• 15.10.2003

    Česká pošta by měla v příštím roce začít lidem ve svých pobočkách nabízet autorizované výpisy z rejstříků a registrů veřejné správy. Dostupné by tak měly být například výpisy z katastru nemovitostí či obchodního rejstříku. Počítá s tím návrh státní informační a komunikační politiky do roku 2006, který vypracovalo ministerstvo informatiky.

    Internetový portál veřejné správy, který začal fungovat pro veřejnost tento měsíc, by měl podle ministra Vladimíra Mlynáře do roku 2006 umožnit lidem podání daňových přiznání, žádat o sociální dávky či požádat o změnu adresy bydliště či vydání osobních dokladů. Vedle pošt by měly být on-line služby státu dostupné v síti informačních kiosků ve veřejných budovách a v síti veřejných knihoven.

    Návrh obsahuje mimo jiné úkol vybavit do roku 2006 všechny řídící pracovníky státních úřadů čipovými kartami, zajistit pro úřady plošnou dostupnost internetu o rychlosti 256 kbit/s, v krátké době výrazně zlepšit dostupnost připojení k internetu a ve střednědobém horizontu připravit přechod České republiky na digitální televizní vysílání. Materiál počítá i se zavedením daňových úlev pro nákup počítače pro domácnosti i úlevy pro připojení na internet.

  • 15.10.2003

    Fotbalisté Žižkova by rádi ve čtvrtek postupem přes Bröndby Kodaň do druhého kola Poháru UEFA oslavili stoleté výročí založení klubu. K zopakování historického pohárového úspěchu z minulého roku potřebuje Viktorie smazat jednobrankový náskok soupeře z Dánska.

    Žižkovský kouč Václav Hradecký se musí vyrovnat s absencí kapitána Aleše Pikla, který se přiřadil k dlouhodobě zraněnému Luďku Stracenému. "Už čtrnáct dnů netrénuje. Měl by se k mužstvu připojit příští týden," popsal Hradecký komplikace, které mužstvo zasáhnou i v nedělním ligovém utkání proti Spartě. Pikla trápily kotníky, třísla a přidala se i bolest břišního svalu. Mužstvo se snaží vyhrabat z krize. V lize kleslo na předposlední místo, ale Žižkovští věří, že jim pauza pomohla. Hráči si vše vyříkali na společném obědě a zapracovali na zlepšení situace v reprezentační pauze i na soustředění v Blšanech. "Kluci jsou odhodlaní udělat pro postup všechno.

    Trenér Viktorie však upozorňuje, že lídr dánské ligy je na půdě soupeře hodně nebezpečný. "Z videokazet lze vypozorovat, že jsou možná venku lepší než doma. Bröndby je v tomto utkání favoritem," mínil Hradecký. Dány by mělo na Žižkově povzbuzovat téměř tisíc příznivců, zatímco Viktoria se potýká s nezájmem vlastních fandů. "Možná tady budou mít Dánové takřka domácí prostředí. Ale na hráče by to nemělo mít vliv. Hraje se jim vždy dobře, když je kvalitní atmosféra. A když se fandí soupeři, burcuje to i druhou stranu," nedělá si těžkou hlavu žižkovský trenér.

  • 14.10.2003

    Lichtenštejnsko kvůli svému historickému majetkovému sporu s Českou republikou a také se Slovenskem zmařilo v úterý v Lucemburku uzavření smlouvy o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP). Termín přistoupení deseti států k EHP souběžně s rozšířením Evropské unie k 1. květnu příštího roku je tak vážně ohrožen. Praha přesto doufá, že k podpisu dohody nakonec dojde. Podle českých analytiků by postoj Lichtenštejnska neměl být překážkou vstupu České republiky do EU.

    Pozadím sporu je konfiskace majetku rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, na základě Benešových dekretů po druhé světové válce. Hodnotu zabavených nemovitostí a movitostí odhaduje Lichtenštejnsko na sto milionů eur. Český postup považuje za neoprávněný, protože zmíněné dekrety se měly týkat Němců, a má za to, že jeho země má nárok na odškodnění.

