Zprávy

Ministr obrany Miroslav Kostelka ve středu oznámil, že roční vojenská základní služba by měla být ukončena k 31. prosinci 2004. Poslední mladí muži by tak na vojnu odešli v dubnu příštího roku. Společně s vojnou by měla skončit i civilní služba. Své ale musí říct parlament, podle ministra by vojnu do té doby hlavně neměl krátit.

"My jsme přesvědčeni o tom, že zkrácení vojenské základní služby je mrhání časem, energií a penězi daňových poplatníků, že správným krokem, který vede k naplnění cílů reformy ozbrojených sil, je přechod k plné profesionalizaci," prohlásil Kostelka. Podle Kostelky je také nutné, aby v příštích třech letech nebyl zkrácen rozpočet ministerstva obrany. V příštím roce totiž záměr ministerstva vojnu zrušit bude znamenat zvýšené náklady asi o miliardu korun. V roce 2007 to ale bude jen 272 milionů korun. Další roky už resort se zvýšenými náklady nepočítá. Třetím předpokladem je, aby parlament přijal příslušné novely zákonů tak, aby mohly platit od počátku roku 2005. Ministr dodal, že o návrhu byl informován premiér Vladimír Špidla, který s ním souhlasil.

Obrana se tak nakonec rozhodla dodržet termín, který ve své verzi armádní reformy poprvé oznámil Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík. "Jsem velmi rád, že se podařilo splnit slib mého předchůdce," řekl ministr. Poté, co kvůli snížení rozpočtu na armádu Tvrdík rezignoval a jeho reforma krachla, začali vojáci tvrdit, že bude nejspíš potřeba základní vojenskou službu zachovat ještě po delší dobu. Hovořilo se o roce 2006 jako o nejzazším termínu jejího zrušení. Branná povinnost občanů v případě vážného ohrožení České republiky ale zůstává zachována. Takové vážné ohrožení však obrana v příštích pěti až deseti letech nepředpokládá.

Zastaveny budou povinné odvody u těch, kdo požádají o vstup do profesionální armády. "Chtěl bych vzkázat těm, kdo se chtějí stát profesionálními vojáky, že právě příští rok je ideální příležitostí," upozornil náčelník štábu. Je to podle něj i možnost pro ty, kdo se chtějí v budoucnu stát policisty nebo hasiči, protože i tyto organizace požadují absolvování základní vojenské služby jako podmínku pro přijetí. Armáda bude v roce 2004 potřebovat nabrat něco málo přes 6000 profesionálů.

Zkrácení vojny navrhují v poslední době někteří zákonodárci. Poslanec a stínový ministr obrany ODS Petr Nečas přišel s nápadem zkrátit vojnu na půl roku, existuje i senátní návrh, aby vojna až do jejího zrušení byla devítiměsíční.

Havlíčkobrodští lékaři odmítají roli jediného sponzora chaosu ve zdravotnictví. Za kritickou situaci podle nich zodpovídají politici. "Stát musí zdravotní péči buď dotovat, anebo pacientům vysvětlit, že na ni v daném rozsahu a kvalitě nemá peníze. V tom případě by si pacienti měli hradit hotelové služby v nemocnicích, tedy stravu a ubytování," řekl ve středu ČTK člen představenstva Lékařského odborového klubu (LOK) Pavel Kunor.

Vedení havlíčkobrodské nemocnice v souvislosti s tlakem zřizovatele na vyrovnaný rozpočet zařízení snížilo sloužícím lékařům osobní ohodnocení o polovinu, sestrám a primářům o deset procent. V podstatě kvůli snižování mezd lékaři odmítli nadále sloužit ústavní pohotovostní služby nad rámec zákoníku práce. Vedení nemocnice tak bylo donuceno vyhlásit od středy směnný provoz. Obdobná situace nastane ve čtvrtek v jihlavské nemocnici. Na mzdách se sice ušetří, ale poklesem výkonů nastane hluboký propad v hospodaření nemocnice. Operace by se měly snížit na šestinu.

"Směnný provoz považuji za nesmyslné mzdové opatření. Pokud nám vrátí peníze, budou mít zaměstnanci motivaci," zdůraznil Kunor. Mzdové opatření se podle něj nejvíce dotklo těch, co v nemocnici slouží ve dne v noci i o víkendech. "Naše mzdy nejsou nic zázračného, když nebudeme protestovat, budeme mít za chvíli pouze základní mzdu," obhajuje formu protestu. Vysokoškolák v Česku dostane podle jeho informací za hodinu v průměru kolem 200 korun, lékař 130. "Nechceme nějakou absolutní částku, co mají lékaři v EU, chceme se jen dostat do relací odpovídajících struktuře této společnosti," podtrhl.

