Zprávy

Čeští včelaři nepožadují před vstupem Česka do Evropské unie žádná přechodná období. Tuzemské právní předpisy a výsledky včelařské praxe harmonizují s normami EU. Na nedělní mezinárodní konferenci ve Fryštáku to řekl tajemník Českého svazu včelařů Miroslav Peroutka. "Naše hygiena je vysoká, včelstva máme zdravá i bez používání chemických přípravků," podtrhl. V České republice podle něj přibývá včelařů, kteří odvádějí profesionální práci. Již asi 60 včelařů má po 150 včelstvech, což je podle unie optimální pro profesionalizaci práce. Jedno včelstvo tvoří královna-matka a několik tisíc včel. Při výnosech kolem 15 kilogramů medu ze včelstva ročně není včelaření ekonomicky lukrativní, pro menší včelaře je finančně nezajímavé. V regionech s vysokou nezaměstnaností by přitom podle Peroutky mohlo pomoci doplnit příjmy občanů.

EU přispívá na rozvoj technologií včelaření, tlumení varoázy a dalších nemocí včel, přemisťování včelstev, rozbory medu a výzkum i vzdělávání. "Podpora se týká hlavně větších chovatelů a spolků," uvedl Peroutka. Český svaz včelařů vypracoval program po vstupu ČR do EU, chystá též konzultace o prioritách s českým ministerstvem zemědělství a Bruselem, sdělil tajemník. Česko by podle něj potřebovalo asi 700.000 včelstev. "Na podzim jsme jich zazimovali přes 500.000, vinou nepříznivé zimy odhadujeme, že o 100.000 včelstev přijdeme," spočítal Peroutka.

Sobotní koncert Orchestru mládeže Evropské unie v pražském Obecním domě byl pro českého premiéra Vladimíra Špidlu hlubokým hudebním zážitkem. Zároveň v něm podle jeho slov vyvolal předsevzetí ještě víc "zabrat", aby výsledek červnového referenda o vstupu České republiky do EU byl lepší, než naznačují dosavadní výzkumy veřejného mínění. Nadšeně přijaté vystoupení symfonického tělesa vedeného dirigentem Vladimirem Ashkenazym uzavřelo program jarního turné po Evropě. Představil se při něm již v Bruselu, Curychu, Budapešti, Varšavě a Petrohradě. Připomíná si letos 25. výročí. Vedle hráčů z členských zemí k němu byli jako hosté přizváni po dvou také mladí hudebníci ze tří z desítky kandidátských zemí - z Česka, Maďarska a Polska.

V podání Orchestru mládeže Evropské unie zazněla 2. symfonie Sergeje Rachmaninova a jako pozornost českým posluchačům Dvořákův Karneval; sólistkou Beethovenova 4. klavírního koncertu byla mezinárodně uznávaná mladá pianistka Héléne Grimaudová. Pražské publikum poprvé při podobné příležitosti zažilo, že po české národní hymně v úvodu programu následovala i hymna EU - melodie z Beethovenovy 9. symfonie. Večer se konal pod vlajkami Evropské unie a "evropská" modrá barva vládla i na šatech hráček. Přes ramena měly navíc šátky s evropskými hvězdami. Orchestr vystoupil ve své historii v Praze již potřetí.

Zhruba tříkilometrový úsek cyklostezky a jejího nejbližšího okolí na střekovském nábřeží v Ústí nad Labem uklidilo v neděli 30 dobrovolníků. Od sběru odpadu je neodradily ani sněhové přeháňky a studený vítr. Brigádu uspořádaly společně ústecká Spolchemie, ekologické sdružení dětí a mládeže Tilia a ústecký Dům dětí a mládeže. Někteří z mladých brigádníků ČTK řekli, že podobný úklid by potřebovaly i další části téměř stotisícového Ústí. Mezi dobrovolníky, kteří se s černými pytli na odpad vydali po cyklostezce, byli i ústecký primátor Petr Gandalovič a generální ředitel Spolchemie Martin Procházka. Mluvčí Spolchemie Zdeněk Rytíř ČTK řekl, že dobrovolníci nasbírali zhruba 70 pytlů odpadu. Kromě toho očistili okolí cyklostezky i od pneumatik, kabelů, velkých igelitů a dalších předmětů. "Tento větší odpad jsme soustředili na hromady, které v pondělí nechá město i s plnými pytli odvézt," uvedl Rytíř.

Cyklostezka byla v Ústí nad Labem postavena v roce 2000. Její dvanáctikilometrový úsek Ústí-Libochovany stál 27 milionů korun, z toho dvě třetiny byly uhrazeny z prostředků fondu Evropské unie CBC Phare a třetina z rozpočtu města Ústí nad Labem.

Cenu za nejlepší celovečerní film plzeňské soutěžní přehlídky Finále - Zlatého ledňáčka - získal Hřebejkův snímek Pupendo. Jan Hřebejk bude mít nyní ve své sbírce už druhého ledňáčka - před třemi lety dostal na třináctém ročníku plzeňského festivalu stejnou cenu za film Musíme si pomáhat. Zlatého ledňáčka také letos získaly i dva dokumentární snímky: Řezníčkova Úžera o lichvě a snímek Hitler, Stalin a já Heleny Třeštíkové. Divákům se nejvíc líbil Týcův film Smradi. Ten dostal i zvláštní cenu Kodak Vision za mimořádný umělecký počin. Snímky hodnotily dvě mezinárodní poroty. Ze 16 celovečerních českých filmů, které vznikly od loňského finále, vybrala Pupendo pětičlenná porota v čele s kameramanem Stanislavem Milotou. Dokumenty posuzovala tříčlenná porota, jíž předsedal Jiří Krejčík. Šestnáctý ročník festivalu byl opět divácky úspěšnější než předcházející. Navštívilo ho téměř 28.000 lidí, o několik tisíc víc než loni.