Zprávy

Prezident Václav Havel si ve středu v Bratislavě se svým hostitelem Rudolfem Schusterem nejen zavzpomínal na "společné začátky" na politické scéně v dobách "sametové revoluce", ale také dal najevo, že už se cítí rolí hlavy státu unavený. "Rozhodně ne, rozhodně o tom neuvažuji," rezolutně odmítl Havel na společné tiskové konferenci otázku, zda by se ucházel o znovuzvolení, kdyby mu to případné zavedení přímé volby českého prezidenta umožnilo. "Byl jsem dost dlouho prezidentem, nejsem člověk nejzdravější. Cítím se být trochu unavený, cítím potřebu něco vstřebat, načerpat, psát. Rozhodně bych žádnou kandidaturu nepřijal," ujistil. Patrně i proto ve slovenské metropoli přirovnal poslední zahraniční cestu ve funkci šéfa státu k oblouku, který se uzavírá: dosud si živě pamatuje návštěvy slovenských měst v dobách pádu komunismu, na první zahraniční cestu zavítal na Slovensko po prvním zvolení českým prezidentem a nyní se zde loučí, čtyři dny před vypršením mandátu.

Václav Havel dále připustil, že se cítí "trošku nervózní" z dosud marného hledání svého nástupce na Pražském hradu, nicméně věří, že Česká republika dříve či později prezidenta mít bude. "Nebude-li ho mít nějaký čas, nebude to znamenat žádnou osudovou katastrofu, i když to bude nepraktické a mrzuté." V okamžiku, kdy se na Pražském hradu stáhne prezidentská standarta, by si Havel přál "nejdříve srovnat myšlenky, získat odstup, pár věcí si promyslet, přečíst, popřemýšlet, co bych v budoucnu mohl eventuálně psát". Další program ještě nemá promyšlen, ale již obdržel hodně pozvánek, ve středu i vřelé pozvání na Slovensko. "Dříve či později ho využiji," slíbil.

S hostitelem hovořil český prezident i o společné perspektivě obou republik v Severoatlantické alianci a v Evropské unii. Se slovenským prezidentem se shodl také v názoru na další užitečnost Visegrádu, protože regionální spolupráce neztrácí smysl, jakkoli se ten v různých fázích evropské integrace mění.

Prezident Schuster, který ve středu vyznamenal svého hosta nejvyšším státním řádem, zdůraznil, že vyznamenání "je v dobrých rukou". Václav Havel "je a zůstane příkladem v dějinách": vždy byl věrný tomu, co hlásal již v dobách revoluce, která se jeho velkou zásluhou stala "sametovou", nezpronevěřil se přesvědčení a neměnil názory podle vývoje situace. I proto se stal autoritou, jakkoli mnohé "děti revoluce" jsou již pryč. Ocenil také pomoc Václava Havla a jeho choti Dagmar v dobách, kdy před dvěma lety sám zápasil se smrtí. Havel opět ujistil, že si slovenského řádu váží možná více než jiných; udělení nebylo formalitou, ale je za ním upřímné přesvědčení, že se v rámci svých sil a možností snažil něco udělat ve prospěch soužití našich národů v dobách federace i samostatných států.

Český prezident se vrátil i ke svému novoročnímu projevu, v němž se zmínil o rozdělení společného státu. Jak uvedl, nechtěl zachránit federaci za každou cenu, ale snažil se, aby federace byla spravedlivá, autentická a odpovídala vůli obou národů a aby se model soužití odvíjel od referenda. Ani nyní neříkal, že rozdělení bylo dobré, ale zdá se mu, že pachuť ze způsobu rozdělení začínají střídat výhody; oba národy nabyly sebevědomí, přestaly se nepřetržitě zabývat vzájemným vztahem a státnost slouží k rozvíjení spolupráce na společných cílech. "Traumata z rozdělení, která byla možná více na české než slovenské straně, dávno pominula. Vztahy mi připadají velmi dobré a přirozené," řekl.

