Zprávy

V sociální demokracii panují rozpaky nad možnou prezidentskou nominací vysokoškolského profesora Jana Sokola. Pro některé krajské lídry ČSSD je bývalý ministr školství málo známou osobností, jiným vadí jeho nedostatečné politické zkušenosti nebo názory na česko-německé vztahy. Řada sociálních demokratů ale dala najevo, že Sokol je kvalitní kandidát na Hrad a důstojný soupeř Václava Klause (ODS). Poslanců, kteří jej nechtějí volit, je prý výrazná menšina.

Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla o Sokolově kandidatuře osobně jedná se zákonodárci nejsilnější vládní strany. V sobotu se sejde v Lidovém domě předsednictvo ČSSD, v úterý její poslanecký a senátorský klub.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Ekert ČTK řekl, že poslanců, kteří svůj hlas Sokolovi nedají, bude podle jeho odhadu "do deseti". Sněmovní frakce ČSSD má 70 členů. "Jsou to jednotlivci," prohlásil o neoblomných poslancích. On sám už pohovor se Špidlou absolvoval, ovšem už před ním byl stejně rozhodnut Sokola podpořit. "Nemám nejmenší problém," uvedl Ekert.

Zatím podle něj Špidla hovořil asi s polovinou poslanců ČSSD, mluvit prý bude se všemi. Připouští, že Klaus je silným kandidátem. "Oba dva soupeři jsou rovnocenní, ale myslím, že v tuto chvíli má poněkud větší šance pan Sokol," míní Ekert.

Způsobem výběru prezidentského kandidáta je rozladěn předseda moravskoslezské ČSSD Petr Vícha, který chybu vidí především v sociální demokracii. "Těžko může mít někdo moc připomínek přímo k osobě pana Sokola, ale jaký to je proces, když se někdo najde už ze zoufalství," řekl ČTK. ČSSD považuje za demokratickou stranu, ale nynější situace mu připomíná spíše anarchii.

Poměrně jasno mají poslanci ČSSD Michal Kraus a Oldřich Němec. Sokol je podle nich přijatelným kandidátem, a pokud ho strana do volby postaví, podpoří ho.

Hlas Sokolovi je ochoten dát i jihomoravský poslanec ČSSD Jiří Václavek. "Podstatná věc je ale také nevolit Václava Klause. Nelze zapomenout na to, co udělal s českým hospodářstvím," řekl.

Sokola je připraven volit i poslanec Zdeněk Koudelka, i když "z nouze". Sokola považuje za kandidáta, o jehož kvalitách není pochyb, na druhou stranu ve veřejnosti není příliš známý. "Budoucího prezidenta by měli znát všichni. Já ho (Sokola) podpořím z nouze," uvedl Koudelka.

Podle předsedy zlínské městské organizace ČSSD Martina Janečky není Sokol vhodným kandidátem na prezidenta. "Prezident by měl mít politický rozhled a zkušenosti. Ty profesor Sokol nemá," řekl ČTK. Jediným možným kandidátem byl podle něj bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman, který ale propadl již ve druhé volbě.

Kritický postoj k Sokolovi potvrdil i předseda ústecké krajské organizace Jaroslav Foldyna. Akademik podle něj kvůli svým dosud známým postojům k sudetským Němcům nemůže v Ústeckém kraji očekávat téměř žádnou podporu. "Je to chytrý a slušný člověk, ale pro členskou základnu v našem kraji je právě z tohoto jediného důvodu nepřijatelný," uvedl Foldyna.

Sokol označil v minulosti odsun sudetských Němců za ostudný. Podepsal se také pod výzvu k zahájení rozhovorů mezi českou vládou a politickou reprezentací sudetských Němců Smíření 95.

Také sociální demokraté v Pardubickém kraji očekávají jasnější vyjádření možného prezidentského kandidáta k česko- německým vztahům. Náměstek pražského primátora Petr Hulínský ČTK řekl, že pro něj je Sokol kvalitní kandidát, kterého si váží.

Vláda ve středu projedná návrh na snížení počtu sektorových operačních programů, jež umožní České republice čerpat v prvních letech po vstupu peníze z Evropské unie. Snížení počtu těchto programů z šesti na tři navrhla EU.