Lékaři podle něj byli už dlouho trpěliví. Deset let čekali, až s financováním zdravotnictví někdo něco udělá. Nyní se obracejí na kraj, aby zahájil práci na koncepci organizace zdravotní péče v regionu. Sice zdědil nemocnice s dluhy, které stát nechce zaplatit, ale nyní nese zodpovědnost za chod nemocnic. Kraj se brání, že na zdravotnictví nedostal ani korunu a nebude nemocnice dotovat na úkor škol a údržby silnic. Vyzval lékaře, aby se zřizovatelem nebojovali, protože kraj je stejným rukojmím státu jako nemocnice a pacienti. Rada kraje bude ve čtvrtek jednat s vedením a odbory nemocnic.

Třiašedesátiletý Zdeněk Volf z Valdic na Jičínsku dostane od královéhradecké fakultní nemocnice a České pojišťovny odškodné ve výši 459.000 korun. Rozhodl o tom ve středu hradecký okresní soud. Volf již od nemocnice dříve dostal 405.000 korun, dohromady tak získá vážně nemocný muž 864.000 korun. Volfovi v roce 2000 vyoperovali lékaři hradecké fakultní nemocnice opačnou ledvinu.

Volf se domáhal odškodného ve výši 1,6 milionu korun, případně vyplacení částky 700.000 korun a doživotní renty ve výši 3100 korun. To však soud označil za bezdůvodné. "Soud přihlédl ke všem okolnostem, které operace měla na zdravotní stav. Byly zjištěny závažné bolesti a ztížení společenského postavení žalobce a soud z toho vycházel," zdůvodnila rozsudek soudkyně Šárka Hůrková. Obě strany sporu nyní mají lhůtu na odvolání.

Těžce nemocný muž, kterému o několik měsíců později lékaři vyoperovali i druhou ledvinu, nyní může pít pouze půl litru tekutin denně, trpí poruchami spánku, depresemi, třikrát týdně dojíždí na dialýzu. Kvůli nemoci srdce byl navíc vyřazen z pořadníku na transplantaci. "Před operací jsem žil normálním životem. I když jsem byl v částečném invalidním důchodu, pracoval jsem. Potom se všechno změnilo. Přišel jsem o práci a nemohu se o sebe téměř postarat. Mohu jen sedět a číst. Skoro se vším mi pomáhá manželka," řekl soudu při jednání minulý týden viditelně unavený Volf.

Vyřizování žádostí o azyl je třeba urychlit, ne však na úkor citlivého přístupu k těm, kteří jej opravdu potřebují. ČTK to řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci a bezpečnost Josef Jařab (za ODA) po návratu z azylového zařízení v Bělé pod Bezdězem na Mladoboleslavsku. Navštívil je spolu s dalšími členy výboru, aby se seznámil s podmínkami, které zde panují. Podle senátora trvá azylové řízení neúměrně dlouho možná i proto, že chybí dostatek sil k rozhodování o žádostech. "Zdá se nám, že bude levnější přijmout další dva tři kvalifikované úředníky než platit po řadu let pobyt na tomto území stovkám a tisícům lidí," uvedl Jařab. Připomněl, že v roce 2000 v důsledku změny zákona požádalo o azyl na 20.000 cizinců. "Některým těm žadatelům je tu dobře a vyhovuje jim, že to trvá dlouho," naznačil Jařab.

Starostka Bělé Daniela Vernerová seznámila senátory se stanoviskem zastupitelstev 12 obcí a měst, která mají na svém území zařízení pro azylanty. Tato města od státu velmi oprávněně požadují, aby součinnost center s obcemi dotoval, míní Jařab. Stát by měl podle něj také obyvatele těchto obcí pomoci přesvědčit o tom, že soužití s azylanty není v jejich neprospěch. Na výbor se podle Jařaba obrátil také veřejný ochránce práv Otakar Motejl kvůli azylovému zákonu, který poslední novelou znemožňuje žadatelům nahlížet do spisu, který o nich vytvářejí české orgány. V minulosti se stávalo, že žadatelé své právo zneužívali a ve svůj prospěch se dodatečně pokoušeli ve spisu opravit některé údaje. Tím se chtěli snáze dopracovat k tomu, aby azyl dostali. Motejlovi se ale nové opatření nelíbí.