• 9.2.2003

    Dohánění ekonomické úrovně Evropské unie České republice zřejmě ještě zabere několik desetiletí. Podle prognózy ministerstva financí letos ekonomická úroveň Česka dosáhne 59 procent průměru zemí Evropské unie, zatímco slovinská ekonomika již bude na úrovni 73 procent. Naopak Maďarsko, Polsko a Slovensko jsou na tom ještě hůř než Česká republika. "Výkonnost ČR v porovnání s Portugalskem a Řeckem jako nejméně rozvinutými státy EU je přibližně o 20 procent nižší," uvedlo ministerstvo. Podle vládní studie se ekonomická úroveň České republiky měřená hladinou hrubého domácího produktu na obyvatele dostane na 70 procent průměru 15členné Evropské unie v letech 2008 až 2010. Na 70 procent ekonomické úrovně EU rozšířené na 25 členů by se země měla dostat již v roce 2005, tedy rok po plánovaném vstupu do EU. Podmínkou však je, aby si Česká republika v růstu HDP udržela 1,2 až 1,8bodový náskok nad EU. To by ČR měla letos splnit. Růst domácího HDP ministerstvo letos odhaduje na 3,3 procenta, zatímco ekonomika EU by měla vzrůst o 1,5 až 2,0 procenta.

    "Domácí ekonomika musí růst rychleji než EU, jinak nemá šanci překonat mezeru mezi ČR a EU," míní analytička České spořitelny Helena Horská. V případě reformy veřejných výdajů má ČR šanci růst ještě rychleji. Na druhou stranu, pokud ČR přijme se vstupem do EU i celý její nákladný sociální systém, pak se bude domácí HDP držet při zemi.

  • 8.2.2003

    Někdejší ministr školství Jan Sokol by mohl být kandidátem sociální demokracie na prezidenta. Kandidaturu mu nabídl premiér a předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla. Sokol nabídku zatím neodmítl, čeká na podporu dalších parlamentních stran, uvedla Česká televize. Šestašedesátiletého děkana Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy by podpořili i lidovci a unionisté, údajně by nevadil ani komunistům.

    Předseda Unie svobody-DEU Petr Mareš ČTK řekl, že jeho strana považuje jméno bývalého ministra školství za perspektivní. "Objevilo se už dříve a my jsme ho považovali za perspektivní. Nevím, proč bychom měli tento postoj měnit," uvedl. Sokola Mareš mezi možnými kandidáty jmenoval před druhou volbou společně se senátorem Josefem Jařabem. Unionisté tehdy nakonec své hlasy dali senátorce Jaroslavě Moserové.

    Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal televizi řekl, že Sokol by mohl mít stoprocentní podporu lidovců. Nevěří však, že se sociální demokraté shodnou na jedné osobnosti. Tvrdí, že pro lidovce je přístup sociální demokracie v tuto chvíli "značně nejasný".

    Podle komunistického místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa by navrhovaný kandidát nevadil ani komunistům.

    Třetí volba prezidenta, pro niž strany vládní koalice začínají znovu hledat vhodného kandidáta, se bude konat 28. února na společné schůzi obou parlamentních komor. Jediným kandidátem je zatím čestný předseda ODS Václav Klaus, kterého nominovali občanští demokraté. Sokol na hlavu státu už jednou kandidoval. V roce 1992 ho rovněž sociální demokraté navrhli na prezidenta ČSFR pro páté kolo voleb. V říjnu 1992 se kandidatury vzdal. Profesor Sokol, signatář Charty 77, má s ústavními funkcemi již zkušenost. V letech 1990 až 1992 byl místopředsedou Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR. V roce 1998 byl ministrem školství ve vládě Josefa Tošovského. Není v žádné politické straně, v minulosti byl členem Občanského hnutí a strany Svobodní demokraté-Liberální strana národně sociální. Členství se vzdal v roce 1996, kdy neúspěšně kandidoval za KDU-ČSL do Senátu. Sokol je ženatý a má tři dospělé děti.

  • 8.2.2003

    Odcházející prezident Václav Havel byl v lednu politickou osobností, o níž se média zajímala nejvíce. Zvýšenou pozornost věnovala i čestnému předsedovi ODS Václavu Klausovi a bývalému šéfovi ČSSD Miloši Zemanovi, kteří kandidovali na hlavu státu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Newton Information Technology (Newton IT).

    Média bilancovala Havlovo třináctileté působení v prezidentské funkci, hodnotila i jeho udělování milostí a amnestií. Z aktuálních témat je zaujala zejména problematika volby jeho nástupce a věnovala se i Havlovým zahraničním návštěvám.