    Smlouva o EHP by měla vytvořit mezi rozšířenou Evropskou unií a Lichtenštejnskem, Norskem a Islandem prostor volného obchodu s výjimkou zemědělských komodit. Dnes ovšem ze solidarity nepodepsali dokument také ministři Norska a Islandu, zatímco zástupci 25 členských a vstupujících zemí včetně ČR ji naopak podepsali.

    Smlouva se nerodila snadno, panovalo ale všeobecné přesvědčení, že nakonec bude podepsána a vstoupí v platnost s deklaracemi koncipovanými jako přílohy, které si ČR a Slovensko na jedné a Lichtenštejnsko na druhé straně delší dobu vyměňovaly. Lichtenštejnská strana však koncem minulého týdne text své deklarace změnila; Praha na to odpověděla doplňkem ke své deklaraci, na který Lichtenštejnsko reagovalo dnešním postojem.

    Stanovisko Lichtenštejnska k rozšíření EHP může být překážkou pro vstup ČR do EU pouze teoreticky, řekla ČTK analytička Volksbank Markéta Šichtařová. Jak dodala, "zatímco vstup do EU je pro ČR extrémně důležitý, pozdější vstup do EHP není tragický". Pozdější uzavření smlouvy o EHP by pro české obchodníky nemělo fatální důsledky ani podle českého ministra zahraničí Cyrila Svobody.

    Podle českého velvyslance při EU Pavla Teličky se lichtenštejnská strana snaží do multilaterálního rámce kontraproduktivně vnášet bilaterální problém a poškozuje tím zájmy všech 28 zainteresovaných zemí. Velvyslanec při EU princ Nikolaus von Liechtenstein, bratr vladaře, považuje za normální a rozumné, aby Česká republika uznala odvěkou existenci jeho země. "Uděláme vše, abychom nalezli řešení. Toto není konečná situace," řekl princ Nikolaus po zmařené podpisové ceremonii.

    Za bilaterální záležitost, jež s uzavřením smlouvy o EHP nesouvisí, považuje historický majetkový problém Lichtenštejnska i slovenská diplomacie. Jak řekl mluvčí slovenského ministerstva zahraničí Juraj Tomaga, "Bratislava... Lichtenštejnsko uznává a chce s ním navázat diplomatické styky. Zároveň však nepřipisuje žádné právní účinky prohlášením, která nesouvisí s předmětem a účelem dohody".

    Evropská komise v prohlášení na okraj jednání připomněla, že času není nazbyt. "Stále ještě doufáme, že dohoda vstoupí v platnost 1. května," upozornil nejmenovaný vysoký úředník EK.

    Smyslem jednání o rozšíření EHP bylo zajistit, aby k němu došlo souběžně s rozšířením EU. Pokud by se mělo přistoupení nových zemí k EHP zdržet, mohlo by to negativně ovlivnit obchodní a další ekonomické vztahy mezi 28 zeměmi, které mají po 1. květnu tvořit Evropský hospodářský prostor. Hospodářské vztahy se v něm řídí pravidly platnými pro jednotný vnitřní trh EU, s výjimkou zemědělství a rybolovu.

  • 14.10.2003

    Krajské úřady se za poslední dva roky své existence výrazně stabilizovaly a profesionalizovaly, uvedl v úterý během návštěvy Plzeňského kraje prezident Václav Klaus. Naposledy cestoval po regionech před dvěma lety, tehdy jako předseda Poslanecké sněmovny, a rozdíl mezi tehdejšími a dnešními kraji je podle něj patrný na první pohled.

    "Já vidím zřetelný nárůst pochopení problematiky krajů, zřetelnou profesionalizaci, ten vývoj je evidentní, proto si myslím, že netrpělivost není úplně na místě, prostě bude to chvíli trvat, než se tento významný prvek naší veřejné správy definitivně usadí," řekl prezident. Na svých cestách zatím navštívil pět regionů, do konce roku zřejmě stihne ještě návštěvu Jihomoravského kraje, řekl.

