• 17.9.2003

    Čeští kantoři učí podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) méně hodin než jejich kolegové v jiných zemích, odboráři však tvrdí, že jejich pracovní vytížení je stejné. Často prý zajišťují činnosti, které jinde učitelé nedělají. ČTK to potvrdili i další odborníci.

    Menší počet hodin odpovídá i nižším platům českých učitelů ve srovnání s kolegy ve světě. Vzhledem k pracovnímu vytížení mají ale právo volat po vyšších platech, řekl ČTK místopředseda školských odborů Jiří Valenta. Údaje o pracovním vytížení poskytuje podle odboráře průzkum EU, který byl zpracováván jinou metodikou. Podle Valenty je studie OECD, která pouze srovnává počty hodin bez bližšího výzkumu, zavádějící.

    Předseda školské komise sněmovny Walter Bartoš (ODS) i předseda Asociace základních škol Karel Bárta uznávají, že čeští kantoři učí méně. Poznamenávají však, že mají mnoho povinností navíc, které jinde v zahraničí učitelé neznají. Oba se shodli na tom, že pedagogové by mohli učit víc, pokud by nedělali dozor a nebyli zatěžováni administrativou.

  • 17.9.2003

    Pražská hromadná doprava porazila v rychlosti přepravy automobily i ve středečním kole soutěže s názvem Ranní závod s časem. Z informace, kterou ČTK poskytl magistrát, však vyplývá, že rozdíl mezi oběma druhy dopravy se proti úterý snížil. Cestující autobusem a metrem ze severu i jihu města byli v centru jen o dvě minuty dříve než osádky osobních vozidel. Ukázalo se také, že ještě kratší dobu trvaly cesty řidičům mopedů a cyklistům, kteří jeli mimo oficiální závod. Údajně totiž nebylo možné kontrolovat, zda dodržují předpisy.

    Soutěž, kterou pořádá magistrát a rozhlasová stanice Radiožurnál, pokračuje ještě ve čtvrtek, kdy budou výsledky vyhodnoceny. Akce se koná v rámci Evropského týdne mobility.

    Podle informací dopravního podniku se množství lidí cestujících hromadnou dopravu zvyšuje. Loni jejich počet vzrostl proti roku 2001 o devět milionů na 1,115 miliardy. "Údaj je ještě zajímavější, vezmeme-li v úvahu, že část loňského roku byly některé úseky linek uzavřeny kvůli povodni," poznamenala mluvčí podniku Michaela Kuchařová.

  • 17.9.2003

    Český výrobce autobusů Karosa chce letos na Slovenku prodat 110 až 120 vozů a udržet si tak nejméně 50procentní podíl na zdejším trhu. Karosa předpokládá, že z tohoto počtu bude zhruba 60 procent meziměstských autobusů, asi 22 procent linkových a 18 procent vozidel pro městský provoz. Novinářům to ve středu na autosalonu v západoslovenské Nitře řekli představitelé společnosti.

    "Již několik se držíme na Slovensku s podílem kolem 50 procent a letos bychom rozhodně pod 50 procent klesnout nechtěli," řekl ČTK obchodní ředitel Karosy Petr Rusek. Celkový prodej Karosy by se podle Ruska měl v příštím roce "výrazně zvednout". Společnost totiž předpokládá vstup na nové trhy - zejména do Polska. Autobusy z Vysokého Mýta se podle zástupců firmy dobře prosazují na trzích Evropské unie. Například ve Francii Karosa prodala až 68 procent ze všech školních autobusů, rozvíjí se také export do Itálie, Německa, zemí Beneluxu a první Karosy je možné vidět například ve Švýcarsku.

    Tradiční český výrobce autobusů Karosa je součástí holdingu Irisbus, jehož jediným vlastníkem je od prosince loňského roku společnost Iveco. Karosa se součástí holdingu stala v roce 1993 díky privatizaci firmou Renault. Irisbus je druhým největším producentem autobusů v Evropě, jeho tržní podíl přesahuje 25 procent a ročně vyrobí zhruba 10.000 autobusů. Karosa letos do zahraničí vyvezla přibližně 71 procent své produkce.

