Zprávy

Pražský hrad je už téměř měsíc bez prezidenta a pokud ztroskotá i páteční volba, období bez hlavy státu se ještě protáhne. Život na Hradě se však nezastavil ani v těchto dnech. Funguje Kancelář prezidenta republiky (KPR) i ostatní instituce sídlící na Pražském hradě.

Na Hradě v současné době zůstává opuštěná a zapečetěná jen kancelář, kterou po 13 let obýval Václav Havel. Až do slibu nového prezidenta byl do depozitáře uložen také prapor prezidenta republiky. Na nového prezidenta čeká jednak převzetí pravomocí hlavy státu, z nichž některé nemohou nyní zastávat ani premiér či šéf sněmovny (mimo jiné udělit milost, vetovat zákony, které projdou parlamentem, jmenovat prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenovat a povyšovat generály nebo určit vedení Nejvyššího soudu). Vedle toho prezident převezme také sídlo hlavy státu i s příslušnými institucemi. Předpokládá se, že si na Hrad přivede blízké spolupracovníky.

Hromadný odchod pracovníků KPR se ale zatím nekoná. Kancelář již podle plánu opustil Havlův mluvčí Ladislav Špaček, pracovní poměr na Hradě ukončil také dosavadní ředitel Správy Pražského hradu Zdeněk Synáček, několik dalších lidí odešlo do důchodu. Špačka ve funkci ředitele tiskového odboru kanceláře nahradil jeho zástupce Martin Krafl.

Ve funkcích zatím zůstávají například vedoucí prezidentské kanceláře Ivo Mathé, bývalá Havlova tajemnice Anna Freimanová, Havlův osobní tajemník a šéf jeho sekretariátu Vladimír Hanzel, šéf hradního protokolu Miroslav Sklenář i bývalá tajemnice Dagmar Havlové Sabina Cingrošová. Havel si uchoval jisté vazby na Pražský hrad i po odchodu z funkce - jeho nový tajemník Jakub Hladík bude mít kancelář v Královské zahradě.

Kancelář prezidenta republiky, která zajišťuje řadu činností souvisejících s výkonem prezidentského úřadu (vyřizuje například agendu milostí, spravuje areál Pražského hradu, zabývá se protokolárními záležitostmi a má i vlastní politický odbor), funguje bez výrazných omezení i v současné době. Méně práce mají nyní protokoláři, protože není pro koho připravovat cesty či návštěvy, a také sekretariát prezidenta. Od Havlova odchodu už zaměstnanci KPR dokončili především archivaci všech dokumentů.

Václav Havel se podílel na zvelebení Pražského hradu a jeho zpřístupnění veřejnosti. O správu Pražského hradu, jehož branami ročně projdou více než čtyři miliony lidí, a zámku v Lánech se starají útvary KPR - Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány.

Ročně dostává Hrad na svůj provoz od státu zhruba 300 milionů korun. Další příjmy má z tržeb za vstupné a služby, za dlouhodobé pronájmy a z pořádání kulturních a společenských akcí. Desítkami milionů korun přispěla na zvelebení Hradu i Nadace Vize 97 manželů Havlových.

Fungování Kanceláře prezidenta republiky ale nebylo vždy přijímáno jen kladně. Rozporuplné reakce vzbudilo například kontroverzní neonové srdce nad Pražským hradem, nesouhlas vyvolaly koncerty taneční hudby v Jelením příkopě. V minulosti se kancelář (tedy přesněji Správa Pražského hradu) angažovala i ve sporu o chrám svatého Víta. Také hospodaření KPR nebylo v minulosti zcela bez chyb: dvakrát (v letech 1994 a 1998) na nedostatky v nakládání s financemi poukázala i zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.

Prezident je podle ústavy i vrchním velitelem ozbrojených sil, pro výkon této funkce má k dispozici zvláštní armádní útvar - Vojenskou kancelář prezidenta republiky. Ta řídí i Hradní stráž, jejíhož náčelníka jmenuje přímo prezident.

