• 26.9.2003

    Koaliční vláda Vladimíra Špidly zůstává u moci. Podle očekávání v pátek přežila hlasování Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry, které iniciovala opoziční ODS. Pro vyjádření nedůvěry hlasovalo 98 občanských demokratů a komunistů. Stokrát zazněla z vládního tábora slova "proti návrhu". Pouze Josef Hojdar, který již v létě vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD kvůli finanční reformě, se hlasování zdržel. Opozici se nepodařilo na svoji stranu přetáhnout alespoň tři vládní zákonodárce, a tak vládu sesadit. Občanští demokraté nicméně tvrdí, že kabinet definitivně ztratil křehkou většinu, kterou dosud ve sněmovně měl. "Zdá se být zřejmé, že vláda se na 101 hlasů spoléhat nemůže," prohlásil šéf poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Nejsilnější opoziční strana navíc krátce po klíčovém hlasování obvinila vládní koalici, že si většinu udržela jen zastrašováním a nátlakem. Hojdar novinářům řekl, že jedním z důvodů, proč se zdržel hlasování, byl průběh pátečního zasedání sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS). Komise konstatovala, že nemá zatím důkazy, že by severočeského poslance ČSSD kontrarozvědka sledovala či odposlouchávala. Hojdar to odmítá a trvá na tom, že dvě auta, která ho sledovala a jejichž státní poznávací značky si zaznamenal, patřila BIS. Místopředseda ODS Petr Nečas prohlásil, že tato podezření jsou vážná, posilují nedůvěru jeho strany ve vládu a je třeba je objasnit na půdě příslušných parlamentních orgánů. Hojdar vládu výslovně nepodpořil také proto, že o jeho pozměňovacích návrzích k finanční reformě sněmovna ještě nerozhodla, a tudíž prý nemohl hlasovat ani ano, ani ne.

  • 26.9.2003

    Česká republika a Polsko mají téměř totožný názor na návrh evropské ústavy a budoucnost Evropské unie. Na páteční schůzce v Priessnitzových léčebných lázních Jeseník se na tom shodli český prezident Václav Klaus a jeho polský protějšek Aleksander Kwašniewski. Kromě problematiky evropské integrace oba hovořili také o česko-polských vztazích, které označili za bezproblémové. Klaus novinářům řekl, že významná část pátečního jednání byla věnována problematice EU, evropské ústavy a připravované mezivládní konference na toto téma. "Vyměnili jsme si informace o stanoviscích Polska a ČR k těmto věcem a myslím si, že naše názory nejsou příliš odlišné. Máme zájem, aby naše pozice v jednotlivých evropských institucích byla důstojná, a proto zastáváme názory, aby neubývalo našich hlasů, poslanců a podobně. Zdůrazňujeme i nezbytnost komisaře za každou zemi," uvedl Klaus. Návrh evropské ústavy je podle Klause dalším krokem k evropské integraci. "Vidíme v něm oboustranné efekty i disefekty a velmi jsme zdůrazňovali svůj názor na budoucnost EU. Jestli má zůstat mezivládním systémem anebo směřovat k federálnímu státu. Myslím, že oba jsme spíše na té straně první než druhé," prohlásil Klaus, podle kterého obě země v různých evropských otázkách potřebují vzájemnou podporu. "Myslím, že tato podpora se tady rodí," podotkl Klaus.

  • 25.9.2003

    Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) dnes hájil dosavadní působení své vlády a odmítl hospodářské a politické recepty opozice. V projevu k poslancům mimo jiné slíbil, že v roce 2006 bude mít republika stabilizované finance a zřejmě už nový důchodový systém. Špidla reagoval na drtivou kritiku, kterou ho v předchozích projevech zahrnuli předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý a šéf KSČM Miroslav Grebeníček. Oba míní, že kabinet škodí zemi a měl by odejít. O návrhu ODS vyslovit vládě nedůvěru bude dolní komora hlasovat v pátek. Zatím se zdá, že opozice nebude mít na svržení kabinetu dost hlasů. Grebeníček vládu vyzval, aby odešla sama.

