-
5.2.2003
Premiér Vladimír Špidla jmenuje novým předsedou Českého statistického úřadu bývalého prvního místopředsedu ČSÚ Jana Fischera. Na jeho jmenování se ve středu shodla vláda. Fischer v čele ČSÚ nahradí Marii Bohatou, která v pátek rezignovala kvůli chybě ve statistice zahraničního obchodu. Předseda ČSÚ musí mimo jiné projít prověrkou Národního bezpečnostního úřadu, termín jeho uvedení do úřadu proto ještě není znám. Statistický úřad nyní dočasně řídí místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal. Eurostat v pátek zveřejnil výsledky dvoudenního auditu statistiky zahraničního obchodu a postupu ČSÚ a Generálního ředitelství cel v celé kauze. Pochybení shledal na straně celníků i statistiků. Hlavní příčinou chyby byla podle šetření nedostatečná komunikace mezi oběma úřady. Zatímco Bohatá vzápětí oznámila rezignaci, generální ředitel GŘC Zdeněk Richtr uvedl, že se k podobnému kroku nechystá.
-
5.2.2003
2. března oslaví dosud jediný český kosmonaut Vladimír Remek 25 výročí svého kosmického letu. "Nikdy jsem nepočítal s tím, že celých 25 let nebude nikdo z mé vlasti ve vesmíru. Mrzí mě to," řekl k tomu Remek. V Rusku se v této souvislosti chystají oslavy zorganizované moskevským leteckým ústavem MATI, jejichž součástí budou výstavy a konference. Remek se jich zúčastní společně se svým někdejším velitelem Alexejem Gubarevem, s nímž na orbitálním vědeckovýzkumném komplexu Saljut 6 strávil osm dnů. Tvořili vůbec první mezinárodní posádku. Připomínkové akce k jubileu kosmického letu se podle Remka uskuteční také v České republice. Chystají se v brněnském planetáriu, odkud Remek zahájil svou kosmickou kariéru. Začal tam totiž před více než 40 lety chodit do astronomického kroužku. Čtyřiapadesátiletý Remek působí v současné době jako obchodní rada českého velvyslanectví v Moskvě. Před nástupem do diplomatické funkce pracoval jako obchodní zástupce a.s. ČZ Strakonice.
-
5.2.2003
Jeden z pracovníků neratovické chemičky Spolana se smrtelně zranil při čištění cisterny. Následkům zranění okamžitě podlehl. Nehodu vyšetřuje policie i speciální komise ustavená vedením Spolany. Jak informoval mluvčí chemičky Jan Martínek, tragédie nastala ve 13:45 při čištění železniční cisterny. Podle Martínka dvaapadesátiletý muž při práci v cisterně omdlel. Jeho spolupracovník okamžitě zavolal pomoc, ale muže již nebylo možné zachránit. Martínek odmítl upřesnit, zda muž měl na sobě odpovídající ochranné pomůcky. Připustil ale, že se nehoda nápadně podobá tragédii, která se odehrála ve Spolaně koncem loňského září. Tehdy dva muži vstoupili do cisterny bez ochranných pomůcek, nadýchali se dusíku a oba upadli do bezvědomí. Jeden z mužů na následky zranění později zemřel v nemocnici. Spolana tehdy prohlásila, že po úrazu zpřísnila bezpečnostní opatření a školení zaměstnanců. O to závažnější je i podle Martínka fakt, že přes všechna opatření nastala podobná tragédie a navíc při ní zemřel kmenový zaměstnanec firmy.