Podle Martiny Petříkové z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj by se navrhovaný program Cestovní ruch a lázeňství měl začlenit do Společného regionálního operačního programu. Peníze na operační programy Doprava a Životní prostředí mají přejít z části do Fondu soudržnosti a regionálního programu.

Samostatné operační programy, tedy základní programové dokumenty pro získání peněz ze strukturálních fondů EU, by tak měl pouze průmysl a podnikání, rozvoj lidských zdrojů a rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství. Celkový objem prostředků vyčleněných na projekty se však při snížení počtu operačních programů nezmění.

Česká republika by tedy měla mít po započtení změn z kodaňského summitu Evropské unie na operační programy v letech 2004 až 2006 k dispozici 39,878 miliardy korun. K penězům, které bude moci Česká republika ze strukturálních fondů čerpat, musí zajistit z národních zdrojů, veřejných či soukromých, spolufinancování minimálně ve stejném objemu.

Podle odborníků může být nižší počet operačních programů výhodnější. Česká strana totiž nemusí v případě přesunů peněz v rámci jednoho programu žádat o souhlas Brusel. Je tedy výhodnější mít větší objem peněz v jednom programu. Podle MMR je výhodou nižšího počtu programů i menší počet orgánů, jež programy spravují.

Odboráři z jaderných elektráren Temelín a Dukovany žádají, aby se s nimi do 19. února sešli ministři financí a průmyslu Bohuslav Sobotka a Jiří Rusnok. "Chceme s nimi řešit problémy, které máme ve firmě. V případě, že se nesejdeme, vyhlásíme asi 20. února stávkovou pohotovost," řekl temelínský odborový předák František Haman. Odborům leží na srdci především chystané propouštění. Z Dukovan loni odešlo zhruba 100 a z Temelína kolem 160 lidí převážně z investičních a ekonomických odborů. Letos by se měl snížit také počet provozních pracovníků. Zatímco v Dukovanech už odbory mají harmonogram propouštění prvních desítek zaměstnanců, v Temelíně zatím ne. Propouštění souvisí se spojením obou elektráren v jeden celek a snižováním nákladů. Haman připomněl, že odboráři nemají rozpory s vedením elektráren, ale s představenstvem a.s. ČEZ. Analytici se shodují, že lidé propouštění z jaderných elektráren mají většinou kvalitní technické vzdělání a bez potíží si seženou nové uplatnění.

Vicepremiér Pavel Rychetský soudí, že exministr školství Jan Sokol by mohl mít šanci na zvolení prezidentem. V nedělním diskusním pořadu české soukromé televize Prima vyzdvihl jeho vyjednávací schopnosti v době, kdy působil ve federálním parlamentu. Rychetský též nepřímo kritizoval sociálně demokratické vyjednavače, že o prezidentských kandidátech nejdříve jednají s jinými stranami, a až pak o nich hovoří ve vlastní straně. Mezi vyjednavači je i šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla. "Byl bych velmi rád, kdyby se naši zákonodárci shodli na podpoře Janu Sokolovi, protože ho považuji za opravdu velmi kvalitního člověka, který by byl důstojným nástupcem pana prezidenta Václava Havla," řekl Rychetský. Uvedl, že v době, kdy Sokol působil počátkem 90. let v československém federálním parlamentu, měl díky svých schopnostem urovnávat spory přezdívku Anděl míru.

Rychetský soudí, že po dvou lednových neúspěšných kláních by ze třetí parlamentní volby 28. února mohl prezident vzejít. "Zatímco u prvních dvou pokusů jsem si byl téměř stoprocentně jist, že se nepodaří prezidenta zvolit, doufám, že v tomto třetím případě se přece jenom trochu naděje pootevírá, ale vůbec bych to neříkal s jistotou," řekl Rychetský. Současně ale varoval, že nepostaví-li a nepodpoří-li vládní koalice jednoho kandidáta, "nemá vůbec cenu parlamentem hlavu státu volit".

Kandidaturu Janu Sokolovi nabídl Vladimír Špidla. Sokol ji neodmítl. Nyní čeká na reakce ostatních stran. Z prvních ohlasů vyplynulo, že by ho mohli podpoří lidovci, unionisté a část ČSSD. Neodmítli ho ani někteří komunisté. Vlažný postoj k němu zaujali především stoupenci bývalého předsedy ČSSD a neúspěšného prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Sokola zřejmě nepodpoří ODS, která znovu postavila vlastního kandidáta Václava Klause.