• 16.3.2003

    Společnost CME chce část z desetimiardového odškodného, které má získat od českého státu za znehodnocenou investici v televizi Nova, reinvestovat v ČR. Další část chce použít na úhradu svých dluhů, řekl na nedělní tiskové konferenci výkonný ředitel CME Fred Klinkhammer bez dalších podrobností. Uvedl, že CME rozhodnutí arbitrážního soudu respektuje, i když jde jen o část sumy, kterou požadovala. CME má dostat zhruba 10,4 miliardy Kč, zatímco původně žádala kolem 18 miliard.

    Vedení CME chce vyzvat český stát ke spolupráci proti řediteli Novy Vladimíru Železném, který byl podle Klinkhammera v roce 1999 spolu s částí tehdejší rady pro Rozhlasové a televizní vysílání hlavním strůjcem odstavení tehdejší exkluzivní servisní organizace Novy ČNTS, kterou vlastní CME, od zisků z televize. "Škoda se stala díky nelegálnímu paktu ředitele Novy Železného a rady," uvedl s tím, že CME může ČR pomoci získat zpět část z peněz, které musí zaplatit. Mluvčí Novy Petr Kostka se k věci odmítl vyjádřit s tím, že jde o spor CME a českého státu. "Je to otázka přímo na Vladimíra Železného," dodal.

  • 16.3.2003

    Za smysluplnější a efektivnější označil odcházející ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok (ČSSD) práci ve vládě pod vedením expremiéra Miloše Zemana ve srovnání s vedením jeho nástupce Vladimíra Špidly (ČSSD). Zeman měl národohospodářský nadhled a to vede ke schopnosti rozlišovat věci méně důležité od důležitých, řekl v neděli Rusnok v televizi Prima. Špidla odvolal Rusnoka z funkce minulý týden oficiálně z důvodu špatné komunikace. Rusnok ale tvrdí, že byl odvolán kvůli tomu, že v prezidentské volbě nehlasoval pro kandidáta vládní koalice Jana Sokola, ale pro Václava Klause, kterého nominovala opoziční ODS. Rusnok je v sociální demokracii považován za stoupence bývalého předsedy Zemana. V neděli ho však kritizoval za vzkazy, které posílá ze své chalupy na Vysočině svým sympatizantům ve straně přes média. Rusnokovo odvolání například Zeman označil za šílenosti, které nechce komentovat. "Posílat vzkazy tímto způsobem svým příznivcům ve straně bez přímého kontaktu, bez vlastní angažovanosti, myslím, že to neprospělo situaci... Vytváří to určité vnitrostranické napětí," řekl Rusnok.

  • 16.3.2003

    Ve věku nedožitých 85 let zemřel Viktor Feuerlicht, vůdčí duchovní osobnost pražské židovské obce v posledních 40 letech. "Se smrtí Feuerlichta končí éra pražského židovstva, která byla spojena s předválečnou náboženskou zkušeností Židů v Československu," řekl ČTK předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek. Dnešního pohřbu Feuerlichta se podle něj zúčastnilo na 300 lidí, mezi nimi i izraelský velvyslanec Arthur Avnon. Feuerlicht byl vrchním kantorem Staronové synagogy, tedy jakýmsi duchovním vůdcem, učitelem náboženství, který vede bohoslužby. V 70. letech stál v čele pražského rabinátu. "Jeho životní historie je příkladem tragického osudu Židů ve střední Evropě," uvedl Jelínek.

    Feuerlicht se narodil v Československu na Zakarpatské Ukrajině, studoval v Rumunsku. Na začátku války byl vězněn v maďarském pracovním táboře, později uprchl a stal se členem armády Ludvíka Svobody, kde se účastnil bojů o Duklu. V roce 1945 se usadil v Praze. Komunistický režim mu zabránil ve vystěhování do Izraele. "Od 60. let byl duchovní autoritou židovské komunity," řekl Jelínek. Připomněl, že Feurlicht spolupracoval s řadou lidí, kteří natáčeli dokumenty o židovské Praze, případně filmy s židovskou tematikou. "Nejslavnější je jeho práce s Barbrou Streisandovou na filmu Yentl," dodal.

