Zprávy

Velvyslanec nesmí pouze vystřihovat články z novin, ale jeho hlavním úkolem je zastupovat zájmy země. Na úterním setkání s českými diplomaty, kteří působí v členských zemích Severoatlantické aliance a Evropské unie a ve státech, jež o členství v těchto dvou organizacích usilují, to uvedl prezident Václav Klaus. "Chtěl bych připomenout, že místo velvyslance je velmi významným postem. Moc bych prosil, abyste to brali takto vážně," dodal Klaus. Pro nového prezidenta, který byl teprve před měsícem zvolen hlavou státu, bylo dnešní setkání první podobnou schůzkou s diplomaty, které ještě jmenoval jeho předchůdce Václav Havel. "Velvyslanec zastupuje a prosazuje zájmy země, kterou byl vyslán," poznamenal Klaus s tím, že ve valné většině by to měly být zájmy ekonomické. Požádal také diplomaty, aby se snažili přispět k jednotě české zahraniční politiky. "Abyste prosazovali autorizované postoje země," uvedl prezident. Velvyslanci by se podle něj také neměli snažit vměšovat do domácí politiky. "Jistě víte, o čem mluvím," dodal bez dalších podrobností Klaus.

Právě za skandálem ODS, který vedl až k pádu Klausovy vlády, stál bývalý český velvyslanec ve Švédsku Petr Kolář. Byl to on, kdo zveřejnil informaci o podvodech spojených s privatizací Třineckých železáren a s milionovými úplatky, které pod cizími jmény poskytl ODS bývalý tenista Milan Šrejber.

S velvyslanci, kteří zastupují ČR v členských a kandidátských státech EU a NATO a nyní jsou v Praze na pravidelné poradě, Klaus hovořil také o irácké krizi. Znovu zopakoval, že Česko není součástí koalice, která vede válku s režimem Saddáma Husajna.

Vláda v pondělí neprojednávala návrh ministerstva obrany na vyslání armádní 7. polní nemocnice do oblasti Perského zálivu. ČTK to řekl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Vláda by se nad tímto tématem měla podle něj mimořádně sejít v úterý ve 13:00.

"Nejsou známé všechny informace pro vyřešení všech politických, ekonomických a právních aspektů vyslání," řekl ČTK bez dalších podrobností ministr. Armádní polní nemocnice, která bude připravená k odjezdu 5. dubna, se měla podle představ ministerstva obrany na jihu Iráku - nejspíš v okolí města Basra - podílet na zmírňování hrozící humanitární katastrofy. Náklady na její půlroční působení v oblasti byly spočítány na 474 milionů korun, část nákladů měly zřejmě nést USA a Velká Británie. Češi už mají v oblasti 400 příslušníků protichemického praporu společného se Slováky.

Podle všeho souvisí Tvrdíkovo rozhodnutí s víkendovým sjezdem ČSSD, který přijal rezoluci odsuzující válku v Iráku. Tvrdík už v neděli prohlásil, že pro takto formulovanou rezoluci by nehlasoval. Sjezd nejsilnější vládní strany přijal usnesení, v němž konstatuje, že válka v Iráku nebyla nevyhnutelná. "Čeští sociální demokraté žádají, aby se další vývoj událostí v Iráku vrátil pod kontrolu OSN," píše se mimo jiné v rezoluci.

Také materiál, připravený původně pro pondělní vládní jednání, preferoval vyslání polní nemocnice poté, co by vojenskou operaci zaštítil mandát OSN. Vojáci ale byli připraveni vyslat nemocnici do oblasti i bez tohoto mandátu.

Česká republika na vstupu do Evropské unie (EU) jedině vydělá. Na pondělní konferenci o EU v Krnově na Bruntálsku se na tom shodli politici a představitelé EU. Tvrdí totiž, že stát získá více prostředků, než bude muset v souvislosti s členstvím v unii vynaložit. V prvních letech země dostane z evropských strukturálních fondů navíc osm miliard korun ročně, které může využít na dobře připravené rozvojové projekty.

"Česká republika bude muset jako člen EU poskytnout podle kodaňských dohod do pokladny EU asi 30 miliard korun ročně. Zároveň bude mít právo dostat z Bruselu ročně 38 miliard korun," řekl velvyslanec Evropské komise v ČR Ramiro Cibrian. "Pokud se čeští občané rozhodnou v červnovém referendu připojit se k EU, členství jim přinese prosperitu, a to včetně lidí, kteří žijí na venkově," dodal. K EU by se ČR měla připojit v květnu 2004.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny ČR Lubomíra Zaorálka (ČSSD) vytvoří EU pojistky pro případ, že by země slíbené peníze nečerpala. "Dovedu si představit, že v celé řadě míst Moravskoslezského kraje může mít (vstup do EU) velice pozitivní význam. Může to být aktivní prostředek na snížení nezaměstnanosti a vytvoření nových pracovních míst. Ale iniciativa musí být na lidech," dodal. Podle něj bude ještě věcí diskuse výše prostředků, které budou určeny na spolufinancování jednotlivých projektů.

Také hejtman Evžen Tošenovský(ODS) si myslí, že nejlidnatějšímu kraji v zemi může po vstupu do EU paradoxně pomoci jeho vysoká nezaměstnost a nízké výdělky. "Nezaměstnanost je velmi silný argument, protože v rámci EU získají programy z oblasti s vysokou nezaměstnaností vysokou prioritu při schvalovacích procesech," řekl. Velmi dobrou příležitost v regionu vidí Tošenovský pro oblasti Jesenicka a Beskyd, které jsou historicky velmi zaostalé.

Konference o Evropské unii se uskutečnila s cílem podpořit přípravy vstupu České republiky do EU. Akci, jíž se zúčastnilo asi 450 zástupců obcí, podnikatelů, zemědělců a neziskových organizací z Moravskoslezského kraje, uspořádalo Regionální evropské informační středisko města Krnova ve spolupráci s místním zastupitelstvem.

Po několikatýdenní přestávce se do parlamentu vrátí téma přímé volby prezidenta státu. Poslanecká sněmovna totiž při své schůzi, která začne v úterý, projedná poslanecký návrh novely Ústavy, která by umožnila přímou volbu hlavy státu. S přímou volbou by ale bylo možné počítat nejdříve za pět let, kdy skončí funkční období současného prezidenta Václava Klause. Přímou volbu prezidenta podporuje většina parlamentních stran. Zatím naposledy se sněmovna těmito iniciativami zabývala koncem loňského roku. Ani návrh skupiny poslanců Unie svobody-DEU, KDU-ČSL a ČSSD ani návrh opoziční ODS ale nepřijala. Dolní komora předlohu zákona o přímé volbě zřejmě neprojedná a neschválí rychle. Netlačí ji totiž čas a po zvolení Klause ani potřeba rychle prezidentský úřad obsadit. Proto se spíše očekává, že sněmovna předlohu předloží své zvláštní komisi, kterou ustavila na přelomu února a března a která má v příštích měsících podrobně posoudit nejen přímou volbu hlavy státu, ale i další změny Ústavy. Proto lze hlasování o návrhu přímé volby prezidenta očekávat až v další části tohoto, nebo příští rok.