    O Klausovi a Zemanovi se média zmiňovala téměř výhradně v souvislosti s jejich kandidaturou na prezidentské křeslo. Spekulovala o Klausových šancích na vítězství a rozebírala strategii předvolební kampaně. Čestný předseda ODS byl nejvíce medializovaným politikem v televizním zpravodajství, publicistice a na internetových serverech.

    Média se často zmiňovala i o premiérovi a předsedovi ČSSD Vladimíru Špidlovi. Všímala si zejména jeho role při výběru prezidentského kandidáta. Další příčky v žebříčku sledovanosti zaujali předseda Senátu Petr Pithart a bývalý ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, kteří stejně jako Klaus a Zeman v prezidentském klání neuspěli.

    Společnost Newton IT analyzovala celoplošné a regionální deníky, zpravodajské a publicistické pořady televizí a rádií. Vyhodnocovala i zpravodajství ČTK, internetových zpravodajských serverů, cizojazyčných titulů vycházejících v České republice a celoplošných slovenských deníků.

  • 7.2.2003

    Necelé tři týdny mají politici na výběr kandidátů pro třetí volbu prezidenta, která se uskuteční poslední únorový den. Poslancům a senátorům se nepodařilo shodnout na nástupci Václava Havla v předchozích dvou volbách, a prezidentské pravomoci tak od začátku února dočasně převzali premiér Vladimír Špidla a předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (oba ČSSD). Odhadnout, zda budou zákonodárci napotřetí úspěšní, nebo hlavu státu nevyberou ani tentokrát a pak svěří tuto pravomoc občanům, se v tuto chvíli rovná sázce do loterie. Zřejmě již v pondělí se znovu sejdou vyjednavači ČSSD, KDU- ČSL a Unie svobody-DEU, aby se pokusili najít východisko z patové situace. Unionisté, kteří prosazovali rovnou přímou volbu, již žádného kandidáta hledat nemíní. Čekají, s čím přijdou na schůzku zástupci ČSSD a KDU-ČSL. O dalším postupu při volbě hlavy státu v pátek jednalo grémium ČSSD. "Budeme pokračovat v jednáních při hledání vhodných kandidátů," řekl předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Smutný. Šanci zvolit Havlova nástupce v parlamentu považuje navzdory dosavadnímu vývoji za reálnou. "Teď již nám nic jiného nezbývá, než někoho zvolit," prohlásil. Představu o možných kandidátech prý sociální demokracie již má, zatím ji nehodlá zveřejňovat. "Myslím, že jména, která padají v úvahu, budou přijatelná i pro naše koaliční partnery," míní.

  • 7.2.2003

    Senátoři ODS už v pátek odpoledne nominovali čestného předsedu strany Václava Klause na prezidenta republiky. Učinili tak jen pár hodin poté, co předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) oznámil termín třetí parlamentní volby hlavy státu, jímž je 28. únor. Pod Klausovou nominací je podepsáno všech 26 senátorů ODS, řekl ČTK předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS). Návrh na Klausovu nominaci měli občanští demokraté v horní komoře předem připraven, uvedl jejich místopředseda Vladimír Kulhánek. "To víte, že jsme to měli připravené od minulého (jednání) klubu," přiznal. Dosud Klause vždy dříve navrhli poslanci ODS, kteří nyní začali teprve podpisy sbírat.

  • 7.2.2003

    Aktivisté Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí v pátek odpoledne ukončili několikahodinovou protestní hladovku před spolkovým ministerstvem ekologie ve Vídni. Šéfka spolku Mathilde Hallaová ale ČTK potvrdila, že odpůrci Temelína budou pokračovat ve "štafetovém" půstu a chystají další protestní akce. Spíše symbolická demonstrace zhruba desítky odpůrců atomové energetiky se obešla bez jakýchkoli výstředností. Demonstranti zaparkovali před ministerstvo dvě "protitemelínské" dodávky a vyvěsili na budovu ministerstva několik transparentů. Hallaová dopoledne předala mluvčímu ministra Wilhelma Molterera souhrn požadavků, v němž aktivisté vyzvali resort a spolkovou vládu k tvrdšímu boji proti fungování Temelína, uspořádání celorakouského summitu a zveřejnění rakouské expertízy o bezpečnosti jihočeské atomové elektrárny.

