Zprávy

Zhruba 110 let starý bělokarpatský jedlobukový les u Valašských Klobouků na Zlínsku, který měl být vykácen, se podaří zachránit. Český svaz ochránců přírody již prostřednictvím veřejné sbírky získal 436.000 korun, což mu umožní vykoupit 4,2 hektaru unikátního lesa od původního majitele. Les byl podle platného hospodářského plánu určen k vykácení. Současný majitel však přislíbil, že s kácením počká do poloviny března. Do té doby musí ochránci přírody vybrat zbývajících zhruba 200.000 korun. Lidé, kterým nebyl osud této přírodně cenné lokality lhostejný, začali na její záchranu přispívat od května letošního roku. Každý dárce se stal symbolickým spoluvlastníkem lesa a obdržel děkovný certifikát s tím, jakou část porostu pomohl zachránit. Bělokarpatský les je již druhou lokalitou, kterou se ČSOP díky programu Místo pro přírodu podaří zachránit. V říjnu organizace vykoupila mokřad v prostoru zvaném Triangl mezi Prahou 10 a 15. Ten se tak stal podle informací svazu první nestátní rezervací v republice.

Motocyklisté z Unhoště vyhráli soutěž klubů na mezinárodní šestidenní soutěži enduro v brazilské Fortaleze. Jan Zaremba, František Hrobský a Pavel Melichar tak dokázali obhájit prvenství z loňského roku, kdy se jelo v Jablonci nad Nisou. Úspěch podtrhl třetím místem tým Jiřetína. Vítězný tým z Unhoště dominoval soutěži od prvního dne a v náročných podmínkách brazilského písku před sebe nikoho nepustil. Šéf vítězů Ladislav Krupička si pochvaloval, že teprve podruhé v historii se některému z klubů podařilo zopakovat vítězství. "Poprvé to dokázala Dukla Praha v roce 1962," připomněl.

Novým předsedou KDU-ČSL se stal překvapivě Miroslav Kalousek. Na desátém sjezdu své strany, který probíhá v Ostravě, ho zvolilo 164 ze 300 delegátů. Dosavadní lídr strany získal 131 hlasů. Ještě před zvolením Kalousek řekl, že změna stranického vedení neznamená destabilizaci koaliční vlády. V ní Cyril Svoboda zaujímá křeslo vicepremiéra a post ministra zahraničních věcí.

Jako první předstoupil před delegáty s kandidátským projevem Kalousek, letitý Svobodův rival. Křesťanští demokraté by podle něj měli být srozumitelnější a čitelnější. Za priority označil rozvoj venkova, solidaritu, podporu drobných podnikatelů, boj proti zločinu a především rodinu jako klasický svazek ženy, muže a dětí, nikoliv nesezdaný svazek. Další z kandidátů, ministr životního prostředí Libor Ambrozek ve své volební řeči prohlásil, že hodlá přiblížit lidem staré křesťanské ideje v novém podání. Proměnit se podle něj má zejména styl práce ve straně a způsob komunikace s veřejností. Do vedení strany by se mělo dostat víc mladých lidí. Ambrozek připomněl, že Josefu Luxovi bylo pouze 34 let, když se stal lídrem křesťanských demokratů. Čtvrtý kandidát na post lídra lidovců Jaromír Talíř připomněl, že má za sebou 14 let působení v politice - na komunální, vládní i parlamentní úrovni. Ve vedení strany postrádal dlouhodobá strategická rozhodnutí. Jako poslední vystoupil Svoboda, který stojí v čele strany od května 2001. Volba předsedy strany je podle něj politickým krokem, který má své dopady i mimo KDU-ČSL. Slíbil, že bude stranu i nadále řídit demokraticky, v duchu "bratrského dialogu". Uvnitř strany má podle něj každý člen nárok na odlišné názory, navenek by ale KDU- ČSL měla působit jako jednotný šik. V minulosti ale taková disciplína nebyla vždy dodržena, uvedl Svoboda.

Na sjezdu vystoupili i zástupci dalších parlamentních stran. Šéf opoziční ODS kritizoval lidovce za účast ve vládní koalici, současně ale věří, že lidovci mohou v budoucnu na vládní úrovni spolupracovat s občanskými demokraty. Premiér a lídr sociálních demokratů Vladimír Špidla ve svém vystoupení ocenil působení Cyrila Svobody v čele KDU - ČSL. Vyzdvihl jeho zásluhy o vstup země do EU a celkové posílení jména České republiky v zahraničí. Sjezd KDU-ČSL pokračuje jednáním o dalším programovém směřování strany.

Svaz nuceně nasazených ukončí 30. června roku 2004 po 14 letech svou existenci. Drtivá většina delegátů pražského sjezdu organizace s tím nakonec v hlasování souhlasila, bez hořkosti se to ale neobešlo. Předseda svazu Karel Růžička zdůraznil, že ani pro něj to není jednoduché. "Nemáme dost sil, abychom řídili tak velkou organizaci," prohlásil na adresu svazu, který sdružuje zhruba 40.000 lidí. Členům je podle něj kolem 80 let a postupně umírají. Velká většina dosud žijících českých obětí nacismu se v těchto měsících dočkává kompletního odškodnění z prostředků spolkové nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost. V některých aktivitách Svazu bude pokračovat nadační fond České rady pro oběti nacismu, měl by například čerpat z archivu svazu při pořádání různých výstav.