Zprávy

Boskovický spolek potřebuje na památník Kubína ještě 25.000 korun Nadšencům, kteří organizují blížící se odhalení památníku výtvarníka a sochaře Otakara Kubína (1883 až 1969) v Boskovicích na Blanensku, se ještě na celý projekt nepodařilo sehnat prostředky. "Schází nám téměř 25.000 korun. Na jejich sehnání máme necelý měsíc," řekl v pondělí člen Spolku přátel Boskovic Jiří Bušina.

Členové spolku nepředpokládali, že se získáním potřebných prostředků budou mít takové problémy. Od radnice v Boskovicích získali 50.000 korun stejně jako z krajského úřadu. Ten původně jejich žádost zamítl. Nakonec ale peníze přece jen poskytne.

"Vsázeli jsme na podnikatele nebo firmy s francouzskou spoluúčastí. Ve Francii totiž Kubín dlouho žil. Tyto podniky ale o akci neprojevily žádný zájem," uvedl Bušina. Naopak mile jej překvapili drobní podnikatelé. Někteří sice nepřispěli finančním darem, ale na své náklady nechaly vybetonovat podstavec pro sochu nebo upravit a osázet okolí památníku okrasnými dřevinami.

Spolek se na sbírkovou akci dlouho připravoval. Nechal například vytisknout 6000 pohlednic s Kubínovými díly. Jejich zakoupením mohou lidé přispět na památník. Zatím se ale prodala jen třetina pohledů. "Stále doufáme, že peníze seženeme. Pokud ne, asi se zadlužíme. Památník za to stojí," doplnil Bušina.

Památník v podobě Kubínovy busty bude odhalen 18. října, a to při příležitosti 120. výročí narození umělce. Na budově takzvané Rezidence, v níž ve městě žil, se objeví také pamětní deska.

Belgická policie vyhostila ve čtvrtek českého občana Jaroslava Šípka, protože neměl v pase razítko dokazující, že pobývá v schengenském prostoru kratší dobu než tři měsíce. Byl zatčen v úterý na parkovišti u obchodního střediska ve vlámském Turnhoutu, noc strávil v policejní cele a druhý den byl posazen do letadla do Prahy.

Šípek ČTK sdělil, že při přechodu česko-německé hranice 7. září výslovně žádal německého celníka o vstupní razítko, byl však odbyt mávnutím ruky. Belgičtí policisté brali proto v potaz poslední razítko, které v pase měl, ze září 2002, a podezírali ho, že je v Belgii ilegálně více než rok. Ačkoli mu přítel přinesl na policejní stanici ve středu večer tašku s doklady, nebyla mu předána. Přitom v ní má podle vlastních slov účet z české autoopravny ze začátku září, doklad o výběru peněz v Česku a další důkazy, že ještě před dvěma týdny pobýval mimo Evropskou unii.

Český velvyslanec v Belgii Jiří Havlík hodlá upozornit belgické úřady, aby tento problém řešily s německými kolegy. "Je to vnitřní problém EU, na který doplácejí čeští občané, a to kvůli nedůslednosti úředníků v jedné členské zemi unie. Turisté obvykle ani netuší, že něco takového může nastat; je to pro ně pak dosti nepříjemné." Vyhošťování cizinců z nečlenských zemí EU, kteří neoprávněně pobývají na belgickém území, je běžnou praxí; netýká se zdaleka jenom Čechů. V poslední době se však množí případy, kdy si místní policie počíná nadmíru horlivě. Před několika týdny byli takto zatčeni tři čeští občané, které od vyhoštění na poslední chvíli zachránilo, že u sebe měli české noviny s čerstvým datem; zavazadla jim ovšem už odletěla.

Šípek se v Hasseltu podle vlastních slov připravoval na jazykovou zkoušku s cílem stát se členem hokejového mužstva v nedalekém Turnhoutu. Předtím působil několik let jako hokejista v Nizozemsku; s vlámskými policisty se dokonale domluvil, což mu ovšem nebylo nic platné. V Belgii zanechal většinu dokladů, peníze, osobní věci a auto. Nyní se snaží dovědět, zda byl umístěn na seznam nežádoucích osob, jimž je zakázán vstup do schengenského prostoru.

O tři miliardy korun z původních 118 miliard snížil kabinet Vladimíra Špidly plánovaný schodek státního rozpočtu na rok 2004. Na snížení schodku vláda přesunula tři miliardy z celkem zhruba 11 miliard, které ministerstvo nedávno objevilo. Zbývající částka z této rezervy byla rozdělena mezi priority - dopravní infrastrukturu, vysoké školství a zemědělce. Podmínkou k udržení výše schodku je ale přijetí reformních zákonů. Klíčovými zákony pro příjmy rozpočtu jsou podle ministra financí Bohuslava Sobotky zákon o spotřební dani a o dani z přidané hodnoty. Ve sněmovně se pro ně bude muset vyslovit všech 101 poslanců vládní koalice. Spotřební daně sněmovně vrátil Senát, který požaduje nižší zdanění nafty a zrušení bezcelních obchodů do konce letošního roku. Reformu DPH poslancům vrátil prezident Václav Klaus. Sněmovna bude oba zákony projednávat 23. září.

Necelých deset miliard korun bude moci Česká republika získat od Evropské unie v rámci programu Rozvoj lidských zdrojů. Peníze, které mají sloužit k boji proti nezaměstnanosti, bude možné čerpat dnem vstupu do unie, tedy od 1. května 2004. Podle mluvčího ministerstva pro místní rozvoj Petra Dimuna jsou tyto prostředky určeny do roku 2006. Cílem programu je dosažení vysoké a stabilní úrovně zaměstnanosti. Důraz je kladen na aktivní politiku zaměstnanosti, rovné příležitosti mužů a žen na trhu práce a na rozvoj celoživotního vzdělávání. Jednou z priorit je také začlenění sociálně ohrožených skupin obyvatelstva. O peníze se mohou ucházet podnikatelé, neziskové organizace, stát nebo samospráva. Maximální příspěvek EU činí 75 procent nákladů projektu. V letech 2004 až 2006 bude moci Česká republika z EU získat až 2,3 miliardy eur (asi 72 miliard korun). V roce 2004 může požádat o 657,6 milionu eur, o rok později o 733,7 milionu eur a v roce 2006 o 936,2 milionu eur.