Zprávy

O vyslovení nedůvěry koaliční vládě bude Poslanecká sněmovna hlasovat v pátek 26. září v 09:00. Rozpravu o této věci ale zahájí už ve čtvrtek ve 14:00. Hlasování o nedůvěře vládě dnes prosadila ODS, podle níž kabinet premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) škodí zemi. Pro vyslovení nedůvěry vládě je ve dvousetčlenné sněmovně třeba nejméně 101 hlasů. Přesně tolik jich má vládní koalice. Opozice jich má jen 99 a v tomto týdnu dokonce pouze 98, protože jí chybí hospitalizovaný komunista Josef Mandík. Opozice by proto musela přetáhnout tři vládní poslance, aby vládu svrhla. Zatím nikdo z vládních řad otevřeně neřekl, že se k opozici připojí. Všech 58 poslanců ODS předložilo návrh na vyslovení nedůvěry vládě na základě jednacího řádu. Když totiž podle něj návrh předloží nejméně 50 poslanců, svolá šéf dolní komory k této věci neprodleně její schůzi. Opoziční a vládní poslanci dnes formálně schválili termín, kdy sněmovna bude o vládě jednat a hlasovat - tedy ve čtvrtek a v pátek. Občanští demokraté načasovali parlamentní hlasování o vládě záměrně na tento týden, kdy sněmovna rozhodne o balíku 11 zákonů, jež mají být základem vládní reformy veřejných financí. Podle ODS dostane tato reforma Českou republiku do situace, kdy bude mít ve své historii největší roční zadlužení. Špidla je ale klidný a hlasování o nedůvěře se nebojí. Už v pondělí upozornil, že opozice nemá sílu na to, aby vládu svrhla. Opozice totiž potřebuje k vyslovení nedůvěry vládě získat i hlasy koaličních poslanců, a to se jí nepovede, ujistil v pondělí. Premiér přitom původně s osudem reformních zákonů spojoval budoucnost vlády. Tvrdil, že vláda odstoupí, když parlament reformu nepodpoří. Později ale začal svá varování zmírňovat a nedávno podle dostupných informací před členy ČSSD připustil, že vláda by nepodala rezignaci ani tehdy, kdyby některý z reformních zákonů neprošel.

Neplánované odstavení prvního bloku jihočeské jaderné Temelín využili rakouští odpůrci atomu, když opětovně poukázali na údajné nedostatky celého zařízení. Za předběžnou příčinu dnešního odstavení reaktoru elektrárna označila falešný signál. "Výskyt falešných signálů, jejichž pravá příčina se většinou neobjasní, signalizuje ne právě vysokou spolehlivost zařízení," sdělil zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční atomová zařízení Radko Pavlovec. Technické problémy zjevně přetrvávají i po mnoha měsících zkušebního provozu, dodal. Šéf hornorakouských svobodných (FPÖ) Günther Steinkellner vybídl kancléře a spolkového ministra životního prostředí, aby neodkladně zahájili jednání s Českem o úplném odstavení Temelína. "Tento šrotový reaktor se musí konečně odstavit předtím, než se stane větší neštěstí, při kterém lidé utrpí škody," zdůraznil. Za údajnou nečinnost ohledně protijaderné politiky kritizoval spolkovou vládu předseda hornorakouských Zelených Rudi Anschober. "Hluboký spánek v protiatomové politice je již měsíce skandalózní a každou poruchou (v Temelíně) se stává nezodpovědnější," uvedl. Zdůraznil, že dosud se neuskutečnila konference o možném odstoupení Česka od využívání jaderné energie a Rakousko nepřišlo s nabídkou na krytí nákladů takového kroku. Hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer uvedl, že na konec října je plánováno setkání šéfa české diplomacie Cyrila Svobody a rakouského ministra životního prostředí Erwina Prölla. Během schůzky mají oba ministři diskutovat i o takzvané nulové variantě, tedy odstavení Temelína, poznamenal. Myšlenku trvalého odstavení jihočeské jaderné elektrárny však přední čeští politici dlouhodobě odmítají.