    Špidla se ale k ničemu takovému zjevně nechystá. Řekl, že občanští demokraté ve svém reformním plánu Modrá šance nabízejí jen "prázdno, nedefinované prázdno". Za dnešními ekonomickými problémy je navíc podle něj chybná ekonomická politika do roku 1996, kdy občanští demokraté politické scéně dominovali. ODS v té době zasadila státu takovou ránu, že se "otřásl a setřásl tuto vládu", uvedl premiér. Menšinové vládě ČSSD se pak sice podle něj podařilo vyvést republiku z krize, ale byla třeba zaplatit další skryté dluhy. Špidla nedoporučuje ani recepty KSČM, v Grebeníčkově projevu slyšel návrh na novou socialistickou revoluci. Tradiční postup komunistů si podle něj Česká republika už vyzkoušela a neudělala s ním dobrou zkušenost.

    Premiér mimo jiné znovu slíbil boj proti šedé ekonomice. Opozici obvinil, že předvádí politické divadlo, čímž prý poškozuje ekonomické zájmy státu. Současná vládní reforma se podle něj snaží udržet koncepci sociálního státu a schopnost ČR být "v první lize" evropských zemí. Tlustý dnes mimo jiné řekl, že za vládním termínem reforma se skrývá zdražování všeho, co se dá. Vládu obvinil, že vyjednala nejhorší podmínky pro vstup země do Evropské unie a že hájí zájmy Bruselu v Praze, a ne naopak. Prohlásil, že ODS je připravena podílet se na hledání východiska ze situace, do níž se země dostala. Přiznal, že ODS nemá sílu vládu svrhnout a že v pátečním hlasování o nedůvěře kabinetu riskuje prohru. Při hodnocení vládní politiky ale připomněl výrok Jana Wericha, že souboj s hloupostí nelze vyhrát, ale ani s ním nelze přestat, protože jinak by hloupost vyhrála.

  • 24.9.2003

    Premiér Vladimír Špidla věří, že reforma veřejných financí bude schválena tak, že netratí svou podstatu, povede ke zlepšení financí a k prosperitě Česka. "Proto to děláme," řekl Špidla ve středu poté, kdy Poslanecká sněmovna ukončila druhé čtení většiny z 11 reformních zákonů včetně nejdůležitějších. Parlamentní debatě na galerii pro hosty i v kuloárech přihlíželi odboráři.

    Špidla nechtěl hodnotit jednotlivé pozměňovací návrhy, které poslanci předložili. Důraz položil na to, aby reforma prošla v podobě, na níž se dohodla koalice. "Jsem přesvědčen o tom, že je správné, aby byla schválena v dohodnuté podobě," řekl. Třeba k návrhu unionisty Mariana Bielesze, aby se v prvních třech dnech nevyplácela nemocenská, poznamenal, že není součástí koaličních ujednání.

    Špidla a ministr financí Bohuslav Sobotka se shodli, že pozměňovacích návrhů poslanci mnoho nepředložili. "Bude snadné je promyslet, projednat a zaujmout k nim stanovisko," uvedl. Opoziční snahy zablokovat další projednávání reformních zákonů označil za obstrukci. Výslovně kritizoval občanské demokraty a jejich názory. Prohlásil, že ODS je v řadě případů nekompetentní.

    Odboráři nechtěli průběh parlamentní debaty podrobněji komentovat, někteří nicméně nebyli příliš spokojeni s tím, že ne všechny jejich návrhy poslanci předložili. Odboráři si pochvalovali, že ve hře jsou návrhy započítat dobu středoškolského studia do odpracovaných let, umožnit ženám s dětmi dřívější odchod do důchodu a zachovat možnost předčasného odchodu do důchodu. Součástí pozměňovacích návrhů je i to, že nemocní lidé by v prvních třech dnech měli i nadále nárok na polovinu příjmu. Vláda chce, aby dostávali jen čtvrtinu.