-
5.2.2003
Zdeněk Mácal, který bude od letošního léta po Vladimiru Ashkenazym šéfdirigentem České filharmonie, naplánoval již s orchestrem příští tři sezóny. Bude v nich mít 19 abonentních koncertních programů, čtyři vystoupení na festivalech Pražské jaro a nejméně osm zahraničních zájezdů. Hlavním cílem Zdeňka Mácala, který se přestěhoval z USA do Evropy, je věnovat se nyní České filharmonii. Filharmonie má podle něj jako první český orchestr i jako významný evropský a světový orchestr závazky a povinnosti k domácím skladatelům, a to i k těm, na něž se neprávem zapomíná. V Mácalových programech se proto objevuje nejen Dvořák a Martinů, ale více také Vítězslav Novák, Josef Suk, Zdeněk Fibich, Josef Bohuslav Foerster nebo Ladislav Vycpálek. Vedle toho Mácal nezapomene na svého oblíbeného Gustava Mahlera, na Brahmsovu a Franckovu hudbu, či na Čajkovského, Musorgského a Rachmaninova. Mácal chce s orchestrem pracovat pravidelně a co nejvíce. "Táhneme za jeden provaz, ve filharmonii je klid a můžeme spolu muzicírovat. Mám určité zvukové představy a rozdíl bude brzy slyšet," prohlásil Mácal.
-
5.2.2003
Své prostory poskytne tento týden Moravské divadlo v Olomouci dalšímu souboru, jehož scénu v srpnu zničila povodeň. Na střední Moravě najde tentokrát azyl pražské Švandovo divadlo. "Na naší scéně již hrálo divadlo Semafor, Činoherní studio z Ústí nad Labem či pražské Divadlo v Dlouhé. Chtěli jsme k nám pozvat i herce z Karlína, ale naše jeviště bylo pro ně malé," řekl Viktor Otiepka z Moravského divadla v Olomouci. Během letošního roku by se měly v Olomouci objevit ještě další soubory. Pražské Švandovo divadlo se zdejším divákům představí v neděli se svou komedií Velká mela aneb Francouzská kuchyně. Diváci se ve hře mohou vrátit do doby na sklonku napoleonských válek.
-
4.2.2003
Křeslu prezidenta republiky se v úterý zřejmě nejvíce ze všech zvažovaných kandidátů přiblížil sociálnědemokratický místopředseda vlády Pavel Rychetský. Získal totiž největší podporu svých stranických kolegů z poslaneckého klubu ČSSD. Jeho šance na zvolení ale záhy zpochybnili oba koaliční partneři nejsilnější vládnoucí strany, tedy KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Oznámili, že Rychetského jako kandidáta na prezidenta vyškrtli již před týdnem. "V případě, že se Rychetský stává oficiálním kandidátem ČSSD, naše vyjednávání se vrací do bodu nula," řekl v úterý novinářům místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal. Pro vládní Unii svobody-DEU je místopředseda vlády Pavel Rychetský (ČSSD) jako prezidentský kandidát také nepřijatelný, protože nemá šanci získat dostatečnou podporu zákonodárců vládní koalice. Namísto třetí parlamentní volby by se podle unionistů již mělo rovnou přejít k přímé volbě. "V tuto chvíli pro nás existuje pouze jediná cesta, a to je nekonat třetí volbu prezidenta a rovnou přejít k přímé volbě," řekl v úterý ČTK a deníku Právo předseda US-DEU Petr Mareš.
Ještě v průběhu dne přitom vicepremiérovu případnému úspěchu významně nahrálo také to, že z boje o Hrad dobrovolně odstoupili dva z jeho konkurentů - šéfka Akademie věd ČR Helena Illnerová a rektor Karlovy univerzity Ivan Wilhelm. Prezidentskými nominacemi může ale ještě zamíchat poslední ze zvažovaných kandidátů - onkolog Pavel Klener, jenž podle neoficiálních výsledků skončil v hlasování sociálnědemokratických poslanců na druhém místě.
Podle politologů přitom nebyly Rychetského šance na zvolení zrovna zanedbatelné. Jeho případný úspěch však mohl záviset mimo jiné na tom, zda by byl skutečně kandidátem celé sociální demokracie, a nikoli pouze určité její frakce.