  • 6.2.2003

    Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan se domnívá, že americký ministr zahraničí Colin Powell předložil Radě bezpečnosti OSN důkazy přesvědčující o tom, že Irák cosi tají. Kavan však souhlasí se stanoviskem Francie, Číny a Ruska, že inspektoři OSN mají dostat více času, aby na základě předložených zpráv prověřili, zda Irák lže, když popírá vlastnictví zakázaných zbraní. Kavan ČTK řekl, že na něho zapůsobili především odposlechy vysokých iráckých důstojníků, kteří zmiňovali odstraňování chemických látek. Každopádně musí Irák na vznesené otázky "jednoznačně, srozumitelně a rychle" odpovědět, řekl Kavan.

    Představitelé členských zemí NATO se na mimořádné schůzi v Bruselu nedohodli ohledně americké žádosti o podporu v případě iráckého konfliktu. Generální tajemník aliance George Robertson oznámil, že rozhodnutí o vojenské ochraně Turecka před případným útokem z irácké strany bylo odloženo na příští týden.

  • 6.2.2003

    Vládní koalice není jednotná v názoru, zda se má konat ještě třetí parlamentní volba prezidenta, nebo mají o nástupci Václava Havla rozhodnout občané přímo. Unie svobody-DEU na schůzce vyjednavačů požadovala všelidové hlasování, zatímco jejich koaliční partneři ČSSD a KDU-ČSL chtějí ještě najít společného kandidáta pro parlamentní volbu. Předseda US-DEU Petr Mareš novinářům řekl, že koalice chce najít shodu do několika dnů. O žádných jménech se podle něj nemluvilo. Místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal novinářům řekl, že vynechat třetí volbu by podle něj bylo protiústavní.

  • 6.2.2003

    ODS se podle svého předsedy Mirka Topolánka přiklání k zavedení přímé volby prezidenta republiky. Nebrání se ale ani případné třetí parlamentní volbě hlavy státu. Topolánek to řekl novinářům po schůzce s šéfem Unie svobody- DEU Petrem Marešem, jehož strana na rozdíl od ostatních vládních stran jednoznačně preferuje volbu přímou.

  • 6.2.2003

    Politologové nevylučují, že za iniciativou "Karel Gott prezidentem" může stát snaha podpořit ve volbě hlavy státu čestného předsedu ODS Václava Klause. S iniciativou přišli umělci, kteří patří k příznivcům tohoto politika a kteří byli vidět na předvolebních mítincích ODS - Aleš Brichta a Lou Fanánek Hagen. Sám Gott vyjádřil přesvědčení, že se politici nakonec domluví a v případné třetí nepřímé volbě přece jen zvolí hlavu státu. V Berlíně ve středu v rozhovoru pro ČTK přitom nevyloučil svou prezidentskou kandidaturu, jestliže by se nakonec konala přímá volba. "Velice mi to lichotí, že vůbec někdo na takový nápad přišel, i když si myslím, že je nerealizovatelný," reagoval na iniciativu umělců. Myslí si také, že návrh je myšlen spíše symbolicky. "Přeji si jen, aby se politici domluvili ve třetím kole a zbavili mne tohoto dilematu," řekl. V rozhovoru otištěném ve čtvrtečních Lidových novinách však Zlatý slavík možnost své kandidatury rozhodně popřel.

    Zpěvák je momentálně v Německu, kde představuje své nové nahrávky, a tam se také prý o politické iniciativě dozvěděl. Zatím proto nechce konkrétněji reagovat, dokud nezná širší odezvu v České republice. "Těším se, že až přijedu domů, přečtu si, co o tom kdo napsal a co si o tom myslí lidé." Za své 40leté umělecké působení poznal v zahraničí tolik lidí a nabral tolik zkušeností, jaké podle něj může mít málokterý politik. Teď si ale neumí představit, že by ukončil svou pěveckou kariéru a stal se "zpívajícím prezidentem". "Myslím, že by mne nikdo nebral vážně," soudí zatím.

    Spojitost mezi iniciativou Karel Gott prezidentem a ODS volební manažer občanských demokratů Miroslav Beneš popřel. "Je to legitimní návrh, ale že by to byla stranická věc, to si snad nikdo nemyslí," řekl ČTK. Autoři iniciativy hovořili s Gottem, který je právě na turné v Německu, minulý týden. Hudebníci na středeční tiskové konferenci uvedli, že jde o jejich soukromou iniciativu a nejsou spojeni s žádnou politickou stranou. "Nebráníme se tomu, aby kandidoval Václav Klaus proti Karlu Gottovi v přímé volbě. Pak už je věcí národa, koho zvolí," reagoval další z iniciátorů akce Petr Pečený na dotaz, zda představou Gotta jako prezidenta nechtějí donutit politiky, aby ve třetí parlamentní volbě zvolili Klause.

Pages