Zprávy

České basketbalistky porazily v semifinále mistrovství Evropy Polsko 74:66 a vedle postupu do nedělního finále si zajistily účast na olympijských hrách v Aténách. O svém vítězství rozhodly české basketbalistky až po změně stran, kdy houževnaté soupeřky přehrály důrazem a rychlostí v obraně. V českém týmu střelecky vynikla Lucie Blahůšková, která zaznamenala 34 bodů.

Bezpečnostní informační služba (BIS) podle premiéra Vladimíra Špidly nesledovala poslance ČSSD Josefa Hojdara. Špidla tak reagoval na informace předsedy komise pro kontrolu BIS Jana Klase (ODS), že v blízkosti tohoto politika se v minulosti opakovaně pohybovaly automobily, z nichž dva prokazatelně patří tajné službě. "Pan Hojdar není žádným způsobem sledován," řekl předseda vlády ČTK a České televizi. Zdůraznil, že kontrarozvědka neměla za úkol sledovat zákonodárce, který odešel z klubu nejsilnější vládní strany a má výhrady k reformě veřejných financí. "Mohu jen konstatovat, že žádné takové zadání nebylo a že je to hloupost. Pokud je to používáno v nějaké souvislosti, je to věc, která je pomluva," prohlásil premiér, který je za činnost tajných služeb odpovědný.

Hojdar novinářům řekl, že během dvou měsíců viděl při pracovních cestách za sebou vozy, jejichž poznávací značky si zapsal a předal sněmovní komisi. "Skutečnost je, že dva z těch automobilů patří Bezpečnostní informační službě. Pokud bude někdo říkat, že jsem se náhodou dostal před sídlo BIS a opisoval si čísla aut, která vyjíždějí ze vrat, tak musím říct, že nevím ani, kde BIS sídlí," uvedl poslanec. Hojdarův případ takto vysvětloval ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).

Premiér si podle Hojdara nechal prověřit, zda zpravodajská služba měla za úkol zákonodárce sledovat. "Bylo mu sděleno, že ne," řekl s pokrčením ramen Hojdar. Špidla dodal, že případem se zabývá sněmovní komise a všechny ostatní informace jsou v tuto chvíli "na vodě". "Vynášet nějaké soudy nemá cenu," řekl. Ředitel BIS Jiří Lang bude muset podle Klase příští středu předložit sněmovní komisi pro kontrolu BIS další a nezpochybnitelné dokumenty o tom, že dva vozy tajné služby nikdy neměly za úkol Hojdara sledovat. V pátek před komisí Lang popřel, že by BIS Hojdara sledovala či odposlouchávala. "Musíme mít na paměti, že u bezpečnostních a zpravodajských složek nelze vyloučit, že nastane situace, že se nějaký jedinec vymkne kontrole. To mohou potvrdit všichni ředitelé zpravodajských služeb v České republice i ministr vnitra," dodal Klas, podle něho hrozí České republice náběh na policejní stát.

Širší vedení sociální demokracie jedná od rána v pražském Kongresovém centru především o aktuální situaci v Poslanecké sněmovně, v níž koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly v pátek přežila hlasování o nedůvěře a prosadila balík reformních zákonů. Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD přijel i poslanec Josef Hojdar, který jako jediný z vládního tábora kabinet nepodpořil a zdržel se hlasování. Revoltující poslanec již dopoledne promluvil k účastníkům uzavřeného zasedání. Podle některých členů výboru mimo jiné kritizoval ČSSD, že v koalici příliš ustupuje menším politickým stranám, lidovcům a unionistům. Svůj projev bilancující politiku strany přednesl i předseda vlády, za řečnickým pultem se postupně střídají poslanci, senátoři a zástupci krajských organizací.