    Zejména kritiku vládní reformy veřejných financí si od prezidenta Václava Klause vyslechlo v více než 1500 studentů a pedagogů Západočeské univerzity v Plzni (ZČU). Podle Klause nebyl od roku 1918, a to ani za komunismu, schodek státního rozpočtu tak vysoký a navíc současná vláda není podle prezidenta schopna s veřejnými financemi pohnout.

    Druhým diskutovaným tématem byla Evropská unie, která se podle Klause začíná výrazně proměňovat. Česká republika už podle něj vstoupí do "Evropské unie dvě", která bude mít nepochybně zcela jinou kvalitu vycházející z návrhu nové evropské ústavy. "Tato kvalitativní změna se dotýká každého z nás," uvedl prezident. Podle něj je škoda, že ústava vzniká tak horečně, neboť je naprostou mystifikací, že je to kvůli rozšiřování EU. To už údajně umožňují dohody z Nice z roku 2000.

    Klaus je po dlouhých staletích první hlavou českého státu, která Plzeň nejen navštívila, ale také zde přespala. I když vrcholných politiků se zde vystřídalo v minulosti několik, Klaus je první, kdo tu od roku 1599 přespal. Tehdy zde strávil nějaký čas císař Rudolf II., upozornil prezidenta primátor Plzně Jiří Šneberger.

  • 13.10.2003

    Na šest let poslal dnes pražský vrchní soud do vězení vysokého předlistopadového funkcionáře Karla Hoffmanna. O dva roky tak zvýšil trest, který v červnu Hoffmanovi uložil pražský městský soud. Zároveň odvolací soud změnil kvalifikaci trestného činu. Hoffmann byl původně obžalován z vlastizrady, ale městský soud ho odsoudil za zneužití pravomoci veřejného činitele. Vrchní soud ho uznal vinným ze sabotáže. Hoffmann, který byl odsouzen za to, že nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, je vůbec prvním komunistickým funkcionářem odsouzeným v souvislosti s invazí. Po vyhlášení rozsudku novinářům řekl, že je verdiktem rozčarován. "Spoléhal jsem, že u vrchního soudu se konečně prosadí spravedlnost, ale jak je vidět, společenská objednávka dolehla i k vrchnímu soudu," prohlásil Hoffmann. Dodal, že až dostane předvolání k nástupu do vězení, podřídí se i přes svůj vysoký věk a špatný zdravotní stav. Hoffmannovi letos bylo 79 let. Jeho obhájce Kolja Kubíček ale novinářům řekl, že za takové situace by podal soudu návrh, aby jeho klient nemusel vzhledem ke svému chatrnému zdraví trest podstupovat. Hoffmann uvedl, že se pokusí verdikt ještě zvrátit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Proti rozhodnutí vrchního soudu se totiž už nelze znovu odvolat, lze pouze použít dovolání jako mimořádného opravného prostředku, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud. Podle předsedy odvolacího senátu Roberta Fremra nemůže být Hoffmann odsouzen za vlastizradu, protože se neprokázalo, že jednal ve spojení "s cizí mocí". Naopak podle něj Hoffmannův čin naplňuje všechny znaky sabotáže podle tehdy platných zákonů, protože Hoffmann svým jednáním prokazatelně poškodil tehdejší legální státní zřízení. Hoffmann nepopírá, že nařídil zastavení rozhlasového vysílání. Hájí se ale tvrzením, že svým podřízeným pouze nařídil, aby za mimořádné situace dodrželi každodenní technickou přestávku ve vysílání od 02:00 do 04:00. Učinil tak prý proto, aby jako první bylo zveřejněno stanovisko tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, které mělo nabádat občany ke klidu. Podle odvolacího soudu je ale Hoffmannova obhajoba nesmyslná. "Trvat v této situaci na běžné technické přestávce by bylo absurdní," konstatoval soudce Fremr. Odvolací soud podle něj spatřuje v Hoffmannově počínání obdobu s válečnými zločiny či zločiny proti lidskosti. Podoba je podle něj v tom, že Hoffmann svým jednáním poškodil velké množství lidí, neboť pomohl zabránit demokratizaci československé společnosti. Navíc dlouhou dobu unikal trestu jen díky tomu, že patřil mezi vysoké představitele režimu, který mu zaručoval beztrestnost. Hoffmann zastával v době komunismu řadu významných funkcí. Byl například ústředním ředitelem Československého rozhlasu a zhruba 15 let stál v čele tehdejší Ústřední rady odborů. Členem nejvyššího vedení komunistické strany, předsednictva ÚV KSČ byl od roku 1971 do listopadu 1989. Od roku 1971 do ledna 1990 byl také poslancem Federálního shromáždění.