  • 16.3.2003

    Roman Šebrle vybojoval na halovém mistrovství světa v Birminghamu v sedmiboji bronzovou medaili. Obhájce titulu rozhodl o zisku jediného cenného kovu pro českou výpravu až v závěrečném běhu na 1000 metrů, v němž zlikvidoval čtyřbodový náskok svého přímého konkurenta Jóna Arnara Magnússona z Islandu a nakonec jej porazil součtem 6196 o jedenáct bodů. Mistrem světa se stal Američan Tom Pappas před ruským lídrem letošních tabulek Lvem Lobodinem. Tomáš Dvořák skončil pátý.

  • 16.3.2003

    Běžec na lyžích Lukáš Bauer vybojoval v Lahti druhé místo v závodu Světového poháru na 15 kilometrů volnou technikou. Český reprezentant vedl na všech mezičasech, ale v závěru neodolal finiši Švéda Mathiase Fredrikssona, který zvítězil s náskokem devíti sekund. Třetí skončil Ital Pietro Piller Cotter. Světový šampion z padesátky Martin Koukal doběhl na čtrnáctém místě.

  • 15.3.2003

    Republika se asi nebude moci vyhnout odškodnění firmě CME za znehodnocení její investice do Novy, vyplývá z vyjádření některých politiků. "10,4 miliardy je prostě částka, kterou budou muset zaplatit daňoví poplatníci," uvedl například úřadující předseda poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban, který by se v příštích dnech měl stát ministrem průmyslu a obchodu. Také předseda rozpočtového výboru sněmovny Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) soudí, že "silácká vyjádření" o tom, jak se bude země ještě soudit, sice mohou vypadat hezky, ale ve výsledku by celou věc spíš prodražila. Stát by podle něj měl jednat rychle, protože částka k úhradě se každým dnem zvyšuje. Kalousek však uvedl, že je třeba hovořit s druhou stranou "o variantách, které by nespočívaly dominantně v peněžním plnění". Neupřesnil však, co tím myslí, zda třeba nabídku jiného uplatnění CME v oblasti českého televizního vysílání. Premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla (ČSSD) řekl, že zatím nemá k dispozici příslušné analýzy, a proto nechce hovořit o tom, zda stát odškodnění skutečně zaplatí. Urban soudí, že země se placení nevyhne. "Myslím, že to je jednoznačné, že budeme muset v každém případě tu částku zaplatit v té výši tak, jak je uvedena," prohlásil.

    Česká republika má zaplatit CME za znehodnocení její investice do televize Nova 353,395 milionu dolarů, což je asi 10,4 miliardy korun. Tato částka se zvyšuje denně o 74.198 dolarů, tedy asi o dva miliony korun. Rozhodli o tom arbitři v Londýně, výsledek v pátek ČTK sdělil mediální zástupce CME Michal Donath. Jako odškodnění CME požadovala 526,9 milionu dolarů plus úroky, tedy více než 18 miliard korun.

  • 15.3.2003

    Akcie americké mediální společnosti Central European Media Enterprises (CME) si připsaly zisk kolem 21 procent. Důvodem je oznámení výsledku arbitrážního řízení, v němž firma vyhrála nad Českou republikou. Ta musí společnosti CME nyní zaplatit přes deset miliard korun. S akciemi CME se obchoduje na trhu Nasdaq, kde se dají koupit akcie technologických či rychle rostoucích firem. Sobotní seanci akcie zahájily kolem 11,40 USD, kde se také držely prakticky až do oznámení verdiktu. Výsledek arbitráže však akcie katapultoval ke 14 dolarům.