Novináři nemají přístup na zasedání ani do foyer před jednacím sálem, v němž se jednání koná. Hojdar svůj odstup od vlády zdůvodnil tím, že nemohl hlasovat pro ani proti, protože ještě nebyly projednány reformní zákony, k nimž podal pozměňovací návrhy. Později řekl, že kdyby věděl, jak hlasování dopadne, rovnou by vládě spolu s opozicí vyslovil nedůvěru. Ovlivnil ho prý i závěr sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, která nemá důkazy, že ho tajná služba sleduje.

Premiér Špidla na rozdíl od opozice soudí, že Hojdarův postoj pozici křehké koalice neovlivní a vláda si v dolní komoře udrží většinu 101 hlasů. Objevují se i názory, že revoltující poslanec, který je předsedou významného hospodářského výboru, by měl nést odpovědnost za své kroky a buď odejít z čela výboru, v němž reprezentuje nejsilnější vládní stranu, nebo dokonce zvážit složení poslaneckého mandátu. Ústřední výkonný výbor se kromě aktuální politické situace bude zabývat i přípravou voleb do Evropského parlamentu. Na rozdíl od původního plánu ještě nemá padnout konečné rozhodnutí o složení kandidátek. Definitivně jasno, kdo povede sociální demokraty příští rok v červnu do historicky prvních eurovoleb v Česku, má být jasno na příštím zasedání tohoto stranického grémia, tedy nejpozději do konce roku.

Celkem 123 operačních úkonů provedli čeští lékaři ze 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře od počátku června, kdy byl postaven stan s operačním sálem, do 10. září. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK v Basře poskytl Petr Chmátal, chirurg a zástupce velitele českého kontingentu. Personál se nyní střídá a lékaři polní nemocnice předávají svou práci nástupcům. "Myslím, že těch 40 zdravotníků při komplikacích, které jsme tady měli, odvedlo obrovský kus práce," komentoval výsledky nemocnice Chmátal. Podle něj bylo od 24. dubna, kdy před místní iráckou nemocnicí začalo pracovat první české polní obvaziště, provedeno 6953 ambulantních zákroků a hospitalizováno bylo 177 pacientů, z toho 32 na jednotce intenzivní péče. Celková doba, kterou pacienti strávili na lůžkách nemocnice, představuje 1063 dnů. Provedeno bylo 824 rentgenologických vyšetření, skoro osm tisíc analýz laboratorních vzorků a přes čtyři stovky stomatologických zákroků.

Do české polní nemocnice by měl na návštěvu přijet ministr obrany Miroslav Kostelka s několika poslanci. Vojáků spojeneckých armád bylo ošetřeno 98 a v nemocnici jich zůstalo delší dobu 20, včetně dvou civilních zaměstnanců. Mezi nimi byli především britští vojáci, kteří se v Basře stávají nejčastějšími terči teroristických útoků a přepadů. Ročenka ministerstva obrany za rok 2002 uvádí, že při loňské práci 6. polní nemocnice v Afghánistánu v rámci operace ISAF bylo pro vojáky z mise provedeno 1440 různých vyšetření, včetně 62 operací. V nejchudších oblastech Kábulu bylo ošetřeno ambulantně 7403 lidí a při výjezdech sanitek do vzdálenějších míst dalších 4771 osob. Tuto polní nemocnici, působící v oblasti od konce dubna, pak v říjnu vystřídala 11. polní nemocnice, která do konce roku ošetřila dalších 4000 lidí a provedla 90 operací.

Výjezdy za pacienty, známé z Afghánistánu, nebyly v Iráku prováděny. Podle Chmátala především proto, že Irák má vybudovanou síť vlastních zdravotnických zařízení, kterým sice mnohdy chybí materiál, lékaři jsou ale obyvatelům k dispozici. "Je tady ale jiná kultura a zdravotnictví je především obchod. Má sice svá pravidla, ale je to obchod," popsal situaci místních doktorů i pacientů Chmátal. Nevyjíždělo se ale také kvůli ošemetné bezpečnostní situaci. Například jeden z britských vojáků usmrcený při výbuchu nastražené nálože byl řidičem označeného sanitního vozu.