  • 13.10.2003

    Rozsudek nad předlistopadovým funkcionářem Karlem Hoffmannem přišel pozdě a neměl být tak ojedinělý, míní osobnosti, které oslovila ČTK. Téměř osmdesátiletý Hoffmann je prvním představitelem komunistické moci odsouzeným za své činy z roku 1968. Vrchní soud jej dnes poslal do vězení na šest let, klasifikaci trestného činu změnil ze zneužití pravomoci veřejného činitele na sabotáž. "Očekáváme, stejně jako veřejnost, jeho nástup výkonu trestu," řekl ČTK náměstek ředitele Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) Pavel Bret. Devětasedmdesátiletý Hoffmann byl odsouzen za to, že nechal zastavit vysílání Československého rozhlasu v noci na 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy. Po vynesení rozsudku dnes řekl, že se pokusí verdikt ještě zvrátit takzvaným dovoláním k Nejvyššímu soudu. Proti rozhodnutí vrchního soudu se už nelze znovu odvolat, lze pouze použít dovolání jako mimořádný opravný prostředek, o kterém rozhoduje Nejvyšší soud. Novinář Petr Uhl, bývalý disident, připomněl, že trestní stíhání Karla Hoffmanna navrhovala Charta 77 už v roce 1988. Tehdy hrozilo promlčení jeho činů z roku 1968. "Já se domnívám, že vzhledem k době, která utekla, je to pozdě. Pokud je vinen, takových viníků bylo podstatně víc," řekl Uhl ČTK. Pocit uspokojení nad tím, že "jeden starý muž půjde takhle pozdě do vězení", ale nemá. Stíháno mělo být podle něj více lidí. Jeho kolega z disentu, místopředseda Senátu Jan Ruml míní, že ani výše trestu není v Hoffmannově případě důležitá. "Je dobře, že byl vyřknutý rozsudek. A že tak pozdě? Víte, spravedlnost se mnohdy ubírá velmi trnitými cestami," poznamenal. "On je poslední z té plejády, která byla vyšetřována a o níž už rozhodl soud," připomněl historik Pavel Žáček. Hoffmanna bylo podle něj jednodušší odsoudit, neboť v roce 1968 nebyl přímo politikem, ale "jen" představitelem výkonné moci. "Trochu na něj padl ten Černý Petr," myslí si Žáček. I podle něj historie ukazuje, že se provinili i další, kteří ale podle soudu byli nevinní. Vrchní soud dnes uznal Hoffmanna vinným ze sabotáže. Změnil tak právní kvalifikaci, kterou požadoval v obžalobě státní zástupce, i právní kvalifikaci obsaženou v červnovém verdiktu městského soudu. Podle předsedy odvolacího senátu Roberta Fremra nemůže být Hoffmann odsouzen za vlastizradu, protože se neprokázalo, že by jednal ve spojení "s cizí mocí". Naopak podle něj Hoffmannův čin naplňuje všechny znaky sabotáže podle tehdy platných zákonů, protože Hoffmann svým jednáním prokazatelně poškodil tehdejší legální státní zřízení.