Sociální demokraté po úterních jednáních nicméně nevylučují, že budou pro Rychetského hledat podporu i mezi komunisty. Vzhledem k tomu, že vicepremiér je levicově orientovaný, lze předpokládat, že nebude KSČM příliš vzdálený. Komunistický místopředseda sněmovny Vojtěch Filip řekl, že Rychetský by byl možná akceptovatelný. Postoj KSČM bude podle něj jasnější po čtvrtečním jednání lídrů všech parlamentních stran. V pátek bude o celé situaci jednat vedení komunistů.
Podle předsedy vlády a ČSSD Vladimíra Špidly bylo otevřenou otázkou, zda by mohl být Rychetský společným kandidátem vládní koalice. "Budeme v koalici debatovat. Pokud se do určité kratší doby nepodaří nalézt řešení, které odpovídá třetí volbě, budeme muset vážně uvažovat o volbě přímé," prohlásil těsně po jednání klubu ČSSD.
-
4.2.2003
Občanští demokraté jsou přesvědčeni, že pokud by byla mezi parlamentními stranami politická vůle, tak přímá volba prezidenta by se mohla konat v polovině června, souběžně s referendem o vstupu země do EU. Po úterním jednání poslaneckého klubu to ČTK řekl poslanec Miroslav Beneš. Přímé volbě musí ale předcházet patřičná novela ústavy. ODS nabízí podle Beneše model, kdy by do druhého kola přímé volby postoupili všichni kandidáti s volebním výsledkem vyšším než 12,5 procenta. Prezidentem by se pak stal ten, kdo by ve druhém kole získal největší počet hlasů. Beneš v úterý naznačil, že vládní koalice se staví zatím k úvahám o přímé volbě skepticky. "Zatím nemá smysl cokoli předkládat. Vládní koalice v tuto chvíli přímou volbu nepreferuje a připravuje se na třetí volbu. ODS ale zatím není schopna sama tuto změnu prosadit," řekl ČTK Beneš.
ODS navrhuje znovu svého bývalého předsedu Václava Klause. Tato strana je navíc přesvědčena, že způsob, jakým hledají strany vládní koalice možného nástupce prezidenta Václava Havla, oslabuje důstojnost kandidátů na nejvyšší ústavní funkci i samotný prezidentský úřad.
-
4.2.2003
Pořádání loňského summitu NATO stálo Českou republiku přibližně miliardu korun. Zhruba 305 milionů pohltila organizace vrcholné schůzky Severoatlantické aliance, zbývající část peněz šla na zajištění bezpečnosti. "Ve státním rozpočtu se na organizaci summitu počítalo se sumou 337,5 milionu korun. Utratili jsme celkem 304,8 milionu," řekl v úterý novinářům náměstek ministra zahraničí Alexandr Vondra, který měl přípravu summitu na starosti. Rozpočet, který schvalovala Poslanecká sněmovna, počítal s tím, že celkem na organizaci a zajištění bezpečnosti summitu NATO půjde kolem 800 milionů korun. Další peníze vyčlenila ve svých kapitolách jednotlivá ministerstva, zejména vnitra, obrany, ale například i zdravotnictví. Před listopadovým summitem se také opravovaly některé prostory na Pražském hradě, které by se však podle tamních úředníků musely i bez toho rekonstruovat.
Vondrova kancelář, která summit připravovala, z 800 milionů korun dostala zmíněných 340 milionů. Zbytek byl určen na bezpečnost. Policii a armádu stálo zajištění bezpečnosti 620 milionů korun. Policie kupovala například vybavení pro své muže, které jim zůstane i po summitu. Speciální obleky pro takzvané těžkooděnce totiž využije například také při různých demonstracích či zajišťování bezpečnosti při sportovních utkáních.