Prezident Václav Havel během návštěvy Slovenska, poslední ve funkci hlavy státu, předal jedenácti význačným osobnostem slovenské politiky a veřejného života vysoká česká vyznamenání. Řád Bílého lva I. třídy in memoriam udělil Alexandru Dubčekovi, státníkovi, který po pádu komunismu stál v čele federálního parlamentu a zemřel na následky autonehody v roce 1992. Ke hrobu Alexandra Dubčeka, s jehož jménem je spjat pokus o "socialismus s lidskou tváří" a reformy Pražského jara, vedly také Havlovy první kroky po příletu do Bratislavy. Stejný řád ve vojenské skupině obdržel i veterán západního odboje za druhé světové války, bývalý velitel čs. brigády obléhající Němce ve francouzském přístavu Dunkerque, Anton Petrák, který byl za komunismu dvakrát vězněn. Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy prezident propůjčil politologu, profesoru Miroslavu Kusému, který se rovněž angažuje na poli ochrany lidských práv. Medaile Za zásluhy I. stupně od Havla dostali operní pěvec Peter Dvorský, herečka Emília Vášáryová, historik Ľubomír Lipták, publicista a vydavatel László Szigeti, herci Ladislav Chudík, Martin Huba, Milan Lasica a nedávno zesnulý Július Satinský, in memoriam.

Jak ČTK sdělil prezidentův mluvčí Ladislav Špaček, videopřenos z ceremoniálu předání vyznamenání na českém velvyslanectví v Bratislavě lze sledovat rovněž na internetu, na adrese www.czc.sk

Některé prezidentské pravomoci nebude moci po nedělním odchodu Václava Havla z funkce nikdo vykonávat. Ústava totiž předpokládá, že je může plnit výhradně hlava státu, ale nelze je na nikoho jiného přenést. Mezi tyto pravomoci patří vracení a podepisování zákonů, udělování individuálních milostí a vyhlašování voleb. Ostatní kompetence prezidenta si mezi sebe rozdělí v souladu s ústavou premiér Vladimír Špidla a předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).

Lídři vládní koalice se ve středu znovu snažili najít dohodu o společném kandidátovi na prezidenta republiky. Po schůzce na Úřadu vlády ale příliš sdílní nebyli. Zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU novinářům řekli, že hovořili o možných uchazečích o nejvyšší ústavní funkci, zveřejnit jejich jména i počet ale odmítli. "Jednalo se o jménech, bude se jednat dál, to je výsledek," řekl novinářům po schůzce předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Ani on, ani ostatní účastníci jednání nechtěli prozradit, jak velký je okruh možných kandidátů. "Není ani úzký, ani široký, je přiměřený situaci," uvedl místopředseda lidovců Jan Kasal. Politici podle něj diskutovali také o možnostech prosazení jednotlivých jmen uvnitř poslaneckých a senátorských klubů. Nepotvrdil ani nevyvrátil, že mezi těmito jmény jsou některé osobnosti, o jejichž nominaci spekulují média. Naznačil jen, že mezi kandidáty jsou i nestraníci. Předseda US-DEU Petr Mareš řekl, že "jednání velmi zřetelně k něčemu směřují". "Shoda je čím dál větší," dodal.

Další jednání koaličních stran se podle informací ČTK uskuteční tento pátek. Kulatý stůl všech parlamentních stran, o jehož svolání dnes požádal také předseda KSČM Miroslav Grebeníček, se podle Špidly uskuteční brzo; tento týden ale zřejmě ne. Předák komunistů požádal předsedy sněmovny a Senátu Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a Petra Pitharta (KDU-ČSL), aby svolali schůzku šéfů všech parlamentních stran "ke hledání východiska ze současné vážné situace". "Považuji za nešťastné, aby za těchto okolností si určitá část politického spektra přisvojovala právo výběru do mimořádně důležité funkce v systému výkonné moci," uvedl Grebeníček v dopise, který poskytl ČTK.