    Odborářům se naopak nelíbilo, že nikdo z poslanců nepřišel s jejich požadavkem, aby daně z příjmů u podnikatelů klesaly pomaleji, než navrhla vláda. "To mě velmi mrzí, protože to byl návrh moudrý a uvážlivý," hájila odborářský návrh mluvčí odborových svazů rozpočtových a příspěvkových organizací Alena Vondrová. Špidla ale obhajoval vládní verzi. Ta podle něj umožní zachovat konkurenceschopnost a přispěje k zaměstnanosti.

    Odboráři zopakovali, že před příštími volbami by mohli voličům připomenout jména politiků, kteří se na prosazování reformy podíleli. Vondrová uvedla, že někteří odboráři se přišli na dnešní jednání sněmovny podívat se známými šálami s emblémem Českomoravské komory odborových svazů, "aby všem poslancům bylo zřejmé, že jsme tady jakoby jakési memento, vykřičník, jako zástupci veřejnosti".

  • 24.9.2003

    V pátek ráno změří síly vláda a opozice v dalším klíčovém souboji na parlamentní půdě. Tentokrát bude křehká vládní koalice testovat svoji soudržnost při hlasování o nedůvěře koaličnímu kabinetu, které iniciovala ODS. Koaliční politici pádu kabinetu nevěří a spoléhají na to, že opozici se nepodaří na svoji stranu přetáhnout tři vládní zákonodárce. I komunisté si myslí, že koalice udrží disciplínu svých 101 poslanců - žádný z nich dosud neoznámil, že by hlasoval s opozicí. Občanští demokraté optimismu koaličních lídrů nevěří a tvrdí, že jejich šance na úspěch jsou padesátiprocentní.

    "Pokud by ty šance vlády a opozice nebyly vyrovnané, pokud by to bylo tak, jak se tváří někteří koaliční politici, tedy jako úplně beznadějné, pak bychom takové hlasování neiniciovali," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.

    "Já jsem optimista. Nepředpokládám, že to je realistický scénář," řekl ČTK premiér a šéf ČSSD Vladimír Špidla k plánu ODS svrhnout jeho vládu. S možností, že by se mohl ODS její záměr podařit, počítá místopředseda vlády a ČSSD Stanislav Gross, ani on ale tuto variantu nepovažuje za příliš pravděpodobnou. "Člověk musí kalkulovat se vším," uvedl bez dalších podrobností Gross.

    Jistý vládou si je předseda poslaneckého klubu ČSSD Petr Ibl. Nevěří spekulacím, že ODS získala pro vyslovení nedůvěry dva unionistické poslance, o kterých hovořil podle deníku Právo expremiér Miloš Zeman. "Já si myslím, že to není pravda," prohlásil. Tuto úvahu popřeli i předseda ODS Mirek Topolánek a lídr unionistů Petr Mareš.

    Politici ČSSD obvykle kalkulují s tím, že pokud by padl současný Špidlův tým, vzhledem k rozložení sil ve sněmovně by ODS, lidovci a unionisté dohromady nedali vládní většinu. Vylučují, že by se k tomu spojili s komunisty. Míní, že i po pádu nynější vlády by se proto další kabinet bez účasti ČSSD neobešel. Pádu Špidlovy administrativy nevěří ani komunisté. Kdyby se tak nicméně stalo, jsou připraveni jednat o variantě, která by respektovala výsledky parlamentních voleb. V nich získala levice, tedy ČSSD a KSČM, většinu 111 hlasů dovolující pohodlné vládnutí. "Při dohodě v této rovině jsme přece schopni rozumné návrhy, byť menšinové sociálnědemokratické vlády, v řádném volebním období docela slušně udržet," řekl předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik.