-
4.2.2003
Proces s bývalý vysokým komunistickým funkcionářem Karlem Hoffmannem, obžalovaným z vlastizrady, byl odročen na neurčito. Hoffmannův obhájce Kolja Kubíček při úterním přelíčení totiž obvinil předsedkyni senátu pražského městského soudu Pavlu Augustinovou z podjatosti. Odůvodnil to tím, že její manžel je spolupracovníkem Českého a dříve Československého rozhlasu. Osmasedmdesátiletý Hoffmann je obžalován z toho, že v noci na 21. srpna 1968 nařídil zastavit provoz vysílačů Československého rozhlasu a chtěl znemožnit vysílání názorů odsuzujících intervenci vojsk Varšavské smlouvy. Manžel soudkyně Miroslav Augustin přitom nastoupil do rozhlasu až v roce 1985 a pracuje jako sportovní redaktor. Soudkyně teď kauzu odešle k Vrchnímu soudu, který má o námitce obhajoby rozhodnout.
-
3.2.2003
Způsob, jakým hledají strany vládní koalice možného nástupce prezidenta Václava Havla, oslabuje podle opoziční ODS důstojnost kandidátů na nejvyšší ústavní funkci i samotný prezidentský úřad. Předseda občanských demokratů Mirek Topolánek novinářům řekl, že jeho strana je znepokojena jednáním sociálních demokratů, lidovců a unionistů v této věci. Lídr největší opoziční strany by už také rád od vládních stran slyšel, kdy by se měla uskutečnit třetí volba.
"Jsme poněkud nervózní, že není určen termín třetí volby, protože ten termín se podle Ústavy blíží," uvedl Topolánek po jednání Výkonné rady ODS. Předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) přitom svolal schůzku na toto téma na čtvrtek a do vypršení lhůty zbývá zhruba měsíc. Zatímco vládní koalice po dvou neúspěšných volbách dosud v hledání společného kandidáta tápe, Topolánek znovu zdůraznil, že ODS neuvažuje o jiném kandidátovi než o svém čestném předsedovi Václavu Klausovi.
"ODS nadále nabízí Václava Klause jako ruku podanou napříč politickým spektrem, jako osobnost, která má širokou podporu veřejnosti i doposud největší podporu parlamentu, jako kandidáta, který již prokázal politické i státnické postoje," citoval Topolánek z usnesení rady. Nechtěl se přitom vyjadřovat k osobnostem, o nichž mluví vládní koalice.
"K mediálním spekulacím se nevyjadřuji, počkám si, kdo bude deseti senátory či poslanci do třetí volby nominován. Já ta jména neznám," řekl ke trojici akademiků, jejichž šance na zvolení se v úterý chystá zkušební tajnou volbou prověřit ČSSD. Jde o předsedkyni Akademie věd Helenu Illnerovou, rektora Karlovy univerzity Ivana Wilhelma a prorektory téže školy Pavla Klenera.
Ačkoli ODS chce o Klausovi jako prezidentském kandidátovi vyjednávat, myslí si Topolánek, že by bylo zbytečné organizovat kulatý stůl všech parlamentních stran, kde by se hledal společný kandidát. "Nevím, jestli je to účelné, když si strana určí svého kandidáta, potom za ním stojí," konstatoval.
Česká republika je od pondělí bez prezidenta, nástupce Havla, kterému v neděli vypršel mandát, se zákonodárci pokusili najít v první volbě 15. ledna a v druhé 24. ledna. V obou volbách získal nejvíce hlasů Klaus, ke zvolení mu to ale nestačilo. Bývalý předseda občanských demokratů je považován také za favorita případné přímé volby prezidenta. Pokud vládní koalice nenalezne z nejbližší době silnou osobnost a cestu, jak ji prosadit v parlamentní volbě, je pravděpodobné, že se tak nestane ani před všelidovým hlasováním. To by se mohlo uskutečnit podle politologů zřejmě až na podzim.
Pages
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 13450
- 13451
- 13452
- 13453
- 13454
- 13455
- 13456
- 13457
- 13458
- …
- následující ›
- poslední »