  • 15.3.2003

    Pozice Rady pro rozhlasové a televizní vysílání je otřesena. Odvolání hrozí přinejmenším těm jejím členům, kteří v ní byli již v roce 1999, kdy se šéf Novy Vladimír Železný ve zlém rozešel s firmou CME. Klub ČSSD - nejsilnější sněmovní frakce - se už na příští schůzi chystá navrhnout odvolání rady, případně aspoň uvedených členů. Řekl to v sobotu úřadující předseda poslanců této strany Milan Urban. Vyjádření politiků z dalších stran naznačují, že tento návrh nebude bez šancí na schválení, jistou podporu většiny ale nemá. Řada poslanců radu činí zodpovědnou za mnohamiliardové odškodnění, které bude muset asi stát zaplatit firmě CME za znehodnocení její investice do Novy. Členové rady se brání. Vítají ovšem návrh poslanců ČSSD zřídit sněmovní vyšetřovací komisi, která by okolnosti tohoto případu prověřila. "Rada neměla možnosti počínaje prosincem 1995 do majetkových záležitostí uvnitř společností provozovatelů prostě vůbec zasahovat," řekl ČTK její šéf Martin Muchka s odkazem na novelu z roku 1995. Muchka v radě působil i v roce 1999. Místopředseda rady Petr Štěpánek řekl, že rada postupovala podle platných zákonů.

  • 15.3.2003

    Přibližně pět desítek lidí přišlo v sobotu odpoledne na pražské Staroměstské náměstí vyjádřit svůj nesouhlas se vstupem země do Evropské unie. "Chceme si připomenout smutné výročí zahájení okupace naší země nacistickým Německem. Stejně jako 15. března 1939 přišel náš stát o samostatnost, může ji ztratit i nyní - vstupem do EU," řekl ČTK František Červenka ze sdružení Občané proti EU, které sobotní demonstraci svolalo. V hloučcích demonstrantů, kteří postávali v chladném počasí na náměstí, bylo možné zahlédnout zejména starší občany a také mladíky, kteří svým krátkým sestřihem vlasů, tmavými bombry a vysokými koženými botami dávali jasně najevo příslušnost k nacionalistickým hnutím. Demonstranti měli v rukou například transparenty s nápisy "Bůh - vlast - rodina" nebo "Občané proti EU". Chybět pochopitelně nemohla ani státní vlajka. "Byť je nás tady poměrně málo, apeluji na vás: vysvětlete lidem, že nám hrozí další zaprodání," uvedl Jan Skácel z mimoparlamentní politické strany Národní sjednocení.

  • 15.3.2003

    Asi tři čtvrtiny lidí si myslí, že Evropská unie nařizuje České republice věci zbytečné či proti národním zájmům. Zároveň většina Čechů zastává názor, že současné země EU mezi sebe Českou republiku opravdu chtějí. Z výzkumu agentury STEM, jehož výsledky v sobotu poskytlo ministerstvo zahraničí, dále vyplynulo, že 80 procent veřejnosti se stabilně zajímá o problematiku EU. Do značné míry však pouze vlažně. Zájem o EU v porovnání s loňským rokem mírně stoupl, uvedl STEM. Zatímco loni v listopadu ho mělo 75 procent lidí, letos v únoru to bylo o pět procent více. Povšechnou představu o tom, co bude vyžadovat vstup do EU, si podle mínění umí udělat stejně jako loni zhruba polovina lidí. Počet lidí, podle nichž EU nařizuje věci zbytečné či proti národním zájmům, stoupl; zatímco v roce 2001 to bylo 62 procent, letos 71 procent. Zbytek si myslí opak.

    V populaci je nyní podle STEM o něco kladnější vztah k EU. Nejsilnější je skupina lidí, podle kterých je ČR v EU sice vítaná, ovšem za cenu přijetí nevýhodných opatření. Tento názor zastává 41 procent dotázaných. Před dvěma lety byla přitom nejpočetnější skupina, podle níž EU Česko nechce a zároveň nařizuje zbytečnosti.

Pages