  • 13.10.2003

    Za téměř čtrnáct let od pádu komunistického režimu v někdejším Československu vyslechlo pravomocný odsuzující verdikt s trestem vězení za zločiny spáchané před listopadem 1989 pouze minimum tehdejších politických špiček. Někteří z bývalých prominentů se sice dostali před soud, ale ze soudních síní odešli s osvobozujícím rozsudkem. Konečné verdikty s nepodmíněnými tresty vězení zazněly vícekrát například v řízeních s bývalými vyšetřovateli Státní bezpečnosti. Vrchní soud dnes poslal v souvislosti s kauzou vlastizrady z roku 1968 pravomocným rozsudkem na šest let do vězení bývalého vysokého komunistického funkcionáře Karla Hoffmanna. Od roku 1989 jde teprve o třetí případ, kdy soudy uzavřely proces s někdejšími nejvyššími funkcionáři KSČ či členy komunistických vlád pravomocným verdiktem odsuzujícím obžalovaného do vězení. V roce 1990 soud uložil 2,5 roku vězení bývalému šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele při protirežimní demonstraci v roce 1988. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn. Nakrátko se za zdi věznice dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest odnětí svobody kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. Ke 3,5 a čtyřem letům vězení byli v témže procesu odsouzeni i někdejší šéf kontrarozvědky Karel Vykypěl a Kinclův náměstek Alojz Lorenc, poslední šéf StB. Ten uvěznění v ČR unikl díky slovenskému občanství. Slovenské soudy mu později za týž čin uložily podmíněný trest. Osvobozujícího pravomocného verdiktu se na rozdíl od Hoffmanna dočkali v červnu jeho spoluobžalovaní v kauze vlastizrady z roku 1968, bývalí vysocí funkcionáři předlistopadového režimu Miloš Jakeš a Jozef Lenárt. Soudy dospěly k závěru, že obžaloba nepředložila důkazy, které by bývalé funkcionáře KSČ v souvislosti se srpnem 1968 usvědčovaly z nějakého trestného činu. Z bývalých předních komunistických funkcionářů, kteří se měli před 35 lety podílet na přípravě takzvané dělnicko-rolnické vlády, je kromě Jakeše a Lenárta nyní naživu již jen Vasil Biľak. Ten je však slovenským občanem a je stíhán tamními úřady. S konečnou platností také loni osvobodil soud v jiné kauze bývalého premiéra a ministra vnitra komunistického Československa Lubomíra Štrougala. Osmasedmdesátiletého bývalého politika obžaloba vinila z toho, že jako šéf vnitra v roce 1965 překazil trestní stíhání skupiny příslušníků StB podezřelých z vraždy tří lidí. Před soudem předloni stanul i bývalý ministr vnitra Jaromír Obzina, který čelil obžalobě z podílu na akci Asanace zaměřené v 70. letech na šikanování disidentů. Obzina v lednu zemřel, jeho čtyřem spoluobžalovaným, bývalým vysokým činitelům vnitra, soud vyměřil podmíněné tresty. Za Asanaci se má ještě zpovídat další zhruba desítka bývalých členů StB. U pražského městského soudu leží také stížnost žalobců proti rozhodnutí nižšího soudu, který kvůli promlčení v únoru podruhé zastavil stíhání dalšího z předlistopadových šéfů vnitra Josefa Junga. Ten se podle obžaloby v roce 1978 podílel na nezákonném vystěhování spisovatele Pavla Kohouta do ciziny. Již dříve byla zastavena kauza týkající se vyzbrojování někdejších Lidových milicí. V případu figurovali vedle Štrougala a Hoffmanna původně i Jakeš s Lenártem. Obvinění se týkalo i dalších prominentů z doby před listopadem 1989 - bývalého místopředsedy federální vlády Josefa Korčáka a exministra obrany Milána Václavíka. Ten byl navíc již v roce 1996 kvůli zdravotnímu stavu omilostněn. Pravomocné rozsudky s nepodmíněnými tresty vězení naopak v některých případech vyslechli bývalí vyšetřovatelé StB. Loni soud s konečnou platností poslal na dva roky do vězení bývalého strážmistra StB Vladimíra Zavadilíka za týrání vězňů v uherskohradišťské věznici z padesátých let. Letos jeho dovolání proti rozsudku zamítl Nejvyšší soud. Před čtyřmi lety byl za podíl na fyzickém týrání faráře Josefa Toufara z Číhoště v 50. letech k nepodmíněnému trestu dvou let vězení odsouzen expříslušník StB Ladislav Mácha. Pětiletý nepodmíněný trest za týrání vyslýchaných vyměřily soudy pravomocně i bývalému vyšetřovateli StB Jaroslavu Danielovi. Tytéž tresty dopadly loni definitivně za týrání disidentů i na bývalé vyšetřovatele StB Zbyňka Dudka a Jiřího Šimáka.