Evropského dne bez aut, kterým v pondělí vyvrcholil Evropský týden mobility, se zúčastnilo více než 600 měst ve 20 evropských zemích. Městská centra byla většinou zcela uzavřena automobilům, které například v londýnských ulicích vystřídali herci a divadelní představení.

Evropský den bez aut se letos podruhé konal i v České republice. Jeho hlavním cílem je upozornit na problematiku automobilové dopravy a nabídnout lidem ekologičtější způsoby přepravy. K tomu chtěl dnes přispět i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který nejprve z Úval u Prahy do hlavního města přicestoval vlakem a další zhruba dva kilometry k Úřadu vlády pak zvládl na kole. "Za dva tři roky takhle pojede polovina vlády," řekl novinářům s tím, že každá věc musí mít své průkopníky.

K Evropskému dni se letos připojilo celkem 13 českých měst, která uzavřela městská centra pro automobily, a pět dalších akci oficiálně podpořilo. Jedním z nich byla i Kroměříž. Kroměříž společně se Vsetínem také podepsaly Chartu 2003, v níž se obě města zavazují k pořádání akcí zlepšujících bezpečnost v dopravě.

Vznik Evropského dne bez aut iniciovala Evropská komise v roce 2000. Loni jako novinku podpořila i iniciativu evropských nevládních i vládních organizací a týden od 16. září do 22. září stanovila jako Evropský týden mobility. V České republice se navíc koná každoročně 19. září český Den bez aut, který organizace Děti Země letos uspořádala již po jedenácté.

Česká vláda uvažuje o tom, že v Českém Telecomu prodá pouze menšinový podíl, přestože má ve firmě většinu. Pokud by se ale nenašli zájemci o celý nabízený balík, v úvahu by připadal i prodej mobilní odnože Eurotel bez Telecomu. Britskému ekonomickému listu Financial Times to řekl ministr informatiky Vladimír Mlynář.

Podle pondělního vyjádření Mlynářovy mluvčí Kláry Volné nejsou však tyto informace reakcí ministra na páteční oznámení TelSource o záměru prodat svůj 27procentní podíl v Telecomu, ale pochází ze zhruba 14 dní starého rozhovoru ministra Mlynáře pro britský list. Poslední krok TelSource podle ní ministerstvo analyzuje a zatím se k němu nebude vyjadřovat.

Ministerstvo informatiky chce podle listu vládě navrhnout celkem tři možnosti řešení. Buď prodat celých 51 procent akcií Telecomu, nebo pouze menší část, nebo zprivatizovat jen Eurotel a Telecom si ponechat. Podmínkou ale zůstane, aby zájemci o privatizaci byli spojeni se strategickým investorem, například s některou firmou z odvětví telekomunikací, a nejen s finanční společností. Prodej obou firem zvlášť a ve stejnou dobu podle Mlynáře není na pořadu dne.

Ministr řekl, že vláda je připravena v příštím roce privatizovat a jednat, přičemž o strategii bude informovat do konce roku. Nejdříve ale musí být o podíl v Telecomu zájem. To by se ale mohlo ukázat jako závažný problém, protože Mlynář sám přiznal, že "zástupy zájemců" zatím nevidí.

Mlynář by chtěl, aby byl Telecom zprivatizován příští rok, nechce však vládu přemlouvat k vypsání tendru, do kterého by se nikdo nepřihlásil. Už na konci loňského roku mohlo Telecom za asi 1,82 miliardy dolarů získat konsorcium Deutsche Bank a TDC, avšak z kontraktu sešlo kvůli postoji konsorcia TelSource. To chtělo za svůj menšinový podíl získat stejnou částku jako vláda.

TelSource je bývalým strategickým partnerem vlády a má zhruba 27 procent akcií Telecomu. Jejich společná dohoda vyprší příští rok, což by mohlo privatizaci podle Mlynáře zjednodušit. Šance na prodej Telecomu jsou už ale větší, protože se jednak zlepšil stav globálního telekomunikačního sektoru, jednak má Telecom plnou kontrolu nad mobilní odnoží Eurotel.