Zprávy

Oprava netěsnosti na druhém bloku jaderné elektrárny Temelín, kvůli níž byl ve čtvrtek v noci odstaven reaktor, si vyžádá vychlazení bloku. Vedení elektrárny se proto dohodlo s dodavateli, že plánovaná odstávka spojená s revizí bude provedena dříve. Odstávka byla původně plánovaná až na příští týden po ukončení poslední etapy energetického spouštění.

"Obsluha teď převede blok do studeného stavu. Odstávka je plánována asi na dva týdny. Po provedení všech prací dokončíme zkoušky poslední etapy spouštění, které budou trvat ještě zhruba týden," uvedl mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Po dokončení všech testů bude následovat komplexní vyzkoušení bloku, tedy nepřetržitý chod zařízení po dobu šesti dnů. Státní úřad pro jadernou bezpečnost pak rozhodne o zahájení zkušebního provozu druhého bloku.

Následující dva týdny tak Temelín nebude vyrábět elektřinu, protože již od 31. ledna je odstaven také první blok. I na něm provádějí pracovníci elektrárny a dodavatelských firem revizi, s níž je spojena výměna jedné čtvrtiny paliva v reaktoru.

Ačkoli Václav Klaus nedávno uvedl, že pokud bude zvolen prezidentem, vybere si za mluvčí mimopražskou ženu z novinářského prostředí, zaujme toto ostře sledované místo pravděpodobně zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Tomáš Klvaňa. Šestatřicetiletý Klvaňa tuto informaci již potvrdil, nicméně ji zatím označil za svou interní dohodu s Klausem.

Jako zástupce šéfredaktora má Klvaňa v Hospodářských novinách ve své působnosti zahraniční oddělení, zahraniční integraci listu, vnitřní vzdělávání a informační grafiku. Jak sám uvádí, do Hospodářských novin přišel se zkušeností snad ze všech médií kromě internetového časopisu. Pracoval nebo spolupracoval v rozhlase, televizi i časopisech (například Reflex). Před svým angažmá v Hospodářských novinách působil několik měsíců jako zahraničněpolitický komentátor Mladé fronty Dnes.

Podstatnou část svého profesního života strávil Klvaňa ve Spojených státech, kde pobýval od roku 1993 do roku 2000, získal doktorát v oboru komunikace a mezinárodních vztahů a přednášel o médiích na několika univerzitách. "Z toho posledního angažmá se snažím nevypadnout úplně, protože reflektovat náš svět s mírným, řekněme akademickým odstupem, je pro mě podstatnou protiváhou každodenního novinového shonu," uvádí ve svém profilu na internetových stránkách Hospodářských novin. V současnosti proto vede seminář na New York University v Praze s názvem Media, Culture and Globalization (Média, kultura a globalizace).

Jako sobě nejbližší ze všech médií označuje deník. "Dobře dělané noviny jsou vážná a důležitá věc, a té vážnosti a důležitosti je v médiích čím dál méně," řekl. Podle Klvani papírové noviny přežijí i nástup elektronického věku, stejně jako divadlo přežilo vznik filmu a rozhlas přežil vznik televize.

Ve svých textech z poslední doby se Klvaňa věnoval hlavně zahraniční politice, krizi kolem chystaného útoku na Irák a Spojeným státům. Nevyhýbal se však ani domácí politice, například se několikrát zabýval situací české pravice, především pak ODS.

Po loňských parlamentních volbách, ve kterých zvítězila sociální demokracie, například napsal, že se potvrdilo, že občanští demokraté neumějí komunikovat s nikým mimo vymezený okruh tvrdé voličské základny. Uvedl, že ODS je v očích občanů nejvíc ze všech stran spojována s problémem korupce a klientelismu, z čehož viní média a politické protivníky, místo toho, aby se pokusila tento obraz napravit činy. Dodal, že strana nikdy pořádně nevysvětlila skandál s jejím financováním v roce 1997, nevyvodila z něj důsledky a neomluvila se. Tyto skutečnosti podle Klvaňova názoru zastiňují klady ODS, k nimž patří organizovanost, intelektuální zázemí, pracovitost a tah vpřed. "ODS je, bohužel, nedůvěryhodnou stranou," napsal Klvaňa ve svém příspěvku pro Hospodářské noviny.

Ve svých článcích například hodnotil i osobu svého budoucího šéfa Klause. V roce 1999 napsal, že se často a rádo zapomíná, že Václav Klaus první poloviny devadesátých let byl historickou postavou, nejdůležitějším pozitivním fenoménem tehdejší politické scény. "Zapomíná se na to bohužel také proto, že Klaus byl zároveň, a s postupem dekády stále více, jedním z hlavních travičů toho rybníka," uvedl.

Klvaňa hovoří anglicky, rozumí německy a rusky.

Přes 5000 občanů již připojilo svůj podpis pod petici, která požaduje stažení české protichemické jednotky z Kuvajtu a ukončení české podpory připravovanému útoku na Irák. Jedním z iniciátorů protestní akce nazvané "Nikoliv naším jménem" je přední český sociolog Jan Keller. Ve středu řekl, že petice vznikla zhruba před pěti týdny a je českou obdobou stejnojmenné americko-francouzské iniciativy proti válce. Svůj nesouhlas s připravovaným útokem na Irák mohou lidé až do 10. března vyjádřit na webové adrese www.petice.ecn.cz. Pak organizátoři petici odešlou předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi, oběma komorám parlamentu a také novému prezidentovi Václavu Klausovi. "V petici zdůvodňujeme, proč podle našeho názoru připravovaný útok odporuje zásadám právním, morálním a mezinárodně bezpečnostním," řekl Keller.

Černou stužku jako symbol protestu proti zvolení Václava Klause prezidentem budou v pátek, v den slavnostní inaugurace, nosit odpůrci bývalého předsedy ODS. Sdružení Děkujeme, odejděte vyzvalo své členy a příznivce, aby se "podle svých představ aktivně stavěli" proti nové hlavě státu. "V den slibu, pátek 7. března, navrhujeme, aby si každý demokrat v této zemi připjal na klopu černou stužku na znamení tichého protestu," uvedli zástupci sdružení v prohlášení "Václav Klaus není naším prezidentem".