  • 13.10.2003

    Spuštění druhého bloku Jaderné elektrárny Temelín oddálily potíže v jeho jaderné části. V neděli zde totiž unikla voda ze systému, který měří průtok v jednom ze čtyř čerpadel. Jaderná bezpečnost ani zdraví zaměstnanců nebyly ohroženy, řekl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Reaktor bude spuštěn zřejmě v polovině tohoto týdne. První blok pracuje na plný výkon. "Událost se stala v oddělené místnosti a uniklá voda byla odvedena do speciální kanalizace. Opravu netěsnosti jsme už v neděli večer dokončili," uvedl mluvčí. Elektrárna zároveň o nehodě informovala Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Druhý blok nyní musí znovu projít celou přípravou na spuštění reaktoru, která mimo jiné zahrnuje kontroly a tlakové zkoušky. "Nemělo by se to stávat často, ale za život elektrárny se to několikrát stane. Uniklé dva kubíky vody zachytila speciální kanalizace, která je tam pro tyto případy," řekla předsedkyně SÚJB Dana Drábová. "Nešlo o únik za hranice kontrolovaného pásma, ani o významný únik z primárního okruhu a už vůbec ne o událost s vlivem na jadernou bezpečnost," dodala. Dana Kuchtová ze sdružení Jihočeské matky zdůraznila, že se opět ukazuje, že elektrárna se potýká s chronickými technickými problémy z minulosti. Podle ní je pozoruhodné, že v krátkém časovém úseku bylo v Temelíně zjištěno několik netěsností. Druhý blok stojí kvůli údržbě a odstranění netěsností na klapkách topné páry v nejaderné části od 27. září. Odstávka původně měla trvat jen čtyři dny. Práce se ale protáhly, protože při revizi vyšlo najevo, že některé opravy si vyžádají vychlazení bloku. Spuštění reaktoru tak bylo odloženo na uplynulý víkend, při nahřívání bloku ale pracovníci elektrárny zjistili netěsnost na měření tlaku součásti jednoho ze čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Tato čerpadla slouží k cirkulaci chladiva jaderného okruhu. Při dochlazování bloku se pak v neděli projevila další netěsnost.

  • 13.10.2003

    Vláda chce přijmout euro v letech 2009 nebo 2010. Ministři dnes schválili Strategii přistoupení České republiky k eurozóně, která s přijetím eura zhruba za šest let počítá, vyplývá z informací tiskového odboru vlády. Kabinet však musí pokračovat v již nastartovaných reformách veřejných financí, jejichž cílem je snížit zadlužování země. Další kroky by se měly týkat šedé ekonomiky, důchodové reformy, zdravotnictví či veřejné správy. Schválením dokumentu vláda definitivně potvrdila, že Česko nebude moci přijmout euro v nejbližším možném termínu, tedy v roce 2007. Brání tomu stále vysoké schodky státního rozpočtu. Pro přijetí eura by tento schodek nesměl překročit tři procenta hrubého domácího produktu, český deficit je však nyní více než dvojnásobný. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se Česká republika pod tři procenta dostane až v roce 2008. Vláda již ohlásila, že chce v rámci další fáze reformy bojovat proti šedé ekonomice. První tři zákony, které by zavedly registrační pokladny, majetková přiznání a kolkování lihovin, chce vláda poslat do sněmovny ještě letos. Do konce volebního období chce kabinet položit základy důchodové reformy, snížit odvody podniků na sociální a zdravotní pojištění a stabilizovat zdravotnictví tak, aby se nemusela zvyšovat spoluúčast pacienta.