  • 24.9.2003

    Politologové soudí, že ODS chce hlasováním o nedůvěře demonstrovat sílu před vládními poslanci, a znejistit je tak před důležitým hlasováním o finanční reformě. Zároveň si však nejsou jisti tím, zda si občanští demokraté za nynější situace skutečně přejí "sundat" koaliční kabinet, jak tvrdí její představitelé. "Pokud mají nějakou strategii, tak ji velmi pečlivě tají. Já si myslím, že v koutku duše tuší, že vláda nepadne," poznamenal na adresu občanských demokratů publicista Bohumil Doležal. Zdá se mu například nelogické, že o nedůvěře vládě se bude hlasovat již v pátek, ne až po projednání reformy. "Kdyby vyvolali hlasování o důvěře později, měli by nepochybně větší šance," dodal.

    I analytik Daniel Kunštát míní, že mnohem taktičtější by bylo usilovat o vyslovení nedůvěry až koncem roku v souvislosti s projednáváním rozpočtu na příští rok. Pokud bude nyní vládě vyslovena důvěra, oslabí to podle něj současné vedení ODS a naopak posílí vládní tábor. "Jestliže vládní koalice získá důvěru před hlasováním o reformě, bude pro případné rebely v ČSSD velmi obtížné hlasovat proti tomuto návrhu," podotkl.

  • 24.9.2003

    V předvečer hlasování o důvěře vládě vystoupí ve čtvrtek na ekonomické konferenci na pražském Žofíně expremiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman. Ten by měl přednést svoji představu reformy veřejných financí. Zároveň se očekává, že reformní zákony současné vlády podrobí silné kritice.

    Hlavním tématem konference mají být možnosti a varianty reformy a další aktuální problémy české ekonomiky. Na konferenci kromě Zemana vystoupí i bývalý ministr financí Jiří Rusnok. Současný ministr financí Bohuslav Sobotka se i přes pozvání organizátorů akce nezúčastní, neboť chce být v Poslanecké sněmovně přítomen schvalování reformních zákonů.

    Zeman se již dříve v tisku vyjádřil, že by se Česká republika schválením reformy přiblížila ke krachu. Vládou předkládané zákony mu připomínají úsporné balíčky vlády Václava Klause v roce 1997. Podle něj pravicová reforma je založená na výdajových škrtech a zvyšování nepřímých daní, což odporuje programu sociální demokracie. Zeman rovněž nesouhlasí se snížením daní podnikatelům a naopak by je mírně zvýšil. Argumentuje tím, že ČR má přímé daně o čtvrtinu nižší než Evropská unie. Jejich další pokles by podle něj vedl především k vyššímu vývozu zisků do zahraničí, protože velká část českých podniků má právě zahraniční vlastníky. Investoři podle něj nejdou za nižšími daněmi, ani nepřebíhají mezi zeměmi, jakmile některá z nich daně podnikům sníží. Malé daně by prý také znamenaly ztráty v příjmech státního rozpočtu. Vláda chce daně podnikům během tří let snížit z 31 na 24 procent.

  • 24.9.2003

    Sněmovnu zřejmě čeká velký boj o výslednou podobu novely zákona o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, která mimo jiné od 1. července 2004 snižuje sazbu daně z převodu nemovitostí z dnešních pěti na tři procenta. Poslanci ji ve středu poslali do třetího čtení. Předseda sněmovního hospodářského výboru Josef Hojdar (ČSSD) ale navrhl výši daňové sazby zachovat. Rozpočet by podle něj jinak ročně přišel o tři až čtyři miliardy korun.

    O konečné podobě zákona by sněmovna měla hlasovat koncem týdne, případně v úterý 30. září. Novela zachovává úplné osvobození nejbližších příbuzných od daně dědické. Pro příbuzné v nepřímé linii a ostatní poplatníky by se daň proti dnešku měla zdvojnásobit a dostat se tak na úroveň darovací daně. Do nepřímé příbuzenské linie patří například sourozenci, synovci, neteře, manželé dětí apod..