  • 17.9.2003

    Ve středu začala nová éra cimrmanologie - na světové informační dálnici byl spuštěn Cimrmanův zpravodaj. Webové stránky ve stylu zažloutlých a tiskově nedokonalých novin začátku 20. století obsahují aktuální informace o divadelním souboru Járy Cimrmana, stejně jako "aktuality" z let 1900 až 1908. S obsahem stránek seznámili novináře webmasteři ze společnosti Globedesign a herci Cimrmanova divadla Ladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák.

    "První, kdo načrtl osnovu zázračné sítě s názvem Internet, byl samozřejmě Jára Cimrman. Bylo to tenkrát, když získal levně cirkusový stan, který proměnil v proslulé informační šapitó," vysvětlil vztah populárního českého génia k moderním technologiím Smoljak. V šapitó bylo zaměstnáno 12 emeritních profesorů, kteří telefonicky zodpovídali dotazy ze svých oborů. Telefonistka vše spojovala. "Proto ani my jsme nemohli zůstat pozadu a začali jsme pracovat na našem webu www.cimrman.at," řekl známý cimrmanolog. Netradiční koncovka byla zvolena na počest Annemary Tilbachové, dominy, se kterou Cimrman úzce spolupracoval na distribuci původního tištěného zpravodaje - vebu.

    "Zpravodaj byl původně umisťován na veřejné budovy, neboli veby, jak jim Cimrman zkráceně říkal," uvedl Smoljak. Problém byl v tom, že časem ubylo vývěsních ploch na veřejných budovách a Cimrmanovi zůstaly k vylepování zpravodaje jen veřejné domy. Zde se seznámil s dominou Tilbachovou, dodal Smoljak.

    Nový internetový zpravodaj představuje členy divadelního souboru Járy Cimrmana, popisy jednotlivých her, fotografie a speciálně vybrané audio a video ukázky. "Ke spuštění audia ani videa nepotřebuje uživatel žádný speciální program, máme na ně Cimrmanův patentovaný přehrávač," uvedl webmaster Jakub Ditrich. Kategorie věnovaná fenoménu Járy Cimrmana obsahuje jeho přibližný životopis a rejstřík Cimrmanových pojmů. Lahůdkou je i zábavná sekce, která je přístupná pouze po správném doplnění pojmu do některé ze zlidovělých replik. Pro znalce je připraveno hudební pexeso a netradiční osmisměrka.

  • 17.9.2003

    Mezi lidmi roste zájem o pivní turistické stezky, které připravují domácí výrobci piva s cílem zaujmout spotřebitele a rozšiřovat okruh svých zákazníků. "V některých případech je zájem veřejnosti i nad možnosti pivovaru," řekl ve středu novinářům viceprezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Karel Witz. S budováním stezek se podle něj začalo zhruba v roce 1995 a v současnosti se pivní turistice věnuje z malých pivovarů asi deset výrobců.

    Podle ředitele Pivovaru Náchod Josefa Hlavatého jsou pivní stezky jedním ze způsobů, jak vejít ve známost i s regionálními značkami. Jde hlavně o to, aby se malé pivovary zviditelnily a mohly konkurovat částkám, které na propagaci dávají nadnárodní pivovarské společnosti, dodal. "Pivní stezky nebudou pro pivovary záchranným pásem, ale představují jeden z projektů podporujících povědomí o značce piva," soudí prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek. Pivní turistika od pivovaru vyžaduje, aby měl mimo jiné zmapováno své okolí, nabízel prohlídku provozu, ochutnávku a měl třeba vlastní restauraci, zdůraznil Witz. "Základem je ale dobré pivo," podotkl.

    V České republice působí přibližně 27 malých pivovarů. V prvním pololetí jim meziročně klesl výstav piva zhruba o šest procent na 968 tisíc hektolitrů. Celková domácí produkce piva za šest měsíců roku naopak meziročně mírně stoupla na 8,98 milionu hektolitrů.

  • 16.9.2003

    V nejbližším možném termínu chtějí občanští demokraté hlasování o důvěře v koaliční kabinet Vladimíra Špidly. Na tiskové konferenci po úterním jednání stínové vlády ODS řekl její předseda Mirek Topolánek, že konkrétní termín hlasování nezná, jeho strana však chce tento krok stihnout na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny. "Konkrétní termín je dán pořadem schůze, termínem vyhlášení a tím, co má v ruce předseda sněmovny," poznamenal Topolánek. Poslanci ODS už podepisují listiny, na jejichž základě bude možné hlasování o důvěře vyvolat. Politické rozhodnutí o vyvolání hlasování o důvěře dá podle něj Výkonná rada ODS příští pondělí. Topolánek v úterý řekl, že s dalšími stranami o svém kroku ODS nejednala. "Situace v ostatních stranách je velmi nepřehledná a žádné spekulace v tomto směru si nedovolím vyslovit," řekl předseda ODS. Vládní koalice má ve sněmovně 101 poslanců, ne všichni zástupci vládních stran ale svůj kabinet bezvýhradně podporují.