    Plánem z dílny České národní banky, ministerstev financí a průmyslu a obchodu se měla zabývat vláda již ve středu. Pro neúčast guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy však projednávání dokumentu odložila. Dokument odpovídá již dřívějším záměrům centrální banky i vlády na zavedení eura. O termínu 2009 či 2010 již také hovořil premiér Vladimír Špidla.

    Podle dokumentu i názoru analytiků musí mít české hospodářství prostor, aby se více "sladilo" s ekonomikami eurozóny. Přiblížit se musí hlavně struktura hospodářství či ekonomický cyklus. Šest až sedm let by na to mělo stačit. Rychlejší přijetí eura by mohlo ekonomiku poškodit například vysokou inflací a následným propouštěním v podnicích.

    Pokud bude chtít Česko přijmout společnou evropskou měnu na konci desetiletí, musí podle dokumentu v reformách pokračovat. Reformy nemají být založeny na jednorázových škrtech či příjmech. Mají být naopak důsledkem "hlubokých strukturálních reforem". Ty se budou například týkat snižování dlouhodobé nezaměstnanosti. Hlavní výhodou přijetí eura má být podle dokumentu větší stabilita prostředí pro podnikání a tím i vyšší růst ekonomiky. Mezi rizika přijetí eura řadí dokument případné příliš velké dopady výkyvů ekonomiky eurozóny na domácí hospodářství při nezvratně zafixovaném kurzu koruny. ČNB také ztratí možnost ovlivňovat inflaci a úrokové míry, a pomáhat tak domácí ekonomice. Hlavní slovo bude mít Evropská centrální banka.

  • 13.10.2003

    Češi již nemohou odmítnout evropskou měnu euro, protože ji přijali v červnovém referendu o vstupu do Evropské unie. ČTK to dnes řekl hlavní ekonom Raiffeisenbank a bývalý ministr financí Pavel Mertlík. Obyvatelé v referendu rozhodovali o přijetí aténské smlouvy o přistoupení, kde se Česká republika zavázala euro přijmout. "Vláda se tak již může pouze rozhodnout, v kterém roce společnou měnu přijme," dodal. O tom, že budou mít lidé jednou v peněženkách eura místo korun, je tedy již rozhodnuto. Bez změny smlouvy s EU by na tom nic nezměnilo ani případné další referendum. Pozice České republiky je podle Mertlíka jiná než v případě Velké Británie a Dánska, kterým EU umožnila euro nepřijmout.

    Podle mluvčí ministerstva financí Evy Novákové však záleží zcela na České republice, kdy společnou měnu přijme. Ministerstvo financí i Česká národní banka navrhují roky 2009 nebo 2010. Podobnou smluvní pozici má podle ekonomů například Švédsko, které se euru léta vyhýbá, navíc však přijetí společné měny podmiňuje referendem. V minulých týdnech Švédové novou měnu opět odmítli.

    ČR se také zavázala co nejdříve po vstupu plnit takzvaná konvergenční kritéria. Z pěti kritérií se vládě nedaří plnit jediné, a to roční výši schodku rozpočtu k hrubému domácímu produktu. Zatímco Brusel požaduje deficit do tří procent HDP, ČR jej má více než dvakrát vyšší a podle ministra financí Bohuslava Sobotky tuto podmínku splní nejdříve v roce 2008.

    Některá kritéria však neplní ani současní členové eurozóny. Zadlužení Belgie a Itálie hodně převyšuje jejich roční HDP, přestože by mělo být podle kritérií pod 60 procenty. Problémy mají také Německo nebo Francie, poznamenal Mertlík.

Pages