Zprávy

Od začátku letošního roku odchází ze Slovenska do České republiky každý měsíc několik tisíc Romů. Důvodem migrace jsou zřejmě nejnovější sociální opatření slovenské vlády, píše slovenský deník Pravda. Kabinet Mikuláše Dzurindy od začátku letošního roku zpřísnil podmínky pro vyplácení sociálních dávek, které byly hlavním zdrojem příjmů Romů. Problémem se již musela zabývat také česká vláda, zatím však kvůli tomu nehodlá na Slovensku intervenovat. Podle české vládní rady pro romské záležitosti pochází převážná většina slovenských migrantů z nejchudších vrstev. Současný exodus začal podle listu už loni v červnu a od té doby se do Česka přestěhovalo možná až 20.000 slovenských Romů.

Čeští vojáci se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka nezapojí bez mandátu OSN do blížícího se konfliktu mezi koalicí vedenou Spojenými státy a Irákem. Tvrdík tak před večerním jednáním Bezpečnostní rady státu reagoval na rozhodnutí USA a Velké Británie, které se rozhodly neprosazovat v Radě bezpečnosti OSN novou rezoluci k Iráku.

Členové rady se během jednání spojí s velitelem česko- slovenského protichemického praporu v Kuvajtu Dušanem Lupuljevem. Generál je bude informovat o situaci jednotky, která je přímo v centru případné války.

Čeští vojáci vykonají pouze záchranné práce a humanitární práce v případě, že budou proti civilnímu obyvatelstvu nebo koaličním jednotkám použity zbraně hromadného ničení. "Usnesení vlády a parlamentu je zcela zřejmé a naši vojáci budou postupovat podle něj. Česká republika jasně deklarovala, že pro plnou podporu vojenské akci žádá kromě dosavadních rezolucí i nový akt Rady bezpečnosti OSN. Je zřejmé, že ten v tuto chvíli nebude," prohlásil ministr obrany při příchodu na jednání rady. Tato pozice podle něj odpovídá americkým požadavkům. Česko se už rozhodlo umožnit přelety a přejezdy jednotek přes své území.

Slovenská část čtyřsetčlenného praporu se v případě nasazení vojáků bude řídit českou podobou mandátu.

"Já myslím, že my zůstaneme konzistentní ve svém postoji, žádný revoluční krok v pondělí večer určitě neuděláme," řekl při příchodu na jednání rady prezident Václav Klaus. Už dříve uvedl, že si přeje, aby česká politická reprezentace byla ve vztahu k irácké krizi jednotná. Současně by podle něj postoj politiků měl být co nejblíže názoru české veřejnosti.

Premiér Vladimír Špidla v rozhovoru pro ČTK připustil, že se situace ve světě mění. "Blízkost konfliktu se stupňuje a Bezpečnostní rada státu je tady především od toho, aby reagovala na bezpečnostní situaci, která se může dotknout republiky," řekl. Považuje proto za rozumné, aby politici hovořili o situaci dříve, než nastane. "Je to lepší než být ve vleku událostí," dodal.

V Praze je nyní i generál Petr Pavel, který jinak Česko zastupuje v mezinárodním štábu protiteroristické operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě, kde se plánuje i invaze do Iráku. Právě on je mužem, který drží takzvanou "červenou kartu" a může použití česko-slovenské jednotky zastavit.

Ministr obrany novinářům řekl, že v tuto chvíli podle jeho informací neexistuje důvod pro zpřísnění bezpečnostních opatření v Česku.

Prezident Václav Klaus se v úterý chystá na Slovensko. Během své vůbec první zahraniční cesty v nové funkci se chce zaměřit hlavně na udržování příbuzenských vztahů, jak sám pojmenoval kontakty mezi Prahou a Bratislavou. Další Klausovou návštěvou bude přibližně za dva týdny cesta do Polska. Prezident ale uvedl, že spíše než o kontakty mezi zeměmi takzvané visegrádské čtyřky mu jde o vztahy se sousedy.

"Myslím, že svá stanoviska na takzvané visegradské uskupení jsem dával jasně najevo, a tato svá vyjádření nemohu vymazat," řekl Klaus novinářům.

Už v době, kdy byl českým premiérem, spolupráce mezi takzvanými visegrádskými zeměmi, tedy Českem, Polskem, Slovenskem a Maďarskem, příliš nefungovala. Jedním z důvodů byla i skutečnost, že Klaus byl a stále je zastáncem spíše dvoustranné spolupráce. "Propaguji S4 nad V4," uvedl v narážce na vztahy České republiky se sousedními státy.

Přibližně tisícovka lidí se v neděli odpoledne sešla na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřila svůj nesouhlas s chystanou válkou proti iráckému režimu Saddáma Husajna. U památníku Jana Husa se sešli zejména přívrženci levicových a anarchistických skupin, ale i náhodní kolemjdoucí. Tak jako při minulých demonstracích, které však byly počtem účastníků skromnější, drželi lidé v rukou různé transparenty například s nápisy "Ne další kapitalistickou válku" a "Žádnou válku". V projevech pak řečníci poukazovali na to, že podle jejich názoru je hlavním důvodem připravované vojenské operace snaha ovládnout irácká ropná naleziště.

Ze Staroměstského náměstí se za zvuku bubnů, pískotu a skandování hesel demonstranti vydali na průvod městem k britskému a americkému velvyslanectví. Tam také pokojná akce asi po dvou hodinách skončila.

Protiválečná demonstrace v Praze se v posledních týdnech konala již několikrát. Nedělní akce měla největší podporu lidí. Účastníci nedělní demonstrace většinou shodně tvrdili, že Američanům a Britům, tedy dvěma hlavním podporovatelům vojenského řešení irácké krize, jde jen o ovládnutí bohatých nalezišť ropy. Tomu odpovídala i hesla, která demonstranti skandovali, například "Žádnou krev za ropu!". Také nápisy na transparentech v češtině a angličtině vyznívaly v podobném duchu - "Ne kapitalistické válce" nebo "Válka je vůl!".

Další akci chystají organizátoři ze sdružení Iniciativa proti válce na 30. března. "V den D, tedy v den zahájení války v Iráku, se sejdeme v 18:00 na Václavském náměstí," znělo z amplionů.

Se snahou především Spojených států a jejich spojenců pokračovat v boji proti terorismu právě útokem na Irák nesouhlasí podle posledního průzkumu CVVM asi 71 procent Čechů. Vojenskou operaci proti režimu prezidenta Saddáma Husajna naopak podporuje 22 procent občanů.