  • 15.9.2003

    Kabinet premiéra Vladimíra Špidly nemíní při chystané reformě veřejných financí podlehnout tlaku odborů na její změkčení. Prosazení reformy totiž považuje za jeden ze zdrojů modernizace českého sociálněekonomického prostoru. Vláda chce díky reformě získat 280 miliard korun. Podaří-li se opozičním občanským demokratům vyvolat vládní krizi, odloží se tím reforma nejméně o dva roky, což nikomu podle Špidly neprospěje. Celý reformní proces podle něj vyžaduje spolupráci mezi privátním a veřejným sektorem a představuje přechod na švédský model důchodového systému, tedy z dávkového na příspěvkový. Cílem vládní reformy je dosáhnout v příštím roce čtyřprocentního růstu HDP a následně tento vývoj udržet tak, aby v letech 2009 až 2010 země mohla přijmout jednotnou evropskou měnu. Kabinet chce zlepšit i podnikatelské prostředí tlakem na šedou ekonomiku. Za další zdroje financí označil premiér dílčí privatizaci a zdroje ze strukturálních fondů Evropské unie.

  • 15.9.2003

    Předseda vlády Vladimír Špidla v Brně oficiálně zahájil 45. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu a 2. ročník Mezinárodního veletrhu dopravy a logistiky. Akce, jejímž hlavním tématem je letos energetika a silnoproudá elektrotechnika, potrvá do pátku 19. září. Pořadatelé očekávají kolem sta tisíc návštěvníků ze 70 zemí. Špidla připomněl, že letošní veletrh je posledním před vstupem České republiky do Evropské unie v květnu příštího roku. Podle něj je české hospodářství již silně propojeno s evropskými zeměmi, teprve však po vstupu do unie se otevře skutečná příležitost. Má-li podle Špidly česká ekonomika obstát, musí se modernizovat. Vláda tudíž chce podporovat inovační potenciál české ekonomiky. Zásadní inovační impulz vyžaduje české technické školství. Přehodnotit je podle něj také třeba hospodářskou politiku.

  • 15.9.2003

    Především vysoké schodky veřejných rozpočtů jsou podle České národní banky hlavní překážkou toho, aby se v České republice mohlo v brzké době platit eurem. Kvůli tomu již nelze počítat s přijetím eura v prvním možném termínu, tedy v roce 2007, uvádí ČNB v dokumentu, který zveřejnila v pondělí. ČNB doporučuje přijmout euro až tehdy, pokud na to bude ekonomika připravena. Konkrétní datum však neuvádí. Pro přijetí eura musí země splnit tzv. maastrichtská kritéria, jedním z nich je právě schodek veřejných financí ve výši tří procent hrubého domácího produktu. Letos by měl v ČR činit schodek veřejných financí 6,2 procenta HDP, přičemž vláda počítá s tím, že v roce 2006 klesne na čtyři procenta HDP.

  • 15.9.2003

    Na zoufalou až bezvýchodnou situaci většiny zemědělců upozorňuje prohlášení farmářů, které v pondělí zaslala ministru Jaroslavu Palasovi okresní agrární komora Plzeň-sever. Tento bývalý okres byl údajně nepřízní počasí postižen nejvíce v rámci celé republiky. V ČR klesl oproti loňsku výnos obilovin pouze o 13 až 15 procent, na severu Plzeňska je to však až 40 procent. Zemědělci žádají, aby peníze, které mají být mezi ně rozděleny do konce roku a v prvních měsících následujícího, směřovaly k těm, kteří letos utrpěli největší ztráty. Dále chtějí prominout nájem od Pozemkového fondu od října 2003. Tato úleva by se měla týkat oblastí, kde mizivé výnosy z pronajatých polí neumožnily získat vložené náklady zpět.

Pages