    Kvůli zákonu o dani z nemovitosti se již 10. září rozdělili poslanci sněmovního rozpočtového výboru, když k předloze nedokázali přijmout stanovisko. Spor se v koalici vedl především o tu část novely, která osvobozuje od daně z převodu nemovitostí prodej nebo přechod vlastnictví k bytovému domu nebo rodinnému domu a k novému bytu, který vznikl nástavbou. Osvobození ale ve středu po koaličních dohodách navrhl lidovec Miroslav Kalousek zrušit. Stejně tak navrhl z návrhu zákona vypustit osvobození od darovací daně a daně z převodu nemovitostí, od převodů majetku právnických osob při zániku bez likvidace s výjimkou obchodních společností a družstev. Novela také mění termín pro zaplacení daně tak, že bude splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání.

  • 24.9.2003

    Zachováním státní podpory stavebního spoření pro děti do 15 let se přibližně o 9,4 miliardy na zhruba 53 miliard korun sníží úspory, které v příštích deseti letech plánovalo ministerstvo financí. ČTK to řekl Jiří Špička z ministerstva financí. Na zachování podpory dětem se dohodli v úterý zástupci koaličních stran. Vláda ve změně zákona, který je součástí reformy financí, chtěla příspěvek dětem zrušit. S tím však nesouhlasili někteří poslanci i stavební spořitelny. Děti do 15 let tvoří podle Špičky přibližně 15 procent těch, kteří získávají státní podporu ze stavebního spoření. Pokud jim tedy nárok zůstane, sníží se plánované úspory asi o 15 procent.

    Snížení podpory stavebního spoření je součástí vládní reformy veřejných financí. Vláda se snaží zpomalit rychle rostoucí zadlužování státu. Na podporu stavebního spoření vydává stát ročně kolem 14 miliard korun, což je podle vlády mnoho. Změna zákona měla v příštích deseti letech uspořit až 63 miliard.

    Dohodu o mírnějším omezení státní podpory stavebního spoření ve středu potvrdili zástupci koaličních stran. "Na těch dětech jsme dohodnuti," řekl šéf poslanců vládní US-DEU Karel Kühnl. Změnit se ještě může také maximální roční státní podpora. Vláda počítá s 2400 korunami namísto dosavadních 4500 korun. Dalších 600 korun by dostali jen ti, kteří peníze použijí na bydlení. Někteří poslanci ale chtějí, aby maximálně 3000 korun mohli dostat všichni. US-DEU chce podle Kühnla ještě vyjednávat. Zřejmě se tak rozhodne těsně před konečným hlasováním o změně zákona v pátek.

  • 24.9.2003

    Ministerstvo školství přiděluje v rámci několika programů peníze romským žákům ze sociálně slabších rodin, aby měli možnost studovat. Sociálně slabí žáci z většinové společnosti peníze od úřadu nedostanou, zájemci se musí obrátit na jiné instituce. Darina Batyiová z občanského sdružení Athinganoi, které pomáhá Romům i při studiu, si myslí, že by mělo ministerstvo podporovat i ostatní žáky ze sociálně slabých rodin.

    Podpora romských studentů je však podle ní velmi důležitá. Většina z nich je totiž ze sociálně slabých rodin. Mnohým romským studentům stipendia velice pomohou, řekla ČTK. Příspěvky na studium sociálně slabším žákům poskytuje například Výbor dobré vůle - Nadace Olgy Havlové. Organizace ročně přispívá několika desítkám studentů středních nebo vysokých škol.

    Ředitelka výboru Milena Černá ČTK řekla, že Romové nemají v České republice rovný přístup ke vzdělání a zaměstnání. "Na druhé straně přináší pozitivní diskriminace pocity křivdy u neromských rodin s více dětmi. Tento prvek může ve společnosti působit destabilizačně - rozhodně nepodporuje soudržnost," uvedla. Rodiny většinové společnosti však podle ní mívají větší motivaci pro vzdělání než Romové.

Pages