Zprávy

Hospodářské reformy podstatně změnily českou ekonomiku. Stále více Čechů pracuje ve službách, z průmyslu a zemědělství lidé odcházejí. Do ČR proudí zahraniční investoři a zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost firem. Reformy však přinesly i rekordní nezaměstnanost. Uvádí to studie určená pro Evropskou unii, kterou ve středu schválila vláda. ČTK ji poskytlo ministerstvo financí.

Podle údajů Českého statistického úřadu přišlo v letech 1996 až 2002 o práci přibližně 300 tisíc lidí. Další desetitisíce Čechů ztratily práci letos a podle ekonomů lze další propouštění očekávat od Nového roku. Experti považují nezaměstnanost a rostoucí zadlužování státu za největší problém české ekonomiky.

Výkonnost české ekonomiky se od roku 1996 do roku 2002 zvýšila o 11,5 procenta. Ani toto tempo však nezaručuje dostatečně rychlé přibližování české ekonomiky k úrovním zemí Evropské unie, varuje zpráva a dodává, že další reformy jsou nutné.

Více než polovina Čechů již pracuje ve službách. Průmysl živí necelou třetinu lidí, což je však stále více než v západní Evropě. Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnává téměř pět procent pracovní síly. Rozvíjí se obchod, doprava, telekomunikace nebo poradenství. Propad zaznamenala těžba, nedařilo se ani stavebnictví. Neustále roste význam malých a středních podniků.

Českou republiku si velmi oblíbili zahraniční investoři. Proti roku 1996 se objem přímých zahraničních investic zvýšil osmkrát a v roce 2002 dosáhl rekordních 9,9 miliardy eur (asi 300 miliard korun). Zahraniční firmy ovládají čtvrtinu českých podniků s více než 100 zaměstnanci, v bankovním sektoru však mají podíl přes 90 procent. Kromě bank směřovaly investice také do obchodu, výroby automobilů nebo elektrotechniky.

Firmy se zahraničními vlastníky dosahují výrazně lepších výsledků než české podniky. Zvyšují konkurenceschopnost i produktivitu a navíc snižují schodek zahraničního obchodu, uvedla zpráva. Investory do země lákají také investiční pobídky vlády. Do srpna 2003 je získalo 154 společností. Tyto firmy chtějí do roku 2005 investovat přes 160 miliard korun a vytvořit více než 45 tisíc pracovních míst.

Přílivu zahraničních investic výrazně pomohla také rozsáhlá privatizace. Do soukromých rukou zbývá vydat 11 strategických společností, mimo jiné Český Telecom, Unipetrol nebo ČEZ. Rozpracovaných je přibližně 90 případů privatizace drobnějších státních nebo polostátních podniků, kterých by se měl stát zbavit do roku 2005.

Ekologické sdružení V havarijní zóně Jaderné elektrárny Temelín požádalo Státní úřad pro jadernou bezpečnost, aby zrušil všech osm povolení pro spouštění elektrárny. Společnost ČEZ totiž nesplňuje po odvolání Jaroslava Míla z představenstva zákonem stanovené podmínky pro provozování jaderného zdroje. Předsedkyně úřadu Dana Drábová jejich argumenty odmítá. Podle ní ČEZ po odvolání Míla nesplňuje pouze jednu formální podmínku, systém bezpečnosti však funguje i tak dobře. Požadavek, aby v představenstvu společnosti byl jaderný fyzik, podle Drábové směřuje k ovlivňování dlouhodobé politiky společnosti, nikoli k zajištění bezpečnosti provozu zdroje. Nový ředitel ČEZ by mohl být podle ministra průmyslu Milana Urbana známý nejpozději v prosinci.

Stav veřejných financí v České republice se zhoršuje. V podzimní prognóze hospodářského vývoje na to upozorňuje Evropská komise. Hrubý domácí produkt ČR podle prognózy letos vzroste o 2,2 procenta a v následujících dvou letech se má růst zrychlit na 2,6, resp. na 3,3 procenta. Podle Pavla Sobíška z HVB Bank komise pro Česko předpovídá ze všech přistupujících zemí největší schodky veřejných financí a s výjimkou Malty a Kypru i nejnižší růst HDP. To je podle něj špatnou vizitkou tuzemské ekonomické politiky. Velmi znepokojivý je podle analytika předpoklad nízkého růstu a malého snižování deficitu veřejných financí. Odhady komise jsou mírně pesimističtější než vývoj, který očekává české ministerstvo financí. Podle něj by letos měla česká ekonomika vzrůst o 2,4 a příští rok o 2,8 procenta. Centrální banka očekává letos růst mezi 2,1 a 2,9 procenta, příští rok pak v intervalu 2,1 až 3,8 procenta.

Česká republika má jednoznačný zájem na udržení nejvyššího možného bezpečnostního standardu v jaderné elektrárně Temelín a splní všechny závazky, které v této souvislosti vyplývají z dohod v Melku a v Bruselu. Po středečním jednání s rakouskou kolegyní Benitou Ferrerovou- Waldnerovou v hornorakouském Freistadtu to řekl ministr zahraničí Cyril Svoboda. Bezpečnost Temelína je podle něho prioritou. Oba politické představitele ve Freistadtu přivítali odpůrci atomu z Horních Rakous i z ČR. Předsedkyni sdružení Jihočeské matky Danu Kuchtovou zklamalo vyjádření ministra Svobody, že ČR nadále odmítá odstoupení od projektu Temelín. Ministryně Ferrerová-Waldnerová, stejně jako hornorakouský hejtman Josef Pühringer, potvrdili, že chtějí o takzvané nulové variantě diskutovat. Rakouská ministryně zahraničí uvedla, že Rakousko si přeje, aby Česko zcela upustilo od využívání jaderné energie. Jiné obavy ve vztahu k ČR necítí.