcvik vojenského instruktora, kterému je nyní kolem 40 let, přišel na desítky až stovky milionů korun. Po odchodu do civilu končí armádní letci většinou u aerolinek. "Někdy mám pocit, že jsme jen výcvikové středisko, které zásobuje zkušenými lidmi soukromé letecké společnosti," povzdechl si Vachek.

Podle středeční Mladé fronty Dnes se po škrtech v armádním rozpočtu rozhodli odejít do civilu i náčelník chemického vojska Dušan Lupuljev, velitel specializovaných sil Petr Pavel, šéf pozemního vojska Josef Sedlák a velitel letecké pátrací a záchranné služby Jiří Jogl. "Není to úplně pravda. Generálu Vachkovi jsem nabídl, aby i po odchodu z armády pracoval dále pro rezort, a doufám, že moji nabídku přijme. Velitel Lupuljev nastoupí na ministerstvo obrany. O hromadných odchodech velitelů nelze hovořit," řekl ČTK ministr Kostelka.

Sedlák, Pavel i Jogl uvedli, že u vojska zůstávají. "O odchodu z armády uvažoval snad každý velitel. Ale nic takového v plánu nemám - zůstávám," podotkl šéf specializovaných sil Pavel. "Zatím nejsem stoprocentně rozhodnut odejít, a proto zůstávám," poznamenal velitel letecké záchranné služby Jogl. Také Sedlák vzkázal svým podřízeným, že své velitelské křeslo neopouští.

Vojáci přesto připouštějí, že v armádě panuje nejistota. O tom mluví i opozice. "Vůbec se těm lidem nedivím. Vláda zatím nepředvedla žádnou reformu, protože ji co půl roku mění. Této vládě se nedá věřit," myslí si stínový ministr obrany Petr Nečas z ODS. Není podle něj ani jasné, zda kabinet nebude nadále snižovat peníze na armádu. Právě kvůli krácení financí rezignoval letos v květnu Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík.

Až 60 tun nákladu pojme do svých útrob ruský transportní letoun Il-76 MF. Letadlo, které výrobce prezentuje na pardubickém vojenském letišti, by mohlo patřit do arzenálu české armády. Ruská strana je nabízí protihodnotou za část svého dluhu namísto původně domluvených velkokapacitních letounů Antonov. Armáda nabídku vyhodnotí během několika týdnů, maximálně do dvou měsíců, řekl ve středu mluvčí ministerstva obrany Ladislav Šticha.

Rusko dluží České republice téměř 22 miliard korun. Zhruba polovinu dluhu by měly uhradit dodávky pro armádu. Původně měli vojáci získat mimo jiné tři velkokapacitní rusko-ukrajinské letouny An-70. Podle Lidových novin však byly testy prototypu AN-70 pozastaveny. Ruská strana místo nich nabízí právě modernizovanou verzi Il-76 MF. Do jeho nákladového prostoru se vejde několik transportérů či nákladních automobilů, je schopen přepravit najednou i několik velkých kontejnerů, v jakých se přepravují například části polní nemocnice. Právě pro jejich přesun si armáda v minulosti pronajímala stejný typ letounu od Ukrajiny. Maximální dolet předváděného letadla je 10.000 kilometrů. Při zátěži 20 tun uletí 8600 kilometrů, při maximálním vytížení 60 tunami 3800 kilometrů.

V případě, že se armáda pro koupi Il-76 MF rozhodne, bude jej využívat nejen pro vlastní potřeby, ale i pro potřeby NATO. "Aliance má v tuto chvíli velmi velký nedostatek přepravních kapacit a samozřejmě by byla vděčna, kdyby něco takového jedna ze zemí NATO měla," dodal Šticha.

Na 9. října odročil Děčínský okresní soud ve středu projednávání žaloby Františka Oldřicha Kinského, kterou se na ministerstvu vnitra domáhá vydání loveckého zámečku Tokáň. Soud vyhověl advokátovi Kinského Jaroslavu Čapkovi, který požádal o čas na přípravu závěrečné řeči a závěrečných návrhů.

Zástupkyně ministerstva vnitra navrhla soudu, aby žalobu na vydání zámečku zamítl. Podle ní advokát Kinského například vůbec neprokázal, že by tento majetek jeho klientovi patřil. Kinský ani jeho zástupci také nepodali v zákonné lhůtě námitky proti konfiskaci tohoto majetku. Navíc zámeček Tokáň státu patří již mnoho let, takže ho již vydržel, uvedla zástupkyně ministerstva vnitra.

Čapek zpochybnil pravost některých konfiskačních výměrů, které si soud vyžádal z ústředního státního archivu v Praze. Požádal proto soud, aby si nechal předložit originály těchto dokumentů a vyslechl odpovědného pracovníka archivu. Kromě jiného argumentoval také tím, že před dvěma lety o vydání těchto výměrů žádal, ale nedostal je. Soudkyně uvedla, že soud nemá důvod o pravosti dokumentů pochybovat a žádost Čapka zamítla.

Čapek podal u děčínského okresního soudu zhruba 25 majetkových žalob. Požaduje v nich například přibližně polovinu území Národního parku České Švýcarsko, majetek v několika obcích, ale i nemovitosti některých firem a jednotlivců. Žádný spor na Děčínsku zatím nebyl ukončen.

U různých soudů podal Čapek 157 žalob na majetek v hodnotě přibližně 40 miliard korun. Kinského rodiče o něj přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů kvůli údajné kolaboraci s nacisty. Čapek ale tvrdí, že nemovitosti byly zabaveny neoprávněně, protože je nevlastnil Kinského otec, ale jeho tehdy nezletilý syn František Oldřich.