Zprávy

V komplexu pasovského vydavatelství večer Klaus debatoval o Evropě s německým kancléřem Gerhardem Schröderem, polským exprezidentem Lechem Walesou a dalšími politiky. Skutečnost, že od svého letošního zvolení do čela státu je v Německu už počtvrté, prezident označil za důkaz, jak důležité jsou pro něj vztahy s touto zemí.

Klaus si umí představit, že by ČR dva až tři roky po vstupu do EU také začala uplatňovat schengenskou smlouvu, na jejímž základě západní země chrání své vnější hranice proti nelegální migraci a kriminalitě a odbourávají hraniční kontroly mezi sebou. Vstup do schengenského prostoru podle něj nastane dříve než převzetí eura jako měnové jednotky v ČR. Před novináři opakoval svou skepsi vůči euru, které podle něj nemělo pozitivní vliv na růst ekonomiky zemí EU. Prezident se zároveň vyslovil pro "vážnou diskusi" o budoucí evropské ústavě na nadcházející mezivládní konferenci v Itálii, která nyní předsedá EU. Rozptyloval přitom obavy větších zemí, zejména Německa, že otevíráním dalších debat bude narušen pracně dosažený konsens. Zejména menší státy, včetně kandidátských, usilují o některé změny v návrhu ústavy, aby měly v budoucí EU větší váhu.

Čeština, polština a maďarština se připojí od září příštího roku k 11 oficiálním jazykům dnešní Evropské unie, ve kterých se vyučuje v zařízeních Evropské školy. Tedy školy určené pro děti zaměstnanců institucí, úřadů a orgánů EU. Zatím bude podle sdělení Evropské komise česká "sekce" otevřena v jedné ze tří škol v Bruselu; není ještě jisté, zda taková potřeba vyvstane i v Lucemburku. Podle velmi předběžných odhadů vyšle české ministerstvo školství jednoho učitele pro předškolní výuku a pět kantorů pro první stupeň, tedy jednoho na ročník.

Pro druhý stupeň, tedy střední školu, budou zapotřebí češtinář, matikář, fyzikář, chemikář a profesor biologie; jejich počet závisí na tom, kolik dětí se do dubna-května 2004 přihlásí. Zeměpis a dějepis se v evropské střední škole vyučují v jiném jazyce, obvykle v angličtině, francouzštině nebo němčině.

Termín odchodu elitního výsadkového praporu z Chrudimi, s nímž počítá návrh reformy armády, se oproti původnímu zhruba o rok odsunul. Výsadkáři by měli v Chrudimi zůstat do roku 2005 či 2006. Tento odklad však podle místostarosty Chrudimi Petra Řezníčka neřeší podstatu problému. Odchod výsadkářů bude mít podle něj negativní ekonomický dopad na město, armádě, tedy státu, však úspory nepřinese. "Nikdo nám například nevysvětlil, jakou logiku má stěhování posádky ze základny, do níž armáda v minulých letech investovala miliony, na místo, kde se bude zázemí opět nákladně budovat. Je nelogické a hlavně neekonomické, aby jednotka speciálního určení byla odstěhována od letiště, z něhož se může v krátkém čase přesunout do zahraničí," řekl ČTK místostarosta.

"Rozhodnutí o jejich odchodu z Chrudimi postrádá veškerou logiku. Pokud jsou u nás politická rozhodnutí podpořena ekonomickými argumenty, musí vláda nebo parlament, které budou o reformě v konečné fázi rozhodovat, hodit stopku," dodal. Aleš Opata, velitel 4. brigády rychlého nasazení, jejíž součástí výsadkový prapor je, jeho názor ani návrh reformy nekomentoval. "Pro mě je fakt, že výsadkáři v Chrudimi zůstávají minimálně další dva roky," řekl ČTK.

Bývalý prezident Václav Havel by měl převzít dvě nejvyšší státní vyznamenání v úterý 14. října. Řády Bílého lva a Tomáše Garrigua Masaryka, které mu letos na jaře propůjčily obě komory parlamentu, má obdržet v Rytířském sále Valdštejnského paláce - sídla Senátu. Doporučil to senátní organizační výbor.

Na slavnostní shromáždění 14. října mají být pozváni mimo jiné poslanci, senátoři a Havlův nástupce Václav Klaus. Byla by to jeho první návštěva budovy parlamentu poté, kdy byl letos na konci února zvolen hlavou státu.

Normálně tato ocenění uděluje a propůjčuje prezident republiky vždy 28. října a 1. ledna. Dělá to na základě svého rozhodnutí, nebo na návrh sněmovny, Senátu a vlády. K jejich návrhům ale přihlížet nemusí. Výjimkou je oceňování exprezidentů, jimž mohou nejvyšší státní vyznamenání doživotně propůjčit Poslanecká sněmovna a Senát.