Zprávy

Tři až čtyři stovky zejména mladých lidí protestovaly v pondělí poklidně na náměstí Republiky v centru Plzně proti válce v Iráku. Demonstrace, kterou organizovalo místní sdružení "Iniciativa proti válce", měla podle pořadatelů ukázat zejména na nesmyslnost války a její dopad na civilisty. Aktivisté, kteří akci pořádali, označili konflikt za nemorální a nelegální. Veřejnost seznámili se svými názory a vyzvali k vyjadřování nesouhlasu s válkou. Demonstranti, shromáždění v kruhu, kritizovali na desítkách transparentů s českými, anglickými i arabskými nápisy válečný konflikt, Spojené státy i prezidenta George Bushe. Válku podle jednoho z organizátorů Petra Schmieda vyvolaly spíše mocenské zájmy o nerostné zdroje a vojenskou přítomnost ve strategicky důležitém regionu než ušlechtilý boj za demokracii. "Svým protestem chceme poukázat na špinavé hry mocných, kteří pod rouškou boje za demokracii prosazují své vlastní zájmy bez ohledu na veřejnost," řekl Schmied.

Pět sociálnědemokratických členů vlády, včetně premiéra Vladimíra Špidly, by mělo podle občanských demokratů kabinet opustit. Opoziční ODS je k tomu vyzvala kvůli severomoravské dálnici D47. Byli totiž členy předchozího kabinetu premiéra Miloše Zemana, jenž stavbu dálnice schválil. Je to laciné gesto, odmítla výzvu ODS ministryně školství Petra Buzková (ČSSD). "Vláda se rozhodla tu zakázku zrušit a myslím si, že je to dostatečně jasné stanovisko," řekl v pondělí premiér. Podle něj není nutné, aby dotyční členové vlády z celé záležitosti zvlášť vyvozovali nějaké závěry. Premiér a ministři Stanislav Gross, Jaroslav Tvrdík, Pavel Rychetský a Pavel Dostál jsou přímo odpovědní za zdržení stavby i za 750 milionů korun, jež bude muset stát zaplatit za vypovězení smlouvy firmě Housing&Construction, shodlo se v pondělí vedení nejsilnější opoziční strany. "Výkonná rada ODS proto vyzývá jmenované členy vlády k vyvození osobní odpovědnosti a odstoupení z funkcí," řekl novinářům místopředseda Petr Bendl. "Já se ODS nedivím, že něco podobného řekla, protože ona se vyhranila jako strana jasně opoziční, která odmítá přijímat jakékoli, byť pozitivní návrhy vládních stran," zastala se svých vládních kolegů Buzková. Na tradiční tiskovou konferenci po jednání kabinetu přišla jako jediná.

Prohra ředitele televize Nova a senátora Vladimíra Železného ve sporu s ředitelem České nezávislé televizní společnosti (ČNTS) Janem Vávrou a Lidovými novinami je definitivní. Odvolání šéfa Novy proti lednovému rozsudku totiž dorazilo k pražskému městskému soudu pozdě. Pře se týkala článku, v němž Vávra o svém někdejším šéfovi mimo jiné napsal, že byl loajální k minulému režimu. Soud dostal odvolání Železného až po stanovené lhůtě, a proto je nepřijal, řekl v pondělí Vávrův právní zástupce Petr Toman. Soud ho o tom vyrozuměl v pátek. Verdikt je již pravomocný. Samosoudkyně Jaroslava Lobotková v lednu senátorovu žalobu zamítla. Vávra a deník se podle rozsudku nemusí Železnému omluvit ani mu zaplatit 100.000 korun, které od obou požadoval za morální újmu. Naopak ředitel Novy má uhradit každému z právníků žalovaných téměř 13.000 korun. V soudní při šlo o obsah Vávrova článku, který 2. listopadu 2000 zveřejnily Lidové noviny. Někdejší šéfredaktor Novy tehdy mimo jiné napsal, že Železný "jako loajální redaktor zahraničního oddělení televizního zpravodajství také točil oslavné pořady k výročí Února, Velké říjnové socialistické revoluce a o cestách Leonida Iljiče Brežněva". Podle Vávry tehdejší spolupracovníci Železného chválili za lásku k Sovětskému svazu. Uvedl také, že televizní ředitel vytuneloval ČNTS. Samosoudkyně zamítnutí žaloby zdůvodnila i tím, že Vávra v novinách reagoval na dřívější článek Železného, který v deníku Právo psal o Vávrovi. Podle Lobotkové si oba muži přes tisk vyměnili své názory. Železný se podle soudu nemůže domnívat, že sám může druhé kritizovat, ale kritizován být nesmí.

Česká republika plní úkoly a opatření k Jaderné elektrárně Temelín vyplývajících z melkského procesu a schválené předloni v Bruselu premiéry ČR a Rakouska. Shrnuje to hodnotící zpráva přijatá v pondělí vládou. Vláda dále schválila i roční zprávu o činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a zprávu o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivními odpady. ČTK to řekla mluvčí vlády Anna Stárková. Vedle informační linky o mimořádných událostech na elektrárně a systému včasného varování občanů jde o soubor 28 úkolů a opatření, které se dotýkají jaderné bezpečnosti a případného vlivu Temelína na prostředí, vysvětlil závazky z Melku poradce ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Hanzlíček. Přístup české strany příznivě hodnotí i naši jižní sousedé. Rakousko totiž podle Hanzlíčka nevzneslo k uvedené zprávě žádné zásadní připomínky. "Snad poprvé," připomněl poradce. "Nebyly vzneseny žádné výhrady k rozsahu, ani výsledkům," souhlasila předsedkyně SÚJB Dana Drábová. Drábová zdůraznila, že se Česká republika přihlásila k plnění dohod z Melku i do budoucna.