Zprávy

K novodobým führerům přirovnal místopředseda KSČM Václav Exner ty, kteří stojí v čele tažení proti iráckému režimu. Naznačoval, že důvodem vojenské akce proti iráckému režimu, kterou za účinné řešení považují zejména USA a Velká Británie, by mohla být i "cynická" snaha využít nahromaděných zásob zbraní. Varoval před tím, že konflikt by se mohl přesunout i do Evropy, Česko nevyjímaje. Exner zaútočil na ministra zahraničí Cyrila Svobodu (KDU-ČSL) kvůli jeho prohlášení, že Češi a Slováci jsou již ve válce, neboť jsou součástí rodiny, která je pro irácký režim nepřijatelná.

Česká republika se potýká s mnoha strukturálními problémy, které negativně ovlivňují zaměstnanost, ve srovnání s ostatními kandidáty (bez Kypru a Malty) je na tom však ještě pořád dobře. Vyplývá to z první komplexní zprávy Evropské komise o zaměstnanosti ve 12 kandidátských zemích. Zpráva celkově vyznívá značně pesimisticky. Ačkoli nezaměstnanost je nižší než ve většině ostatních postkomunistických zemí, roste v ČR počet dlouhodobě nezaměstnaných; největší potíže mají lidé bez kvalifikace, absolventi škol, dělníci s malými dětmi, invalidé a Romové. Na základě statistik z roku 2001komisi vychází, že česká míra zaměstnanosti je stále 65 procent, o procento víc než průměr EU. Česko tedy nelze počítat mezi ty vstupující země, které podle zprávy ohrožují splnění jednoho z cílů vytyčených v tzv. lisabonské strategii unie, jímž je dosáhnout 70procentní zaměstnanosti v roce 2010. Zmíněná strategie má zajistit, aby se unie stala ve zmíněném roce nejvýkonnější ekonomikou na světě.

EK nabádá české orgány, aby se soustředily na vytváření pracovních míst změnami ve mzdové, daňové a vzdělávací politice. Rozdíl mezi minimální mzdou a životním minimem by měl být větší než dnešních 20 procent, které nemusí být dostatečným podnětem pracovat zvláště pro nezaměstnané živitele rodin s více dětmi, jež dostávají sociální dávky z více titulů. Vysoké mimomzdové náklady odrazují zaměstnavatele od přijímání málo kvalifikovaných pracovníků. Zpráva upozorňuje také na zdráhání lidí přistupovat na pracovní smlouvy na dobu určitou a na zkrácené pracovní úvazky v obavě, že budou zneužity.

Komunističtí zákonodárci se rozhodnou až příští týden, zda a koho podpoří na konci února při volbě prezidenta republiky. V úterý chtějí definitivně rozhodnout, zda postaví svého kandidáta. Vedení strany to ale nedoporučilo. Místopředseda KSČM Václav Exner naznačil, že ze žhavých kandidátů nemá jeho podporu ani čestný předseda ODS Václav Klaus, ani profesor filozofie Jan Sokol, jehož budou nominovat strany vládní koalice. Předseda jihočeských komunistů Petr Braný ale uvedl, že by volil spíše kandidáta ODS Václava Klause.

Stávková pohotovost odborářů z jaderných elektráren Temelín a Dukovany se zatím nerozšíří do ostatních elektráren společnosti ČEZ. Odboráři zváží případné připojení ke stávkové pohotovosti kolegů až poté, pokud by ministři průmyslu a financí nesplnili sliby ze středečního jednání s pracovníky elektráren. Po jednání odborových předáků ČEZ to řekl mluvčí stávkového výboru František Haman. V otázce mezd se podle Hamana zaměstnavatel a pracovníci po řadě jednání nejspíše dohodnou na kompromisu. Prioritou odborářů zůstává zamezení nesystémového snižování počtu zaměstnanců v jaderných elektrárnách.