Zprávy

Novým prezidentem republiky byl zvolen jedenašedesátiletý Václav Klaus, čestný předseda ODS. Ve třetím, posledním kole tajné volby porazil svého rivala Jana Sokola, kandidáta vládní koalice. Klaus získal 142 hlasů, tedy o jeden více, než potřeboval ke zvolení. Klause volilo 109 poslanců a 33 senátorů, to je dohromady 142 hlasů. Sokola volilo 78 poslanců a 46 senátorů, to znamená 124 hlasů. Klause ve třetím kole kromě poslanců a senátorů ODS volila patrně i část komunistů, někteří senátoři, kteří nejsou členy žádné strany, a asi i někteří lidovci a unionisté.

Spolu s nově zvoleným prezidentem Václavem Klausem zamíří na Pražský hrad i nová první dáma - Livia Klausová. Zdánlivě v pozadí stojící žena je díky dlouholeté politické kariéře manžela již zběhlá v plnění protokolárních povinností. Pár si prožil chvíle slávy i trpké pády, Klausová však vždycky prokázala, že je svému partnerovi pevnou oporou. U veřejnosti už také "zabodovala" tradiční činností většiny manželek prezidentů, kterou je charita.

Mnoho zdaru popřál bývalý prezident Václav Havel svému nástupci Václavu Klausovi. "Blahopřeji vítězi prezidentských voleb a přeji mu při výkonu prezidentské funkce mnoho zdaru," vzkázal ČTK po svém tajemníkovi Jakubu Hladíkovi z dovolené v zahraničí. Pokud bude pozván, rád se Havel zúčastní inaugurace, doplnil Hladík. Dlouholetý Havlův rival se prezidentského úřadu ujme 7. března, na kdy předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zorálek svolal zvláštní schůzi.

Vystudovaný ekonom Václav Klaus je jedním z trojice politiků, kteří v posledních letech dominovali české politice - spolu s ním to byli ještě předchozí prezident Václav Havel a bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman. Klaus byl v éře po změně režimu v roce 1989 již federálním ministrem financí, více než pět let předsedou vlády, čtyři roky předsedal sněmovně a svým politickým stylem si dokázal získat zástupy kritiků i věrných příznivců. Jeho jméno je spojováno především s úspěchy i neúspěchy ekonomické transformace. Na rozdíl od proklamací svého rivala Zemana Klaus několikrát jasně řekl, že nemá v úmyslu odejít do politického důchodu. Skutečné problémy Klausovi přinesla ekonomická krize na jaře 1997, která posléze přerostla i v krizi politickou. Vše urychlily aféry s financováním ODS a v listopadu 1997 tehdejší čelní představitelé ODS Jan Ruml a Ivan Pilip vyzvali Klause, aby odstoupil z čela strany. Mezi Klausovými příznivci se pro tento akt vžil název "sarajevský atentát" a osobní animozity, které v té době uvnitř strany vznikly, ovlivňovaly pravicovou politiku i v dalším období. Klaus nakonec rezignoval na premiérské křeslo, pozici prvního muže ve straně si však v souboji s Janem Rumlem jednoznačně uhájil. ODS se pak rozštěpila a počátkem roku 1998 část nespokojenců založila Unii svobody. ODS se však pod Klausovým vedením dokázala znovu postavit na nohy a výsledkem byl nečekaný úspěch ve volbách v červnu 1998, v nichž se ODS stala po ČSSD druhou nejsilnější stranou. Neotřesitelné postavení Klause v čele strany se změnilo po loňských volbách do sněmovny, v nichž ODS již podruhé nedokázala porazit ČSSD a ocitla se v opozici. Situace byla o to vyostřenější, že celý závěr volební kampaně ODS byl postaven právě na osobě jejího předsedy. Vedení strany následně rozhodlo, že na prosincovém kongresu složí mandát. Klaus v říjnu oznámil, že již nemíní svou pozici obhajovat a soustředí se na prezidentskou kandidaturu.

Předseda poslanců ČSSD Milan Urban uvažuje o rezignaci na svou funkci. Zdůvodnil to tím, že poslanci sociální demokracie při prezidentské volbě opakovaně nedokázali zaujmout jednotné stanovisko. "Jsem z toho velmi smutný, uvažuji o tom, zda vůbec mohu a chci do budoucna řídit takovýto poslanecký klub," řekl Urban. Sociální demokraté ani v jedné ze tří prezidentských voleb nedokázali jednotně podpořit kandidáta, kterému oficiálně vyjadřovali podporu. Předseda poslanců ČSSD nechtěl spekulovat o tom, zda by měl o rezignaci uvažovat i šéf strany Vladimír Špidla.

O vítězství čestného předsedy ODS Václava Klause v třetí prezidentské volbě rozhodly podle politologů především hlasy komunistických poslanců a senátorů. Co Klaus KSČM výměnou za svou podporu slíbil, se ale ukáže až během jeho působení v nejvyšší ústavní funkci. Někteří z expertů však triumf dlouholetého šéfa ODS přičítají zejména stoupencům bývalého premiéra Miloše Zemana. Podle odborníků nemusí zvolení Klause do čela země nutně znamenat pád kabinetu Vladimíra Špidly. Řada z nich se však obává, že zejména pro nejsilnější vládní stranu, tedy ČSSD, bude mít výsledek volby ještě dohru na březnovém sjezdu sociálních demokratů.