Kromě institucí historicky spjatých s Pražským hradem mají na Hradě své sídlo různé další vědecké či vzdělávací instituce a umělecké a neziskové organizace. Například v klášteře sv. Jiří je umístěna sbírka starého českého umění Národní galerie, Lobkovický palác je věnován historické expozici Národního muzea "Památky naší minulosti". Sídlí zde také Český helsinský výbor, Sdružení SOS dětských vesniček, Středisko náhradní rodinné péče, Nadace rozvoje občanské společnosti, Nadace pro současné umění Praha, Nadace VIA pro místní iniciativy, Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97.

Poslanci a senátoři by neměli volit prezidentem filozofa Jana Sokola, a to kvůli jeho postoji k sudetským Němcům. Parlamentní kluby o to požádal Slovanský výbor České republiky. Toto občanské sdružení, které se hlásí k vlastenectví a ke spolupráci slovanských národů, se tak připojilo k výzvě vedení Českého svazu bojovníků za svobodu z minulého týdne. Výbor Sokola obviňuje z kolaborace se sudetskými Němci.

"Žádáme všechny poslance a senátory, aby tuto osobu (Sokola) nevolili do čela našeho státu. Považujeme za naprosto nepřípustné, aby kolaborant z rodiny kolaborantů byl nejvyšším představitelem českého národa," řekl ve čtvrtek předseda výboru Jan Minář.

Narážel tak na fakt, že Sokolův otec dostal za války Svatováclavskou orlici. Podle Sokola jeho otec přijal protektorátní vyznamenání jako rektor Umělecko-průmyslové školy, protože chtěl ve funkci zůstat, aby se školu snažil zachránit.

V roce 1995 Sokol podepsal výzvu Smíření 95, podle níž by česká vláda měla vést dialog s reprezentací sudetských Němců. Nyní jednání na úrovni vlády nepožaduje. Je proti revizi poválečného uspořádání, i když poválečný odsun sudetských Němců označil za hanebnost.

Minář naopak pokládá za hanbu, že Sokola vzhledem k jeho názorům na odsun nominovaly politické strany, které podpořily parlamentní prohlášení proti revizi Benešových dekretů. Sněmovna loni v dubnu usnesením označila právní a majetkové vztahy, které vyplynuly z poválečných zákonů a prezidentských dekretů, za nezpochybnitelné, nedotknutelné a neměnné.

Slovanský výbor na sebe upozornil před pěti lety uspořádáním Všeslovanského sjezdu. Bývalý předseda výboru Břetislav Chvála se tehdy na sjezdu přihlásil k odkazu Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku a k "trvalé" myšlence socialismu. Odsoudil naopak "americký imperialismus", EU a Severoatlantickou alianci.

Případný neúspěch Jana Sokola v prezidentských volbách a zejména zvolení jeho protikandidáta Václava Klause z ODS by oslabilo nejen pozici Vladimíra Špidly, ale i celé vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL, Unie svobody-DEU. "Prezident z odlišného politického směru vždy oslabí z hlediska konstrukce naší ústavy pozici vlády, ať je jakákoli," řekl ČTK premiér a předseda sociální demokracie Špidla. Nevyjádřil se k tomu, zda by to ohrozilo i jeho znovuzvolení do čela strany, o něž hodlá v březnu usilovat. "To ponechávám sjezdu," uvedl. Sociální demokraté ale v kuloárových rozhovorech připouštějí, že Špidla se ve prospěch Sokolovy kandidatury výrazně angažuje, tudíž by neúspěch tohoto vysokoškolského učitele poznamenal i jeho autoritu uvnitř ČSSD. Na tom se sociální demokraté shodnou bez ohledu na to, zda se Špidlou sympatizují, nebo patří k přívržencům expremiéra Miloše Zemana.

Vládní koalice oficiálně navrhla v úterý exministra školství Jana Sokola na prezidenta republiky. Sokolovu kandidaturu podepsalo 97 z celkem 101 poslanců vládních stran. ČTK to řekli předseda sněmovní volební komise Pavel Hojda a předseda poslanců ČSSD Milan Urban. O úřad prezidenta republiky se tak budou v pátek ucházet dva oficiální kandidáti. Kromě Sokola to bude čestný předseda ODS Václav Klaus, kterého navrhli poslanci a senátoři za ODS. Oficiální kandidáty na prezidenta mohli poslanci a senátoři navrhovat do úterní půlnoci.